19 C 383/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 406,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 984 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 006,96 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v částce 406,14 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 217 Kč zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 8 000 Kč, když v žalobě uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]) smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal (pokud úvěr nesplatí včas) vrátit částku 8 000 Kč spolu s příslušenstvím (poplatek ve výši 3 604 Kč - kapitalizovaná úplata za poskytnutí úvěru složená z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku) do [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 22 890,14 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 880 Kč za období od [datum] do [datum], nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 604 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 406,14 Kč (za prodlení s úhradou částky 8 000 Kč za období od [datum] do [datum]) a poplatků za odeslání písemných upomínek v částce 8 000 Kč, z níž žalobkyně žalobou požaduje pouze částku 500 Kč. Žalobkyně pak požaduje v souladu se smlouvou rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání v částce 217 Kč. Dále žalobkyně požaduje z jistiny ve výši 8 000 Kč zákonný úrok z prodlení, který za období od [datum] do [datum] kapitalizovala částkou 1 006,96 Kč. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. Účastníci projevili vůli, aby soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), ve věci rozhodnul bez jednání. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]) se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal (pokud úvěr nesplatí včas) zaplatit částku 8 000 Kč spolu s příslušenstvím (poplatek ve výši 3 604 Kč - kapitalizovaná úplata za poskytnutí úvěru složená z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku) do [datum]. Žalovaný pak neprokázal, že by právnímu předchůdci žalobkyně či žalobkyni zaplatila více, než v žalobě uvádí (tj. nezaplatila ničeho). Skutečnost, že pohledávka přešla z původního věřitele na žalobkyni má soud za prokázanou z listinných důkazů předložených žalobkyní (rámcová a dílčí smlouva o postoupení pohledávek, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Dle úvěrové smlouvy byl žalovaný v případě prodlení s úhradou svého závazku povinen zaplatit věřiteli rovněž poplatek za upomínání v částce 500 Kč za jednu upomínku, přičemž žalovaný neprokázal, že by za takové upomínání ze strany věřitele doposud nějakou částku uhradil. Proto soud přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení částky 500 Kč. Rovněž pak vyhověl požadavku na zaplacení částky 3 604 Kč jako nezaplaceného poplatku za poskytnutí úvěru a částky 2 880 Kč jako nezaplaceného kapitalizovaného úroku za období od [datum] do [datum], když oprávněnost požadovat tyto částky plyne z uzavřené smlouvy. Přiznal žalobkyni rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z částky 8 000 Kč, když úrok z prodlení v sazbě 11,75 % ročně má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to od [datum], kdy žalovaný byl se zaplacením dluhu v prodlení. Za období od [datum] do [datum] pak přiznal úrok z prodlení v kapitalizované částce 1 006,96 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 a násl. zákona č. 89/12012 Sb., občanský zákoník, o smlouvě o úvěru. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši ve výši 406,14 Kč (tj. ve výši 0,1 % z částky 8 000 Kč za každý den prodlení od [datum] do [datum]), soud vzhledem k tomu, že smluvní pokuta (z důvodu porušení povinnosti hradit řádně a včas splátky úvěru) byla přímo ujednána ve smlouvě o úvěru, neshledal její sjednání neplatným (srov. a contrario nález Ústavního soudu

I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]) a ani nemá při absenci námitky žalovaného výši smluvní pokuty uplatněnou žalobkyní za nepřiměřenou (§ 1815 občanského zákoníku). Proto rovněž požadavek na zaplacení smluvní pokuty ve výši 406,14 Kč shledal soud oprávněným. Soud však byl nucen zamítnout požadavek žalobkyně na zaplacení nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky v částce 217 Kč, když tento požadavek neplynul ze smluvního vztahu uzavřeného mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným a rovněž ani žádné ustanovení zákona žalobkyni nedává oprávnění takové náklady vůči žalovanému vymáhat, když se nejednalo o vzájemný závazek podnikatelů (srov. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně byla ve sporu procesně neúspěšná pouze v nepatrné části předmětu řízení, proto jí soud přiznal dle § 142 odst. 3 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby včetně jejího doplnění) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..