19 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno, Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky Anonymizováno Anonymizováno Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, Anonymizováno Datum narození žalované Anonymizováno Adresa žalované o zaplacení 84 302 Kč s příslušenstvím + 14 283,50 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 674 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 44 628 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 84 302 Kč ve výši 11,5 % ročně od 19.8.2025 do zaplacení, částky 14 283,50 Kč, úroku ve výši 72,85 % ročně z částky 69 109,13 Kč od 19.8.2025 do 10.9.2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 69 109,13 Kč od 11.9.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19.8.2025 dosáhne částky 263 865 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 84 302 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 11.11.2024 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, kdy na základě této smlouvy byl žalované dne 12.11.2024 poskytnut úvěr ve výši 71 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem v sazbě 72,85 % p.a. prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 5 221 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2024. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě informací získaných od žalované a z databází SOLUS a NRKI. Z těchto zdrojů žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr řádně splácet. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, proto byl dluh v souladu se smlouvou v celé výši zesplatněn, a to k 17.8.2025. Do data zesplatnění dluhu uhradila žalovaná celkem částku 31 326 Kč. Kromě dlužné nové jistiny ve výši 81 624,34 Kč požaduje žalobkyně rovněž zaplacení smluvních pokut ve výši 998 Kč a 14 283,50 Kč, úhrady za pojištění schopnosti klienta úvěr splácet ve výši 1 280 Kč a úrok za poskytnutí úvěru v sazbě 72,85 % p.a. z částky 69 109,13 Kč ode dne 19.8.2025 do zaplacení. Celková výše úroku je však smluvně limitována tak, že nemůže přesáhnout částku 263 865 Kč. Z toho důvodu žalobkyně požaduje zaplacení úroku maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19.8.2025 dosáhne částky 263 865 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání konanému dne datum nedostavila, jednal soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti žalované. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

3. Z návrhu smlouvy o úvěru ze dne 11.11.2024 a jejího schválení ze strany žalobkyně v oznámení ze dne 13.11.2024 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 71 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 219 888 Kč, a to ve 48 měsíčních splátkách po 5 221 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce. Výše úroku byla sjednána v sazbě 72,85 % p.a..

4. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu žalované vyplynulo, že dne 12.11.2024 žalobkyně vyplatila na účet žalované 71 000 Kč.

5. Z formuláře hodnocení klienta vyplynulo, že žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti od žalované zjistila, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba na hlavní pracovní poměr, a to na základě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Dále zjistila, že je žalovaná Anonymizováno, nesdílí společnou domácnost s žádnou další osobou a nemá žádnou vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Anonymizováno je Anonymizováno a žije ve Anonymizováno Anonymizováno. Čistý měsíční příjem žalované činí částka, její výdaje činí částka z nichž představují v rozsahu částky částka výdaje na bydlení. Mezi výdaji figurovala i splátka vůči samotné žalobkyni ve výši částka. Žádné další výdaje žalovaná neuvedla, žalobkyně proto k těmto nákladům přičetla částku představující životní minimum ve výši částka.

6. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že ohledně žalovaného nejsou v tomto registru vedeny žádné dlužné částky po splatnosti.

7. Z výpisu z registru NRKI při absenci schopnosti zástupce žalobkyně na jednání soudu blíže vysvětlit jeho obsah nic pro rozhodování soudu nevyplynulo, když z dokladu není patrný výsledek posouzení.

8. Z historie pohybů na běžném účtu bylo zjištěno, že žalovaná dosahovala v období od července 2024 do října 2024 měsíčního příjmu ze zaměstnání u společnosti právnická osoba v částce cca Anonymizováno Anonymizováno – částka. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalobkyně byla v době před podáním žádosti o úvěr u žalobkyně příjemcem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno, nezjištěné dávky od úřadu práce a nezjištěného příjmu od společnosti právnická osoba..

9. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná zaplatila na úvěr celkem částku 31 326 Kč do výraznějšího prodlení se splácením se dostala až v období po 12.6.2025.

10. Z výzvy k úhradě ze dne 12.8.2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě 3 splátek po splatnosti. Žalobkyně žalovanou upozornila, že pokud se s úhradou kterékoli splátky ocitne v prodlení v délce 65 dnů, dojde k zesplatnění celého úvěru.

11. Ze zesplatňujícího dopisu soud zjistil, že žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami oznámením ze dne 20.1.2026 zesplatnila ke dni 17.8.2025 celý dluh ve výši 84 302 Kč a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení tohoto dluhu. Současně žalovanou upozornila, že pokud nezaplatí celý dluh do 10 dnů ode dne odeslání tohoto dopisu, přistoupí k zahájení soudního řízení.

12. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).

13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.

14. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy učinila některé dílčí kroky vedoucí k posouzení úvěruschopnosti žalované, ale nepostupovala při tom s odbornou péčí. Žalobkyně zejména nedostatečným způsobem vyhodnotila výdaje žalované a existenci jejích případných jiných závazků. Tvrzení žalované, že její měsíční výdaje tvoří pouze náklady na bydlení ve výši částka se jeví jako velmi nepravděpodobné (velmi nízké výdaje). Žalobkyně čistě formálně ověřovala z výpisu z účtu žalované pouze její příjmy, kdy do formuláře vyplnila údaj (částka), který z doložených dokladů o příjmech od zaměstnavatele nikterak neplyne. Pokud by si žalobkyně obstarala výpis z účtu žalované, zjistila by, že žalovaná v době před uzavřením smlouvy o úvěru s žalobkyní čerpala i další spotřebitelské úvěry (od neznámé společnosti úvěr označený ve výpise z účtu jako „Anonymizováno s měsíční splátkou cca částka, od společnosti právnická osoba., od společnosti právnická osoba), což by při přihlédnutí k těmto skutečnostem vedlo k závěru, že výdaje žalované (zahrnující obsluhu i těchto neuvedených závazků) budou vyšší, než žalovaná uvádí.

15. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta (navíc neúplné), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Proto soud dovodil, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované a důsledkem této skutečnosti je neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 z. s. ú..

16. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení pak představuje případný kladný rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně jako poskytovatelka úvěru žalované poskytla (částka) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (částka - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018). Ohledně vydání bezdůvodného obohacení pak ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. obsahuje zvláštní úpravu, když stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část jistiny dluhu, žalovaná není povinna hradit žádné sjednané příslušenství. Žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaná se dosud v prodlení neocitla. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaná s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinna hradit úrok z prodlení.

18. Proto soud žalobkyni přiznal pouze nárok na zaplacení částky 39 674 Kč (71 000 Kč mínus 31 326 Kč) a pokud jde o zbývající část žaloby, tu byl nucen zamítnout.

19. Jelikož žalovaná byla v řízení nečinná, soud žalovanou nemohl poučit dle § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně jejích majetkových poměrů, proto soud neučinil k možnostem žalované vrátit žalobkyni dluh žádné skutkové zjištění, tedy soud stanovil lhůtu k plnění žalované ihned a povinnost uhradit dluh žalované uložil zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že v situaci, kdy procesně více úspěšné žalované za řízení žádné náklady nevznikly, soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.