19 C 68/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 809 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 809 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 901 Kč od 10.4.2021 do 20.5.2021, 8,25 % ročně z částky 5 901 Kč od 21.5.2021 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 908 Kč od 29.4.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části nároku na zaplacení úroku z prodlení v rozsahu převyšujícím sazbu ve výši 8,25 % ročně z částky 6 901 Kč od 10.4.2021 do 20.5.2021, z částky 5 901 Kč od 21.5.2021 do zaplacení a z částky 908 Kč od 29.4.2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 901 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek elektřiny vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobkyně [číslo] znějící na částku 8 901 Kč se splatností dne 9.4.2021 dodávaných žalobkyní do odběrného místa [obec a číslo], [obec] v období od 12.8.2020 do 19.3.2021. Žalovaná na fakturu doposud zaplatila do její splatnosti částku 2 000 Kč a dne 20.5.2021 částku 1 000 Kč, k úhradě tak zbývá 5 901 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 908 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu poplatku za přerušení distribuce elektřiny dle ustanovení článku III. odst. 4 obchodních podmínek žalobkyně. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalované zrušen. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě žalobkyní předložených listin (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15.7.2020, daňové doklady uvedené v žalobě, upomínka) má soud za prokázané, že žalované byla na základě smluvního vztahu založeného smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny dodána elektřina a poskytnuty související služby v elektroenergetice, jejichž cenu v částce 5 901 Kč se splatností dne 9.4.2021 za období od 12.8.2020 do 19.3.2021 žalovaná dosud neuhradila. Požadavek na zaplacení částky 5 901 Kč je proto při absenci důkazu o jejím zaplacení oprávněný. Po právní stránce plyne nárok žalobkyně z ustanovení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny upravené v ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, kdy takovou smlouvou se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za odpojení v částce 908 Kč, tak rovněž oprávněnost tohoto nároků žalobkyně prokázala, když oprávnění požadovat tento poplatek plyne z článku [anonymizována dvě slova] obchodních podmínek žalobkyně. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla se splněním své platební povinnosti v prodlení, je žalobkyně oprávněna požadovat rovněž úroky z prodlení, když žalobkyně požaduje úroky ve výši ujednané v obchodních podmínkách, které žalovaná podepsala a s jejichž obsahem se tak mohla seznámit (§ 1799 o. z.), tj. ve výši 0,05 % denně ode dne počátku prodlení žalované, k němuž došlo uplynutím data splatnosti shora uvedených daňových dokladů. Pokud jde však o sazbu ve výši 0,05 % denně, kterou žalobkyně odvozuje z [anonymizováno 6 slov], je soud toho názoru, že v této výši nelze žalobkyni úrok z prodlení přiznat. Dle § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž by slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto podmínek ovlivnit. Dle § 1799 občanského zákoníku doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo text vlastní smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát. Dle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Dle § 1753 občanského zákoníku ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i vzhledem ke způsobu jeho vyjádření. Žalobkyní požadovaná sazba plyne z obchodních podmínek žalobkyně, které mají charakter doložky uzavřené adhezním způsobem. Soud je pak přesvědčen, že strana žalobkyně nemohla rozumně předpokládat, že by žalovaná akceptovala při individuálním vyjednávání o obsahu smlouvy ujednání o tom, že bude pro případ svého prodlení povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši přesahující zákonem stanovenou sazbu, která v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. pro dané období činila 8,25 % ročně). Proto soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení za jí požadovaná období a z jí požadovaných částek, avšak pouze v sazbě 8,25 % ročně. Co do úroku z prodlení, které tuto sazbu převyšují, pak soud žalobu zamítnul. Žalobkyně měla v řízení procesní neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, a proto jí soudu podle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč (za 2 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za shora uvedené 2 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř..