19 C 368/2015

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa žalované o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 55 756 Kč s přísl.

I. Žaloba na zaplacení částky 55 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 55 756 Kč od 12.2.2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně náhradu nákladů řízení ve výši stanovené v samostatném usnesení soudu do tří dnů od právní moci takového usnesení.

1. Žalobkyně jako právní nástupce původní žalobkyně ([země] - [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno], [IČO]) se žalobou domáhá na žalované jako právním nástupci po původním žalovaném ([celé jméno původního účastníka], [anonymizováno] [datum], zemřelý dne [datum], [IČO]) zaplacení částky 55 756 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, kterého se původnímu žalovanému mělo dostat v důsledku skutečnosti, že mu původní žalobkyně vyplatila dne 15.2.2013 částku 66 600 Kč jako náhradu škody způsobené zvěří na pozemcích původního žalovaného, ačkoliv škoda, jejíž nezaplacenou část v rozsahu 158 846 Kč původní žalovaný uplatňoval vůči původní žalobkyni žalobou v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], nedosahovala dle zjištění obsažených ve znaleckém posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 28.11.2014 ani částky, kterou původní žalobkyně zaplatila (tj. částky 66 600 Kč), ale maximálně pouze částky 10 845 Kč. Původní žalobkyně proto vyzvala původního žalovaného k vydání plnění v rozsahu částky 55 756 Kč dopisem ze dne 9.2.2015, na který však původní žalovaný nikterak nereagoval.

2. Původní žalovaný k žalobě uvedl, že škody způsobené na jeho pozemcích černou zvěří bezprostředně před datem 9.10.2012 byly vyčísleny znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 21.10.2012 na hodnotu 225 446 Kč, což původní žalobkyně nerozporovala a zavázala se uvést poškozené pozemky do původního stavu. Po zjištění nákladnosti takového procesu a obstarání znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 26.11.2012 se pak původní žalobkyně rozhodla zaplatit původnímu žalovanému na náhradě škody pouze částku 66 600, ke které dospěl právě znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Protože on s takovou výší náhrady nesouhlasil, podal k soudu žalobu na doplacení škody v té výši, jak ji určil znalec [příjmení] [jméno]. Řízení probíhá pod sp.zn. [spisová značka] a není doposud skončeno.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 28.1.2013 má soud za prokázané, že původní žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem pozemků p. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] (srov. [číslo listu] spisu [spisová značka]).

5. Z nájemní smlouvy ze dne 25.1.2011 má soud za prokázané, že původní žalovaný byl v rozhodné době nájemcem pozemků [číslo], [číslo] a [anonymizováno] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], kdy pozemky byly přenechány za účelem provozování zemědělské výroby (srov. [číslo listu] spisu [spisová značka]).

6. Z obou shora uvedených dokladů je prokázáno, že se ve všech případech jedná o zemědělské pozemky 7. Původní žalovaný byl tedy na základě shora uvedených skutečností osobou, která byla oprávněna jako poškozený se domáhat náhrady škod, které by na shora uvedených pozemcích způsobila zvěř.

8. Na jednání soudu dne 27.11.2018 obě strany sporu učinily nesporným, že původní žalobkyně byla v roce 2012 uživatelem honitby na shora uvedených pozemcích (srov. [číslo listu] z.str.).

9. Podle § 52 odst. 1 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. Tato odpovědnost uživatele honitby je objektivní (bez ohledu na jeho zavinění) a vzhledem k absenci liberačních důvodů absolutní (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 25 Cdo 972/2012).

10. Podle § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Podle § 55 odst. 2 poškozený současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. Podle § 55 odst. 3 poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Podle § 55 odst. 4 nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. [příjmení] z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.

11. Pokud jde o rozsah škody, nemá zákon o myslivosti žádnou úpravu, a proto je potřebné použít obecnou úpravu obsaženou v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Podle § 442 odst. 1 obč. zák. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 442 odst. 2 se škoda hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

12. Pokud jde o výši peněžní náhrady za skutečnou škodu, zásadně přicházejí v úvahu dva způsoby jejího určení. Buď rozdílem obvyklé ceny, jakou věc měla před poškozením, a obvyklé ceny po poškození, nebo výší nákladů potřebných k tomu, aby poškozený uvedl věc do stavu před poškozením, to však jen v případě, že takové náklady nejsou zjevně nepřiměřené obvyklé ceně věci před poškozením (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 25 Cdo 445/2017).

13. Pokud jde o výši peněžní náhrady za ušlý zisk, při jejím určení se zásadně vychází z částky, kterou by za obvyklých okolností – nebýt škodní události – poškozený ze své činnosti získal s přihlédnutím k nákladům, které by musel na dosažení těchto výnosů vynaložit.

14. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 9.10.2012 má soud za prokázané, že z důvodu skutečnosti, že na shora uvedených pozemcích zaregistroval původní žalovaný v období počátku října 2012 škody způsobené divokou zvěří (škoda způsobená rytím a převracení drnů tímto způsobené), oslovil dne 9.10.2012 znalce [příjmení] [příjmení], který dne 10.10.2012 provedl na pozemcích místní šetření, o jehož výsledku pořídil rozsáhlou fotodokumentaci, která se stala přílohou jeho následně vypracovaného znaleckého posudku [číslo] [rok]. Z obsahu posudku (zejména části tvořené fotodokumentací) ve spojení se závěry znaleckého posudku vypracovaného z podnětu soudu znaleckým ústavem má soud za prokázané, že znalec zde zachytil stopy škod způsobených černou zvěří. Pokud jde o rozsah zasažených ploch, ty sice tvořily nepravidelné tvary, ale znalec [příjmení] [jméno] s ohledem na jím přijatý závěr o potřebě poškozená místa obnovit (provedením zaorávky ploch, jejich osetí a uválení) vyměřil celkem 11 obdelníkových ploch vytvořeným jako plochy, které bude nutné pomocí mechanice upravit (obnovit), kdy tyto části pozemků dosahovaly dle jeho závěru celkem 24,87 ha (hektarů). Pokud jde o skutečnou škodu, dospěl znalec při kalkulaci nákladů na obnovu pozemků (zaorávka, předseťová příprava, setí, osivo, válení) k závěru, že na 1 ha plochy tyto náklady dosahují výše 7 190 Kč, což celkem při ploše určené k obnově v rozsahu 24,87 ha znamená škodu ve výši 178 815 Kč. Pokud jde o ušlý zisk, dovodil znalec podmínky pro náhradu ztráty při výrobě sena, když při odhadu normálního výnosu ve výši 2,5 t sena/ha dovodil škodou způsobený pokles výroby na ½ a při ceně 1,50 Kč/kg vypočetl ztrátu v rozsahu 1250 kg, což představuje 1 875 Kč/ha, což celkem při ploše určené k obnově v rozsahu 24,87 ha znamená ušlý zisk ve výši 46 631 Kč (srov. znalecký posudek na [číslo listu] a jeho součást v podobě CD nosiče s fotodokumentací současně příloha spisu).

15. Z dopisu původního žalovaného ze dne 15.10.2012 má soud za prokázané, že původní žalovaný tímto dopisem doručeným původní žalobkyni dne 16.10.2012 uplatnil nárok na náhradu škody způsobené černou zvěří na shora uvedených pozemcích za období od 28.9.2012 do 10.10.2012 ve výši 225 446 Kč, když aniž by v dopise zmínil znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], citoval ve výzvě údaje v něm obsažené (srov. dopis na [číslo listu]). Je tedy možné konstatovat, že původní žalovaný uplatnil nárok na náhradu škody za shora uvedené období u původní žalobkyně včas a zcela v souladu s ustanovením § 55 zákona o myslivosti.

16. Z dopisu původní žalobkyně zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 22.10.2012 má soud za prokázané avízo původní žalobkyně, že si v situaci, kdy jí zatím nebyl dodán přislíbený znalecký posudek od původního žalovaného, obstarává svůj znalecký posudek (srov. dopis na [číslo listu]).

17. Z dopisu původního žalovaného ze dne 29.11.2012 22.10.2012 má soud za prokázané, že znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] zaslal původní žalované jako přílohu tohoto dopisu (srov. dopis na [číslo listu]).

18. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 26.11.2012 má soud za prokázané, že původní žalobkyně objednala u tohoto znalce vypracování posudku za účelem stanovení výše škod způsobených černou zvěří na dotčených pozemcích, kdy [anonymizováno] [příjmení] ve dnech [číslo] a 5.11.2012 provedl na pozemcích místní šetření, o jehož výsledku pořídil fotodokumentaci v rozsahu 4 fotografií. Znalec konstatoval, že pokud jde o pozemky p. [číslo] u těch prováděl šetření ohledně škod již v dubnu a květnu 2012 a při svém nynějším šetření potvrdil novou invazi černé zvěře zřejmě z října 2012. Znalec v posudku vymezil„ značně poškozené plochy, které potřebují komplexní obnovu“, kdy v souhrnu tyto plochy dosahují dle znalce [anonymizováno], [číslo] ha. Pokud jde o skutečnou škodu, dospěl znalec při kalkulaci nákladů na obnovu pozemků (zaorávka, předseťová příprava, setí, osivo, válení) k závěru, že na 1 ha plochy tyto náklady dosahují výše 6 270 Kč (z toho zaorání 1 200 Kč, příprava půdy před setím 650 Kč, osetí 1 100 Kč, uválení 380 Kč a náklady na osivo 2 940 Kč), což celkem při ploše určené k obnově v rozsahu [anonymizováno], [číslo] ha znamená škodu ve výši 66 600 Kč. Pokud jde o ušlý zisk, tím se znalec ve svém posudku nezabýval (srov. znalecký posudek na [číslo listu]).

19. Z dopisu původní žalobkyně zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 29.11.2012 má soud za prokázané, že tímto dopisem jednak potvrzovala původní žalobkyně obdržení posudku [anonymizováno] [příjmení] a dále oznamovala ochotu zaplatit původnímu žalovanému na náhradě škody částku 66 600 Kč, která plyne z posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (srov. dopis na č.l. 60).

20. Z dopisu původní žalobkyně zastoupené Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 14.2.2013 má soud za prokázané, že tímto dopisem jednak potvrzovala původní žalobkyně obdržení předžalobní výzvy ze strany právního zástupce původního žalovaného a dále opakovala ochotu zaplatit původnímu žalovanému na náhradě škody částku 66 600 Kč, která plyne z posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (srov. dopis na č.l. 167).

21. Z výpisu z účtu původní žalobkyně má soud za prokázané, že dne 15.2.2013 poukázala původní žalobkyně na účet původního žalovaného částku 66 600 Kč (srov. výpis z účtu na [číslo listu] a [anonymizováno]).

22. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp.zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že původní žalovaný se žalobou podanou k soudu 19.2.2013 domáhal na původní žalobkyni zaplacení částky 158 846 Kč z titulu nedoplatku škody způsobené na jeho pozemcích černou zvěří bezprostředně před datem 9.10.2012 poté, co mu původní žalobkyně zaplatila na náhradu škody pouze částku 66 600 Kč, ačkoliv dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 21.10.2012 dosáhla tato škoda výše 225 446 Kč. Škoda měla být způsobena na pozemcích p. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], když pozemky p. [číslo] původní žalovaný v tu dobu vlastnil a pozemky p. [číslo] měl pronajaty. Ačkoliv v řízení bylo prováděno dokazování, skončilo v důsledku zpětvzetí žaloby ze strany nynější žalované toto řízení bez meritorního rozhodnutí a bylo zastaveno usnesením ze dne 12.4.2018 (srov. [číslo listu]).

23. Pokud by v nynějším řízení uplatňovala žalovaná jako právní nástupce původního žalovaného nárok na náhradu škody způsobené na pozemcích černou zvěří, byla by to ona jako poškozená, která by musela v řízení prokazovat, že jí škoda vznikla a rovněž rozsah takové škody. Již ze shora uvedených znaleckých posudků znalců [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] má soud za prokázané, že v období nikoliv delším než 20 dnů před datem 16.10.2012 (kdy byly škody oznámeny) vznikly na shora uvedených pozemcích rozsáhlé škody způsobené černou zvěří, kdy pokud jde o skutečnou škodu v podobě nákladů potřebných na uvedení pozemků do původního stavu, dosahovala tato minimálně právě výše 66 600 Kč odvozené od vytyčení k obnově určených ploch v rozsahu [anonymizováno], [číslo] ha. Tuto skutečnost pak potvrdil rovněž znalecký posudek soudem ustanoveného znaleckého ústavu, z něhož plyne (ve spojení s výslechem znalce znaleckého ústavu [anonymizováno] [příjmení]), že při avizované aktuální nepřezkoumatelnosti tehdejších zjištění znalců [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] o rozsahu poškozených ploch (resp. ploch určených k obnově) by doporučil vycházet z průměrné hodnoty rozlohy pozemků uvažovaných těmito dvěma znalci. Přestože je takový návrh vyřešit problém se zjištěním skutečného stavu rozsahu poškození logicky nesprávný, je z něj možné dovodit závěr o tom, že minimálně v rozsahu plochy určené znalcem [příjmení] [příjmení] i znalecký ústav potvrdil vznik škody. V situaci, kdy pro zemědělské pozemky absentuje potřebná metodika výpočtu škod, znalecký ústav připustil, že pokud jde o náklad na obnovu 1 ha poškozené plochy, nelze považovat za mylný ani závěr znalce [příjmení] [příjmení] (7 190 Kč/ha), ani znalce [příjmení] [příjmení] (6 270 Kč/ha). Pokud by tedy soud vycházel při určení skutečné škody z posudku znalce [příjmení] [příjmení] ([anonymizováno], [číslo] ha), ale náklad na obnovu by převzal z posudku znalce [příjmení] [příjmení] (7 190 Kč/ha), dosahovala by skutečná škoda dokonce 76 369 Kč. Pokud jde o ušlý zisk (v podobě ztráty na produkci sena), nebyl sice schopen znalecký ústav vyčíslit jeho výši, když konstatoval, že by se pouštěl do expertních odhadů hraničících s fabulací, nicméně co do základu nároku (na ušlý zisk) poskytnul pro soud důležitý (avšak i pro laika zcela očekávaný) závěr v tom směru, že ač se znalci [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] (dále viz níže) snažili rozsah následků poškození porostů černou zvěří v podobě snížení produkce sena zcela vyloučit či minimalizovat, je zřejmé, že v důsledku škod na pozemcích ke snížení produkce sena s největší pravděpodobností došlo. V této souvislosti znalecký ústav poukázal na skutečnost, že riziko rozvoje plevelů na plochách rozrytých divokými prasaty (viz. např. foto [číslo] znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]) je spojeno s nižší kvalitou i kvantitou sklizně. Závěr znalce [příjmení] [příjmení] o tom, že nedošlo a nedochází ke ztrátě na produkci (sena) není exaktně podložen a jeho převzetí je přinejmenším velmi diskutabilní (srov. str. 5 znaleckého posudku znaleckého ústavu). Soud tedy má za prokázané, že v důsledku škod způsobených černou zvěří došlo na straně žalované rovněž ke vzniku ušlého zisku (v podobě ztráty na produkci sena), kdy však výši škody nebyl schopen kvalifikovaně odhadnout ani znalecký ústav. V této situaci, kdy výši nároku nelze vůbec zjistit by tedy bylo na soudu, aby v souladu s ustanovením § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) tuto výši určil podle své úvahy. Z logiky věci by se škoda v podobě ztráty na produkci sena určila porovnáním výše výnosu z následně poškozených ploch v době před poškozením a době následující po poškození. Žalovaná sice v tomto směru předložila důkaz v podobě sešitu s údajnými údaji o realizaci prací na předmětných pozemcích a rozsahu sklizně. I kdyby však soud pominul výhrady žalobkyně vůči autentičnosti záznamů a vycházel z údajů v sešitě o tom, že sklizeň v roce 2012 (v rozsahu 81 tun sena v červnu a 75 tun v září) se oproti roku 2011 (v rozsahu 105 tun sena v červnu a 92 tun v srpnu) snížila o celých 41 tun, nebylo by možné toto snížení v plném rozsahu přičítat škodám způsobeným zvěří, neboť zde mohly působit i jiné (zejm. klimatické) faktory. Soud proto zvolil cestu určení minimálního ušlého zisku, který na straně žalované nastal, kdy pro tento účel vycházel z poškozených ploch v rozsahu určeném znalcem [příjmení] [příjmení] (tj. 10, [číslo] ha). Vzhledem ke skutečnosti uváděné samotným původním žalovaným, že kromě zbraňování pozemků na jaře 2013 se na poškozených plochách neprovedly žádné znalcem [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] předpokládané obnovovací činnosti (tj. ani výsev travního osiva) soud provedl další snížení rozsahu plochy [anonymizováno], [číslo] ha, neboť tato byla určena jako geometricky upravená plocha zahrnující nejen poškozená místa nepravidelných tvarů, ale rovněž jejich přesahy do obdélníkových ploch vytyčených k obnově. Soud proto plochu k obnově ponížil na jednu polovinu a takto odhadnul, že skutečně bylo nepochybně činností zvěře poškozeno 5,3 ha. Dále soud vycházel z nejnižšího výnosu ve výši 2,5 t sena/ha určeného znalcem [příjmení] [příjmení] (když znalec [příjmení] [příjmení] ve svém posudku odhadnul výnos na 4-5 t sena/ha). Přestože znalec [příjmení] [příjmení] ze znaleckého ústavu dospěl k závěru, že by uvažoval ještě s nižším odhadem produkční ztráty, než uvedl [anonymizováno] [obec] (tj. ½ produkce sena pro případ, že by na jaře 2013 byl na poškozených plochách proveden výsev), soud přebírá hodnotu ztráty na produkci v rozsahu ½, neboť pokud na poškozených plochách k výsevu na jaře 2013 vůbec nedošlo, nemohlo z poškozených míst být žádné seno sklizeno (srov. výpověď znalce [příjmení] [příjmení] a výpověď znalce [příjmení] [příjmení]). Z poškozených ploch v rozsahu 5,3 ha tedy byl dosažen v roce 2013 výnos nižší o jednu polovinu, tedy 1,25 t/ha. Při ceně 1,50 Kč/kg (srov. posudek [anonymizováno] [příjmení]) pak činí ztráta na 1 hektar 1 875 Kč, což celkem při ploše určené soudem jako nepochybně poškozené v rozsahu 5,3 ha znamená ušlý zisk ve výši 9 938 Kč.

24. Pokud by tedy soud v řízení řešil požadavek na náhradu škody způsobené zvěří, měl by za prokázaný nárok na náhradu skutečně škody v rozsahu 66 600 Kč a ušlého zisku v rozsahu 9 938 Kč.

25. Nárok na náhradu skutečné škody určené nákladem na uvedení pozemků do stavu před poškozením by soud přiznal žalované i v situaci, kdy ve skutečnosti takové náklady původní žalovaný vynaložil pouze částečně, a to v rozsahu shora zmíněné úpravy pozemků vláčením bran, neboť okolnost, zda náklady byly poškozeným skutečně vynaloženy, není pro oprávněnost nároku na náhradu škody určující. Okolnost, že náklady na uvedení pozemku do původního stavu nebyly vůbec či zčásti vynaloženy, by byla dle soudu podstatná pouze při řešení budoucí škodní události na týchž pozemcích, kdy však mezi účastníky řízení ani jejich předchůdci po škodách uplatněných v období září a října 2012 již k žádným dalším požadavkům na náhradu škody nedošlo.

26. Pokud jde o hledisko, aby náklady na uvedení pozemků do stavu před poškozením nebyly zjevně nepřiměřené obvyklé ceně věci před poškozením, má soud z usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], kterým bylo rozhodnuto ve věci pozůstalosti po původním žalovaném, že pozemky p. [číslo] měly hodnotu 2 209 135 Kč. I když takto nebyla určena cena těchto pozemků v době vzniku škody, je nepochybné i bez dalšího znaleckého zkoumání, že náklady na uvedení pozemků do původního stavu v rozsahu 66 600 Kč (ale i v rozsahu 178 815 Kč ke kterému dospěl znalec [příjmení] [jméno]) zjevně nepřiměřené obvyklé ceně věci před poškozením nebyly (srov. usnesení na č.l. 81).

27. Shora uvedené závěry činil soud s avizovaným předpokladem, že by to byla žalovaná strana, která by v soudním řízení uplatňovala nároky na náhradu škody. V nynějším řízení však neuplatňuje poškozený nárok na náhradu škody. V řízení naopak žalobkyně požaduje vrátit plnění, které na náhradu škody poskytla, neboť po provedení úhrady dospěla k závěru, že plnila (v rozsahu částky přesahující 10 845 Kč) bez právního důvodu.

28. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

29. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, jejímž důsledkem je povinnost vydat vše, čeho bylo plněním při absenci právního titulu nabyto. O prospěch získaný plněním bez právního důvodu se jedná v případě, že právní důvod přijetí plnění od počátku chyběl. Posouzení, zda mezi účastníky jde o vztah z bezdůvodného obohacení, závisí na naplnění znaků skutkové podstaty hmotněprávní normy - ustanovení § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. Těmito znaky je jednak skutečnost, že obohacený získal majetkový prospěch, tj. že mu bylo plněno, a dále, že pro získání tohoto majetkového prospěchu chyběl na jeho straně právní důvod. Při naplnění obou těchto znaků mu vzniká povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání tohoto plnění (§ 456 obč. zák.). Domáhá-li se tedy žalobce vrácení určitých částek s tvrzením, že tyto částky žalovanému předal, leží na něm důkazní břemeno o tomto tvrzení. Je naopak na žalovaném, který tvrdí, že plnění přijal na základě smluvního ujednání, aby prokázal existenci a obsah tvrzené dohody, podle níž není k vrácení plnění povinen. Jestliže však žalovaný uvedenou skutečnost neprokázal, neunesl v tomto směru důkazní břemeno, a není-li v řízení zjištěn ani jiný právní důvod přijetí plnění, znamená to, že právní titul na jeho straně chybí, takže plnění bylo přijato bez právního důvodu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 25 Cdo 2744/99).

30. Jak již bylo shora uvedeno, žalobkyně prostřednictvím výpisu z účtu a za pomoci obsahu samotného původního žalovaného prokázala, že původnímu žalovanému zaplatila bezhotovostní platbou ze dne 15.2.2013 částku 66 600 Kč.

31. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo] ze dne 3.7.2014 má soud za prokázané, že původní žalobkyně objednala dne 22.5.2014 u tohoto znalce vypracování posudku za účelem zjištění současného stavu a způsobu údržby předmětných pozemků po poškození černou zvěří, kdy [anonymizována dvě slova] dne 23.5.2014 provedl na pozemcích místní šetření, o jehož výsledku pořídil fotodokumentaci v rozsahu 4 fotografií. Znalec konstatoval, že úroveň poškození travních porostů v minulosti neměla na kvalitu porostů takový dopad, aby byla odůvodnitelná radikální obnova těchto ploch (tj. zaorání původního porostu a založení porostu nového), jejíž případnou realizaci shledal nevhodnou či přinejmenším spornou (srov. znalecký posudek na č.l. 12).

32. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 28.11.2014 má soud za prokázané, že právní zástupce původní žalobkyně objednal u tohoto znalce vypracování posudku za účelem stanovení výše škody způsobené černou zvěří k datu listopad 2012, kdy [anonymizováno] [příjmení] bez provádění místního šetření převzal závěr znalce [příjmení] [jméno] o tom, že obnova poškozených pozemků v rozsahu uvedeném v posudcích [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] nebyla a není nutná. Proto škodu určil vyčíslením nákladů na smykování a vláčení, což rezultovalo ve variantní určení výše škod, kdy při rozsahu poškozených ploch o výměře 24,93 ha (dle znalce [příjmení] [příjmení]) dospěl ke škodě ve výši 10 844,55 Kč a při rozsahu poškozených ploch o výměře 10, [číslo] ha dospěl ke škodě ve výši 4 620,44 Kč (srov. znalecký posudek na č.l. 21).

33. Z dopisu právního zástupce původní žalobkyně ze dne 9.2.2015 ve spojení s poštovním podacím archem má soud za prokázané, že tímto dopisem podaným k poštovní přepravě dne 9.2.2015 byl původní žalovaný vyzýván k vrácení (zaplacení) částky 55 756 Kč, a to právě s argumentem opírajícím se o závěry znalců [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [příjmení], dle nichž aktuálně dovozovala původní žalobkyně vzniklou škodu pouze v rozsahu částky 10 844 Kč (srov. č.l. 29 a 30).

34. Soud již shora konstatoval, že na základě obsahu posudků znalce [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] ve spojení se závěry posudku znaleckého ústavu má za prokázané, že původnímu žalovanému vznikla skutečná škoda právě minimálně v rozsahu částky 66 600 Kč a navíc ušlý zisk v dovozeném (minimálním) rozsahu 9 938 Kč.

35. Navíc je soud toho názoru, že pokud jde o shora soudem nastíněné otázky týkající se určení účastníka, kterého ve sporu tíží důkazní břemeno, došlo před provedením platby částky 66 600 Kč ze strany původní žalobkyně prostřednictvím dopisu ze dne 14.2.2013 vůči původnímu žalovanému k uznání nároku na náhradu škody v rozsahu částky 66 600 Kč (srov. dopis na č.l. 167), kdy v důsledku tohoto uznání, podle něhož následně proběhlo plnění, došlo ve smyslu ustanovení § 558 obč. zák. k přesunu důkazního břemene na původní žalobkyni, neboť v důsledku uznání se má za to, že v době uznání dluh původní žalobkyně trval.

36. Pokud žalobkyně argumentovala proti výši žalovaným uplatňované škody poukazem na skutečnost, že byly uplatněny i jiné (dříve vzniklé) škody, soud v situaci, kdy dovodil skutečnou škodu právě v rozsahu vycházejícím ze zjištění znalce [příjmení] [příjmení] (tj. v rozsahu částky 66 600 Kč) sice při svém rozhodování nepominul, že původní žalovaný uplatňoval vůči původní žalobkyni v předchozích obdobích i nároky na náhradu škody způsobené černou zvěří v období před zářím 2012, avšak námitku žalobkyně shledal neoprávněnou, neboť znalec [příjmení] [příjmení] ve svém posudku uvedl, že jako poškozené vymezil pouze značně poškozené plochy způsobené čerstvou invazí černé zvěře.

37. Soud tak sice má z listin založených ve spise jako přílohy žalované strany za prokázané, že již dopisem ze dne 10.11.2011 uplatnil původní žalovaný vůči původní žalobkyni požadavek na náhradu škody v rozsahu 50 000 Kč vzniklé v období od 29.10.2011 do 10.11.2011, kdy vycházel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 24.3.2012, na což původní žalobkyně reagovala opatřením vlastního znaleckého posudku a nabídkou úhrady škody v rozsahu částky 3 384 Kč (srov. dopis původní žalobkyně ze dne 6.1.2012) a že dopisem ze dne 10.4.2012 uplatnil původní žalovaný vůči původní žalobkyni požadavek na náhradu škody v rozsahu 75 000 Kč vzniklé v období od 23.3.2012 do 7.4.2012, kdy vycházel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok], na což původní žalobkyně reagovala opatřením vlastního znaleckého posudku a nabídkou úhrady škody v rozsahu částky 9 840 Kč (srov. dopis původní žalobkyně ze dne 5.5.2012). Tyto skutečnosti však neovlivňují závěr soudu o skutečném minimálním rozsahu čerstvě poškozených ploch určeném znalcem [příjmení] [příjmení]. Z obdobného důvodu soud nepřihlédnul k tvrzením o výskytu dřívějších škod uváděným ze strany svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 22.12.2011, který rovněž popisoval výskyt dřívějších škod na pozemcích (srov. posudek na č.l. 213).

38. Pokud pak původní i nynější žalobkyně nabídli k důkazu o nižším rozsahu skutečné škody a absenci ušlého zisku znalecké posudky znalců [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [příjmení], nemá soud ani po doplnění jejich posudků výslechem těchto znalců tvrzení žalobkyně o nižším rozsahu škody (než v rozsahu částky 66 600 Kč) za prokázané, když znalecký posudek znaleckého ústavu závěry obou shora uvedených znalců zásadním způsobem zpochybnil. Soud si v této souvislosti dovoluje poukázat i na skutečnost, že pokud žalobkyně zpochybňuje rozsah poškození dovozený znalcem [příjmení] [příjmení], který doložil ke svému posudku více než 100 kusů fotografií ilustrujících jeho úvahy a závěry (byť soud z důvodu shora uvedených úvah nebyl nucen učinit závěr o skutečném rozsahu škody a spokojil se pouze se škodou v minimálně prokázaném rozsahu), znalec [příjmení] [příjmení] považoval za dostatečné ilustrovat závěr o plné obnově dříve poškozených porostů o rozloze přesahující 40 ha celkem 4 fotografiemi. Tento rozsah fotografického dokladování vlastních tvrzení tak zásadním způsobem eliminuje ověřitelnost tvrzení znalce.

39. Protože žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se původní žalovaný přijetím částky 66 600 Kč (resp. i pouze v rozsahu částky 55 756 Kč) bezdůvodně obohatil, byl soud nucen žalobu v celém rozsahu zamítnout.

40. Žalovaná měla v řízení plný úspěch, proto by jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náležel nárok na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala, soud rozhodnul tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

41. Podle § 148 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na procesní neúspěch žalobkyně proto soud uložil žalobkyni nahradit státu náklady řízení spočívající v nákladech na znalečné soudem ustanoveného znaleckého ústavu, jejichž výše bude žalobkyni stanovena samostatným usnesením soudu poté, co budou přesně známy celkové náklady na znalečné.

42. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..