19 C 306/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Vladimíra Diviše a přísedících Jany Šmerdové a Miroslava Švarce ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o náhradu škody na zdraví

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 93 186 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 88 936 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 250 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 17 000 Kč a z částky 400 000 Kč od [datum] zamítá.

III. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 1 741 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 741 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

IV. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 4 250 Kč od [datum] do [datum] zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 30 040 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně náhradu nákladů řízení ve výši 5 700 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve spojení s podáním doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalované na úhradu ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti částku 87 147 Kč, na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou částku 30 Kč a na úhradu náhrady za bolest částku 3 500 Kč. V žalobě uvedl, že žalobce pracoval pro žalovanou na základě dohody o provedení práce ze dne [datum] jako [anonymizována dvě slova]. Za tuto práci mu byla vyplácena měsíční odměna ve výši 9 900 Kč. Uvedená dohoda byla uzavřena na dobu od [datum] do [datum]. Žalobce pracoval na základě další dohody o provedení práce ze dne [datum] jako [anonymizována dvě slova] také pro společnosti [právnická osoba], [IČO]. Za tuto práci mu byla vyplácena měsíční odměna rovněž ve výši 9 900 Kč. Uvedená dohoda byla uzavřena na dobu od [datum] do [datum]. Dne [datum] při výkonu práce pro žalovanou utrpěl pracovní úraz. O tomto úrazu byl vyhotoven dne [datum] písemný záznam. K úrazu došlo v obchodním centru [anonymizováno] [obec] ve výstavní galérii. Dne [datum] ošetřen na [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] v [obec] a dne [datum] byl žalobce [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a dne [datum] se podrobil [anonymizováno]. V důsledku pracovního úrazu ze dne [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti do [datum]. Dne [datum] nastoupil žalobce na základě pracovní smlouvy do zaměstnání u společnosti [právnická osoba], [IČO], kde dosáhl hrubé mzdy v dále uvedené výši. Ode dne [datum] do [datum] byl žalobce opět v pracovní neschopnosti, a to z důvodů následků pracovního úrazu ze dne [datum]. Dne [datum] nastoupil žalobce do zaměstnání u [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno] Žalobce měl po pracovním úrazu ze dne [datum] následující příjmy: za [anonymizováno] [rok] hrubá mzda [částka], za [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] bez příjmu, za [anonymizováno] [rok] hrubá mzda [částka], za [anonymizováno] [rok] hrubá mzda [částka], za [anonymizováno] [rok] hrubá mzda [částka], za [anonymizováno] [rok] hrubá mzda [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka] a hrubá mzda [částka], za [anonymizováno] [rok] nemocenské dávky [částka], za [anonymizováno] [rok] nemocenské dávky [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] dávky [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] dávky [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka] a mzda [částka] (doplatek mzdy), za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka] a za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka]. Před pracovním úrazem ze dne [datum] dosahoval žalobce měsíčního příjmu ve výši [částka]. S ohledem na tento příjem došlo u něho ke ztrátě na výdělku za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] a za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Náhrada za ztrátu na výdělku dle § 271a odst. 1 a 2 zákoníku práce, kterou žalobce na žalované žalobou požaduje, tak činí za uvedené období celkem 87 147 Kč. Dále žalobce požaduje žalobou náhradu nákladů spojených s léčbou a náhradu za bolest. Tyto nároky dosahovaly společně celkem částku 17 650 Kč (z toho náklady spojené s léčbou ve výši 150 Kč a bolestné ve výši 17 500 Kč), kdy [právnická osoba] za žalovanou zaplatila žalobci celkem částku 14 120 Kč, z níž byla použita na částečnou úhradu nákladů spojených s léčbou částka 120 Kč a na částečnou úhradu bolestného částka 14 000 Kč. Na doplacení náhrady nákladů spojených s léčbou tak žalobce požaduje žalobou částku 30 Kč a na doplatku za bolestné požaduje částku 3 500 Kč.

2. Podáním zástupce žalobce ze dne [datum] žalobce navrhl připuštění změny (rozšíření) žaloby a to o nárok na zaplacení náhrady za bolest v částce 24 750 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce 400 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 90 677 Kč od [datum] do [datum] a z částky 515 427 Kč od [datum] do zaplacení. Soud změnu žaloby usnesením ze dne 1.3.2022 č.j. 19 C 306/2021-65 připustil.

3. Ústním podáním zástupce žalobce na jednání soudu dne [datum] vzal žalobce svou žalobu zpět co do nároku na úhradu náhrady za bolest v částce 17 000 Kč, když uvedl, že tuto částku mu žalovaná prostřednictvím plnění od pojišťovny v mezidobí po prvním jednání zaplatila a dále v rozsahu nároku na úhradu náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce 400 000 Kč, když uvedl, že doposud nedošlo k ustálení [anonymizováno] stavu žalobce. Soud proto řízení v navrhované části usnesením ze dne 3.5.2022 č.j. 19 C 306/2021-92 zastavil, když žalovaná s tím vyslovila souhlas.

4. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok se jí nejeví zcela jako oprávněný, když pracovní poměr žalobce byl ukončen [anonymizována tři slova] uzavřené [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] s žalobcem a bez ohledu na úraz žalobce neměla žalovaná v úmyslu již žalobce nadále zaměstnávat. Rovněž navrhla, aby se otázkou, zda pracovní neschopnost žalobce je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem zabýval znalec. Posléze namítnul rovněž skutečnost, že na pracovním úrazu se svým spoluzaviněním podílel sám žalobce, kdy pojišťovna žalované prozatím vychází se spoluzavinění v rozsahu 20 % a je věcí soudu, aby případné spoluzavinění žalobce a jeho míru posoudil.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

6. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena dohoda o provedení práce, na základě níž se žalobce zavázal vykonávat pro žalovanou práci na pozici [anonymizována dvě slova] v [obec] a dalších pobočkách společnosti, a to s nástupem do práce dne [datum] s tím, že dohoda byla sjednána na dobu určitou do [datum]. V článku [anonymizována dvě slova] byla sjednána odměna ve výši [částka] (srov. [anonymizováno] na [číslo listu]).

7. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena dohoda o provedení práce, na základě níž se žalobce zavázal vykonávat pro tuto společnost rovněž práci na pozici technik údržby v [obec] a dalších pobočkách společnosti, a to s nástupem do práce dne [datum] s tím, že dohoda byla sjednána na dobu určitou do [datum]. V článku [anonymizováno] dohody byla sjednána odměna ve výši [částka] (srov. dohoda na [číslo listu]). Tato dohoda je co do textu zcela obdobná jako dohoda uzavřená s žalovanou. Přestože jsou v záhlaví této dohody uvedeny místo společnosti [právnická osoba] údaje o žalované, při podpisu dohody je již uveden údaj správný, když podpis dohody za společnost [právnická osoba] je doplněn rovněž razítkem této společnosti (srov. [anonymizováno] na [číslo listu]) Omyl v textu záhlaví byl patrně způsobem tím, že jak žalovanou, tak i společnost [právnická osoba] zastupoval při podpisu smlouvy jednatel těchto společností, kterým je v obou případech tatáž osoba, a to pan [příjmení] [jméno] [příjmení] (srov. výpis z OR žalobce a společnosti [právnická osoba] na [číslo listu] a [anonymizováno]).

8. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] má soud za prokázané, že na základě obdobné dohody o provedení práce a na stejné pracovní pozici pracoval žalobce pro žalovanou již od [datum] s tím, že tato původní dohoda byla sjednána na dobu určitou do [datum] (srov. dohoda na [číslo listu]). Na základě shodného tvrzení stran má soud za prokázané, že rovněž pro společnost [právnická osoba] vykonával žalobce stejnou práci již od počátku [anonymizováno] [rok].

9. Na základě shodných tvrzení stran má soud za prokázané, že dne [datum] utrpěl žalobce při výkonu práce pro žalovanou v areálu obchodního centra [anonymizováno] [obec] pracovní úraz.

10. Na základě účastnického výslechu žalobce ve spojení s účastnickým výslechem jednatele žalované a svědka [jméno] [příjmení] ([role v řízení] [role v řízení] [role v řízení]) ve spojení se záznamem o úrazu má soud za prokázané, že k úrazu došlo v situaci, kdy si žalobce za účelem výstupu do jednoho z mnoha výklenků v obvodové zdi galerijního prostoru [anonymizována dvě slova] opřel žebřík o atiku výklenku a při přestupování na zeď (spodní stěnu výklenku) mu žebřík ujel a žalobce spadnul. Jediným svědkem události byl [příjmení] [příjmení] (srov. zápis o úrazu ze dne [datum] na č.l. 19).

11. Z výslechu shora uvedených osob ve spojení s návodem k použití žebříku a znaleckým posudkem má soud za prokázané, že žalobce si pro práci ze skladu vzal 2 díly z jinak trojdílného žebříku, a to ve variantě, která je v návodu k použití popsána pod bodem [anonymizováno] jako„ Žebřík dvoudílný univerzální“, který se dá dle návodu použít ve variantách opěrného, výsuvného žebříku nebo dvojitého žebříku (štaflí) bez opěry (srov. obrázek [číslo] návodu na [číslo listu]). Z doplňované výpovědi žalobce pak plyne, že žalobce nevyužil při opření žebříku o atiku výklenku ani jednu ze dvou shora zmíněných variant použití žebříku, ale složený žebřík (tj. bez jakéhokoliv jeho vysunutí, jak je zachycen pod písmenem A na náčrtu soudu na [číslo listu]) opřel o zeď způsobem, který je zachycen pod/nad písmenem [anonymizováno] na náčrtu soudu na [číslo listu] (srov. náčrty soudu na [číslo listu]).

12. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], který provedl mimo jiné ohledání místa pracovního úrazu, plyne, že žebřík byl postaven na lité betonové podlaze s vysokou protiskluzností, kdy samotný žebřík (ve složeném stavu) má délku 2 metry (srov. znalecký posudek na [číslo listu]). O skutečnosti, že žebřík byl opřen ve složeném stavu popsaném shora vypovídají rovněž nákresy jednatele žalované a svědka [příjmení] do fotografií výklenku (srov. nákresy na č.l. 90 a 91 a fotografie místa úrazu na č.l. 78-83). Složený žebřík o délce 2 metrů byl tedy opřen o spodní hranu výklenku ve výšce 1,40 m, přičemž hloubka výklenku činí 0,87 m. Základnu výklenku tvoří omítka s odstraněným nátěrem s prasklinami a nerovnostmi se sklonem cca 30 stupňů (výška nad podlahou 1,40 m přední části, výška vzadu u stěny 1,80 m). [Anonymizovaný odstavec.]

14. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že žalobce dne [datum] utrpěl pracovní úraz.

15. Dle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

16. Dle § 270 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

17. Dle § 270 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

18. Dle § 270 odst. 3 zákoníku práce zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.

19. Dle § 270 odst. 4 zákoníku práce při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

20. Z výslechu žalobce a svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobce měl společně se svým spolupracovníkem panem [jméno] [příjmení] v prostoru [anonymizována dvě slova] provést očištění stěn a následnou výmalbu prostor, přičemž očištění stěn zahrnovalo rovněž činnost v podobě odstranění špendlíků či hřebíků umístěných ve stěnách (pro účely zavěšení vystavovaných exponátů, zejm. obrazů).

21. Mezi jednatelem žalované, žalobce a svědkem [jméno] [příjmení] sice panovala shoda v tom, že si k této práci žalobce a svědek [příjmení] vzali určité pomůcky a nářadí (žebřík, teleskopické tyče, barva, kleště) v jejich výpovědích však již panovaly rozpory v tom směru, zda si toto vybavení vzali pracovníci sami na základě svého uvážení či zda jim je zaměstnavatel přidělil. Svědek [příjmení] uvedl, že nebylo zapotřebí, aby nám ([anonymizováno] – [role v řízení] [role v řízení]) vyprávěl, co máme dělat a co si máme vzít a že si tedy žebřík vzali s žalobcem z vlastní iniciativy. Jednatel žalované sice připustil, že žebřík pracovníci pro práci měli, ale že se tak stalo na jeho pokyn, se stavěl vyhýbavě, když uvedl, že„ natírali (myšleno dříve) mnohem vyšší plochy bez toho, aby lezli někam do výšek“.

22. Pokud jde o otázku, zda byly žalobci a svědkovi [příjmení] dány k práci nějaké závazné pokyny uvedl jednatel žalované, že jim pouze přetlumočil požadavek zákazníka„ oprava stěn a výmalba“ daných prostor. [příjmení] dodal, že jim určitě dal konkrétní pokyny, jak to mají dělat, ale nesdělil nic konkrétního. V rozporu s jeho prohlášením je pak výpověď svědka [příjmení], který uvedl, že nebylo zapotřebí, aby nám ([anonymizováno]) vyprávěl, co máme dělat (a co si máme vzít). Byla to běžná záležitost. Přeci jsme byli už dospělí a zkušení.

23. Soud proto dovozuje, že ani jednomu z pracovníků nebyl před započetím práce udělen jakýkoliv závazný pokyn, jak mají při očišťování, výspravě a výmalbě stěn v galerijním prostoru postupovat.

24. Dle názoru znalce měl žalobce v situaci, kdy se mu v důsledku potřeby dostat se za účelem odstraňování předmětů ve stěně výklenku ve výšce přesahující dosah jeho paží z postavení na podlaze, jako nástroj k dosažení potřebné výšky nabízelo použití žebříku, použít žebřík tak, že by jej složený v pozici naznačené soudem na náčrtku na [číslo listu] pod/nad písmenem [anonymizováno] opřel o zadní stěnu výklenku v horní části a následně všechny práce až do výšky 4,40 m prováděl ze žebříku. Pokud by totiž použil žebřík pro účely přestupování ze žebříku na výklenek, vedl by takový postup k porušení pravidel práce na žebříku stanovených právními předpisy a návodem k použití žebříku (srov. níže).

25. Navíc pak při vstupu na výklenek v důsledku výšky spodní hrany výklenku (1,40 m) a stoupajícímu povrchu výklenku (který u zadní stěny dosahuje výšky již 1,80 m) prakticky s jistotou hrozilo, že se při práci na této nakloněné plošině jedná o práci ve výškách ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., když takové pracoviště/výklenek zcela nepochybně ve svém větším rozsahu leží ve výšce nad 1,50 m. V takovém případě pak bylo povinností zaměstnavatele (pokud by takový pracovní postup zaměstnanci stanovil), aby současně přijal pro zaměstnance technické či organizační opatření k zabránění pádu žalobce z výšky (srov. str. 4 znaleckého posudku na č.l. 146).

26. Svědek [příjmení] uvedl, že on sám by žebřík pro účely přestupu do výklenku postavil jako štafle a že tak dokonce posléze i činil. I při takovém postupu však bylo porušováno ustanovení [ustanovení pr. předpisu] a práci po přestupu na atiku by bylo nutné kvalifikovat jako práci ve výšce, a to z důvodu uvedeného výše.

27. Ze znaleckého posudku plyne, že žalobce při své práci v době před pracovním úrazem porušil jak pokyny uvedené v návodu k použití žebříku (srov. návod na [číslo listu]), tak i předpisy k zajištění [anonymizováno] (srov. znalecký posudek na [číslo listu]). Pokud jde o porušení návodu k použití žebříku, neměl žalobce ukročovat ze žebříku v situaci, kdy jej použil jako opěrný žebřík na vyšší úroveň bez dodatečného zajištění, např. přivázáním nebo použitím vhodného stabilizujícího prvku (srov. článek 2.3. písm. c) návodu včetně obrázku [číslo] na [číslo listu]). Dále se žalobce neměl během práce vyklánět a měl udržovat střed svého těla mezi bočnicemi a obě nohy na stejném stupadlu/přičli (srov. článek 2.3. písm. b) návodu včetně obrázku [číslo] na č.l. 133). Pokud jde o bezpečnostní předpisy o práci na žebříku, porušil žalobce dle znalce ustanovení článku III. odst. 6 přílohy nařízení vlády č. 362/2005 Sb., podle něhož si měl žebřík rozložit do té výše, aby svým horním koncem přesahoval výstupní plošinu nejméně o 1,10 m.

28. Soud plně vychází ze shora uvedených porušení, kterých se žalobce při práci dopustil, kdy však shodně s apelem znalce se soud dále zaměřil na skutečnost uváděnou ve shora citovaném ustanovení § 270 zákoníku práce, a to sice, zda žalobce byl ze strany žalované se shora uvedenými právními předpisy (včetně pokynů obsažených v návodu na použití žebříku) řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

29. Dle § 103 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále: a) při změně - 1. pracovního zařazení, 2. druhu práce; b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů; c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

30. Dle § 103 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.

31. Ačkoliv jednatel žalované uvedl, že zaměstnanci (včetně žalobce) byli proškoleni, a to určitě při nástupu do zaměstnání a pak se dělali pravidelná školení, nedokázala žalovaná následně doložit pro potřebu soudního řízení jiné doklady než ty, které se týkaly školení konaného dne [datum], když doložili žalobcem podepsaný protokol o vstupním školení [anonymizováno] a [anonymizováno] a ze strany žalované vypracovanou osnovu školení [anonymizováno] a [anonymizováno] ze dne [datum] (srov. protokol na [číslo listu] a osnova na [číslo listu]).

32. Protože je však z právního pohledu nutné nahlížet na pracovní činnosti žalobce pro žalovanou zcela samostatně jak pro první období nástupu do práce dne [datum] (na základě dohody o provedení práce ze dne [datum]), tak i pro druhé období s nástupem do práce dne [datum] (na základě dohody o provedení práce ze dne [datum]), žalovaná neprokázala, že by pro druhé období, tj. ke dni [datum], povinnost provést pro žalobce školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci splnila. Pokud žalobce potvrdil, že školení o bezpečnosti proběhlo při nástupu do zaměstnání, měl tím dle všech souvislostí a svého následného upřesnění namysli školení provedené dne [datum]. Na další školení si pak již žalobce nepamatoval.

33. Proto soud dospěl k závěru, že ke dni [datum] žalovaná tím, že neprovedla vstupní školení žalobce o předpisech k zajištění [anonymizováno], porušila ustanovení § 103 odst. 2 zákoníku práce.

34. Ostatně i kdyby názor soudu na potřebu izolovaného posuzování jednotlivých pracovních období v souvislosti se splněním povinnosti proškolit zaměstnance při nástupu do práce byl shledán jako přepjatý formalismus (což soud nedovozuje), z podkladů o provedeném školení ze dne [datum] nemá soud beztak za prokázané, že by žalovaná povinnost řádně proškolit žalobce dne [datum] splnila.

35. Již znalec ve svém posudku konstatoval, že zaměstnavatel neurčil v podkladech, kterými dokládá uskutečnění a rozsah proškolení způsob ověřování znalostí zaměstnanců, když taková skutečnost z protokolu o školení neplyne (viz závěr znalce v posudku na [číslo listu]).

36. Soud však shledává ještě závažnější okolnost, že v protokole o vstupním školení jsou předpisy, s nimiž měl být žalobce seznámen, citovány pouze nekonkrétně s výjimkou zákoníku práce, kdy žalobce svým podpisem stvrdil, že byl seznámen„ se všemi předpisy k zajištění [anonymizováno] a [anonymizováno]“. O konkrétních předpisech k zajištění [anonymizováno] včetně práce na žebříku a včetně návodů k obsluze používaných zařízení (i žebříků) hovoří jen osnova školení, která ale není podepsána žalobcem a není tak hodnověrně učiněna součástí protokolu o školení, když protokol neobsahuje žádné odkazy na konkrétní zákonná ustanovení a ni neobsahuje poukaz na to, že by obsah školení vymezovala osnova o školení [anonymizováno] a [anonymizováno]. Navíc dle osnovy školení měl být seznam konkrétních používaných zařízení (žebříky, schůdky, OOPP), s jejichž návody byl zaměstnanec seznámen, nedílnou součástí dokladu o školení, což se ale také nestalo.

37. Jednatel žalované uvedl, že o rozsahu školení není schopen sám nic uvést, protože on jej neprováděl. O obsahu školení nebyl schopen ničeho uvést ani svědek [příjmení]. Pokud v této důkazní situaci žalobce uvedl, že předmětem školení byla všeobecná bezpečnost, co se týče [anonymizováno] (tj. [anonymizována dvě slova]) a probírala se i požární bezpečnost, nemá soud za prokázané ani pro nástup do práce dne [datum], že by se žalobci dostalo řádného proškolení o předpisech k zajištění BOZP v rozsahu, který je uveden v osnově školení.

38. Na základě shora uvedených skutečností proto soud dovozuje, že ačkoliv žalobce při práci porušil právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (včetně pokynů v návodu na použití žebříku) stalo se tak v situaci, kdy žalovaná neprokázala, že byl žalobce s těmito předpisy a návodem řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

39. Proto soud dospěl k závěru, že žalované jako zaměstnavateli se nepodařilo zcela ani zčásti své odpovědnosti za pracovní úraz zprostit ve smyslu ustanovení § 270 odst. 1 písm. a) ani dle § 271 odst. 2 písm. zákoníku práce.

40. Soud je pak rovněž přesvědčen, že žalovaná tím, že nedala žalobci a svědkovi [příjmení] před započetím práce závazný pokyn v podobě pracovního postupu, porušila rovněž ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., podle něhož je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci byly chráněni proti pádu nebo zřícení.

41. Soud tak ve shodě se znalcem dovozuje, že pokud zaměstnavatel neposkytnul zaměstnancům v daných podmínkách závazný pokyn, tak lze konstatovat, že příčinou uvedené události (pádu žalobce z výšky) bylo špatně nebo nedostatečné vyhodnocení rizika zaměstnavatelem (srov. str. 4 znaleckého posudku ve spojení s výslechem znalce), jak to ostatně v původním znění konstatoval samotný záznam o úrazu, který však byl právě ohledně této varianty možné příčiny vzniku úrazu posléze, a to bez potřebné míry transparentnosti (tj. za určitého souhlasu žalobce s takovou opravou) opraven na údaj, že příčinou úrazu bylo nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele (srov. záznam o úrazu na č.l. 19).

42. Soud v souladu se zjištěními ze strany znalce dovozuje, že výklenek atiky představoval z pracovního hlediska rizikový prostor, neboť při vystupování do atiky ze žebříku již mohlo dojít k práci, kterou lze definovat jako práci ve výšce. Pokud tedy bylo pochybné, zda má žalobce vůbec žebřík k práci použít a jak jej má použít, aby se vyhnul potřebě splnit podmínky pro práci ve výšce (srov. článek III. bod 1 přílohy nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o používání žebříku), tak v situaci, kdy žalovaný nestanovil žádný pracovní postup (např. že se nemá přestupovat do atiky anebo že se má veškerá práce dělat ze žebříku a žebřík opřít o zeď výklenku), nedostatečně riziko plynoucí z práce, kterou pracovníkům uložil, vyhodnotil a nepřijal potřebná opatření.

43. Žalovaná se rovněž dovolávala toho, aby soud jednání žalobce posoudil jako lehkomyslné ve smyslu ustanovení § 270 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, podle něhož se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat a jednání vyplývající z rizika práce.

44. Otázkou, jak posuzovat pojem lehkomyslnosti uvedený shora se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod sp.zn. 21 Cdo 71/2001, když konstatoval, že o lehkomyslné jednání zaměstnance ve smyslu uvedeného ustanovení se jedná tehdy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu sice neupravuje žádný bezpečnostní předpis, pravidlo nebo pokyn, avšak jednání zaměstnance lze charakterizovat jako nebezpečné riskování či hazardérství, kdy si zaměstnanec vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozící újmy na zdraví, a zároveň jde o způsob činnosti, který je v rozporu s obvyklým způsobem chování zaměstnanců.

45. Z toho, co soud uvedl shora, plyne, že žalobce při své činnosti porušil právní předpisy a pokyny plynoucí z návodu k použití žebříku. Pokud však soud současně dovodil, že s těmito předpisy a pokyny nebyl řádně seznámen, podmínky pro omezení odpovědnost i zaměstnavatele soud nedovodil. Posuzování lehkovážnosti proto z podstaty věci v tomto případě nepřipadá v úvahu.

46. Pro případ, že by pravidla pro použití žebříku nebyla upravena právními předpisy ani pokyny, by soud dovodil, že způsob, který zvolil žalobce pro výstup do atiky výklenku za použití žebříku, nepovažuje za takový, aby jej mohl označit za nebezpečné riskování či hazardérství. Spíše by je hodnotil jako běžnou neopatrnost.

47. Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že zde není prostor ani pro částečné zproštění odpovědnosti žalované dle § 271 odst. 2 písm. b) zákoníku práce.

48. Mezi druhy náhrad, na něž má zaměstnanec v důsledku odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz nárok patří dle § 271a zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, která přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

49. Podle § 271a odst. 2 náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže před vznikem této další škody příslušela zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 se zaměstnanci poskytne do výše částky, do které by mu příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdyby nebyl neschopen práce. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a nemocenské.

50. Ze skutečnosti, že žalobce před úrazem dosahoval příjmu od žalované ve výši [částka] a od společnosti [právnická osoba] rovněž ve výši [částka] dovozuje soud, že průměrný výdělek žalobce před vznikem škody činil [částka]. [Anonymizovaný odstavec.]

52. Dle § 271p odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tím nejsou dotčena. [Anonymizovaný odstavec.]

54. Prostřednictvím přehledů vyplacené mzdy a dávek [anonymizována tři slova]) za použití souhlasných tvrzení stran žalobce prokázal, že za období od [datum] do [datum] mu náležela mzda ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu nebyla vyplacena žádná mzda ani [anonymizováno], za období od [datum] do [datum] mu nebyla vyplacena žádná mzda ani [anonymizováno], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizováno] od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši [částka] a [anonymizováno] vyplacené [anonymizována čtyři slova] (dále jen [anonymizováno]) ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] a za období od [datum] do [datum] mu bylo vyplaceno [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] (srov. informace o vyplacených dávkách [anonymizováno] na [číslo listu] a [anonymizována dvě slova] doklad o [anonymizována dvě slova] od [anonymizováno] [právnická osoba] na [číslo listu]).

55. Při průměrném výdělku žalobce před vznikem škody ve výši [částka] tak dosahuje nárok na ztrátu na výdělku za období od [datum] do [datum] výše [částka] (tj. [částka] mínus [částka]), za období od [datum] do [datum] výše [částka] a za období od [datum] do [datum] výše [částka] Tyto nároky soud shledal zcela oprávněnými.

56. Za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka] mínus [částka]), přičemž žalobce, který vycházel v žalobě z jiného údaje o výši příjmu požaduje žalobou za toto období pouze částku [částka]. Protože však soud nemůže překročit návrh žalobce (srov. ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř.), mohl přiznat žalobci pouze částku jím požadovanou, tj. [částka].

57. Za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka] mínus [částka]), přičemž žalobce, který vycházel v žalobě z jiného údaje o výši příjmu požaduje žalobou za toto období pouze částku [částka]. Protože však soud nemůže překročit návrh žalobce, mohl přiznat žalobci pouze částku jím požadovanou, tj. [částka].

58. Za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]).

59. Za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]). Pokud pro toto období žalobce vycházel v žalobě z jiného údaje o výši příjmu (z příjmu nižšího a to v částce [částka]), mohl soud přiznat jako oprávněný pouze požadavek na zaplacení částky [částka] a ve zbývajícím rozsahu (tj. co do částky [částka]) byl soud nucen žalobu zamítnout.

60. Za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]), za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]), za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]), za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]), za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]), za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]), za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]), za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]), za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]) a za období od [datum] do [datum] dosahuje nárok na ztrátu na výdělku výše [částka] ([částka] mínus [částka]).

61. Soud tedy žalobci přiznává nárok na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku v celkové výši 85 406 Kč. Pokud pak žalobce za shora uvedené období požadoval částku 87 147 Kč, byl soud nucen žalobu co do částky 17 41 Kč zamítnout (srov. výrok III. rozsudku).

62. Dle § 271d zákoníku práce náleží dále žalobci nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s [anonymizováno]. Na základě vyrozumívacího dopisu [právnická osoba] ze dne [datum], kterým byl pracovní úraz likvidován v rámci pojistné události [číslo] má soud za prokázané, že žalobce pojišťovně doložil vznik takových nákladů ve výši 150 Kč, kdy pojišťovna dopisem sděluje, že z důvodů svého závěru o možnosti krátit nárok žalobce o 20 % z důvodu jeho spoluzavinění za vznik pracovního úrazu vyplatí žalobci pouze částku 120 Kč (která je zahrnuta společně s obdobně kráceným nárokem na bolestné v částce 14 120 Kč určené dopisem k výplatě – srov. dopis ze dne [datum] na č.l. 24).

63. Pokud tedy žalobce žalobou uplatnil nárok na úhradu nevyplacené části těchto nákladů v částce 30 Kč, soud jeho požadavek shledal oprávněným.

64. Dle § 271c odst. 1 zákoníku práce náleží dále žalobci nárok na zaplacení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, která se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odst. 2 vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

65. Tímto předpisem je nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které stanoví, že bolest se hodnotí v bodech, hodnota 1 bodu činí 250 Kč a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých. [příjmení] ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti (srov. § 2 a 3 nařízení.

66. Na základě vyrozumívacího dopisu [právnická osoba] ze dne [datum], kterým byl pracovní úraz likvidován v rámci pojistné události [číslo] má soud za prokázané, že žalobce pojišťovně doložil vznik nároku na bolestné ve výši 17 500 Kč (za 70 bodů se sazbou 250 Kč za 1 bod), kdy pojišťovna dopisem sděluje, že z důvodů svého závěru o možnosti krátit nárok žalobce o 20 % z důvodu jeho spoluzavinění za vznik pracovního úrazu vyplatí žalobci pouze částku 14 000 Kč (která je zahrnuta společně s obdobně kráceným nárokem na účelně vynaložené náklady spojené s léčbou v částce 14 120 Kč určené dopisem k výplatě – srov. dopis ze dne [datum] na [číslo listu]).

67. Pokud tedy žalobce žalobou uplatnil nárok na úhradu nevyplacené části bolestného v částce 3 500 Kč, soud jeho požadavek shledal oprávněným.

68. Žalobce dále prostřednictvím [anonymizována dvě slova] o ohodnocení bolesti vypracovaným dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prokázal, že v souvislosti s pracovním úrazem utrpěl v důsledku realizace operativních zákroků dne [datum] a [datum] další bolest, kdy posudkem bylo bolestné ohodnoceno v souladu se shora uvedeným nařízením vlády [anonymizováno] body (srov. ohodnocení na [číslo listu]). Při hodnotě 1 bodu 250 Kč tedy činilo bolestné 21 250 Kč.

69. Na základě vyrozumívacího dopisu [právnická osoba] ze dne [datum], kterým byl pracovní úraz likvidován v rámci pojistné události [číslo] má soud za prokázané, že žalobce pojišťovně doložil vznik nároku na bolestné ve výši 21 250 Kč (za 85 bodů se sazbou 250 Kč za 1 bod), kdy pojišťovna dopisem sděluje, že z důvodů svého závěru o možnosti krátit nárok žalobce o 20 % z důvodu jeho spoluzavinění za vznik pracovního úrazu vyplatí žalobci pouze částku 17 000 Kč (srov. dopis ze dne [datum] na č.l. 89).

70. Pokud tedy žalobce žalobou uplatnil nárok na úhradu nevyplacené části bolestného v částce 4 250 Kč, soud jeho požadavek shledal oprávněným.

71. Soud tedy rekapituluje, že na všech shora uplatněných nárocích, které byly žalobou uplatněny, uložil žalované k zaplacení celkem částku 93 186 Kč (tj. 85 406 Kč + 30 Kč, + 3 500 Kč + 4 250 Kč).

72. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

73. Žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě svého nároku uplatněného v žalobě v dopise ze dne [datum], který byl dle doručenky žalované doručen dne [datum] (srov. dopis na [číslo listu] a dodejka na [číslo listu]). Počínaje dnem [datum] tedy byla žalovaná v prodlení s úhradou částky 88 936 Kč (tj. (tj. 85 406 Kč + 30 Kč, + 3 500 Kč). Požadavek na úroku z prodlení z částky 88 936 Kč ode dne [datum] je tedy oprávněný, když žalobce v žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení, tedy úrok z prodlení v sazbě 8,5 % ročně (srov. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) je tedy po právu.

74. Pokud jde o požadavek na zaplacení částky 4 250 Kč z titulu náhrady bolestného, který uplatnil žalobce v rámci rozšíření žaloby (v částce 21 250 Kč), je podstatné, že tento požadavek uplatnil žalobce, aniž by před rozšířením žaloby uplatnil nárok u žalované. Proto soud vychází z toho, že do prodlení se žalovaná dostala až uplynutím dne k plnění, který měla žalovaná poté, co jí byla ze strany soudu dne [datum] doručena změněná žaloba. Požadavek na úrok z prodlení je tak v tomto případě oprávněný až ode dne [datum] a proto jen od tohoto data soud žalobě vyhověl, když žalobce v žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení, tedy úrok z prodlení v sazbě 11,75 % (srov. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Naproti tomu za dobu od [datum] do [datum] byl soud nucen požadavek na úrok z prodlení zamítnout. [Anonymizovaný odstavec.]

76. Žalobce měl ohledně nároků, které zůstaly předmětem žaloby až do rozhodování soudu procesní neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení (v řízení procesní neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, která plyne ze zamítavých výroků II. až IV. rozsudku. Proto by mu soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Obdobně byl plně úspěšný ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., když vzal žalobu na zaplacení bolestného v částce 17 000 Kč zpět pouze pro chování žalované, která prostřednictvím své pojišťovny tento nárok uspokojila až po podání žaloby (resp. jejího rozšíření) k soudu.

77. Soud však byl nucen zohlednit tu skutečnost, že ohledně nároku na zaplacení částky 400 000 Kč, z titul nároku na ztížení společenského uplatnění, vzal naopak žalobce svou žalobu zpět, aniž by bylo možné konstatovat, že se v době podání žaloby jednalo o žalobu důvodně podanou (viz, výše o vzniku nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění). V tomto rozsahu tedy procesně zavinil zastavení řízení v souladu s ustanovením § 146 odst. 1 věta první žalobce.

78. Soud tedy rozhodnul tak, že přizná žalobci pouze částečnou náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž pro určení výše náhrady bude vycházet z izolovaného posuzování odměny a náhrad za tu část žaloby, s níž byl plně úspěšný žalobce, od níž odečte výši odměny a náhrad, které by náležely žalované za její úspěch, to vše v situaci, kdy ohledně částky 400 000 Kč probíhalo řízení pouze po zcela jednoznačně omezené časové období, ve kterém uskutečnila strana žalovaná, pokud by soud nárok na zaplacení částky 400 000 Kč posuzoval jako zcela samostatně probíhající řízení, pouze 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]).

79. Žalované by tak vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v podobě odměny podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 29 820 Kč (za 3 úkony právní služby po 9 940 Kč z tarifní hodnoty 400 000 Kč - převzetí zastoupení, účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem by tak soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení v částce 37 171 Kč.

80. Oproti tomu žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v podobě odměny podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9 480 Kč (za 2 úkony právní služby po 4 740 Kč z tarifní hodnoty 90 677 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby včetně jejího doplnění v podání ze dne [datum]), odměny ve výši 16 740 Kč (za 3 úkony právní služby po 5 580 Kč z tarifní hodnoty 111 927 Kč – sepis změny žaloby podáním ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]), odměny ve výši 24 500 Kč (za 5 úkonů právní služby po 4 900 Kč z tarifní hodnoty 94 927 Kč – účast na jednání soudu dne [datum], sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 2 úkonů a účast na jednání soudu dne [datum]), z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 000 Kč za shora uvedených 10 úkonů právní služby po 300 Kč, z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Sb. ve výši 365 Kč za cestu na jednání soudu dne [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět v délce [anonymizována dvě slova] vozidlem [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka], (náhrada za 1 km dle vyhl. [číslo] v částce 4,70 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,7 l [číslo] km a ceně za 1l BA dle shora uvedené vyhlášky v částce 37,10 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Sb. ve výši 365 Kč za cestu na jednání soudu dne [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět v délce 53,6 km vozidlem [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka], (náhrada za 1 km dle vyhl. [číslo] v částce 4,70 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,7 l [číslo] km a ceně za 1l BA v částce 37,10 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Sb. ve výši 365 Kč za cestu na jednání soudu dne [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět v délce 53,6 km vozidlem [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka], (náhrada za 1 km dle vyhl. [číslo] v částce 4,70 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,7 l [číslo] km a ceně za 1l BA v částce 37,10 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Sb. ve výši 365 Kč za cestu na jednání soudu dne [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět v délce 53,6 km vozidlem [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka], (náhrada za 1 km dle vyhl. [číslo] v částce 4,70 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,7 l [číslo] km a ceně za 1l BA v částce 37,10 Kč) a z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č.177/1996 Sb. ve výši 365 Kč za cestu na jednání soudu dne [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět v délce 53,6 km vozidlem [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka], (náhrada za 1 km dle vyhl. [číslo] v částce 4,70 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 5,7 l [číslo] km a ceně za 1l BA v částce 37,10 Kč); to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem by tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 67 211 Kč. Po odečtení nákladů řízení, na které by vznikl nárok žalované v části řízení, v níž měla procesní úspěch (tj. náhrada nákladů v částce 37 171 Kč), tak soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 040 Kč.

81. Podle § 148 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu vznikly v důsledku potřeby vyhotovit znalecký posudek, přičemž jeho vyhotovení navrhla žalovaná i ve fázi řízení, kdy již soud rozhodnul o částečném zastavení řízení ohledně nároků, u nichž soud dovozuje pro účely rozhodnutí o nákladech řízení mezi účastníky procesní neúspěch žalobce. Vzhledem k tomu tedy soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů státu dovozuje plný procesní neúspěch žalované, které tak ukládá nahradit státu náklady spočívající v nákladech na znalečné soudem ustanoveného znalce, jejichž výše dosáhla částky 11 700 Kč. V situaci, kdy však již stát na úhradu znalečného vynaložil prostředky ze strany žalovanou složené zálohy ve výši 6 000 Kč, uložil soud tímto rozhodnutím k zaplacení již pouze částku ve výši 5 700 Kč.

82. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..