20 C 310/2024

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kvapilem ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 940 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně. s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 14 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 13,75 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 11,75 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 ve výši 11 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 1. 7. 2025 do 25. 7. 2025 ve výši 10,50 % ročně a s úrokem z prodlení z částky 4 940 Kč od 26. 7. 2025 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14,00 % a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 060 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 11 900 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota, kterou se žalovanou uzavřela dne 23. 4. 2007 právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO: IČO (dále rovněž „právní předchůdkyně žalobkyně“), která v souladu se svým smluvně převzatým závazkem půjčila žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná předmětnou částku převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy a zavázala se právní předchůdkyni žalobkyně jistinu půjčky vrátit společně se sjednaným příslušenstvím – souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč formou 53 týdenních splátek. Žalovaná svému smluvnímu závazku nedostála, neboť z titulu poskytnuté půjčky ke dni podání žaloby uhradila peněžní prostředky celkem ve výši 5 060 Kč. Pohledávka za žalovanou včetně jejího příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Žalovaná pohledávka se skládá z nedoplatku jistiny ve výši 10 000 Kč a z nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 1 900 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 23. 4. 2007 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne poskytla žalované peněžní prostředky v částce 10 000 Kč v hotovosti, že žalovaná předmětnou částku od právní předchůdkyně žalobkyně převzala a zavázala se ji právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit částku 16 960 Kč do 28. 4. 2008. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce.

5. Ze smluvních podmínek Smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že RPSN při splácení 53 týdenními splátkami činí 206,8 %.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, z potvrzení o zaplacení kupní ceny, z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a z podacího archu právnická osoba bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost Anonymizováno dále rovněž „přechodný věřitel“) a že postoupení pohledávky bylo žalované právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, z oznámení přechodného věřitele ze dne 18. 9. 2018 a z podacího archu České pošty soud zjistil, že dne 24. 8. 2018 byla pohledávka za žalovanou postoupena přechodným věřitelem na žalobkyni a že postoupení pohledávky bylo přechodným věřitelem žalované oznámeno.

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 23. 4. 2007 uzavřena smlouva č. hodnota, na základě které byly žalované téhož dne poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem v částce 6 960 Kč, a to formou 53 týdenních splátek po 320 Kč, tedy do 28. 4. 2008. Následně byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena nejprve na přechodného věřitele a poté na žalobkyni.

8. Po právní stránce soud věc posoudil jako půjčku podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen „obč. zák“).

9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu právnímu závěru.

14. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 23. 4. 2007 uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem v částce 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč.

15. Souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč soud posoudil jako úrok (úplatu za užívání půjčené jistiny). Stejným způsobem souhrnný poplatek kvalifikoval v žalobním návrhu i žalobce, když podle něj tento poplatek představuje příjem plynoucí právní předchůdkyni žalobkyně z poskytnutí peněžních prostředků žalované. Koneckonců sama předmětná smlouva o půjčce souhrnný poplatek nepojí s jakýmkoliv jiným plněním (např. službou) než s poskytnutím půjčky.

16. Soud na věc rovněž aplikoval závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž dovolací soud dospěl k závěru, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V souzené věci úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 až 15,5 % ročně, dohodnutá výše úroků 60 % ročně tedy podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, a byl tedy odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy právního úkonu a ani z jeho obsahu nevyplývá, že by tuto část nebylo možné oddělit od ostatního obsahu smlouvy.

17. Na základě výše citovaných závěrů má soud za to, že sjednaná výše úrokového navýšení (ve formě souhrnného poplatku) odporuje dobrým mravům, pokud podle smluvních podmínek předmětné smlouvy o půjčce činila RPSN 206,8 %, když v době sjednání smlouvy o půjčce (tj. duben 2007) činila dle databáze České národní banky ARAD sazba RPSN u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami 12,14 % ročně a obvyklá výše úroků z úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy o půjčce činila 11,63 % (spotřebitelské úvěry poskytované domácnostem). Sjednaná sazba tedy více než 16násobně převýšila obvyklou sazbu RPSN a téměř 18násobně převýšila obvyklou úrokovou sazbu v době uzavření smlouvy. Za této situace soud uzavřel, že sjednaný úrok odporuje dobrým mravům a ustanovení smlouvy o půjčce o jeho sjednání je absolutně neplatné podle § 39 obč. zák.

18. Protože podstatnou náležitostí smlouvy o půjčce uzavírané podle § 657 obč. zák. není ujednání o výši úroku, resp. ujednání o výši úroku není pojmovým znakem smlouvy o půjčce (podle § 658 odst. 1 obč. zák. je sjednání úroků pouhou možností), soud dospěl k závěru, že ustanovení o sjednaném úroku je možné od zbytku smlouvy ve smyslu § 41 obč. zák. oddělit a že tedy toto ujednání nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o půjčce jako celku.

19. Jelikož žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 10 000 Kč, přičemž ustanovení o úroku (tj. o zaplacení souhrnného poplatku) je absolutně neplatné, a to od počátku, a žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku 5 060 Kč, je žalovaná v prodlení s úhradou zbylé částky jistiny ve výši 4 940 Kč. Tuto částku tedy soud žalobkyni, na niž byla pohledávka za žalovanou postoupena (§ 524 a násl. obč. zák.), přiznal. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splněním peněžitého dluhu, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně podle § 517 odst. 2 obč. zák. právo požadovat úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění ke dni vzniku prodlení (29. 4. 2008). Soud proto žalobkyni, na niž byla pohledávka postoupena, přiznal úroky z prodlení ve výši určené shora uvedeným nařízením vlády. Protože se žalobkyně domáhala úroků z prodlení za dobu od 2. 7. 2015, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení až od tohoto dne.

20. Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II tohoto rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je takřka totožný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.