20 C 281/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Nadine Kovandovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 54 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 300 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, částku 9 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 300 Kč od 16. 11. 2020 do zaplacení, částku 9 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 300 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, částku 9 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 300 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, částku 9 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 300 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, částku 4 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 4 300 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení částku 3 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 3 720 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 15 249 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 54 520 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 12. 10. 2020 uzavřena nájemní smlouva k bytu č. 11 v b budově [adresa] ve [obec] a žalovaný za období od listopadu 2020 do února 2021 žalobci neuhradil nájemné a služby vždy v částce 9 300 Kč za každý měsíc, v březnu 2021 uhradil částku 5 000 Kč, proto žalobce požaduje částku 4 300 Kč a za duben 2021 požaduje žalobce poměrnou částku 3 720 Kč. Rovněž tak žalobce po žalovaném požaduje zaplacení částky 9 300 Kč, představující jistotu za nájem předmětného bytu. Žalovaný předmětný dluh uznal uznáním ze dne 12. 4. 2021. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: mezi žalobcem a žalovaným byla dne 12. 10. 2020 uzavřena nájemní smlouva k bytu č. 11 v b budově [adresa] ve [obec] a žalovaný za období od listopadu 2020 do února 2021 žalobci neuhradil nájemné a služby vždy v částce 9 300 Kč za každý měsíc, v březnu 2021 uhradil částku 5 000 Kč, proto žalobce požaduje částku 4 300 Kč a za duben 2021 požaduje žalobce poměrnou částku 3 720 Kč. Rovněž tak žalobce po žalovaném požaduje zaplacení částky 9 300 Kč, představující jistotu za nájem předmětného bytu. Žalovaný předmětný dluh uznal uznáním ze dne 12. 4. 2021 Podle ustanovení 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V dané věci bylo nepochybně prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena nájemní smlouva a žalobce předal žalovanému do nájmu byt č. 11, ve [adresa], žalovaný však řádně nehradil nájem a sjednané platby za služby, přičemž za měsíce listopad 2020 – únor 2021 žalobci dluží částku 4x 9 300 Kč, za měsíc březen 2021 dluží žalovaný žalobci částku 4 300 Kč a za duben 2021 částku 3 720 Kč, dále žalovaný žalobci dluží částku 9 300 Kč, představující sjednanou jistotu. Žalovaný navíc svůj dluh vůči žalobci písemně uznal. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 249 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 181 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 520 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč.