20 C 448/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Nadiní Kovandovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 209 562 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 192 008 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 175 543 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 16 465 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 481,85 Kč od 15. 5. 2021 do 12. 8. 2021, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a částku 17 554 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 42 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 209 562 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla dne 31. 3. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo financování nákupu motorového vozidla tov. zn VOLKSWAGEN Tiguan (AD) Diesel – 2.0 TDI C, [VIN kód], rok výroby 2016. Předmětnou smlouvou, jejíž nedílnou součást tvoří Obchodní podmínky [číslo] [příjmení] ze dne 1.5.2018 (dále také jako„ OP“) a Sazebník poplatků (dále jen„ Sazebník“), se žalobce zavázal, že žalovanému poskytne způsobem a za podmínek dle Smlouvy a OP peněžní prostředky („ úvěr“), přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Žalovaný na základě předávacího protokolu ze dne 31.3.2019 převzal od dodavatele předmět financování, aniž by jeho technic-kému stavu uvedl jakékoliv výhrady. Výše poskytnutého úvěru 499 999 Kč byla vypočtena jako součet rozdílu mezi pořizovací cenou předmětu financování (650 000 Kč) a přímou platbou (150 000 Kč). Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. Žalovaný následně shodně s žalobcem projevil vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto projednal věc ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení žalobce a jím předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům. Úvěr byl poskytnut žalovanému v souladu s čl. 15 odst. 15.1 OP dne 7.5.2019 (viz potvrzení o poskytnutí úvěru) k rukám poskytovatele úvěru, když ten byl zároveň dodavatelem předmětu financování. Celková výše úvěru, tj. celková suma splátek včetně pojištění, bylo-li sjednáno, činí 788 760 Kč. I přes to, že žalovaný je právnickou osobou, byl tento ve smlouvě výslovně upozorněn na vybrané klauzule, zejména týkající se důsledků porušení platebních povinností, pročež tyto tak žalovaný mohl rozumně očekávat. Uzavřením smlouvy došlo současně mezi stranami k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou („ zajišťovací smlouva“) ve smyslu, občanského zákoníku, jejímž obsahem je převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobce do doby úplné úhrady úvěru žalovaným (viz § 2040 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, jejímž obsahem je převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobce do doby úplné úhrady úvěru žalovaným (viz čl. 2 Smlouvy). Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 9 390 Kč, sestávajících se z měsíční splátky úvěru a úroku splatných nejpozději vždy k 28. dni každého kalendářního měsíce, když první splátka byla splatná dne 28.4.2019. Úrok z úvěru činil 7 % ročně. Žalovaný však neuhradil splátku úvěru č. 5 splatnou dne 28.8.2019, pročež tak porušil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas. Ve smlouvě bylo přitom sjednáno, že v takovém případě je žalovaný povinen uhradit žalobci nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce související dle OP a sazebníku poplatků (dále jen„ sazebník“), nýbrž i nesplacenou část jistiny úvěru poskytnutého na základě smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu. Prodlení v plnění peněžních závazků žalovaného má za následek vznik práva žalobce na smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu dle sazebníku. Vedle toho je čl. 16 odst. 16.1 OP žalobce oprávněn požadovat úroky z úroků. V důsledku prodlení došlo k 29.1.2020 (rozhodný den) k zesplatnění dosud nesplatných dlužných splátek a k vyčíslení celkové pohledávky k úhradě. Dlužná částka závazků žalovaného vůči žalobci vyplývající ze Smlouvy dle písemné výzvy (zesplatnění) ze dne 26.2.2020 činila 666 521,00 Kč. Dlužná částka sestává z neuhrazených, ale splatných splátek do dne ukončení Smlouvy ve výši 51 954 Kč (dlužné splátky ve výši 5 004 Kč splatné dne 28.08.2019 a 5x dlužné splátky ve výši 9 390 Kč od 28.09.2019 do 28.01.2020, z části jistiny nesplacené do rozhodného dne ve výši 558 515 Kč, účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč dle sazebníku a smluvní pokuty 10% z dlužné částky ve výši 55 851,50 Kč Smluvní pokuty žalobce požaduje a odůvodňuje v nároku 2 a 3. (51 954 Kč + 558 515 Kč + 200 Kč + 55 851,50 Kč = 666 521,00 Kč). Výzva k úhradě s uvedením zesplatněných pohledávek byla žalovanému odeslána prostřednictvím doporučené zásilky. Písemnost se však žalobci vrátila zpět dle relace pošty nevyzvednuto. V takovém případě se zásilka má za doručenou dnem, kdy se písemnost vrátila zpět dle čl. 8 odst. 8.2 OP. V tomto ohledu tak zásilka došla do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaný však dle této výzvy ničeho neuhradil a žalobce tak využil svého práva dle čl. 2 odst. 2.13 Smlouvy a předmět financování na základě Smlouvy o zajišťovacím převodu práva žalovanému odebral. Dle čl. 2 odst. 2.14 Smlouvy jdou náklady za odebrání předmětu financování k tíži žalovaného viz, faktura za odtah vozu na částku 5 595,04 Kč (žalovanému přefakturovaná dle přehledu plateb 18.03.2021). Žalovaný ani po zabavení vozidla ničeho neuhradil a tak žalobce využil svého práva dle čl. 2 2.15 smlouvy a rozhodl se svoji pohledávku uspokojit z výtěžku odprodeje vozidla. Prodej předmětu financování realizoval žalobce prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s.r.o. na základě komisionářské smlouvy ze dne 1.8.2014 (viz. faktura provize za prodej PF v částce 5203 Kč). Předmět financování byl prodán za 436 000 Kč vč. DPH, což dokládá i kupní smlouva ze dne 29.4.2021. Jelikož žalovaný nehradil ani zákonné pojištění, byl žalobce dle smlouvy a OP nucen tyto výdaje pokrýt s tím, že má nárok je dle čl. 4 odst. 4.5 Smlouvy přeúčtovat žalovanému, navýšené o smluvní pokutu. Měsíční pojistné činilo 437 Kč a žalobce ho přefakturoval žalovanému za období od 31.01.2020 do 30.04.2021 (faktury přílohou žaloby). Jelikož povinnost žalobce hradit pojistné trvala jenom do 29.04.2021 (kdy přešla na nového majitele vozidla), bylo mu na pojistném uhrazeném za období od 30.04.2021 do 30.04.2021 vráceno - 14 Kč, viz 1x faktura - dobropis. Výtěžek z prodeje vozidla ve výši 436 000 Kč byl započítán na aktuální dlužnou částku v souladu s přehledem plateb, viz všechny platby ze dne 30.04.2021. Z výtěžku byly pokryté dlužné splátky s příslušenstvím a smluvními pokutami naúčtovanými do dne 17.03.2020. Po tomto datu žalobce žádnou úhradu na dluh ze smlouvy neeviduje. Po přepočítání dlužné částky zohledňující odprodej vozidla, vyzval žalobce žalovaného k úhradě této nové dlužné částky (209 562 Kč) dopisem ze dne 24.5.2021 Tato výzva k úhradě byla žalovanému odeslána prostřednictvím doporučené zásilky, kterou žalobce zaslal na jemu známou adresu, přičemž žalobci se tato vrátila s poznámkou na uvedené adrese neznámý. V takovém případě se zásilka má za doručenou dnem, kdy se písemnost vrátila jako nedoručená dle čl. 8 odst. 8.2 OP. Žalovaný na tuto výzvu neuhradil ničehož a tak byl žalobce nucen věc předat k vymáhání externí společnosti/ advokátní kanceláři. Žalovanému byla dne 21.9.2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce, ani na upomínky a další úkony (zejména telefonické a SMS) prováděné v rámci mimosoudní správy pohledávky [právnická osoba], a.s., která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje. SMS upomínky byly odeslány na mobilní telefonní číslo žalovaného uvedené ve Smlouvě dne 29.9.2021 a 13.10.2021. Žalovaný přesto ničeho neuhradil ani na výzvu jiným způsoben nereagoval a žalobce tak byl nucen věc řešit soudní cestou a podává tento návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s výše uvedeným tak žalobce po žalovaném požaduje uhrazení dlužné částky ve výši 192 008 Kč - ponížená zesplatněná jistina ve výši 175 543 Kč - přefakturace za odtah vozidla 5.595,04 Kč - přefakturace provize za prodej vozidla 5.203 Kč - přefakturace dopojištění vozidla 5 667 Kč (13x 437 Kč 14 Kč - dobropis) spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 481,85 Kč a smluvním úrokem z prodlení z částky 175.543 Kč od 18.3.2020 do zaplacení a zákonným úrokem z částky 16 465 Kč od 13.8.2021 do zaplacení. Smluvní pokuta za prodlení s úhradou dlužných splátek je požadována jako samostatný nárok č.

2. Žalobce dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru. Soud má v dané věci za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouvy ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr v částce 368 998 Kč, za účelem financování koupě osobního automobilu. Žalovaný od smlouvy odstoupil, což žalobkyně akceptovala a žalovaného vyzvala k vrácení poskytnutého úvěru, což se však nestalo. Žalovaný do dnešního dne neprovedl žádnou úhradu na předmětný dluh vůči žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 651 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 383 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 209 562 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, celkem činí náklady řízení úspěšného žalobce z částky 42 650 Kč.