Okresní soud v Děčíně · Rozsudek

20 C 273/2024

č. j. 20 C 273/2024-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSDC:2024:20.C.273.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Nadine Kovandovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 45 000 Kč od 7. 2. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 416 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná si u žalobkyně písemně objednala 836 ks hydratačního séra s kaviárovým extraktem. Žalobkyně dodala požadované zboží žalované dne 23. 1. 2024 oproti dodacímu listu a žalované vystavila fakturu č. , hodnota, na částku 66 762,96 Kč, se splatností 6. 2. 2024. Žalovaná však uhradila toliko částku 21 763 Kč. Zbývající výši neuhradila ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně. Žalobkyně tak požaduje úhradu zbývající výše kupní ceny za dodané zboží spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila po podaném odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu tak, že se žalobkyní stran neuhrazení zbývající výše vyfakturované částky komunikovali, důvody pro které se tak nestalo žalobkyni sdělila, ta je však nereflektovala a neakceptovala její protinávrh.

3. Žalobkyně v rámci repliky potvrdila, že jednatel žalované sliboval uhrazení dlužné částky v průběhu měsíců března a dubna 2024 s tím, že vždy uváděl, že již veze peníze z banky, avšak uvedené nikdy nedodržel. Žádný jiný návrh ze strany žalované však žalobkyně neobdržela. Uvedené doložila SMS komunikací proběhlou mezi účastnicemi.

4. Z emailové korespondence v měsících září, listopad a prosinec 2023 soud zjistil, že účastnice mezi sebou komunikovali stran objednávky hydratačního pleťového séra , právnická osoba, s tím, že dne 26. 12. 2023 žalovaná, potažmo , právnická osoba, , učinila objednávku tohoto produktu v celkovém počtu 873 ks s ideálním termínem dodání v druhém lednovém týdnu příštího roku.

5. Z dodacího listu ze dne 23. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně, jakožto dodavatel, dodala žalované, jakožto objednateli, hydratační pleťová séra v počtu 836 ks, což za žalovanou potvrdil podpisem její jednatel pan , jméno FO, .

6. Z faktury č. , hodnota, ze dne 23. 1. 2024, se splatností ke dni 6. 2. 2024 a pod variabilním symbolem , var. symbol, , soud zjistil, že žalované byla žalobkyní vyúčtována částka 66 762,96 Kč za objednané výrobky dle její objednávky, tj. za 836 ks hydratačního séra s kaviárovým extraktem.

7. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě soud zjistil, že žalovaná uhradila na bankovní účet žalobkyně dne 11. 3. 2024 částku 6 763 Kč, dne 26. 4. 2024 částku 5 000 Kč, dne 6. 5. 2024 částku 5 000 Kč a dne 15. 5. 2024 částku 5 000 Kč. Tyto platby byly zaúčtovány pod variabilním symbolem , var. symbol, .

8. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 5. 2024, včetně dodejky datové zprávy, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 45 000 Kč spolu s úroky, a to vše nejpozději do 31. 5. 2024. Zároveň byla upozorněna na to, že v opačném případě bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Upomínka byla odeslána ještě téhož dne.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná si u žalobkyně na základě písemné objednávky v rámci emailové korespondence objednala dodání 873 ks hydratačního pleťového séra s tím, žalobkyně žalované dne 23. 1. 2024 dodala předmětné zboží v celkovém počtu 836 ks. O této skutečnosti byl vystaven dodací list ze dne 23. 1. 2024. Žalobkyně žalované vystavila za dodané zboží fakturu č. , hodnota, ze dne 23. 1. 2024, se splatností ke dni 6. 2. 2024 a to na částku 66 762,96 Kč. Žalovaná na citovanou fakturu uhradila prostřednictvím čtyř plateb toliko celkem 21 763 Kč. Zbývající výši, tj. 45 000 Kč však neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu.

10. Z hlediska právního posouzení věci soud vycházel z konkludentního uznání dluhu ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. K tomuto závěru soud dospěl na základě zjištěných skutečností, tj. že žalovaná bez dalšího částečně svůj dluh splnila, když žalobkyni prostřednictvím několika plateb uhradila částku 21 763 Kč z celkové dlužné částky 66 762,96 Kč a je zcela nesporné, že bylo jejím úmyslem plnit na existující dluh, neboť jej žádným způsobem nepopírala. Navíc sama žalovaná v podaném vyjádření nikterak nesporovala důvod a výši dlužné částky. Ba naopak konstatovala, že žalobkyně měla vědět o důvodech nemožnosti zaplacení zbývající dlužné částky. Soud tak v posuzovaném případě shledal okolnosti, z nichž lze usoudit, že částečným plněním uznala žalovaná zbytek dluhu. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.), kdy je právo žalobkyně na úrok z prodlení dáno ust. § 1970 o. z., a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč vyplývá z ust. § 3 citovaného nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v případě smluvního vztahu mezi účastníky se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, přičemž tato paušální částka představuje zákonné minimum, na něž má účastník v postavení věřitele právo v případě, že dlužník nedostojí svým povinnostem v řádné lhůtě a dostane se s plněním do prodlení. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 416 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 000 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 600 Kč ve výši 2 016 Kč. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

12. Lhůta k plnění byla stanovena jako obvyklá třídenní podle ust. § 160 odst. 1, část před středníkem, o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.