19 C 259/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 129,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 129,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 129,07 Kč od 25.6.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 11.1.2021 ve spojení s její opravou v podání žalobkyně ze dne 13.9.2021 domáhala na žalované zaplacení částky 9 129,07 Kč z titulu nároku na zaplacení škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 1 965,87 Kč a z titulu nároku na úhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 7 163,20 Kč, když tyto nároky se vztahují k neoprávněnému odběru elektřiny dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., kterého se měla dopustit žalovaná v odběrném místě na adrese adresa žalované, kdy byl neoprávněný odběr při kontrole zjištěn. Na uvedeném odběrném místě byla dne 10.3.2020 zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektřiny. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti právnická osoba bylo dne 22.5.2020 zjištěno a zdokumentováno připojení k elektrizační soustavě, které nebylo provedeno pracovníky anonymizována dvě slova. Na uvedeném odběrném místě bylo odstraněno zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru a fázové vodiče byly připojeny ve svorkovnici přístroje. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem s výrobním číslo který byl demontován se stavem 13 130 kWh. Stav při přerušení byl 12 786 kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je tedy rozdílem těchto stavů. Rozhodnutím o přestupku vydaným Městským úřadem Rumburk a byla žalovanému uložena povinnost spočívající v zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 1 965,87 Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody, byl žalobce odkázán na občanskoprávní řízení. Dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů ve výši 7 163,20 Kč včetně DPH představuje suma následujících položek: součin hodinové sazby za práci kontrolní techniků a doby strávené kontrolou, náklady na dopravu na odběrné místo (součin sazby v Kč / km a ujeté vzdálenosti). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k postoji stran soud ve věci rozhodoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů (protokol o kontrole odběrného místa ze dne číslo, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 22.5.2020, rozhodnutí stát. instituce ze dne 12.8.2020) má soud za prokázané, že dne 22.5.2020 realizovali pracovníci společnosti právnická osoba, IČO, kontrolu v žalobě uvedeného odběrného místa, kdy při kontrole v odběrném místě byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny. Z rozhodnutí stát. instituce ze dne 12.8.2020 plyne, že žalovaná byla uznána vinnou za spáchání přestupku skutkově vycházejícím ze skutečnosti, že se žalovaná v období od 10.3.2020 do 22.5.2020 dopustila ve shora uvedeném odběrném místě neoprávněného odběru elektřiny. Dle § 51 odst. 1 písm. d) zákona 458/2000 Sb. ve znění účinném v rozhodném období je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Způsob stanovení výše škody v případě neoprávněného odběru elektřiny je uveden v ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb.. Při zjištěném množství neoprávněně odebrané elektřiny v rozsahu 344 kWh (tj. rozdíl stavů 13 130 kWh a 12 786 kWh) tedy žalobkyně důvodně požaduje náhradu škody ve výši 1 965,87 Kč (tj. 344 kWh x 5, číslo Kč/kWh). Dle § 9 odst. 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Žalobkyně prostřednictvím listinných důkazů (vyúčtování nákladů, čestné prohlášení o provedené úhradě) doložila, že pověřená společnost právnická osoba vynaložila při zjišťování neoprávněného odběru náklady v částce 7 163,20 Kč zahrnující práce techniků a dopravné včetně DPH v sazbě 21 %, které jí žalobkyně uhradila. Pokud tedy žalobkyně vyúčtovala fakturou číslo ze dne 3.6.2020 žalované celkově k úhradě částku ve výši 9 129,07 Kč se splatností dne 24.6.2020, jedná se o v celém rozsahu oprávněný nárok. Pokud žalovaná neprokázala, že by nárok žalobkyně byť zčásti uspokojila, je soud nucen dospět k závěru, že žaloba je důvodná. Proto soud žalobě vyhověl. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla dne 25.6.2020 v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne 25.6.2020, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 10 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem v částce 400 Kč a náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.