19 C 238/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovité věci a o uložení povinnosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [část obce], ev. [číslo] dále pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], a tyto předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému podat příslušné ohlašovně návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalovaného na adrese [adresa žalovaného] ev. [anonymizováno], okr. [obec], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vyklizení v žalobě uvedených nemovitostí ze strany žalovaného a současně se domáhal uložení povinnosti žalovanému podat příslušné ohlašovně návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalovaného na adrese [adresa žalovaného] ev. [anonymizováno], okr. [obec]. V žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], ev. [číslo]; pozemku [parcelní číslo] výměře [výměra], trvalý travní porost; pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], trvalý travní porost, to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. S žalovaným v minulosti došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě mu byly předmětné nemovitosti poskytnuty k dočasnému užívání, a to za účelem zajištění bytových potřeb. Tato smlouva (dále také jako„ Nájemní smlouva“) byla uzavřena mezi žalovaným a panem [celé jméno žalobce], [rodné číslo], otcem žalobce. Ačkoli obsah Nájemní smlouvy by bylo zčásti možné interpretovat jako smlouvu o smlouvě budoucí, jejímž předmětem by byl převod vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalovaného, žádná navazující smlouva (či jiná ujednání) s žalovaným uzavřena nebyla, pročež je obsah samotné Nájemní smlouvy nutné vykládat pouze jako smluvní titul k dočasnému užívání Nemovitosti. Žádné právní jednání, které by mohlo být právním titulem převodu vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalovaného, nebylo s žalovaným ze strany dřívějších vlastníků Nemovitosti ani ze strany žalobce uzavřeno. Nadto pak Nájemní smlouva byla uzavírána pouze mezi žalovaným a otcem žalobce (bez ohledu na ve smlouvě vystupujícího dalšího nájemníka – [jméno] [příjmení]), přičemž Nemovitost již v době uzavření Nájemní smlouvy byla součástí SJM otce a matky žalobce. Převod vlastnického práva je přitom natolik významným právním jednáním, které vyžaduje společné právní jednání obou manželů (srov. § 714 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ Noz“). Matka žalobce, [jméno] [příjmení] [rodné číslo] však Nájemní smlouvu neuzavírala společně s otcem žalobce, což vyplývá již ze samotného jejího obsahu, když v ní matka žalobce není uvedena jako smluvní strana (resp. jako jeden ze subjektů smluvní strany – pronajímatele). Nájemní smlouva pak nebyla ze strany otce žalobce uzavírána se souhlasem matky žalobce, tedy k případnému převodu vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalovaného zde nejsou ani splněny zákonné podmínky. V tomto rozsahu je proto nutné Nájemní smlouvu hodnotit jako absolutně neplatnou. Je otázkou, zda ve zbytku Nájemní smlouva obstojí jako platná, a to s ohledem na její další formální i obsahové nedostatky, zejména zmatečnost vymezení smluvních stran, zcela nedostatečné vymezení předmětu nájmu, nedostatky v podpisové doložce a celkovou nesrozumitelnost jejího obsahu. Přes shora uvedené žalobce nepopírá, že žalovanému ve vztahu k Nemovitosti vznikl alespoň faktický nájemní vztah. V důsledku převodu vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalobce pak na něj přešla i práva a povinnosti s nájmem spojená podle ustanovení § [číslo] odst. 1 Noz. O změně vlastníka Nemovitosti žalovaný věděl, navíc byla změna vlastníka Nemovitosti zřejmá ze stavu zápisu v katastru nemovitostí. Základní povinností nájemce je řádně a včas hradit nájemné, a to i pro případ tzv. faktického nájmu, tedy bez příslušné smluvní dokumentace. Pro případ, že není nájemné ujednáno, platí se dle ust. § [číslo] odst. 1 Noz ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Měsíční nájemné bylo v rámci Nájemní smlouvy ujednáno ve výši 5 500 Kč. Pro případ, že by soudem byla Nájemní smlouva vyhodnocena jako neplatná v celém rozsahu, nájemné bylo hrazeno ve výši 3 000 Kč měsíčně, přičemž lze takovou částku považovat za konkludentně ujednanou mezi stranami nájmu. Žalovaný však již za dobu, kdy Nemovitost byla ve vlastnictví právního předchůdce žalobce, nájem nehradil řádně a včas, přičemž v době od září [rok], tedy od právních účinků převodu vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalobce, uhradil žalovaný nájemné dodnes toliko jednou. Žalobce pak od uvedené doby eviduje dluh žalovaného na nájemném za měsíce říjen [rok] až červen [rok] ve výši 27 000 Kč s příslušnými úroky z prodlení v zákonné výši (dále pak od měsíce červenec [rok] do vyklizení Nemovitosti vzniká žalobci nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení žalovaného ve výši 3 000 Kč měsíčně), tento však žalobce v současné době neuplatňuje. S ohledem na dlouhodobé neplacení nájemného ze strany žalovaného, čímž žalovaný hrubě porušil a porušuje své povinnosti z nájmu vyplývající, kdy však došlo i k porušení povinností z nájmu vyplývajících zvlášť závažným způsobem spočívajícím v nezaplacení nájemného za dobu alespoň 3 měsíců, když od měsíce října [rok] včetně neuhradil na nájemném ničeho, vypověděl žalobce nájem vlastnoručně podepsanou výpovědí doručenou žalovanému dne [datum]. Přestože byly dány důvody pro podání výpovědi bez výpovědní doby (srov. § [číslo] odst. 1 Noz), žalobce umožnil žalovanému zabezpečit si v dostatečně dlouhé výpovědní době náhradní bydlení, pročež výpověď uplatnil z důvodu toliko hrubého porušení povinností nájmu (srov. § [číslo] odst. 1 písm. a) Noz) a poskytl žalovanému zákonnou výpovědní dobu 3 měsíců. Žalobce přitom musel výpověď zasílat žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště opakovaně, neboť žalovaný nejdříve neposkytl ani základní součinnost, když si i přes výzvu provozovatele poštovních služeb první dopis v úložní době nevyzvedl. Zákonná výpovědní doba uplynula dne [datum]. Do stejné doby bylo povinností žalovaného [příjmení] vyklidit a odevzdat ji žalobci ve stavu, v jakém jej převzal (srov. §§ [číslo] až [číslo] Noz). Přestože byl žalovaný vyrozuměn o skutečnosti, že žalobce na výpovědi nájmu trvá, když mu byla prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb zaslána výzva k dobrovolnému vyklizení a předání Nemovitosti, která, s ohledem na skutečnost, že se vrátila odesílateli jako nedoručená, byla žalovanému zaslána znovu prostřednictvím e-mailu, přičemž na dané žalovaný písemně reagoval a s výzvou se tak prokazatelně seznámil, Nemovitost v rámci výpovědní doby nevyklidil a žalobci ji nepředal. Na tomto základě pak byla žalovanému zaslána kvalifikovaná předžalobní výzva k vyklizení a předání Nemovitosti ve smyslu ust. § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to jak prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, na což byl žalovaný výslovně e-mailem upozorněn a byl vyzván k vyzvednutí dopisu, tak současně i prostřednictvím elektronické komunikace (e-mailu). Předžalobní výzvou byl žalovaný vyrozuměn o skutečnosti, že od [datum] obývá (užívá) Nemovitost neoprávněně, způsobuje žalobci škodu, sám sebe bezdůvodně obohacuje a pro případ, že Nemovitost bezodkladně (nejpozději do [datum]) nevyklidí a nepředá ji zpět žalobci, bude proti němu podána žaloba k věcně a místně příslušnému soudu. Žalovaný se s předžalobní výzvou navíc prokazatelně seznámil, když na její obsah reagoval s tím, že Nemovitost odmítá vyklidit, opustit a předat zpět žalobci. Žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem na vyklizení Nemovitosti žalovaným obrátit na nadepsaný soud.

2. Žalovaný má na adrese [adresa žalovaného], kdy však s ohledem na skončení nájemního vztahu, kdy tak již žalovaný nemá k Nemovitosti žádný užívací (ani jiný) právní titul a žalobce proto požaduje, aby žalovaný své trvalé bydliště z dané adresy odhlásil, resp. aby došlo ke zrušení údaje o místě trvalého pobytu žalovaného na adrese Nemovitosti v souladu s ust. § 12 odst. 2 zákona č. 33/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

3. Stanovisko žalovaného se soud nepodařilo získat. Vzhledem k neúčasti žalovaného na jednání soudu dne [datum] soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] má soud za prokázané, že k tomuto datu byly nemovitosti uvedené v žalobě, tj. pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [část obce], ev. [číslo] dále pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], součástí společného jmění manželů, a to [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum], kteří vlastnictví nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva k témuž datu (srov. výpis z katastru nemovitostí na č.l. 15). Z prohlášení žalobce ve spojení s obsahem konverzace žalobce s žalovaným, v níž se žalovaný o žalobci zmiňuje jako o„ mladším panu [anonymizováno]“ má soud za prokázané, že shora uvedené osoby jsou rodiči žalobce.

5. Z žalobcem předložené nedatované kopie nájemní smlouvy ve spojení s informacemi z katastru nemovitostí a výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] má soud za prokázané, že ačkoliv je v záhlaví nájemní smlouvy [celé jméno žalobce] (otec žalobce) uveden jako jede z nájemců, ve skutečnosti tato osoba v postavení pronajímatele uzavřela či jednala o uzavření smlouvy, která je označena jako nájemní a kterou žalobce předložil soudu v podobě, kdy podpis otce žalobce na této listině chybí a listina tak obsahuje pouze podpisy osob [jméno] [příjmení] a žalovaného, kteří se na listinu podepsali jako nájemci, byť je paní [příjmení] v záhlaví smlouvy chybně uvedena jako pronajímatel (srov. nájemní smlouva na [číslo listu] a listiny z katastru na [číslo listu]).

6. Soud nemá z obsahu předložené smlouvy, na níž chybí podpis otce žalobce, za prokázané, že mezi shora uvedenými účastníky byla uzavřena smlouva ve znění textu takové listiny (smlouva není podepsána všemi jejími účastníky).

7. Nájemní smlouva obsahuje kromě zmínky o přenechání budovy na adrese [část obce] č.ev. [anonymizováno] v obci [obec] nájemcům do užívání za účelem bydlení za nájemné ve výši 5 500 Kč počínaje dnem [datum] na dobu neurčitou, neurčité náznaky o tom, že strany měly mít dohodu o splátkách nemovitosti po dobu 5 let, kdy takovými splátkami patrně mělo být právě nájemné a že po uplynutí doby splácení se pronajímatel zavazuje přenechat nemovitost nájemcům, kteří právě po dobu splácení mají být považováni za budoucí majitele nemovitosti (srov. článek III. nájemní smlouvy).

8. I kdyby žalovaný v řízení předložil soudu všemi stranami podepsanou nájemní smlouvu a nebyl by zde důvod pochybovat o tom, na jaké straně ten který účastník při podpisu nájemní smlouvy vystupoval a i kdyby bylo možné dovodit, že obsah článku III. nájemní smlouvy představuje ve své shora zmíněné části článku III. smlouvy buď zcela určitou kupní smlouvu s odkládací podmínkou nabytí vlastnictví až po uplynutí lhůty splácení (což v nynějším znění nepředstavuje) nebo smlouvu o budoucí kupní smlouvě předmětné budovy, na základě níž by se mohli nájemci domáhat uzavření kupní smlouvy ohledně předmětné budovy v souladu s ustanoveními občanského zákoníku o smlouvě o smlouvě budoucí dle § 1785 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (což ale daná listina rovněž nepředstavuje), byl by soud nucen přisvědčit argumentaci žalobce v tom směru, že pokud na takové listině (smlouvě) není jako smluvní strana v pozici pronajímatele (popř. spoluvlastníka) uvedena matka žalobce ([jméno] [anonymizováno], [datum narození]), byla by kterákoliv z takových soudem shora zvažovaných smluv absolutně neplatná (srov. § 560 ve spojení s § 582 odst. 1 občanského zákoníku), neboť takové smlouvy vyžadují písemnou formu a jejími účastníky musí být všichni vlastníci nemovitosti, což by při absenci podpisu spoluvlastníka v podobě matky žalobce nebylo splněno.

9. Žaloba na vyklizení nemovitostí představuje právní prostředek ochrany vlastnického práva, která plyne z ustanovení § 1040 odst. 1 o.z., podle něhož ten, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

10. Aktivně legitimován k podání takové žaloby je vlastník věci.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] má soud za prokázané, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu práva ke dni [datum] se vlastníkem předmětných nemovitostí stal právě žalobce, kdy tento na jednání soudu pouze doplnil, že darovací smlouvu uzavřel po smrti svého otce již pouze se svou matkou (srov. výpis z katastru nemovitostí na č.l. 16).

12. Žaloba na vyklizení nemovitostí může směřovat proti tomu, kdo věc zadržuje, a to neoprávněně, přičemž je na žalobci, aby prokázal nabytí držby věci ze strany žalovaného (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 28 Cdo 4178/2007).

13. Byť shora uvedená nájemní smlouva nepředstavuje platně uzavřenou nájemní smlouvu v listinné formě (pro absenci podpisu pronajímatele na listině) a sama o sobě neprokazuje, že na základě této smlouvy se žalovaný ujal skutečně ke dni [datum] užívání předmětných nemovitostí, soud má z dalších důkazů předložených žalobcem za prokázané, že žalobce se na základě buď písemně sjednané (což však před soudem nebylo prokázáno) či pouze ústně uzavřené smlouvy ujal užívání nejen ve smlouvě uvedené budovy, ale všech v žalobě uvedených pozemků. Soud tak dovozuje z obsahu předžalobní komunikace stran, při níž žalovaný na výzvy k vyklizení předmětných nemovitostí reaguje v emailových zprávách ze dne [číslo] a [datum] tak, že je odmítá vyklidit, když je považuje za něco, co mu patří (srov. emailová komunikace stran na č.l. 10-14).

14. Sám žalobce ve své žalobě připustil, že na základě jednání mezi otcem žalobce a žalovaným vznikl v minulosti k předmětným nemovitostem faktický nájemní vztah, na základě něhož měl žalovaný pro případ absence výslovné úmluvy platit obvyklé nájemné. Doložil pak soudu poštovní poukázku, z níž plyne, že žalovaný poukázal dne [datum] matce žalobce (tehdejšímu vlastníkovi předmětných nemovitostí) částku 3 000 Kč.

15. Pokud by zde skutečně vzniknul mezi otcem žalobce (popř. oběma rodiči žalobce) a žalovaným nájemní vztah k předmětným nemovitostem (což soud neměl v řízení za prokázané), žalobce jako nový vlastník by do takového vztahu nastoupil jako pronajímatel v souladu s ustanovením § 2221 o.z. a přešly by na něj práva a povinnosti z nájmu.

16. Protože žalobce z opatrnosti dovozoval, že zde mohl v minulosti vzniknout užívací vztah na základě nájemní smlouvy, postupoval dále z opatrnosti tak, aby takový vztah v situaci, kdy žalovaný neposkytoval za užívání úplatu, ukončil.

17. Z výpovědi nájmu domu (srov. výpověď na č.l. 24) ve spojení s dokladem o doručení (dodejka na č.l. 8) má soud za prokázané, že dne [datum] doručil žalobce žalovanému výpověď z nájmu domu, v níž uvedl, že z důvodů neplacení nájemného za dobu více jak 3 měsíců nájem vypovídá.

18. Vzhledem k doručení výpovědi žalovanému dne [datum] počala běžet 3 měsíční výpovědní doba počínaje dnem [datum] a skončila tak [datum].

19. Soud nemá z dostupných registrů informaci o tom, že by se žalovaný u soudu dovolával soudního přezkumu výpovědi z nájmu, jak jej žalobce ve výpovědi poučil a jak by jej k tomu opravňovalo ustanovení § 2290 o.z..

20. Žalobce tak prokázal, že i pro případ, že by zde byl v minulosti založen platný nájemní vztah, na základě něhož žalovaný užíval předmětné nemovitosti, byl tento nájemní vztah ukončen výpovědí a žalovaný tak byl povinen ke dni [datum] nemovitosti vyklidit a předat žalobci.

21. Pokud by zde užívací vztah žalovanému v minulosti vůbec nevznikl nebo by se jednalo o užívací vztah bezúplatný (např. v podobě výprosy ve smyslu ustanovení § 2189 o.z.), měl by žalobce jako vlastník nemovitostí právo žádat jejich vyklizení již dříve, a to bezprostředně poté, co by uplynula lhůta, kterou by žalovanému k vyklizení případně stanovil (např. ihned).

22. Ať již zde tedy byl platný užívací vztah žalovaného k předmětným nemovitostem či takový vztah neexistoval, žalobce prokázal, že i pro případ, že by se jednalo o vztah z těchto variant právně nejvíce chráněný (v podobě nájemního vztahu), platně takový nájemní vztah ukončil ke dni [datum]. Žalovaný pak v řízení neprokázal, že by držbu předmětných nemovitostí do současné doby pozbyl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 28 Cdo 4178/2007).

23. Pokud tedy žalovaný z důvodu procesní pasivity neprokázal soudu, že by se jeho držba nemovitostí opírala o trvající právní důvod pro zadržování věci (ať již založený na všemi účastníky podepsané listině označené jako nájemní smlouva či jiném právním jednání či právní skutečnosti), byl zde dán důvod pro vyhovění návrhu.

24. Soud proto posoudil žalobu v části, v níž se žalobce domáhal vyklizení předmětných nemovitostí, jako důvodnou a návrhu na vyklizení nemovitostí vyhověl. Povinnost nemovitosti vyklidit uložená výrokem soudu pak zahrnuje předání vyklizovaného objektu do dispozice oprávněného, respektive jeho zpřístupnění tak, aby jej mohl oprávněný užívat (ovládat). Nemovitá věc tudíž není vyklizena již tehdy, jestliže byla uvolněna povinnými a těmi, kdo se v ní zdržují na základě jeho práva a povinný odstranil všechny v ní umístěné věci, nýbrž až poté, kdy ji povinný učinil výlučně přístupnou oprávněnému – předal mu klíče, odstranil uzávěry apod. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 20 Cdo 1151/2006).

25. Přestože soud vyhověl návrhu žalobce a uložil žalovanému předmětné nemovitosti vyklidit a předat žalobci, nestanovil ve svém výroku žalobcem stanovenou podmínku, že stav vyklizovaných nemovitostí musí odpovídat stavu, ve kterém je žalovaný převzal. Soud tak činí z toho důvodu, že i v případě, že by snad při plnění povinnosti nemovitosti vyklidit nastal stav, že žalovaný předá nemovitosti ve stavu, který nebude žalobci vyhovovat (např. bude v rozporu se stavem, který by zde měl být, pokud by uživatel řádně plnil zákonem, popřípadě smlouvou stanovené povinnosti týkající se údržby a změn věci), je i tak žalobce povinen je od nájemce převzít. Případný rozpor mezi stavem věcí v době jejich předání žalobci oproti stavu předávaných věcí, ve kterém měly být, pokud by uživatel řádně plnil zákonem, popřípadě smlouvou stanovené povinnosti týkající se údržby a změn věci, by žalobci pouze umožnil žádat po žalovaném plnění jiných povinností (např. k náhradě škody), které již však s povinností vyklidit nemovitosti nejsou nedílně spojeny.

26. Dle ustanovení § 341 odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí (ukládající vyklizení nemovitosti) se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu a) byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu, b) byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.

27. Soud tedy i s ohledem na ustanovení § 341 odst. 1 o.s.ř. dovozuje, že pokud by stanovil v rámci povinnosti vyklidit nemovitosti žalovanému, že má nemovitosti předat ve stavu, v jakém je převzal, založil by vzhledem k neurčitosti takovéto podmínky stav, kdy by rozhodnutí nebylo posléze vykonatelné.

28. Proto tedy soud uložil žalovanému pouze povinnost předmětné nemovitosti vyklidit a předat je žalobci.

29. Pokud jde o požadavek žalobce na uložení povinnosti žalovanému podat příslušné ohlašovně návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalovaného na adrese [adresa žalovaného] ev. [anonymizováno], okr. [obec], vycházel soud z následujících skutečností.

30. Dle § 12 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu: a) byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo c) zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.

31. Jak je z návrhu žalobce patrné, domáhá se zrušení údaje o trvalém pobytu žalovaného z důvodu uvedeného pod písm. c), tedy z důvodu, že zaniklo užívací právo žalovaného k předmětnému objektu.

32. Dle § 12 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb. ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c) zákona. Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.

33. Oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 10 odst. 6 zákona je osoba starší 18 let, svéprávná, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.

34. Ze shora uvedeného je patrné, že žalovaný nepatří mezi osoby, kterým zákon dává oprávnění podat návrh na zrušení údaje o místu jeho trvalého pobytu z důvodu uvedeného pod písm. c) ustanovení § 12 odst. 1 zákona. Proto byl soud nucen tuto část žaloby zamítnout.

35. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, vycházel soud z těchto ustanovení. Dle § 146 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 146 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

36. V ustanovení § 142 o. s. ř. je upraveno rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci. Žalobce má ve věci plný úspěch tehdy, když soud vyhoví jeho žalobě v plném rozsahu. Žalovaný má ve věci plný úspěch tehdy, když soud žalobu v plném rozsahu zamítne. Nejde-li o případ, kdy bylo žalobě zcela vyhověno, je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků (obou stran) ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst jeho neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany).

37. Soud tedy v situaci, kdy žalobce uspěl ohledně jednoho nároku na nepeněžité plnění (o vyklizení nemovitostí) avšak zcela neuspěl ohledně druhého nároku na nepeněžité plnění (uložení povinnosti zrušit údaj o trvalém pobytu) dospěl k závěru, že je zde prostor pro to, aby žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. V tomto směru jeho přesvědčení posiluje rovněž ta skutečnost, že pro oba nároky uplatněné v žalobě platí, že u nich ve smyslu a v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, nelze hodnotu věci či práva vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a je tak pro ně stanovena stejná sazba tarifní hodnoty, z níž je odvozována odměna zástupce při zastoupení advokátem. Proto soud rozhodnul dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

38. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř..