20 C 326/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kvapilem ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o odstranění stavby

I. Žalovaný je povinen na své náklady odstranit z pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, rozestavěnou stavbu stojící na tomto pozemku a po odstranění stavby pozemek vyklidit a předat žalobci, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 520,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobou došlou soudu dne 26. 11. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal odstranění rozestavěné stavby z pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále též jen „Pozemek“) a vyklizení a předání Pozemku. Uvedl, že mezi ním jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne 13. 6. 2014 uzavřena nájemní smlouva a smlouva o smlouvě budoucí kupní (dále též jen „Nájemní smlouva“), jejímž předmětem byl Pozemek a dále pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, (část) v katastrálním území , adresa, . Žalovaný převzal pozemky do užívání za účelem výstavby obchodního centra v souladu se stavebním povolením Městského úřadu ve , adresa, , stavebního úřadu, sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, ze dne 29. 7. 2008, které nabylo právní moci dne 20. 8. 2008. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, do dne prodeje pronajatých nemovitostí za stanovených podmínek, nejdéle však do 31. 12. 2018. Žalovaný se zavázal obchodní centrum vystavět a zkolaudovat do 31. 12. 2018. Na Pozemku však stojí již několik let rozestavěná stavba, která byla do katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , zapsána na základě ohlášení žalovaného jako vlastníka stavby ze dne 6. 5. 2013. Stavba již roky nepokračuje, žádná činnost na ní vykonávána není, Pozemek není užíván jako staveniště. Protože žalovaný obchodní centrum nevystavěl a nezkolaudoval do 31. 12. 2018, nedošlo k uzavření kupní smlouvy ohledně pozemků pronajatých žalovanému a dne 31. 12. 2018 došlo k ukončení nájmu. Žalobce má za to, že žalovaný již od zahájení stavby věděl či vědět měl a mohl, že jeho právo k vybudování stavby není časově neomezené, ale naopak je nebo může být časově limitováno. V této souvislosti poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1997/2000, z něhož vyplývá, že pokud stavebník zřídí na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, ztrácí po uplynutí sjednané doby právo mít na tomto pozemku umístěnou stavbu a neoprávněně zasahuje do vlastnického práva vlastníka pozemku, který se může domáhat odstranění stavby. Žalobce žalovaného k odstranění stavby vyzval naposledy výzvou zástupkyně žalobce ze dne 16. 11. 2000, ten však na výzvu nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 27. 4. 2021, uvedl, že s žalobou nesouhlasí, neboť odstranění stavby po skončení nájemní smlouvy nebylo v nájemní smlouvě ujednáno, části pozemků převzal do užívání za účelem výstavby obchodního centra na základě nájemního vztahu účinného od 15. 7. 2006 uzavřeného mezi žalobcem, žalovaným a společníkem žalovaného panem , jméno FO, , bytem , adresa, . Tehdy pozemky vypadaly jinak, nebyly ještě rozděleny, tehdejší nájemní smlouva byla prodlužována dodatky, naposledy v roce 2012. Společnou investici se však nepodařilo realizovat, společník žalovaného nakonec spolupráci se žalovaným ukončil a na výstavbě obchodního centra se nepodílel. Po skončení platnosti původní nájemní smlouvy byl stav rozestavěné stavby zaměřen geometrickým plánem č. , hodnota, ze dne 29. 4. 2013, který byl se souhlasem žalobce zapsán do katastru nemovitostí ke dni 6. 5. 2013. Žalovanému není známo, že by mu žalobce předával po skončení původní nájemní smlouvy do užívání nově vzniklé pozemky označené v žalobě. Žalovaný žádal žalobce o odprodej pozemků dotčených rozestavěnou stavbou obchodního centra s tím, že zajistí dokončení stavby, žalobce však s návrhem na prodej pozemků nesouhlasil a souhlasil pouze s novou nájemní smlouvou za podmínky doplacení nájmu za dobu užívání bez smluvního vztahu. Žalovaný pokládal platnost nové nájemní smlouvy (tj. Nájemní smlouvy uzavřené do 31. 12. 2018) za dostatečnou pro dokončení výstavby, a proto ji podepsal a očekával, že žalobce předá předmět Nájemní smlouvy ve stavu způsobilém naplnit sjednaný účel smlouvy. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 28. 4. 2014 však bylo žalovanému nařízeno s okamžitou platností zastavit všechny práce na stavbě obchodního centra, což bylo překážkou pro využití pozemků ke smluvenému účelu. Tvrzení žalobce, že již několik let není vykonávána stavební činnost, stavba nepokračuje a Pozemek není užíván jako staveniště, je pravdivé, ale skutečný důvod nevyužívání pronajatých pozemků pro výstavbu spočívá v nemožnosti stavebně dokončit rozestavěnou budovu na základě stavebního povolení Městského úřadu ve , adresa, , stavebního úřadu, sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, ze dne 29. 7. 2008, výlučně pro právní překážku vyplývající z nařízení o zastavení stavebních prací. Žalobce Nájemní smlouvu nabídl žalovanému patrně jen „naoko“, protože po celou dobu její platnosti žalovanému neumožnil ve stavbě pokračovat. Odstranění stavby představuje natolik razantní a nezvratný zásah do vlastnických práv, že musí být postaveno najisto, že existující stavba na pozemcích byla postavena v rozporu s Nájemní smlouvou nebo je v rozporu s veřejným právem a že narušený vztah mezi pronajímatelem a nájemcem nelze řešit jinak.

3. V doplňujícím vyjádření ze dne 18. 8. 2021 žalobce uvedl, že Městský úřad , adresa, rozhodnutím ze dne 28. 4. 2014, sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, nařídil zastavit na stavbě veškeré práce, neboť žalovaný nesplnil požadavky stavebního úřadu a neodstranil nedostatky zjištěné v rámci kontrolní prohlídky provedené v lednu 2012 spočívající v tom, že na stavbě nebyl k dispozici stavební deník a stavební úřad neznal stavebního podnikatele. Dne 27. 9. 2016 bylo zjištěno, že je na stavbě pokračováno přes vydané rozhodnutí o nařízení zastavení prací. Žalovaný si požádal o dodatečné povolení stavby, protože však nevyhověl výzvě stavebního úřadu ze dne 21. 11. 2016 k doložení podkladů nezbytných pro pokračování v řízení, bylo řízení zastaveno. Následně si žalovaný podal znovu žádost o dodatečné povolení stavby, řízení však mělo totožný průběh. Žalovaný jednal soustavně proti veřejnoprávním rozhodnutím. Na Pozemku v samotném srdci města tak stojí nevzhledná rozestavěná budova. Pokud jde o předchozí nájemní vztah, žalobce uvedl, že dne 11. 7. 2006 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena nájemní smlouva a smlouva o smlouvě budoucí kupní č. , Anonymizováno, Původní nájemní smlouva byla doplněna dvěma dodatky a byla uzavřena, resp. postupně prodloužena do 31. 12. 2011. Podle této smlouvy měl nájemce ve sjednaném termínu dokončit a zkolaudovat obchodní centrum, poté mělo dojít k uzavření kupní smlouvy. Dne 6. 5. 2013 si žalovaný nechal zapsat rozestavěnou stavbu do katastru nemovitostí, tj. v době, kdy Původní nájemní smlouva již nebyla účinná.

4. V doplňujícím vyjádření ze dne 28. 7. 2022 žalovaný uvedl, že není sporné žalobní tvrzení, že dne 13. 6. 2014 došlo k uzavření Nájemní smlouvy na dobu určitou do 31. 12. 2018 za účelem výstavby obchodního centra a že stavba nebyla dokončena a zkolaudována v dohodnuté době, z důvodu čehož nedošlo ani k prodeji pronajatých pozemků. Dále uvedl, že tvrzení žalobce o neoprávněnosti stavby na Pozemku po uplynutí časově omezené nájemní smlouvy je sporné, příčiny nedokončení stavby ve stanovené době spočívají v okolnostech, které nebylo možné překonat ani zvýšeným úsilím. Pro posouzení neoprávněnosti stavby postavené na cizím pozemku je rozhodující stav výstavby ke dni 31. 12. 2013. K tomuto datu byla stavba samostatnou věcí. Rozestavěná stavba byla zaměřena geometrickým plánem č. , hodnota, ze dne 29. 4. 2013 vypracovaným geodetickou kanceláří , jméno FO, , , adresa, a na základě něj byla zapsána do katastru nemovitostí ke dni 6. 5. 2013, a to na LV č. , hodnota, ve prospěch žalovaného, kdy Pozemek je zapsán v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, ve prospěch žalobce. Na vzniklou situaci se proto vztahuje ust. § 3055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný dále namítl, že pokud pronajímatel dal souhlas s výstavbou na pozemku a tedy se změnou pronajaté věci, může být aplikováno ust. § 2220 odst. 1 o. z. opravňující nájemce provést změnu věci. Rovněž poukázal na ust. § 2230 o. z. o konkludentním prodloužení nájmu, na ust. § 3056 odst. 1 o. z. o předkupním právu a na ust. § 1086 odst. 1 a 2 o. z., podle nichž soud může vztahy mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku vypořádat sám. Konečně poukázal na průběh stavebního řízení s tím, že v žádném případě nešlo o jeho liknavost či nevůli rozestavěnou stavbu dokončit, a dále na to, že platnost a závaznost Nájemní smlouvy je pochybná, když Pozemek je objektivně nezpůsobilý k využití jako předmět nájmu ke sjednanému účelu, když nařízení o zastavení všech stavebních prací (vydané dne 28. 4. 2013) nebylo zrušeno a Nájemní smlouva byla uzavřena dne 13. 6. 2013.

5. V podání ze dne 7. 1. 2024 žalobce uvedl, že nelze směšovat žalobce (tj. , adresa, ) a , právnická osoba, , adresa, , žalobce vykonává některé činnosti v rámci samosprávy (samostatné působnosti) a některé v rámci státní správy (přenesené působnosti), kdy Nájemní smlouva byla uzavřena v rámci samosprávné působnosti a správní (stavební) řízení bylo vedeno jako výkon státní správy. Znovu rekapituloval průběh stavebního řízení ohledně stavby obchodního centra a uvedl, že žalovaný ustavičně neplnil povinnosti ani přes výzvy správního orgánu, když stavěl v rozporu s projektovou dokumentací a stavebním povolením. Nedokončení stavby je proto výlučně vinou žalovaného. K zápisu rozestavěné stavby do katastru nemovitostí ke dni 6. 5. 2013 došlo na základě návrhu podaného žalovaným, a to bez souhlasu žalobce. Pro žalobce je odstranění stavby jediným řešením, provedená výstavba Pozemek znehodnotila. Ke zpochybnění platnosti Nájemní smlouvy žalovaným s ohledem na rozhodnutí stavebního úřadu o zastavení prací žalobce uvedl, že o povinnosti zastavit práce rozhodl stavební úřad pro porušování povinností žalovaného, žalovaný o tom věděl a překážku na jeho straně mohl odstranit. V rámci samostatné působnosti orgány obce nemají povinnost zkoumat, zda na straně žalovaného existuje jakákoli překážka.

6. Rozsudkem pro zmeškání ze dne 10. 1. 2024, č. j. 20 C 326/2020-130 Okresní soud v Děčíně žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost na své náklady odstranit z pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, rozestavěnou stavbu a po odstranění stavby pozemek vyklidit a předat žalobci, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a povinnost nahradit žalobci náklady řízení v částce 21 517,47 Kč, a to do tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.

7. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem, jako soud odvolací, svým usnesením ze dne 10. 9. 2024, č. j. 10 Co 434/2024-147, shora uvedený rozsudek zdejšího soudu zrušil z důvodu, že žalovaný zmeškal jednání z omluvitelného důvodu.

8. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:- z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky a k odstranění stavby ze dne 16. 11. 2020 a z podacího lístku České pošty, s. p. ze dne 16. 11. 2020, že , Jméno advokátky, v zastoupení žalobce vyzvala žalovaného k odstranění rozestavěné stavby stojící na Pozemku ve lhůtě 7 dnů a poštovní zásilku předala k poštovní přepravě dne 16. 11. 2020,- z nájemní smlouvy a smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 13. 6. 2014, že žalobce jako pronajímatel a budoucí prodávající uzavřel dne 13. 6. 2014 s žalovaným jako nájemcem a budoucím kupujícím nájemní smlouvu a smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl nájem Pozemku a dále částí pozemku p. č. , Anonymizováno, p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, za účelem výstavby obchodního centra v souladu se stavebním povolením , právnická osoba, č. j. , Anonymizováno, ze dne 29. 7. 2008, že žalovaný se zavázal na shora uvedených pozemcích postavit a zkolaudovat obchodní centrum do 31. 12. 2018, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2018, že se žalobce a žalovaný dohodli, že její platnost lze prodloužit pouze uzavřením písemného dodatku a že o prodloužení platnosti nájemní smlouvy musí rozhodnout Rada města , adresa, a že se žalobce zavázal v případě splnění povinnosti žalovaného postavit a zkolaudovat na předmětných pozemcích obchodní centrum do 31. 12. 2018 převést na žalobce vlastnické právo k předmětným pozemkům za kupní cenu ve výši 500 Kč/m2,- z dodatku ze dne 30. 3. 2009 a dodatku č. 2 k nájemní smlouvě č. , Anonymizováno, ze dne 20. 12. 2010, že žalobce, žalovaný a pan , jméno FO, , bytem ve , adresa, , uzavřeli dodatky k nájemní smlouvě a k budoucí kupní smlouvě č. , Anonymizováno, , jimiž prodloužili platnost této smlouvy do 31. 12. 2011,- ze stavebního povolení ze dne 29. 7. 2008, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, dne 29. 7. 2008 vydal stavební povolení sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, které nabylo právní moci dne 20. 8. 2008 a kterým na základě žádosti žalovaného jako stavebníka povolil stavbu obchodního centra na pozemcích p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále též jen „Stavební povolení“ a „Obchodní centrum“),- z vyjádření stavebního úřadu ze dne 16. 1. 2012, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, sdělil Městskému úřadu , adresa, , odboru správy majetku a investic, že při kontrolní prohlídce stavby Obchodního centra bylo zjištěno, že byly zahájeny práce na základových pásech a patkách, které jsou ve fázi rozestavěnosti, a že v době provedení kontrolní prohlídky nebyl na stavbě k dispozici stavební deník,- z výzvy ze dne 16. 1. 2012, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, zjistil při kontrolní prohlídce na stavbě Obchodního centra nedostatky spočívající v tom, že na stavbě nebyl k dispozici stavební deník, a v neoznámení stavebního podnikatele včetně jeho oprávnění k provádění staveb, a vyzval stavebníka (žalovaného) k předložení výše uvedených dokladů do 5ti dnů ode dne doručení výzvy,- z rozhodnutí ze dne 28. 4. 2014, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, dne 28. 4. 2014 vydal rozhodnutí sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 28. 5. 2014 a kterým nařídil zastavit s okamžitou platností všechny stavební práce na stavbě Obchodního centra z důvodu, že stavebník (žalovaný) nerespektoval výzvu stavebního úřadu k doložení stavebního deníku a oznámení stavebního podnikatele včetně jeho oprávnění k provádění staveb,- z protokolu ze dne 27. 9. 2016, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, dne 27. 9. 2016 provedl kontrolní prohlídku na stavbě Obchodního centra, při níž zjistil, že zahájená stavba je obdélníkového půdorysu o rozměrech cca 32,0 x 21,0 m, je po celém obvodu provedena do výšky 1. NP po připravené bednění na železobetonový věnec, vyzdění obvodových konstrukcí je provedeno z cihelných bloků Porotherm a že na stavbě je pokračováno přes vydané rozhodnutí o nařízení zastavení prací,- z příkazu ze dne 29. 11. 2016, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, uložil žalovanému v příkazním řízení pokutu ve výši 10 000 Kč za přestupek proti stavebnímu zákonu podle § 178 odst. 1 písm. d), odst. 2 písm. g) a j) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále rovněž „SZ“) spočívající v provádění změny stavby Obchodního centra bez příslušného povolení, a že příkaz nabyl právní moci dne 20. 12. 2016,- ze sdělení ze dne 19. 10. 2016, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, sdělil žalovanému, že dne 27. 9. 2016 byla provedena kontrolní prohlídka stavby Obchodní centra bez jeho účasti, při níž bylo zjištěno, že stavba je prováděna v rozporu s vydaným rozhodnutím o nařízení zastavení všech stavebních prací a že je prováděna v rozporu s vydaným stavebním povolením a schválenou projektovou dokumentací stavby,- z výzvy ze dne 21. 11. 2016, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, vyzval žalovaného, aby nejpozději do 30. 4. 2017 doplnil svoji žádost o dodatečné povolení stavby Obchodního centra o projektovou dokumentaci změn stavby ve dvojím vyhotovení, závazná stanoviska dotčených orgánů v rozsahu změny, vyjádření vlastníků a správců technické infrastruktury v rozsahu změny stavby a doklad o zaplacení správního poplatku,- z usnesení o zastavení řízení ze dne 18. 4. 2018, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, dne 18. 4. 2018 vydal usnesení sp. zn. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 11. 5. 2018 a kterým zastavil řízení zahájené dne 14. 11. 2016 na základě žádosti žalovaného o dodatečné povolení stavby Obchodního centra z důvodu, že stavebník (žalovaný) neodstranil vady žádosti, které brání pokračování v řízení, když nepředložil projektovou dokumentaci změn stavby ve dvojím vyhotovení, závazná stanoviska dotčených orgánů v rozsahu změny, vyjádření vlastníků a správců technické infrastruktury v rozsahu změny stavby a doklad o zaplacení správního poplatku,- z výzvy ze dne 26. 6. 2018, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, vyzval žalovaného, aby nejpozději do 30. 12. 2018 doplnil svoji žádost o dodatečné povolení stavby Obchodního centra o projektovou dokumentaci změny stavby zpracovanou oprávněnou osobou, souhlas vlastníka pozemku se změnou stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů v rozsahu změny, vyjádření vlastníků a správců technické infrastruktury v rozsahu změny stavby a doklad o zaplacení správního poplatku,- z usnesení o zastavení řízení ze dne 15. 1. 2019, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, dne 15. 1. 2019 vydal usnesení sp. zn. , Anonymizováno, které nabylo právní moci dne 1. 2. 2019 a kterým zastavil řízení zahájené dne 20. 6. 2018 na základě žádosti žalovaného o dodatečné povolení změny stavby Obchodního centra před jejím dokončením z důvodu, že stavebník (žalovaný) neodstranil vady žádosti, které brání pokračování v řízení, když nepředložil projektovou dokumentaci změny stavby zpracovanou oprávněnou osobou, souhlas vlastníka pozemku se změnou stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů v rozsahu změny, vyjádření vlastníků a správců technické infrastruktury v rozsahu změny stavby a doklad o zaplacení správního poplatku,- z rozhodnutí ze dne 25. 9. 2018, že Městský úřad , adresa, , stavební úřad, dne 25. 9. 2018 vydal rozhodnutí, které nabylo právní noci dne 11. 9. 2019, jímž shledal žalovaného vinným z přestupku proti SZ podle § 178 odst. 2 písm. j) SZ, jehož se žalovaný dopustil tím, že neuposlechl rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 28. 4. 2014, kterým bylo nařízeno zastavení všech stavebních prací na stavbě Obchodního centra, a uložil žalovanému pokutu ve výši 15 000 Kč,- z ohlášení rozestavěné budovy do katastru nemovitostí ze dne 6. 5. 2013, že žalovaný dne 6. 5. 2013 podal Katastrálnímu úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , žádost o zápis rozestavěné budovy na Pozemku do katastru nemovitostí, a že v žádosti uvedl, že je vlastníkem rozestavěné budovy, a k žádosti přiložil geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, Stavební povolení a nájemní smlouvu a smlouvu o budoucí kupní smlouvě ze dne 11. 7. 2006 č. , Anonymizováno, ,- z geometrického plánu pro vyznačení rozestavěné stavby č. , hodnota, -, Anonymizováno, , že pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, byl rozdělen na nové parcely č. , Anonymizováno, , že rozestavěná budova se nachází na nově vzniklé parcele č. , Anonymizováno, a že katastrální úřad vyslovil souhlas s očíslováním parcel dne 30. 4. 2013,- z potvrzení ze dne 11. 5. 2021, že kopie ohlášení rozestavěné budovy včetně příloh souhlasí s listinou uloženou ve sbírce listin katastru,- z nájemní smlouvy a smlouvy o budoucí kupní smlouvě ze dne 11. 7. 2006 č. , Anonymizováno, že žalobce jako pronajímatel a budoucí prodávající uzavřel dne 11. 7. 2006 s žalovaným a panem , jméno FO, , bytem , adresa, jako nájemci a budoucími kupujícími nájemní smlouvu a smlouvu o budoucí kupní smlouvě, jejímž předmětem byl nájem částí pozemku p. č. , hodnota, , p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, za účelem výstavby obchodního centra, že nájemci se zavázali na shora uvedených pozemcích postavit obchodní centrum a do doby jeho kolaudace pozemky užívat pouze jako staveniště, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 14. 7. 2009, že se účastníci této smlouvy dohodli, že její platnost lze prodloužit pouze s písemným souhlasem pronajímatele (žalobce) a že poté, co budoucí kupující předloží budoucímu prodávajícímu ověřený geometrický plán zaměření novostavby obchodního centra, nejpozději do 30 dnů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí na obchodní centrum, uzavřou kupní smlouvu ve znění obsaženém ve smlouvě a že pokud nebudou splněny podmínky pro uzavření kupní smlouvy do 30. 6. 2009, není žalobce povinností k uzavření kupní smlouvy vázán a právo budoucích kupujících na její uzavření zaniká dne 30. 6. 2009 a že v případě skončení nájmu jsou nájemci povinni předmět nájmu vrátit pronajímateli v původním stavu, v jakém je převzali, a to bez práva na náhradu případného zhodnocení pozemků,- ze shodných tvrzení účastníků, že žalobce je vlastníkem Pozemku, že žalovaný je vlastníkem rozestavěné stavby na Pozemku, že předmětná stavba byla jako rozestavěná stavba zapsána do katastru nemovitostí dne 6. 5. 2013 a že vlastnictví rozestavěné stavby je pro žalovaného zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, ,- z fotografií a ze shodných tvrzení účastníků, že fotografie zobrazují předmětnou rozestavěnou stavbu ve vlastnictví žalovaného, kterou žalovaný stavěl jako obchodní centrum, že již několik let na stavbě není vykonávána žádná stavební činnost, že Pozemek není užíván jako staveniště a do 31. 12. 2018 nedošlo k dokončení a zkolaudování stavby a že předmětná rozestavěná stavba Obchodního centra je rozestavěna do výšky 1. nadzemního podlaží, nachází se v centru města a je obklopena vzrostlou vegetací.

9. Z těchto skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že žalobce jako pronajímatel a budoucí prodávající uzavřel dne 11. 7. 2006 s žalovaným a panem , jméno FO, , bytem , adresa, jako nájemci a budoucími kupujícími nájemní smlouvu a smlouvu o budoucí kupní smlouvě, jejímž předmětem byl nájem částí pozemku p. č. , hodnota, , p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, za účelem výstavby obchodního centra (dále též jen „Původní nájemní smlouva“). Původní nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 14. 7. 2009. Žalobce, žalovaný a pan , jméno FO, , bytem , adresa, následně uzavřeli k Původní nájemní smlouvě dva dodatky, jimž prodloužili platnost Původní nájemní smlouvy do 31. 12. 2011. Stavebním povolením byla žalovanému jako stavebníkovi povolena stavba Obchodního centra na pozemcích p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Geometrickým plánem pro vyznačení rozestavěné stavby č. , hodnota, -, Anonymizováno, byl pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, rozdělen na nové parcely č. , Anonymizováno, a rozestavěná stavba Obchodního centra byla vyznačena na nově vzniklé parcele č. , Anonymizováno, (tj. na Pozemku). Dne 6. 5. 2013 podal žalovaný Katastrálnímu úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , žádost o zápis rozestavěné budovy (stavby Obchodního centra) na Pozemku do katastru nemovitostí a rozestavěná stavba Obchodního centra byla do katastru nemovitostí dne 6. 5. 2013 zapsána jako vlastnictví žalovaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Rozestavěná stavba Obchodního centra se nachází na Pozemku, jehož vlastníkem je žalobce. Dne 13. 6. 2014 žalobce jako pronajímatel a budoucí prodávající uzavřel se žalovaným jako nájemcem a budoucím kupujícím Nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem Pozemku a dále částí pozemku p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, za účelem výstavby Obchodního centra v souladu se Stavebním povolením. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2018. Městský úřad , adresa, , stavební úřad (dále též jen „Stavební úřad“) dne 28. 4. 2014 vydal rozhodnutí sp. zn. , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 28. 5. 2014 a kterým nařídil zastavit s okamžitou platností všechny stavební práce na stavbě Obchodního centra z důvodu, že stavebník (žalovaný) nerespektoval výzvu stavebního úřadu k doložení stavebního deníku a oznámení stavebního podnikatele včetně jeho oprávnění k provádění staveb. Příkazem ze dne 29. 11. 2016 Stavební úřad uložil žalovanému v příkazním řízení pokutu ve výši 10 000 Kč za přestupek podle § 178 odst. 1 písm. d), odst. 2 písm. g) a j) SZ spočívající v provádění změny stavby Obchodního centra bez příslušného povolení. Žalovaný dne 14. 11. 2016 podal Stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení stavby Obchodního centra a dne 20. 6. 2018 žádost o dodatečné povolení změny stavby Obchodního centra před jejím dokončením, řízení o těchto žádostech však bylo zastaveno z důvodu, že žalovaný nevyhověl výzvám Stavebního úřadu a neodstranil vady žádostí bránící pokračování v řízení a spočívající v nepředložení stanovených dokladů, k jejich předložení byl Stavebním úřadem vyzván. Na stavbě Obchodního centra není vykonávána několik let žádná stavební činnost, do 31. 12. 2018 k dokončení a zkolaudování stavby nedošlo, stavba je rozestavěna do výšky 1. nadzemního podlaží, nachází se v centru města a je obklopena vzrostlou vegetací.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

11. Podle § 3055 odst. 1, věty prvé o. z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.

12. Podle § 980 odst. 2, věty prvé o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

13. S ohledem na skutečnost, že rozestavěná stavba Obchodního centra byla realizována a zapsána pro žalovaného do katastru nemovitostí před nabytím účinnosti o. z. (tj. před 1. 1. 2014), žalovaný je jejím vlastníkem a žalobce je vlastníkem Pozemku (tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné), posoudil soud danou věc podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Nepoužije se tedy právní úprava stavby zřízené na cizím pozemku obsažená v § 1084 a násl. o. z. O. z. totiž neřeší výslovně další osudy neoprávněných staveb, vzniklých za platnosti obč. zák., respektive i dříve, v ustanoveních přechodných a závěrečných sice pamatuje na vlastnický režim staveb na cizích pozemcích, které tu budou v době, kdy nabyl o. z. účinnosti, o jejich vypořádání se však nezmiňuje, pro vypořádání neoprávněných staveb, zřízených před 1. 1. 2014 tak není úprava o. z. použitelná. Ustanovení o. z. o vypořádání neoprávněné stavby totiž vychází ze zcela opačného přístupu, proto vypořádání neoprávněných staveb, zřízených před nabytím účinnosti o. z., se provádí podle dosavadních předpisů (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 ze dne 16. 3. 2016).

14. Podle § 135c odst. 1 obč. zák., zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Podle odst. 3 citovaného ustanovení soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

15. Podle ustanovení § 126 odst. 1 obč. zák. vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.

16. Problematika staveb na cizím pozemku se v režimu obč. zák. podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu typově rozpadá do dvou základních skupin případů. První skupinu tvoří případy, kdy jsou stavby od počátku postaveny neoprávněně na cizím pozemku; na ty se vztahuje úprava § 135c obč. zák. Druhou skupinu tvoří případy, kdy je stavba postavena na cizím pozemku na základě práva, které stavebníka k takové stavbě opravňuje, nicméně toto právo později zaniklo. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu druhou skupinu případů dále dělí na situace, a) kdy stavebník staví stavbu na základě práva, jež není časově omezeno, anebo stavebník se mohl důvodně domnívat, že existence jeho stavby nebude časově omezena, a b) kdy stavebník již od zahájení stavby věděl nebo vědět měl a mohl, že jeho právo k vybudování stavby je nebo může být časově limitováno. Pro druhý případ popsaný pod bodem b) pak platí, že zřídí-li stavebník na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, ztrácí po uplynutí sjednané doby (případně po jiném způsobu zániku práva) právo mít nadále na tomto pozemku dočasně umístěnou stavbu, a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva vlastníka pozemku, který se může podle § 126 odst. 1 obč. zák. domáhat odstranění stavby. Vlastníkovi stavby, jehož obligační právo mít na pozemku umístěnou stavbu v důsledku časového omezení tohoto práva zaniklo, nenáleží námitka proti žalobě vlastníka pozemku, že má právo mít na pozemku stavbu. Tyto zásady se uplatní i v případě, že právo, jehož obsahem je dočasné umístění stavby na pozemku, zanikne jinak (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 89/2019 ze dne 27. 2. 2019 nebo sp. zn. 22 Cdo 1997/2000 ze dne 9. 10. 2000).

17. V dané věci z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný měl právo zřídit na Pozemku stavbu Obchodního centra, a to nejprve na základě Původní nájemní smlouvy a následně na základě Nájemní smlouvy. V obou smlouvách bylo s žalobcem dohodnuto dočasné užívání předmětu nájmu (tj. v Původní nájemní smlouvě částí pozemků p. č. , hodnota, , p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, do 31. 12. 2011, v Nájemní smlouvě Pozemku /vzniklého rozdělením pozemku p. č. , hodnota, na základě Geometrického plánu/ a dále částí pozemku p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, do 31. 12. 2018) jako staveniště za účelem výstavby Obchodního centra. V obou smlouvách byly současně sjednány podmínky budoucí koupě pozemků tvořících předmět nájmu spočívající ve výstavbě a kolaudaci Obchodního centra, přičemž tyto podmínky měl podle Nájemní smlouvy splnit žalovaný do 31. 12. 2018 a podle Původní nájemní smlouvy žalovaný a pan , jméno FO, do 30. 6. 2009. Z provedeného dokazování současně vyplynulo, že Obchodní centrum stavěl žalovaný na základě Stavebního povolení, resp. že žalovaný na základě Stavebního povolení zahájil na pozemcích tvořících předmět nájmu podle Původní nájemní smlouvy stavbu Obchodního centra, na Pozemku zřídil rozestavěnou stavbu Obchodního centra, když pozemky tvořící předmět nájmu podle Původní nájemní smlouvy, resp. následně předmět nájmu podle Nájemní smlouvy měl právo užívat jako staveniště. V dané věci se tudíž nejedná o neoprávněnou stavbu ve smyslu ustanovení § 135c obč. zák. Právní poměry poté, co právo užívání pozemků (tvořících předmět nájmu) za účelem výstavby Obchodního centra zaniklo uplynutím sjednané doby nájmu podle Nájemní smlouvy (tj. ke dni 31. 12. 2018), je třeba řešit podle ustanovení § 126 obč. zák.

18. V souzené věci tak žalovaný ve světle judikatury Nejvyššího soudu uvedené výše jednoznačně měl a mohl vědět, že jeho právo na vybudování stavby Obchodního centra je časově limitováno sjednanou dobou nájmu (a současně měl a mohl vědět, že má časově limitované právo předmět nájmu koupit, podmíněné výstavbou a kolaudací Obchodního centra, kterou měl sám /resp. původně se svým společníkem/ zajistit). Za této situace žalobce jako vlastník Pozemku dotčeného rozestavěnou stavbou Obchodního centra má na své straně zásadně dáno právo domáhat se odstranění stavby u soudu žalobou podle § 126 obč. zák.

19. Protože žalovaný při jednání konaném dne 26. 11. 2025 namítl, že žaloba je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce činnost žalovaného blokoval, soud se zabýval tím, zda je na místě z tohoto důvodu žalobě nevyhovět. U této námitky lze poukázat také na závěry Nejvyššího soudu vyslovené v rozsudku ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 740/99 (uveřejněném v časopise Soudní rozhledy č. 4/2001), kde uvedl: „Zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá výjimečně do úvahy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného (zpravidla jde o zajištění bydlení).“. Pokud soud rozhoduje o ochraně vlastnického práva po 1. 1. 2014, aplikuje již úpravu obsaženou v o. z., a nikoliv v obč. zák. (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4588/2016). Možným korektivem umožňujícím výjimečné zamítnutí vlastnické žaloby již proto není § 3 odst. 1 obč. zák., ale zejména institut zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., přičemž judikaturu vymezující podmínky pro zamítnutí vlastnické žaloby v režimu § 3 odst. 1 lze přiměřeně použít i při úvaze o aplikaci § 8 o. z. (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1308/2016 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 89/2019 ze dne 27. 2. 2019).

20. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

21. V obecné rovině lze konstatovat, že zákaz zjevného zneužití práva slouží k tomu, aby jeho pomocí bylo možno odepřít právní ochranu takovému výkonu práva, které sice formálně odpovídá zákonu (popřípadě smlouvě), avšak je, vzhledem k okolnostem konkrétního případu, nepřijatelný (závěr o nepřípustnosti výkonu práva musí vždy vyplývat z konkrétních okolností daného případu; úsudek o tom, že určitý výkon práva by byl ve skutečnosti zneužitím práva, je vždy výsledkem posouzení individuálních okolností každého případu, nevyplývá tento závěr z předem daného obecného pravidla).

22. Žalovaný v řízení opakovaně namítal, že stavbu Obchodního centra nemohl dokončit z důvodu nařízení o zastavení stavebních prací vydaného Stavebním úřadem a že žalobce tak neumožnil žalovanému ve stavbě pokračovat. V této souvislosti je nutné vzít na zřetel, že žalobce je obcí, která podle § 7 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž „z. o. o.“) spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost"). Podle odst. 2 citovaného ustanovení státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).

23. Podle § 61 odst. 1 z. o. o. přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je a) v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě je území obce správním obvodem, b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem, c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§ 66) vykonávána tímto úřadem.

24. Žalobce jako obec tak vykonává samosprávu v rámci samostatné působnosti a příslušný orgán žalobce vykonává státní správu v rámci přenesené působnosti. Správa majetku obce, hospodaření a nakládání s ním náleží do samostatné působnosti obce (srovnej § 35, § 85 a § 102 z. o. o.). Podle § 13 odst. 1 písm. c) SZ je obecným stavebním úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností. Podle § 13 odst. 3 SZ působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v odstavci 1 písm. b) až e) jako působnost přenesenou.

25. Působnost podle SZ ohledně výstavby Obchodního centra jako stavební úřad tak vykonával obecní úřad žalobce, tj. Městský úřad , adresa, . V dané věci z provedeného dokazování vyplynulo, že Stavební úřad (tj. Městský úřad , adresa, jako stavební úřad) dne 28. 4. 2014 vydal rozhodnutí sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 28. 5. 2014 a kterým nařídil zastavit s okamžitou platností všechny stavební práce na stavbě Obchodního centra z důvodu, že žalovaný nerespektoval výzvu stavebního úřadu k doložení stavebního deníku a oznámení stavebního podnikatele včetně jeho oprávnění k provádění staveb. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že žalovaný porušil SZ, když se dopustil přestupku podle § 178 odst. 1 písm. d), odst. 2 písm. g) a j) SZ tím, že prováděl změnu stavby Obchodního centra bez příslušného povolení, a současně že opakovaně nevyhověl výzvám Stavebního úřadu a nedoložil mu nezbytné doklady k tomu, aby mohlo být pokračováno v řízení o dodatečném povolení stavby Obchodního centra, resp. v řízení o dodatečném povolení změny stavby Obchodního centra na základě žádostí podaných žalovaným, v důsledku čehož byla řízení zastavena. Rozhodnutí Stavebního úřadu o nařízení zastavení prací na stavbě Obchodního centra, o tom, že se žalovaný dopustil přestupku proti SZ a o zastavení řízení nabyla právní moci a nebyla jako nesprávná změněna či zrušena. Z provedeného dokazování tak jednoznačně vyplývá, že důvody, proč Stavební úřad nařídil zastavení prací, resp. proč zastavil řízení o dodatečném povolení stavby (změny stavby) Obchodního centra, jsou výlučně na straně žalovaného, který jednak opakovaně nerespektoval výzvy Stavebního úřadu, jednak prováděl změnu stavby Obchodního centra bez příslušného povolení. K závěru o tom, že by žalobce činnost žalovaného blokoval, resp. že by žalovanému neumožnil žalovanému ve stavbě pokračovat, tak nelze dospět.

26. Z výše uvedených důvodů soud posoudil v řízení zjištěný skutkový stav věci tak, že výkon práva ze strany žalobce (§ 126 odst. 1 obč. zák.) není v rozporu s § 8 o. z.

27. Soud rovněž nesdílí názor žalovaného, že platnost a závaznost Nájemní smlouvy je pochybná, když Pozemek je objektivně nezpůsobilý k využití jako předmět nájmu ke sjednanému účelu, když nařízení o zastavení všech stavebních prací (vydané dne 28. 4. 2013) nebylo zrušeno a Nájemní smlouva byla uzavřena dne 13. 6. 2013.

28. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

29. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

30. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odst. 2 citovaného ustanovení neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

31. Žalobce jako pronajímatel a budoucí prodávající uzavřel se žalovaným jako nájemcem a budoucím kupujícím dne 13. 6. 2014 Nájemní smlouvu podle § 2201 o. z., jejímž předmětem byl nájem Pozemku a dále částí pozemku p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, za účelem výstavby Obchodního centra v souladu se Stavebním povolením a která současně obsahovala ujednání o budoucí kupní smlouvě ohledně předmětu nájmu. Žalovaný se zavázal na předmětných (pronajatých pozemcích) postavit Obchodní centrum a do doby jeho kolaudace předmětné pozemky užívat jako staveniště (čl. III. Nájemní smlouvy). Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by předmět nájmu byl nezpůsobilý k výstavbě Obchodního centra. Žalovaný byl oprávněn provést jeho výstavbu v souladu se Stavebním povolením. Skutečnost, že žalovaný neplnil povinnosti plynoucí pro něj jako pro stavebníka ze SZ a nevyhověl výzvě Stavebního úřadu (když Stavebnímu úřadu nedoložil stavební deník a neoznámil mu stavebního podnikatele včetně jeho oprávnění k provádění staveb), v důsledku čehož bylo žalovanému Stavebním úřadem nařízeno zastavení všech stavebních prací na stavbě, jakož i skutečnost, že žalovaný prováděl změnu stavby Obchodního centra bez stavebního povolení a že řízení o jeho žádostech o dodatečné povolení stavby (změny stavby) Obchodního centra byla zastavena z důvodu, že žalovaný nedoložil Stavebnímu úřadu k jeho výzvám potřebné doklady, nečiní předmět nájmu objektivně nezpůsobilým k využití pro sjednaný účel, když z provedeného dokazování vyplynulo, že k nařízení zastavení prací na stavbě Obchodního centra, resp. k zastavení řízení o dodatečném povolení stavby (změny stavby) Obchodního centra došlo pouze z důvodů na straně žalovaného, který nerespektoval výzvy Stavebního úřadu a prováděl změnu stavby bez stavebního povolení. Soud má proto za to, že skutečnosti namítané žalovaným nečiní Nájemní smlouvu neplatnou (jiné důvody neplatnosti nebyly v řízení zjištěny ani tvrzeny).

32. Ač žalovaný na jedné straně platnost Nájemní smlouvy zpochybňoval, na straně druhé se dovolával ustan. § 2230 o. z. o konkludentním prodloužení nájmu a ust. § 2220 odst. 1 o. z. o změnách na věci provedených nájemcem.

33. Podle § 2230 odst. 1 o. z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se ustanovení odstavce 1 nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.

34. Ustanovení § 2230 o. z. je dispozitivní. Lze stanovit jiné předpoklady i konkludentní obnovu vyloučit (MLYNÁŘ, Vojtěch. § 2230 [Konkludentní obnovení nájmu]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

14. Dostupné na beck-online.cz.). Protože v článku V. druhém odstavci Nájemní smlouvy si žalobce a žalovaný ujednali, že platnost nájemní smlouvy lze prodloužit pouze uzavřením písemného dodatku a že o prodloužení platnosti nájemní smlouvy musí rozhodnout Rada města , adresa, , vyloučili tím aplikaci ustan. § 2230 o. z. a k obnovení nájmu podle Nájemní smlouvy (uzavřené na dobu určitou do 31. 12. 2018) tak nedošlo. Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby citovaným ustanovením Nájemní smlouvy účastníci obnovení nájmu nevyloučili (a podle § 2230 o. z. by došlo opakovaně k opětovnému uzavření Nájemní smlouvy, a to vždy na jeden rok), došlo by ke skončení nájmu nejpozději k 31. 12. 2020, neboť žalobce předžalobní výzvou ze dne 16. 11. 2020 prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovaného k odstranění rozestavěné stavby Obchodního centra z Pozemku a dne 26. 11. 2020 podal u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhá odstranění této stavby z Pozemku a vyklizení Pozemku. Z uvedeného je zřejmé, že po tomto datu nemohlo již dojít k dalšímu obnovení nájmu, neboť žalobce dal žalovanému jak podanou žalobou, tak předžalobní výzvou zcela jasně najevo, že má předmět nájmu vyklidit a že na dalším trvání nájmu žalobce nemá zájem (srovnej § 2230 odst. 2 o. z. a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1082/2017).

35. Pokud jde o poukaz žalovaného na ustan. § 2220 odst. 1 o. z., předmětné ustanovení upravuje právo nájemce provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele a povinnost pronajímatele vyrovnat se s nájemcem podle míry zhodnocení, dojde-li k němu změnou věci. V souzené věci však žalovaný neprováděl změny Pozemku, ale výstavbu Obchodního centra na něm, resp. žalovaný na základě souhlasu žalobce plynoucího z Původní nájemní smlouvy a následně Nájemní smlouvy zřídil na Pozemku, jehož vlastníkem je žalobce, rozestavěnou stavbu Obchodního centra, jehož vlastníkem je žalovaný, přičemž předmětné ustan. § 2220 o. z. nedopadá na stavby zřízené na cizím pozemku. Žalovaný navíc ani netvrdil, že Pozemek rozestavěnou stavbou Obchodního centra zhodnotil, a žádného vyrovnání z tohoto titulu se vůči žalobci nedomáhal.

36. Bezpředmětný je i poukaz žalovaného na ustan. § 3056 odst. 1 o. z. upravující předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě zřízené na pozemku, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti o. z., a předkupní právo vlastníka stavby k pozemku. Podstatou předkupního práva je právo předkupníka věc koupit na základě nabídky dlužníka, který má povinnost předkupníkovi věc nabídnout ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému) (§ 2140 o. z. a následující). Povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým (§ 2143 o. z.). V souzené věci však žádný z účastníků netvrdil, že žalobce má v úmyslu prodat Pozemek třetí osobě, resp. že žalobce ohledně prodeje Pozemku uzavřel kupní smlouvu se třetí osobou, v důsledku čehož by žalobci měla vzniknout povinnost nabídnout Pozemek žalovanému ke koupi.

37. Namítal-li žalovaný, že vztahy mezi účastníky by bylo možné řešit i jinak (odkupem Pozemku nebo zřízením věcného břemene), že se chtěl se žalobcem v tomto ohledu dohodnout a že žalobce trval pouze na odstranění stavby, sluší se podotknout, že si lze jen ztěží rozumně představit realizaci některého „náhradního“ řešení, když žalovaný při jednání dne 26. 11. 2025 uváděl, že má finanční problémy a je v exekuci. S přihlédnutím ke skutečnosti, že (jak vyplynulo z provedeného dokazování) na stavbě Obchodního centra není vykonávána několik let žádná stavební činnost, stavba je rozestavěna do výšky 1. nadzemního podlaží, nachází se v centru města, je obklopena vzrostlou vegetací, žalovanému bylo již před více než 10 lety nařízeno zastavit všechny stavební práce na stavbě, žalovaný prováděl změnu stavby bez stavebního povolení a dodatečné povolení stavby (změny stavby) Obchodního centra nebylo žalovanému opakovaně uděleno z důvodu, že nerespektoval výzvy Stavebního úřadu, pak nemá-li žalobce na prodeji Pozemku žalovanému či na zřízení věcného břemene (umístění stavby Obchodního centra na Pozemku), je to zcela pochopitelné. Naopak protože ze shora uvedených důvodů rozestavěná stavba dlouhodobě neplní žádnou funkci, není účelné, aby na Pozemku zůstala.

38. Bez významu je rovněž, pokud žalovaný při jednání dne 26. 11. 2025 závěrem uváděl, že Nájemní smlouvu podepisoval pod nátlakem. Žalovaný k tomu současně upřesnil, že se nejednalo o fyzický ani psychický nátlak (vyhrožování), ale že mu bylo sděleno, že pokud by Nájemní smlouvu nepodepsal, nemohl by na stavbě Obchodního centra pokračovat. Takové sdělení nelze považovat za bezprávnou výhrůžku podle § 587 odst. 1 o. z. (žalovaný navíc z tohoto důvodu nenamítal neplatnost Nájemní smlouvy). Pokud žalobce po skončení Původní nájemní smlouvy (uzavřené do 31. 12. 2011) trval na uzavření nové nájemní smlouvy, je to rovněž pochopitelné, neboť žalovaný by k další výstavbě Obchodního centra na Pozemku neměl žádný právní titul.

39. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.

40. Po právním posouzení soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Uplynutím sjednané doby nájmu podle Nájemní smlouvy (uzavřené do 31. 12. 2018) pozbyl žalovaný právo mít nadále na Pozemku rozestavěnou stavbu Obchodního centra, a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva vlastníka Pozemku (žalobce), který se může podle § 126 odst. 1 obč. zák. domáhat odstranění stavby. Skončením nájmu (tj. k 31. 12. 2018) současně podle § 2225 odst. 1 o. z. vznikla žalovanému povinnost Pozemek odevzdat žalobci, resp. předat žalobci vyklizený Pozemek.

41. Proto soud po provedeném řízení rozhodl tak, jak je shora uvedeno.

42. Pokud soud neprovedl důkazy spisem stavebního úřadu, místním šetřením, svědky , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , jméno FO, , rozhodnutím katastrálního úřadu o zápisu stavby žalovaného do katastru nemovitostí a korespondencí mezi účastníky, učinil tak z důvodu nadbytečnosti, když tyto důkazy by pro rozhodnutí již nemohly přinést nic podstatného.

43. V souladu s § 142 odst. 1 (§ 151 odst. 1) o. s. ř. zavázal soud procesně neúspěšného žalovaného k náhradě nákladů řízení, které vznikly žalobci, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů jeho zastoupení ve výši 21 520,50 Kč. Výši odměny zástupkyně žalobce stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „AT“). Zástupkyně žalobce učinila v řízení osm úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání ve věci samé – žaloba, vyjádření ze dne 18. 8. 2021, odvolání proti usnesení o zastavení řízení ze dne 26. 11. 2021, vyjádření ze dne 7. 1. 2024, účast při jednání dne 10. 1. 2024 a dne 26. 11. 2025), kdy za každý ze sedmi úkonů učiněných do 31. 12. 2024 jí náleží odměna podle § 9 odst. 1 AT ve výši 1 500 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 4 AT ve znění do 31. 12. 2024) a za jeden úkon učiněný po 31. 12. 2024 jí náleží odměna podle § 9 odst. 1 AT ve výši 2 300 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 4 AT ve znění od 1. 1. 2025). Náklady řízení jsou dále tvořeny náhradou cestovného ve výši 651 Kč vzniklého v souvislosti s cestou realizovanou zástupkyní žalobce dne 10. 1. 2024 za použití vozidla Volkswagen Polo, RZ , SPZ, , na trase Varnsdorf - Děčín a zpět, tj. za 88 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), náhradou cestovného ve výši 784,50 Kč vzniklého v souvislosti s cestou realizovanou zástupkyní žalobce dne 26. 11. 2025 za použití vozidla Ssangyong Korando, RZ , SPZ, , na trase Varnsdorf - Děčín a zpět, tj. za 88 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 8,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) podle § 13 odst. 1 a 5 AT, náhradou za promeškaný čas na cestě k ústnímu jednání dne 10. 1. 2024 a zpět ve výši 400 Kč za 4 započaté půlhodiny (§ 14 odst. 3 AT ve znění do 31. 12. 2024) a náhradou za promeškaný čas na cestě k ústnímu jednání dne 26. 11. 2025 a zpět ve výši 600 Kč za 4 započaté půlhodiny (§ 14 odst. 3 AT ve znění od 1. 1. 2025). Žalobci dále náleží podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny a z náhrad (v celkové výši 17 785,50 Kč), tj. náhrada ve výši 3 735 Kč. Celkem činí náklady řízení žalobce částku 26 520,50 Kč.

44. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 30 dnů od právní moci rozsudku, když splnění žalobou vymáhaných povinností v uvedené lhůtě navrhoval žalobce a když s ohledem na stav rozestavěné stavby Obchodního centra (hrubá stavba pouze do výšky 1. nadzemního podlaží) tuto lhůtu soud považoval za dostačující. Náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).