19 C 387/2019

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr Vladimírem Divišem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. titul titul celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená celé jméno žalovaného , narozeným datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] domáhali na žalovaných zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, když v žalobě uvedli, že v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy k nájemnímu bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo], [obec] zaplatili žalovaným postupně částku 16 [anonymizováno] jako jistotu a ačkoli dne [datum] došlo k předání nájemního bytu bez závad, žalovaní jim složenou jistotu ani zčásti nevrátili, když neoprávněně poukazovali na úhrady za nutné opravy bytu. Dále pak žalovaní dluží žalobcům přeplatek z vyúčtování služeb ve výši [částka].

2. Žalovaní k žalobě uvedli, že je zcela nedůvodná, když žalovaní mají proti pohledávkám žalobců uvedených v žalobě pohledávky v částce přes [částka] z důvodu poškození užívaného bytu a včasného neuvolnění bytu k dalšímu pronájmu, které byly na nárok žalobců započteny. Proto navrhli žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Ze shodných tvrzení stran ve spojení s nájemní smlouvou ze dne [datum] a protokolem o předání bytu ze dne [datum] (srov. č.l. 4 a příloha žalobců) má soud za prokázané, že žalovaní byli v rozhodném období vlastníky domu [adresa] na adrese [ulice] v [obec], kdy na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] přenechali jako pronajímatelé žalobcům jako nájemcům k užívání byt [číslo] v této budově. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum].

5. Ze smlouvy o kauci na byt ze dne [datum] ve spojení s článkem V. odst. 5 nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že v souvislosti s nájemní smlouvou uzavřely strany smlouvu o kauci na byt, kdy výše kauce měla činit [částka] a pronajímatelé se zavázali vrátit kauci po zániku nájmu do [anonymizováno] dnů od předání předmětu nájmu (srov. přílohy žalobců). Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] plyne, že žalobci kauci v částce [částka] předali žalovanému dne [datum] (srov. č.l. 7).

6. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že dne [datum] uzavřely strany k témuž bytu novou nájemní smlouvu, která byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. V článku V. této nájemní smlouvy je uvedeno, že strany uzavřely smlouvu o kauci na byt, když soud z vyjádření žalobce ve spojení se skutečností, že u této druhé nájemní smlouvy již nebyla uzavřena nová smlouva o kauci na byt, dovozuje, že touto smlouvou o kauci je myšlena smlouva o kauci ze dne [datum]. Na podporu tohoto závěru svědčí i skutečnost, že původně složená kauce nebyla nájemcům vracena a oni nemuseli žádnou novou kauci skládat. O době vrácení kauce bylo opětovně stanoveno, že se tak má stát po zániku nájmu do [anonymizováno] dnů od předání předmětu nájmu (srov. příloha žalobců).

7. Dle § 686a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem.

8. Dle § 686a odst. 2 obč. zák. výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.

9. Dle § 686a odst. 3 obč. zák. nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, je pronajímatel oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Nájemce je povinen po písemné výzvě pronajímatele doplnit peněžní prostředky na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce.

10. Dle § 686a odst. 4 obč. zák. po skončení nájmu vrátí pronajímatel nájemci nevyčerpané peněžní prostředky s příslušenstvím, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli, nedohodnou-li se jinak.

11. Shora uvedená úprava kauce byla účinná do [datum], neboť od [datum] nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), který institut kauce upravil s novým označením jako„ jistota“ v ustanovení § [číslo].

12. Dle § 2254 odst. 1 o.z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

13. Dle § 2254 odst. 2 o.z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

14. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] (srov. přílohy účastníků) má soud za prokázané, že dne [datum] uzavřely strany k témuž bytu novou nájemní smlouvu, která byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Z článku V. odst. 5 této nájemní smlouvy plyne, že původní smlouvu o kauci na byt ze dne [datum] označily strany jako dohodu o splácení zálohy, která je nyní považována za jistinu na byt. O době vrácení jistiny nebylo v nájemní smlouvě ničeho stanoveno, avšak skutečnost, že se tak má do měsíce po zániku nájmu a předání předmětu nájmu, plyne z ustanovení článku VI. odst. 1 smlouvy o kauci na byt. V článku IV. odst. 12 nájemní smlouvy se nájemci zavázali doplnit jistotu do výše trojnásobku nájmu včetně služeb, což v situaci, kdy dle nájemní smlouvy měli platit částku [částka] měsíčně (srov. článek III. odst. 1 nájemní smlouvy) znamenalo, že měli doplatit jistotu do částky [částka]. Skutečnost, že strany považovaly původně složenou kauci za jistotu dle nové nájemní smlouvy, dokládá skutečnost, že žalobci neskládali ve prospěch žalovaných částku [částka], ale pouze platbami ze dne [datum] ve výši [částka] a ze dne [datum] ve výši [částka] doplatili již složenou jistotu v částce [částka] právě na částku [částka] (srov. stvrzenka a příjmový pokladní doklad na č.l.7). Skutečnost, že smlouva o kauci je účinná i pro případné další nájemní smlouvy pak plyne i z článku VI. odst. 2 smlouvy o kauci na byt.

15. Dopisem ze dne [datum] žalobci oznámili žalovaným, že již nemají zájem na prodloužení nájemní smlouvy (srov. č.l. 45). Dopisem ze dne [datum] dali žalobci žalovaným výpověď z nájmu (srov. č.l. 6 a č.l. 44), v níž poukázali na dvouměsíční výpovědní lhůtu a dovodili tak dobu ukončení nájmu ke dni [datum]. Z dopisu žalovaných ze dne [datum] plyne, že výpověď z nájmu žalovaní obdrželi dne [datum] a zároveň skutečnost, že strany navzájem akceptovaly jako termín ukončení nájmu konec [anonymizováno] [rok], kdy měla uplynout [anonymizováno] výpovědní lhůta, čímž dohodou pozměnily ujedná o [anonymizováno] výpovědní lhůtě obsažené v ustanovení článku V. odst. 2 nájemní smlouvy (srov. příloha žalobců). Z protokolů o předání bytu datovaných dnem [datum] pak plyne, že žalobci předali byt žalovaným dne [datum].

16. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem je tedy zřejmé, že pohledávku žalobců na vrácení složené jistoty v částce [částka] měli žalovaní zaplatit do [datum] (tj. do jednoho [anonymizováno] po skončení nájmu a předání bytu).

17. Pokud jde o požadavek žalobců na vyplacení přeplatku na službách spojených s užíváním bytu (dále jen služby) v částce [částka], žalovaní potvrdili, že tento přeplatek skutečně vzniknul a byl by žalobcům vyplacen, pokud by zde nebyly pohledávky žalovaných, které byly užity k započtení.

18. Dle článku III. odst. 6 a 7 nájemní smlouvy ze dne [datum] byli žalovaní povinni vyúčtovat služby do [číslo] následného roku, což při skončení nájmu ke dni [datum] znamená, že vyúčtování služeb měli vyhotovit a doručit žalobcům do [datum], když k témuž datu měli žalobcům vyplatit přeplatek [částka] z vyúčtování plynoucí.

19. Shora uvedené závěry by platili pro případ, že by proti nárokům žalobců nevznesli žalovaní důvodně námitku započtení, v důsledku níž došlo k zániku pohledávek žalobců.

20. Pokud jde o započtení, vycházel soud z níže uvedené právní úpravy.

21. Dle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

22. Žalovaní se v řízení bránili poukazem na skutečnost, že jim vznikla vůči žalobcům pohledávka na náhradu škody, kterou způsobili žalobci na předmětu nájmu a kterou také vůči nárokům žalobců započetli. Žalovaní uplatňovali v řízení k započtení škodu za poškozené [anonymizováno] v místnostech kuchyň, [anonymizováno] pokoj a [anonymizováno] a dále škodu způsobenou [anonymizována dvě slova] (srov. protokol o jednání ze dne [datum] na č.l. 56).

23. Pokud jde o skutečnost, zda lze proti pohledávce na vrácení kauce (jistoty) započíst pohledávky z titulu náhrady škody způsobené na předmětu nájmu, právní úprava stanovená v ustanovení § 686a odst. 4 obč. zák. účinná do [datum] sice takovou možnost bez souhlasu nájemce neumožňovala, avšak úprava účinná od [datum] uvedená v ustanovení § 2254 odst. 1 a 2 o.z., kterou je nutné na stav nastalý po [datum] použít, však takový postup již pronajímateli nezakazuje. Proto tedy v případě vzniku škod na předmětu nájmu nebránilo žalovaným nárok na náhradu škody z prostředků jistoty strhnout (započíst) a pokud jde o přeplatek vyúčtování, byli žalovaní oprávněni započtení proti takové pohledávce rovněž realizovat.

24. Pokud jde o stav předmětu nájmu v době, kdy byl žalobcům předáván k užívání (tj. k [datum]), neplyne z protokolu o předání bytu ze dne [datum], že by bylo lino v některé z místností bytu poškozené a že by bylo poškozené [příjmení] (srov. č.l. 4). Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (sestra žalobkyně) plyne, že ona stav lina v [anonymizováno] pokoji a [anonymizováno] bytu v době, kdy se žalobci do bytu stěhovali, neměla možnost vidět, neboť bylo přikryto [anonymizováno]. Toto přikrytí je sice pravděpodobné, neboť samotný předávací protokol se zmiňuje o [anonymizováno] pouze v kuchyni, avšak skutečností je, že pokud žalobci skutečně staré [anonymizováno] po nastěhování vyměnili za nové, měli řešit poškození [anonymizováno] v době, kdy k odhalení takového poškození mohlo prvně dojít (tj. již v [anonymizováno] [rok]) a nikoliv až v situaci, kdy se z bytu po [anonymizováno] letech stěhovali a patrně si své [anonymizováno] z bytu odvezli. V dané situaci tak žalovaní neunesli důkazní břemeno o tom, že by k poškození [anonymizováno] v podobě jeho poškrábání došlo ještě předtím, než se do bytu nastěhovali (srov. níže).

25. Pokud jde o stav [anonymizováno] v kuchyni bytu, svědkyně [příjmení] o něm uvedla, že byl prost jakéhokoli poškození a jeho stav odpovídal běžnému opotřebení. Ze zápisu o škodní události ze dne [datum], který žalobci jako pravdivý podepsali, plyne, že při pracích na odstranění následků vytopení předmětného bytu žalobkyně neopatrnou manipulací se sporákem poškodila nejméně na čtyřech místech [anonymizováno] v [anonymizováno] (jeho protržením), když ohledně této škody se strany dohodly, že ji žalobci uhradí buď při skončení nájmu, nebo bude stržena ze složené kauce (srov. příloha žalovaných).

26. Pokud jde o stav [anonymizováno] ke dni [datum], plyne ze zjišťovacího protokolu o předání bytu ze dne [datum] (srov. č.l. 46 a originál jako příloha žalovaných), jehož autentičnost potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení], kterou si žalobkyně pozvala k předávání bytu, že lino v kuchyni vykazuje nadále známky poškození, které bylo popsáno v zápise ze dne [datum], když žalobci nikterak netvrdili ani neprokazovali, že by takové poškození v mezidobí odstranili. V protokole pak žalovaný vytýká poškození [anonymizováno] rovněž v [anonymizováno] pokoji a [anonymizováno] ve formě rýh. Pokud jde o [anonymizováno], je v protokole zápis, že [anonymizována dvě slova] je u výtoku prasklá a dočasně neodborně zaslepená. Z výslechu svědků [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] plyne, že předání bytu se vedle žalobkyně a žalovaného zúčastnila jako svědkyně přítelkyně žalobkyně [jméno] [příjmení] a z pozice domovníka domu [příjmení] [jméno]. Po odchodu žalobkyně a paní [příjmení] ze schůzky pak formuloval žalovaný písemně průběh událostí v prohlášení, jehož pravdivost mu dne [datum] potvrdil svědek [jméno], který byl schůzce přítomen a svědkyně [příjmení], přestože tato se schůzky k předání bytu neúčastnila (srov. příloha žalovaných).

27. Ať již je pravdivá verze zjišťovacího protokolu předložená žalovanými či verze předložená žalobci (srov. příloha žalobců), je z obou verzí evidentní, že žalobkyně se proti zápisu žalovaného ohradila pouze v tom smyslu, že zpochybnila, že by [anonymizováno] (v [anonymizováno] a [anonymizováno] pokoji) poškodila ona při stěhování nábytku v rámci vyklízení bytu, což v protokole uváděl právě žalovaný. Neohradila se však proti samotné skutečnosti, že dne [datum] vykazoval stav [anonymizováno] v těchto dvou místnostech poškození ve formě rýh, které zachytil téhož dne žalovaný na sérii fotografií (srov. příloha žalovaných), když existenci poškození [anonymizováno] v těchto místnostech a pořízení fotografií poškození potvrdil svědek [příjmení] [jméno], který téhož dne podepsal se svou družkou [jméno] [příjmení] pro potřeby žalovaných prohlášení o stavu bytu ze dne [datum]. Poškození [příjmení] [anonymizováno] pak žalobkyně nezpochybnila vůbec. V konfrontaci shora uvedených důkazů se jeví prohlášení svědkyně [příjmení] o tom, že při předání byl byt v pořádku, jeví soudu jako nevěrohodné.

28. Jak již soud shora uvedl, pokud žalobci neprokázali, že by k poškození [anonymizováno] v [anonymizováno] pokoji a [anonymizováno] došlo již před převzetím bytu, nesou za poškození [anonymizováno] zjištěné a ze strany žalovaných doložené ke dni [datum] odpovědnost.

29. Pokud jde o předávací protokol bytové jednotky ze dne [datum] předložených ze strany žalobců (srov. č.l. 5 a příloha žalobců), ten není ze strany žalovaných podepsán a ani svědkyně [příjmení] či svědek [jméno] jej jako listinu, kterou by použily strany sporu při předávání bytu dne [datum] nepoznali. Pokud z obsahu tohoto protokolu má plynout, že ke stavu bytu není při předání žádných výhrad (což by byla skutečnost svědčící ve prospěch žalobců), není takový údaj bez podpisu žalovaných a bez přihlédnutí k obsahu zjišťovacího protokolu z téhož dne určují, když je zjevné, že žalovaní při přebírání bytu poškození předmětu nájmu vytýkali.

30. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobci nesou odpovědnost za škodu způsobenou na předmětu nájmu v podobě poškození [anonymizováno] v místnostech [anonymizována dvě slova] pokoj a [anonymizováno] a v podobě poškození [příjmení].

31. Dle § 2951 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

32. Z faktury firmy [právnická osoba] ze dne [datum] na částku [částka] ve spojení s položkovým rozpočtem k této faktuře (srov. přílohy žalovaných) plyne, že za výměnu poškozeného [anonymizováno] a dodávku [anonymizováno] nového v místnostech [anonymizováno] ([výměra]), [anonymizována dvě slova] (22 m2), a [anonymizováno] ([výměra]), byla žalovaným účtována částka [částka]. Z výpisu z účtu žalovaných pak plyne, že částku [částka] na úhradu předmětné faktury poukázali dne [datum] (srov. č.l. 52).

33. Z faktury firmy [jméno] [příjmení] ze dne [datum] na částku [částka] ve spojení s položkovým rozpočtem k této faktuře (srov. č.l. 53-54) plyne, že za výměnu poškozeného [příjmení] za nové byla žalovaným účtována částka [částka] (tj. [částka] s DPH v sazně 15 %). Z výpisu z účtu žalovaných pak plyne, že částku [částka] na úhradu předmětné faktury poukázali dne [datum] (srov. č.l. 52).

34. Pokud jde o pohledávky žalovaných, plyne z dopisu žalovaného ze dne [datum] (srov. č.l. 55) že žalovaní v tomto dopise namítli mimo jiné k započtení pohledávky na náhradu škody v částce [částka] (za [anonymizováno] v [anonymizováno]), v částce [částka] (za [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]) a v částce [částka] za [anonymizována dvě slova], což představuje celkem [částka]. Protože v řízení nebyl doložen jiný doklad o době doručení této listiny žalobcům, vychází soud z toho, že tato listina byla žalobcům doručena nejpozději dne [datum], neboť tímto datem datují žalobci dopis, ve kterém reagují prostřednictvím zplnomocněného zástupce [jméno] [příjmení] na obsah dopisu žalovaného ze dne [datum] (srov. příloha žalobců).

35. Právo požadovat uspokojení pohledávky z titulu náhrady škody vzniká až po uplynutí lhůty stanovené v § 1958 odst. 2 o.z. podle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu, kdy taková lhůta se dle ustálené judikatury vykládá v tom smyslu, že dlužník je povinen plnit den následující po uskutečnění výzvy k plnění a do prodlení se tak dostane až po marném uplynutí takové lhůty.

36. Dopis žalovaného ze dne [datum] je prvním dokladovanou žádostí žalovaných o náhradu škody (ve formě uplatnění započtení takových pohledávek vůči nárokům žalobců na vrácení jistoty v částce [částka] a vyplacení přeplatku na službách v částce [částka]). Pokud tuto listinu obdrželi žalobci ne později než [datum], byli případně povinni plnit požadavek žalovaných na zaplacení (v podobě strpění započtení) částky [částka] nejpozději dne [datum], kdy teprve mohlo k započtení vzájemných pohledávek dojít.

37. Protože žalovaní svůj prvotní požadavek na náhradu škody za poškození [anonymizováno] a [anonymizováno] (uplatněný v dopise ze dne [datum]) v průběhu řízení navýšili na částku [částka] za poškození [anonymizováno] a částku [částka] (za poškození [příjmení]), když výši škody v tomto rozsahu v řízení prokázali (viz výše), je nutné dovodit, že ohledně nároku v rozsahu nad původní částku [částka] učinili výzvu k náhradě škody (ve formě uplatnění započtení takových pohledávek vůči nárokům žalobců) až na jednání soudu dne [datum]. Pokud žalobci, kteří byli jednání přítomni, obdrželi takovou výzvu dne [datum], byli povinni plnit požadavek žalovaných na zaplacení (v podobě strpění započtení) částky [částka] (tj. rozdíl mezi součtem částek [částka] a [částka] a částkou [částka]) nejpozději dne [datum], kdy teprve mohlo k započtení vzájemných pohledávek nad částku [částka] dojít.

38. Protože dle § 1982 odst. 2 o.z. se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, je potřebné posoudit, jaké výše dosáhly pohledávky žalobců k okamžikům, kdy mohlo dojít k jejich zániku v důsledku započtení pohledávek žalovaných.

39. Jak již bylo shora uvedeno, pokud pohledávku žalobců na vrácení složené jistoty v částce [částka] měli žalovaní zaplatit do [datum] a pohledávka na náhradu škody v rozsahu částky [částka] se stala splatnou (a způsobilou k započtení) až dne [datum]), byli žalovaní v době od [datum] do [datum] v prodlení a za dobu od [datum] do [datum] tak jako příslušenství nároku žalobců na vrácení jistoty nabíhal úrok z prodlení z částky [částka] v sazbě 8,5 % ročně (srov. vyhláška č. č. 351/2013 Sb.), který do doby započtení dosáhnul částky [částka]. Ke dni [datum] tak v důsledku započtení ze strany žalovaných v rozsahu částky [částka], které dle textu dopisu ze dne [datum] bylo směřováno primárně na jistinu pohledávek (srov. § 1932 odst. 2 o.z.), zanikla pohledávka žalobců na vrácení složené jistoty v částce [částka] a část pohledávky na zaplacení úroku z prodlení v rozsahu částky [částka].

40. Po [datum] tak žalobci nadále měli právo na zaplacení úroku z prodlení v částce [částka] a dále jim svědčila pohledávka na vrácení přeplatku plynoucího z vyúčtování služeb v částce [částka], která se však stala splatnou až dne [datum] (srov. výše).

41. Pokud se pohledávka žalovaných na zbývající náhradu škody v částce [částka] stala splatnou (a způsobilou k započtení) až dne [datum], byli žalovaní v době od [datum] do [datum] v prodlení s úhradou přeplatku z vyúčtování služeb v částce [částka] a za dobu od [datum] do [datum] tak jako příslušenství nároku žalobců nabíhal úrok z prodlení z částky [částka] v sazbě [anonymizováno] ročně (srov. vyhláška č. č. 351/2013 Sb.), který do doby započtení dosáhnul částky [částka]. Ke dni [datum] tak v důsledku započtení ze strany žalovaných zanikla nejen pohledávka žalobců na vyplacení přeplatku z vyúčtování služeb v částce [částka], ale rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení v částce [částka] a v částce [částka] (celkem v částce [částka]), když z částky [částka] tak po tomto započtení zanikla pohledávky na náhradu škody právě v rozsahu částky [částka].

42. Vzhledem ke skutečnosti, že v době rozhodování soudu již tedy ani část pohledávky žalobců neexistovala, neboť nejpozději ke dni [datum] zanikl jejich zbytek v důsledku započtení pohledávek uplatněných ze strany žalovaných, byl soud nucen žalobu v celém rozsahu zamítnout.

43. Pokud jde o argument žalobců v tom směru, že jim žalovaní na jejich výzvu ze dne [datum] nedoložili doklady, kterými následně v řízení prokazovali výši způsobené škody, není v případě nároku na náhradu škody pro splatnost nároku podstatné, zda poškozený před uplatněním nároku škůdci před podáním žaloby výši škody prokazoval, byť je samozřejmě takové předběžné doložení nároku v předžalobní fázi sporu žádoucí. V situaci, kdy žalobci ani v průběhu řízení poté, co žalovaní dokladovali výši nákladů, které na náhradu uvedení věci do původního stavu vynaložili, nereagovali byť částečným zpětvzetím žaloby, je soud toho názoru, že absence dokladování přesné výše škody nemůže v žádném směru oprávněnost obrany žalovaných zpochybnit či oslabit, a to zejména v situaci, kdy dle výsledků dokazování si žalobci při předání bytu museli být existenci škod na předmětu nájmu vědomi. Z výslechu svědkyně [příjmení] pak plyne, že se žalovaný projednání vzájemných nároků před podáním žaloby nevyhýbal, když okolnost, že ke schůzce nakonec nedošlo, zapříčinily ve shodné míře obě strany sporu.

44. Pokud jde o argument v podobě nemožnosti uplatnit u pojišťovny nárok na pojistné plnění, který byl na straně žalobců údajně zmařen právě v důsledku absence součinnosti ze strany žalovaných v podobě dokladování výše škody, ani ten soud neshledal důvodným. V dopise ze dne [datum] žalobci potřebu dokladů pro účely jejich využití pro nahlášení pojistné události nikterak nezmiňují a při popření ze strany žalovaného žalobce neprokázal, že by o takovém důvodu potřeby součinnosti informoval žalované byť ústní formou. Žalobci sice soudu doložili pojistnou smlouvu o pojištění domácnosti (na drese předmětného bytu) uzavřenou ze strany žalobkyně s [právnická osoba] dne [datum] a soud rovněž obstaral od pojišťovny všeobecné a zvláštní pojistné podmínky, které se k sjednanému pojištění dále vztahovaly. Protože však žalobci v řízení popírali, že by jakékoliv škody na předmětu nájmu způsobili, nemohl soud pro absenci skutkových tvrzení o tom, jak vlastně došlo k poškození jednotlivých součástí předmětu nájmu ([anonymizováno] a [anonymizováno]), posoudit, zda by vůbec při ohlášení pojistné události založené na takových (dosud absentujících) tvrzeních, byl nárok na pojistné plnění oprávněný. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobci ani škodu na [anonymizováno] v [anonymizováno], k níž došlo v roce [rok], ani jinou škodu do současné doby u pojišťovny jako pojistnou událost neuplatnili, považuje soud uplatněný argument za účelový.

45. Žalovaní měli v řízení plný úspěch, proto by jim podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náležel nárok na náhradu nákladů řízení. V situaci, kdy však náhradu nákladů řízení nepožadovali, soud rozhodnul tak, že žádnému z účastníků řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal.

46. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř..