19 C 400/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o snížení výživného na zletilé dítě

I. Žaloba na snížení povinnosti žalobkyně platit výživné z částky 2 000 Kč měsíčně na částku 100 Kč měsíčně počínaje dnem 12. 2. 2021 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12.2.2021 ve spojení s jejím doplněním v podání ze dne 2.6.2021 domáhala snížení výživného určeného na žalovanou ve prospěch České republiky, zastoupené Úřadem práce České republiky, Krajská pobočka obec z částky 2 000 Kč měsíčně na částku 100 Kč měsíčně počínaje dnem 12. 2. 2021. Uvedla, že celé jméno žalované, datum narození, která je její dcerou, byla ještě v době své nezletilosti svěřena do pěstounské péče rozhodnutím název soudu, kdy žalobkyni bylo rozhodnutím stanoveno platit výživné v částce 2 000 Kč měsíčně. Placení takového výživného je však pro žalobkyni dlouhodobě nedosažitelné, když pracuje jako anonymizováno s příjmem 2 500 Kč měsíčně a je v evidenci úřadu práce, který jí vyplácí doplatek na nájemné v částce 5 168 Kč. Žalovaná k žalobě uvedla, že s ní nesouhlasí, když žalobkyni nic nebránilo v tom, aby si našla slušně placené zaměstnání. Pokud pak na potřeby žalované přispívá stát, měla by žalobkyně státu nadále hradit. K jednání soudu dne 14.2.2022 se žalobkyně, která aktuálně pobývá ve výkonu trestu odnětí svobody, bez omluvy nedostavila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) projednal věc v nepřítomnosti žalobkyně. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací má soud za prokázané, že tímto rozsudkem byla žalobkyni uložena povinnost platit na tehdy nezletilou celé jméno žalované, narozenou datum výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně ve prospěch Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v obec počínaje dnem 1.5.2018. Z odůvodnění rozsudku plyne, že nezletilá jméno byla rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací svěřena do pěstounské péče jméno celé jméno žalované, narozené datum. Nárok na výživné pak v souladu s ustanovením § 961 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) v důsledku skutečnosti, že dítěti náležel příspěvek na úhradu potřeb podle jiného zákona, přešel na stát. Dle § 923 o.z. sice může soud změnit rozhodnutí o výživném, změní-li se poměry pouze u nezletilých dětí, ale k návrhu takto lze rozhodovat i v jiných případech, když ustanovení § 163 o.s.ř. nadále plyne možnost měnit dřívější rozhodnutí, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek. Soud by tak k návrhu žalobkyně byl nucen se zabývat otázkou, zda došlo od poslední úpravy výživného ke změně poměrů. Pokud by dospěl k závěru, že došlo, je změna výživného důvodná. Žalobkyně sice v žalobě i jejím doplnění uvedla skutečnosti týkající se jejích poměrů, když tvrdí, že pracuje jako anonymizováno s příjmem 2 500 Kč měsíčně a je v evidenci úřadu práce, který jí vyplácí doplatek na nájemné v částce 5 168 Kč Tyto poměry se nikterak neliší od těch, které v rámci odůvodnění svých rozhodnutí zjistili soudy v rozsudku shora uvedeném, jakož i v rozsudku název soudu ze dne 3.9.2019 č.j. číslo jednací, kterým byl rozsudek okresního soudu potvrzen, když i z těchto rozhodnutí plyne, že žalobkyně byla v evidenci uchazečů o zaměstnání a byl jí vyplácen příspěvek na bydlení. Pokud žalobkyně v žalobě netvrdí existenci podstatné změny svých poměrů oproti stavu v době předchozího rozhodování o výživném (když sama připouští, že se jedná o dlouhodobou neschopnost platit výživné), nejsou zde splněny podmínky pro rozhodnutí o změně dřívějšího rozhodnutí o výživném. Navíc pak žalobkyně ke svým tvrzením o svých aktuálních příjmových a majetkových poměrech neoznačila žádné důkazy, když sice uvedla, že vše na jednání doloží, ale následně se jednání soudu nezúčastnila. Pro absenci na jednání ji tak soud nemohl poskytnout poučení o nutnosti takové důkazy označit s poučením o následcích nevyhovění takové výzvě v podobě neunesení důkazního břemene o tvrzených skutečnostech (ve smyslu ustanovení 118a o.s.ř.). V situaci, kdy žalobkyně netvrdila a zejména neprokázala existenci podstatné změny poměrů od posledního rozhodnutí o své povinnosti platit výživné (ať již na straně žalobkyně jako osoby povinné, tak případně na straně oprávněné osoby), byl soud nucen žalobu zamítnout. K zamítnutí žaloby by navíc vedla rovněž skutečnost., že v situaci, kdy výživné bylo uloženo platit ve prospěch státu, nelze uplatňovat nárok na snížení platební povinnosti vůči dítěti, ale vůči subjektu, v jehož prospěch je platební povinnost uložena. Žalovaná byla ve sporu plně procesně úspěšná, avšak žádnou náhradu nákladů řízení nepožadovala. Proto soud rozhodnul dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.