19 C 259/2024

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení 27 907,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, z titulu nároku na zaplacení škody za neoprávněný odběr elektřiny, když ten se vztahuje k neoprávněnému odběru elektřiny dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., kterého se měl dopustit žalovaná v odběrném místě na adrese , adresa, v době od , datum, do , datum, , kdy byl neoprávněný odběr při kontrole zjištěn. Dne , datum, byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Přerušení dodávky bylo provedeno odpojením odvodních vodičů z elektroměru v. č. , hodnota, se stavem VT 1 535 kWh a NT 9 864, a s jeho opětovným zaplombováním. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, . bylo dne , datum, zjištěno porušení plomb na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odvodních vodičů zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl VT 1 732 kWh a NT 10 981 kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je rozdílem těchto stavů, tedy 1 314 kWh. Technici dodavatelské firmy , právnická osoba, neoprávněné napojení ukončili a uvedený elektroměr opětovně zaplombovali. Žalovaná má uzavřenou smlouvu na dodávku elektřiny. Žalovaná užívá odběrné místo na základě nájemní smlouvy. Dle § 28 odst. 2 energetického zákona je to žalovaný, jako odběratel elektřiny, kdo je povinen udržovat své odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Dle § 28 odst. 3 energetického zákona nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. S ohledem na zjištěné skutečnosti, platné legislativy i judikatury zcela jednoznačně vyplývá, že subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr, a tedy i za škodu jim způsobenou, je zákazník, tedy osoba mající pro dané odběrné místo uzavřenou platnou Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny nebo osoba, která elektřinu spotřebovávala. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je v energetickém zákoně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, proto je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní, bez možnosti liberace (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2412/2009, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2000 a dále NS 32Cdo 3287/2009, 25 Cdo 229/2008 a 25 Cdo 2617/2010). Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a ustanovení dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněném distribuci elektřiny, v platném znění (dále jen“ vyhláška 359/2020 Sb.,“) tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od , datum, (odpojení) do , datum, (odhalení neoprávněného odběru) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu, a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH (D6). Výpočet: (( 1732,0 kWh - 1535,0 kWh ) + ( 10981,0 kWh - 9864,0 kWh )) x , částka, /kWh = , částka, . Neoprávněným odběrem byla způsobena škoda ve výši , částka, (spotřeba energie). Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Tyto služby vykonávají pro žalobce externí subjekty, jelikož odhalování a zamezení neoprávněného odběru (krádeže elektřiny) nespadá do činnosti distributora elektřiny. V tomto případě byl neoprávněný odběr zjištěn a prokázán. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona jsou škodou i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. K poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro distributora elektřiny, společnost , Jméno žalobkyně, . jako žalobkyni, a to zejména služeb souvisejících s odhalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny, je od , datum, zmocněna společnost , právnická osoba, .. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce 2 techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru se podle § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000Sb. Energetického zákona považují za součást náhrady škody. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši , částka, . Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši , částka, včetně DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, včetně DPH. Žalobcem byla vystavena dne , datum, faktura č. , hodnota, splatná dne , datum, na částku ve výši , částka, (D8). Žalovaná svůj dluh neuhradila. Žalobce zaslal žalované upomínku (D9) ze dne , datum, s výzvou zaplatit neuhrazenou částku. Na výše uvedenou upomínku nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem reagováno.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k postoji stran soud ve věci rozhodnul dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání na základě listinných důkazů.Na základě žalobcem předložených listinných důkazů (protokol o kontrole odběrného místa provedené dne , datum, ze dne , datum, , oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne , datum, , zaznamenané stavy elektroměru) má soud za prokázané, že dne , datum, byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Přerušení dodávky bylo provedeno odpojením odvodních vodičů z elektroměru v. č. , hodnota, se stavem VT 1 535 kWh a NT 9 864, a s jeho opětovným zaplombováním. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, . bylo dne , datum, zjištěno porušení plomb na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odvodních vodičů zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl VT 1 732 kWh a NT 10 981 kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je rozdílem těchto stavů, tedy 1 314 kWh.Dle § 51 odst. 1 písm. d) zákona 458/2000 Sb. ve znění účinném v rozhodném období je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.Způsob stanovení výše škody v případě neoprávněného odběru elektřiny je uveden v ustanovení § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb..Dle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.Dle § 17 odst. 3 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny.Při zjištěném množství neoprávněně odebrané elektřiny v rozsahu 1 314 kWh tedy žalobkyně důvodně požaduje náhradu škody ve výši , částka, , když její výpočet uvedený v žalobě odpovídá shora uvedeným právním předpisům.Dle § 9 odst. 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.Žalobkyně prostřednictvím listinných důkazů (čestné prohlášení ze dne , datum, ) doložila, že pověřená společnost , právnická osoba, . vynaložila při zjišťování neoprávněného odběru náklady v částce , částka, , které jí žalobkyně uhradila.Pokud tedy žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, žalované k úhradě částku ve výši , částka, se splatností dne , datum, , jedná se o oprávněný nárok. Pokud žalovaná neprokázala, že by nárok žalobkyně byť zčásti uspokojila, je soud nucen dospět k závěru, že žaloba je důvodná. Proto soud žalobě vyhověl.Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla dne , datum, v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne , datum, , je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 14,75 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem v částce , částka, a náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši , částka, za 2 úkony po , částka, (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..