19 C 262/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 16.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 Kč na základě skutečnosti, že dne 14.2.2020 byla žalovaná ošetřena a anonymizováno na anonymizováno záchytné stanici provozované žalobkyní (anonymizováno záchytná stanice ulice, obec a číslo), kdy náklady na ošetření a pobyt byly žalované vyúčtovány daňovým dokladem číslo ze dne 14.2.2020 na částku 3 000 Kč se splatností dne 15.3.2020, kdy však žalovaná dosud tuto částky žalobkyni ani přes učiněné výzvu neuhradila. Ve věci byl soudem vydán platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalované zrušen. Stanovisko žalované se soudu nepodařilo získat. Následně účastníci projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě žalobkyní předložených listin (shora uvedený daňový doklad – faktura, uznání dluhu ze dne 14.2.2020) pak soud zjistil, že žalovaná byl v žalobkyní provozované protialkoholní záchytné stanici dne 14.2.2020 ošetřena a anonymizováno a že náklady na ošetření a anonymizováno, které žalovaná uznala, dosáhly částky 3 000 Kč, která byla žalované vyúčtována shora uvedenou fakturou. Protože žalovaná neprokázala, že by nárok žalobkyně uhradila, soud žalované požadovanou částku uložil k zaplacení. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických anonymizováno službách. Úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v rozhodném znění. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.