19 C 9/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobce: Jméno žalobce , Anonymizováno Datum narození žalobce Anonymizováno Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného o zaplacení 35 163 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 806,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 806,07 Kč od 1.11.2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, na účet , Anonymizováno, č. , č. účtu, , , Anonymizováno, , var. symbol, , soudní poplatek ve výši 631 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 068 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 3.3.2025 ve spojení s jejím doplněním v podání ze dne 22.5.2025 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 35 163 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 35 163 Kč od 23.4.2024 do zaplacení, když částku 17 000 Kč požadoval z titulu nároku na zaplacení nájemného za užívání chalupy na adrese , adresa, a částku 18 163 Kč požadoval z důvodu žalovaným spotřebované a nezaplacené elektřiny v tomto objektu. Podáním ze dne 22.5.2025 ve spojení s podáním ze dne 12.6.2025 žalobce navrhl rozšíření žaloby, a to na celkovou částku 47 806,07 Kč, když současně původní žalobu upřesnil tak, že v rozsahu částky 26 000 Kč (a nikoliv původních 17 000 Kč) žalobu podává z titulu nároku na zaplacení nájemného od října 2023 do října 2024 včetně a v rozsahu částky 21 809,07 Kč žalobu podává z titulu nároku na zaplacení žalovaným spotřebované a nezaplacené elektřiny v daném objektu v období od června 2022 do května 2024 včetně. Soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, .

2. K jednáním soudu dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti žalovaného. Na základě provedeného dokazování pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

3. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o..z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

4. Dle § 2218 o.z nájemné se platí měsíčně pozadu.

5. Dle § 2247 odst. 1 o.z strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel.

6. Na základě smlouvy o pronájmu chalupy ze dne 23.3.2022 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 23.3.2022 nájemní smlouvu, ve které se žalobce zavázal přenechat žalovanému do užívání chalupu č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, a pozemky v téže obci p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a žalovaný se zavázal hradit za užívání předmětu nájmu nájemné ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu určitou v délce jednoho roku (tj. do 23.3.2023) s možností prodloužení o další rok v případě oboustranné spokojenosti. Žalovaný měl povinnost hradit měsíční zálohu na spotřebovávanou elektřinu v částce 500 Kč.

7. Z přehledu plateb na účet žalobce plyne, že žalovaný nájemné ve výši 2 000 Kč a zálohu za elektřinu ve výši 500 Kč žalobci zprvu hradil, když za dobu od 3.5.2022 do 31.5.2023 zaplatil celkem , hodnota, x platbu ve výši 2 500 Kč a měl tak splněny své závazky ze smlouvy za dobu prvního roku trvání smlouvy (tj. do 23.3.2023).

8. Dle § 2230 odst. 1 užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.

9. Z okolnosti, že žalobce i po 23.3.2023 zaplatil žalobci nájemné a zálohy v částce 2 500 Kč (a to platbou ze dne 28.6.2023) má soud za prokázané, že nájemní smlouva byla způsoben uvedeným v ustanovení § 2230 o.z. prodloužena o další rok, tedy od 23.3.2023 do 23.3.2024, a to za stejných podmínek ohledně výše nájemného a záloh a jejich splatnosti.

10. Z vyúčtování za elektřinu v pronajatém místě ze strany , právnická osoba, . vůči žalobci za období od 22.6.2022 do 22.6.2023 plyne, že spotřeba elektřiny v pronajatém objektu dosáhla částky 21 993,55 Kč. Pokud tedy žalovaný na zálohách zaplatil částku 6 500 Kč (tj. 13 x 500 Kč zahrnujících i zálohu zaplacenou dne 28.6.2023 – srov. níže), zbývalo mu k úhradě 15 493,55 Kč. Z uznání dluhu ze dne 14.7.2023 má soud za prokázaném, že žalovaný dluh vůči žalobci plynoucí z vyúčtování elektřiny za shora uvedené období uznal, a to dokonce v částce 18 163 Kč, kdy se tento zavázal zaplatit do 31.7.2023.

11. Protože žalovaný neprokázal, že by žalobci před datem 31.10.2024 předmět nájmu předal, dospěl soud k závěru, že žalovaný i po 23.3.2023 předmět nájmu nadále užíval, a proto i po 23.3.2023 došlo v souladu s ustanovením § 2230 o.z. k prodloužení nájmu o další rok, tedy od 23.3.2024 do 23.3.2025, a to za stejných podmínek ohledně výše nájemného a záloh a jejich splatnosti.

12. Z přehledu plateb na účet žalobce plyne, že žalovaný za dobu trvání nájmu od 23.3.2023 zaplatil žalobci dne 28.6.2023 částku 2 500 Kč (z toho 2 000 Kč nájemné a 500 Kč záloha) a pak již hradil nepravidelně a zaplatil žalobci s označením platby jako „záloha“ dne 7.9.2023 částku 4 000 Kč, dne 5.10.2023 částku 4 000 Kč a dne 6.12.2023 částku 2 000 Kč. Žalobce tyto platby v celkové částce 10 000 Kč započetl na úhradu nájemného, a tak v situaci, kdy měl žalovaný za dobu od dubna 2023 (správně od 23.3.2023) do 31.10.2023 zaplatit na nájemném celkem částku 38 000 Kč (tj. 19 x 2 000 Kč) a zaplatil pouze částku 12 000 Kč, zbývá žalovanému dluh na nájemném v částce 26 000 Kč. Požadavek žalobce na zaplacení této částky je tedy při absenci důkazu o byť částečné úhradě ze strany žalovaného zcela oprávněný.

13. Z vyúčtování za elektřinu v pronajatém místě ze strany , právnická osoba, . vůči žalobci za období od 23.6.2023 do 19.6.2024 plyne, že spotřeba elektřiny v pronajatém objektu dosáhla částky 6 315,52 Kč. Pokud tedy žalovaný na zálohách nezaplatil za toto období ničeho, zbývá mu k úhradě částka 6 315,52 Kč. Celkem tedy žalovaný dluží žalobci za spotřebu elektřiny částku 21 809,07 Kč (tj. 15 493,55 Kč za období do 22.6.2023 a 6 315,52 Kč za období 23.6.2023 do 19.6.2024). Požadavek žalobce na zaplacení této částky je tedy při absenci důkazu o byť částečné úhradě ze strany žalovaného zcela oprávněný.

14. Žalobce tak prokázal, že mu žalovaný dluží celkem částku 47 806,07 Kč (tj. 26 000 Kč jako nedoplatek nájemného a 21 809,07 Kč jako nedoplatek spotřebované elektřiny). Proto soud žalobě vyhověl.

15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Pokud jde o žalobcem požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl ode dne 1.11.2024 v prodlení s úhradou celého nároku žalobce. Pokud tedy žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 47 806,07 Kč od 1.11.2024 do zaplacení, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobce důvodně zákonné úroky z prodlení, tj. v sazbě 12,75 % ročně stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

17. Dle § 9 odst. 4 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

18. Dle § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích v případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí.

19. Poplatková povinnost spojená s původním návrhem (na zaplacení částky 35 163 Kč) dosahovala výše 1 759 Kč, přičemž byla ze strany žalobce uhrazena. V souvislosti s připuštěním rozšíření žaloby (na částku 47 806,07 Kč) však došlo v souladu s položkou č. , hodnota, odst. 1 písm. b) sazebníku (příloha zákona o soudních poplatcích) ke zvýšení poplatkové povinnosti o částku 631 Kč na částku 2 390 Kč. Protože žalobce doplatek soudního poplatku v částce 631 Kč doposud neuhradil, soud mu povinnost doplatit soudní poplatek v částce 631 Kč ukládá v konečném rozhodnutí o věci.

20. Dle § 30 odst. 1 vyhlášky č. 37/1992 Sb. nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje. Dle § 30 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.

21. Žalobce měl v řízení procesní neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení (a to ohledně částečného zastavení řízení usnesením , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které byla způsobeno částečným zpětvzetím žaloby bez procesního zavinění žalovaného) a má tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 759 Kč, soudním poplatkem v částce 631 Kč, k jehož úhradě je žalovaný povinen dle výroku II. tohoto rozsudku, náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč za 3 úkony po 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby včetně jejího doplnění, účast na jednání soudu dne , datum, ) a náhradou jízdného dle § 30 odst. 1 vyhlášky č. 37/1992 Sb. ve výši 778 Kč (tj. 2 x 389 Kč) za cestu k jednání soudu dne , datum, (na trase , adresa, a zpět), neboť žalobce sice k cestě na jednání a zpět použil vlastního motorového vozidla, ale bez předchozího souhlasu soudu. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 068 Kč.

22. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..