19 C 292/2016

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 48 824 Kč s přísl.

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 48 824 Kč z titulu nedoplatku záloh na pokrytí nákladů na provoz, správu a služby poskytované s užíváním bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], když nedoplatek je požadován za období od [datum] do [anonymizováno] [rok] včetně. Stanovisko žalovaného se soudu nepodařilo získat. Následně účastníci projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání, když ponechali bez reakce usnesení soudu s výzvou v tomto směru. Soud proto projednal věc ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání. Dle § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon), jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Dle § 414 odst. 2 insolvenčního zákona osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo vzato na vědomí splnění oddlužení žalovaného, který byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení ve smyslu shora uvedených ustanovení insolvenčního zákona. Pokud v dané procesní situaci setrvala žalobkyně na svém nároku, byl soud nucen žalobu jako nedůvodnou zamítnout, když žalovaný byl od povinnosti zaplatit nárok žalobkyně (pokud by byl jinak oprávněný) osvobozen. Žalovaný měl v řízení plný procesní úspěch, avšak žádné náklady mu za řízení nevznikly. Proto soud rozhodnul podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.