20 C 49/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kvapilem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o určení neoprávněnosti výpovědi nájmu

I. Určuje se, že výpověď žalované ze dne 5. 9. 2022, kterou žalovaná vypověděla nájemní smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 21. 7. 2022, jejímž předmětem je nájem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, – rodinný dům, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , není oprávněná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 40 903,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 12. 2022 domáhala, aby soud určil, že výpověď nájemní smlouvy ze dne 5. 9. 2022 daná žalovanou jako nájemkyní žalobkyni jako pronajímatelce není oprávněná. Uvedla, že jako pronajímatelka uzavřela se žalovanou jako nájemkyní smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 21. 7. 2022 (dále rovněž „Nájemní smlouva“), jejímž předmětem je nájem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, – rodinný dům, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, (dále rovněž „Předmět nájmu“). Žalobkyni byla doručena listina označená jako „Výpověď nájemní smlouvy“, datovaná 5. 9. 2022 a podepsaná jednatelem žalované (dále rovněž „Výpověď“). Protože žalobkyně se žalovanou neuzavřela jinou nájemní smlouvu (než Nájemní smlouvu), dovozuje žalobkyně, že Výpověď se vztahuje k Nájemní smlouvě. Podle žalobkyně je Výpověď neurčitá, neboť nespecifikuje ani smluvní strany ani předmět nájemní smlouvy. Výpověď současně neuvádí žádný zákonný ani smluvní důvod, pro nějž žalovaná Nájemní smlouvu vypovídá. Žalobkyně současně uvedla, že není pravdou ani tvrzení, že žalovaná Předmět nájmu nemůže řádně užívat, když vlastnictví k Předmětu nájmu přešlo na žalobkyni právě ze žalované a žalovaná Předmět nájmu fakticky užívá kontinuálně před změnou vlastnictví i po ní a žalovaná tak nikdy faktickou možnost Předmět nájmu užívat neztratila. Případná absence předávacího protokolu neznamená absenci faktické možnosti žalované Předmět nájmu užívat. Proti Výpovědi uplatnila žalobkyně dopisem ze dne 30. 9. 2022 námitky, na které žalovaná nereagovala. Žalobkyně je přesvědčena, že Výpověď je neplatná z důvodu její neurčitosti, nesrozumitelnosti a absence vymezení zákonných důvodů či jejich faktického naplnění.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že namítla, že Nájemní smlouva je neplatná, neboť žalobkyně v době jejího uzavření nebyla vlastníkem Předmětu nájmu. Vlastníkem Předmětu nájmu se žalobkyně stala až 27. 7. 2022, když k tomuto dni nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva na základě kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 27. 7. 2022. Dále uvedla, že z procesní opatrnosti zaslala žalobkyni Výpověď, a to z důvodu nepředání Předmětu nájmu do užívání ze strany žalobkyně, v důsledku čehož žalovaná nemohla Předmět nájmu užívat. Výpověď považuje za platnou, s žalobkyní jinou nájemní smlouvu (než Nájemní smlouvu) neuzavřela.

3. Podáním ze dne 22. 8. 2023 reagovala žalobkyně na vyjádření žalované tak, že žalovaná měla až do prosince 2022 přístup k Předmětu nájmu, když žalovaná sama žalobkyni Předmět nájmu, k němuž žalovaná převedla žalobkyni vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne 27. 7. 2022, dříve nepředala a žalobkyně Předmět nájmu převzala až po skončení Nájemní smlouvy výpovědí ze dne 8. 12. 2022. Žalobkyně se stala vlastníkem Předmětu nájmu k 28. 7. 2022 a k tomuto datu se stal nájem účinným dle čl. VIII. odst.

1. Nájemní smlouvy a Nájemní smlouva je platná.

4. Rozsudkem ze dne 13. 9. 2024, č. j. 20 C 49/2023-51 Okresní soud v Děčíně žalobě vyhověl a rozhodl, že výpověď nájemní smlouvy ze dne 5. 9. 2022 daná žalovaným jako nájemcem žalobci jako pronajímateli není oprávněná (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výší 20 019,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

5. K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem, jako soud odvolací, svým usnesením ze dne 31. 7. 2025, č. j. 17 Co 113/2025-63, shora uvedený rozsudek zdejšího soudu zrušil z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti.

6. Podáním ze dne 22. 10. 2025 žalobkyně upřesnila žalobní petit tak, že navrhla, aby soud určil, že výpověď nájemní smlouvy, uzavřené dne 21. 7. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou, ze dne 5. 9. 2022, daná žalovanou jako nájemkyní žalobkyni jako pronajímatelce, není oprávněná.

7. Soud učinil ve věci z níže uvedených důkazů a ze shodných tvrzení účastníků následující skutková zjištění:- z výpovědi nájemní smlouvy ze dne 5. 9. 2022, že žalovaná dopisem ze dne 5. 9. 2022 sdělila žalobkyni, že dne 21. 7. 2022 byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou od 25. 7. 2022 do 31. 7. 2023, že do dnešního dne nedošlo k předání nemovitosti a k sepsání předávacího protokolu a nájemce tak nemá možnost předmět nájmu užívat a tento k dnešnímu dni ani neužívá a že žalovaná tímto nájemní smlouvu vypovídá, jelikož došlo k jejímu porušení ze strany pronajímatele a bylo tak znemožněno žalované předmět nájmu užívat,- z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 19. 8. 2022, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník Předmětu nájmu a že právní účinky zápisu vlastnického práva nastaly na základě kupní smlouvy ze dne 27. 7. 2022 k okamžiku 28. 7. 2022 8:30:36,- ze smlouvy o koupi nemovitých věcí ze dne 27. 7. 2022, že žalovaná jako prodávající a žalobkyně jako kupující uzavřely dne 27. 7. 2022 kupní smlouvu, že předmět převodu podle této kupní smlouvy byl shodný s Předmětem nájmu a žalovaná se zavázala odevzdat předmět převodu žalobkyni a umožnit jí nabýt vlastnické právo k němu za dohodnutou kupní cenu ve výši 3 300 000 Kč a žalobkyně se zavázala předmět převodu převzít a zaplatit za něj uvedenou kupní cenu (dále rovněž „Kupní smlouva“),- ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání ze dne 21. 7. 2022, že žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne 21. 7. 2022 Nájemní smlouvu, že Nájemní smlouvou žalobkyně přenechala Předmět nájmu včetně vybavení k dočasnému užívání žalované a žalovaná Předmět nájmu včetně vybavení k dočasnému užívání přijala a zavázala se platit za to žalobkyni nájemné a cenu za služby za podmínek uvedených ve smlouvě (čl. III. odst. 1), že žalovaná byla oprávněna užívat Předmět nájmu výhradně pro krátkodobé ubytování pro přiměřený počet osob v rámci svých podnikatelských aktivit (čl. III. odst. 2), že nájemné bylo dohodnuto ve výši 34 000 Kč měsíčně (čl. IV. odst. 1), že nájem byl sjednán na dobu určitou od 25. 7. 2022 do 31. 7. 2023, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že o předání Předmětu nájmu do užívání nájemci (žalované) bude smluvními stranami sepsán a oboustranné podepsán předávací protokol (čl. V. odst. 1), že žalovaná prohlásila, že je detailně seznámena se stavem Předmětu nájmu vzhledem k tomu, že Předmět nájmu již před uzavřením Nájemní smlouvy užívala k bydlení a že se účastníci dohodli, že Nájemní smlouva nabývá účinnosti dnem právních účinků vkladu vlastnického práva k Předmětu nájmu v katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně (čl. VIII. odst. 1) a že otázky touto smlouvou výslovně neupravené se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku (čl. VIII. odst. 6),- z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. , Anonymizováno, , že dne 19. 8. 2022 byl podle kupní smlouvy proveden vklad do katastru nemovitostí s právními účinky k 28. 7. 2022 pro žalobkyni jako vlastníka Předmětu nájmu,- z námitek ze dne 30. 9. 2022 proti výpovědi nájemní smlouvy ze dne 5. 9. 2022, z detailu odeslané zprávy z datové schránky ze dne 30. 9. 2022 a z doručenky datové zprávy ze dne 30. 9. 2022, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vznesla proti Výpovědi dopisem ze dne 30. 9. 2022 námitky, které žalované doručila prostřednictvím datové schránky dne 30. 9. 2022, v nichž uvedla, že ve Výpovědi žalovaná nespecifikuje ani smluvní strany ani předmět vypovídané nájemní smlouvy, že výpověď neuvádí žádný zákonný ani smluvní důvod, že samotné nesepsání předávacího protokolu nelze považovat za objektivní zánik způsobilosti prostoru k výkonu činnosti ani za hrubé porušení povinností pronajímatele vůči nájemci, že není pravdou tvrzení, že žalovaná nemůže Předmět nájmu užívat, když vlastnictví k Předmětu nájmu přešlo na žalobkyni ze žalované, která Předmět nájmu fakticky kontinuálně užívala před změnou vlastnictví i po něm a faktickou možnost Předmět nájmu užívat nikdy neztratila a že žalobkyně považuje Výpověď za neplatnou, ne-li nicotnou (dále rovněž „Námitky“),- ze shodných tvrzení účastníků, že mezi sebou neuzavřeli jinou nájemní smlouvu než Nájemní smlouvu.

8. Z dalších shora neuvedených důkazů (tj. z výpovědi žalobkyně ze dne 8. 12. 2022 na č.l. 33 a z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, na č.l. 32) soud pro věc nezjistil nic podstatného.

9. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne 21. 7. 2022 Nájemní smlouvu, kterou žalobkyně přenechala žalované Předmět nájmu včetně vybavení k dočasnému užívání pro krátkodobé ubytování v rámci podnikatelských aktivit žalované za nájemné ve výši 34 000 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 25. 7. 2022 do 31. 7. 2023. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že o předání Předmětu nájmu do užívání nájemci (žalované) bude smluvními stranami sepsán a oboustranně podepsán předávací protokol. Účastníci se dohodli, že Nájemní smlouva nabývá účinnosti dnem právních účinků vkladu vlastnického práva k Předmětu nájmu v katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně se stala vlastníkem Předmětu nájmu ke dni 28. 7. 2022 na základě Kupní smlouvy uzavřené dne 27. 7. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou. Žalovaná dala žalobkyni dopisem ze dne 5. 9. 2022 Výpověď odůvodněnou tím, že ze strany pronajímatele (žalobkyně) došlo k porušení Nájemní smlouvy, neboť nedošlo k předání nemovitosti a k sepsání předávacího protokolu a nájemce (žalovaná) tak nemá možnost Předmět nájmu užívat. Dopisem ze dne 30. 9. 2009 doručeným téhož dne žalované vznesla žalobkyně proti výpovědi Námitky. Jinou nájemní smlouvu (než Nájemní smlouvu) účastníci mezi sebou neuzavřeli.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

11. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle § 2302 odst. 1 o. z. se ustanovení tohoto pododdílu vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

13. Podle § 2206 odst. 1 o. z. pronajímatel odevzdá nájemci věc v ujednané době, jinak v den následující poté, co jej o to nájemce požádá.

14. Podle § 2308 o. z. nájem na dobu určitou může nájemce vypovědět i před uplynutím ujednané doby, a) ztratí-li způsobilost k činnosti, k jejímuž výkonu je prostor sloužící podnikání určen, b) přestane-li být najatý prostor z objektivních důvodů způsobilý k výkonu činnosti, k němuž byl určen, a pronajímatel nezajistí nájemci odpovídající náhradní prostor, nebo c) porušuje-li pronajímatel hrubě své povinnosti vůči nájemci.

15. Podle § 2310 odst. 1 o. z. musí být ve výpovědi uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná.

16. Podle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odst. 3 citovaného ustanovení vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

17. V souzené věci žalobkyně uzavřela v postavení pronajímatele s žalovanou jako nájemcem Nájemní smlouvu podle § 2201 o. z. podléhající režimu nájmu prostoru k podnikatelské činnosti podle § 2302 a násl. o. z. Nájem byl sjednán na dobu určitou. Protože účastníci v Nájemní smlouvě neujednali výpovědní důvody, pro něž může nájem vypovědět nájemce, mohl být nájem vypovězen žalovanou jako nájemcem pouze z důvodů taxativně uvedených v § 2308 o. z., když v Nájemní smlouvě účastníci ujednali, že otázky touto smlouvou výslovně neupravené se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Žalovaná nájem vypověděla Výpovědí, proti které žalobkyně vznesla ve lhůtě podle ustanovení § 2314 odst. 1 o. z. v písemné formě Námitky. Protože pak žalovaná nevzala Výpověď zpět, vzniklo dle § 2314 odst. 3 o. z. žalobkyni právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, které realizovala touto žalobou podanou v zákonné lhůtě.

18. Základním předpokladem oprávněnosti výpovědi je existence nájemního vztahu mezi účastníky. Proto se soud nejdříve zabýval otázkou věcné legitimace účastníků předmětného řízení. Pokud jde o žalovanou, soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že tato, jakožto nájemce Předmětu nájmu, je ve sporu pasivně věcně legitimována. Rovněž v případě žalobkyně dospěl soud k závěru, že tato je ve sporu aktivně věcně legitimována jako pronajímatel a vlastník Předmětu nájmu. Na základě zjištěných skutečností žalované vzniklo dle ustanovení § 2302 o. z. právo nájmu Předmětu nájmu.

19. Soud se neztotožňuje s názorem žalované, že Nájemní smlouva je neplatná z důvodu, že ke dni jejího uzavření (21. 7. 2022) žalobkyně nebyla vlastníkem Předmětu nájmu. Z provedeného dokazování sice vyplynulo, že žalobkyně vlastníkem Předmětu nájmu ke dni uzavření Nájemní smlouvy nebyla, současně však bylo prokázáno, že účastníci ujednali, že Nájemní smlouva nabývá účinnosti dnem právních účinků vkladu vlastnického práva k Předmětu nájmu v katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně. Pokud žalobkyně nabyla vlastnické právo k Předmětu nájmu ke dni 28. 7. 2022, nabyla Nájemní smlouva účinnosti k tomuto dni. Navíc skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává (§ 1760 o. z.). Nevyšší soud v rozsudku ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2814/2022, uzavřel, že k přenechání věci do užívání jinému se může platně zavázat i osoba, která k tomu nebyla při uzavření smlouvy vůbec oprávněna, jak výslovně připouští výše uvedené ustanovení § 1760 o. z. Neplatnost nájemní smlouvy skutečnost, že pronajímatel v době uzavření smlouvy není vlastníkem předmětu nájmu, proto nepůsobí. V této souvislosti lze rovněž poukázat na ustanovení § 2202 odst. 2 o. z. umožňující pronajmout i věc, která v budoucnu teprve vznikne (tzn. ke které tedy v době uzavření smlouvy nikdo ještě nemůže mít vlastnické právo).

20. Soud se současně neztotožňuje s názorem žalobkyně, že Výpověď je neplatná z důvodu, že nespecifikuje smluvní strany ani předmět vypovídané nájemní smlouvy a že neuvádí žádný zákonný ani smluvní důvod. Z Výpovědi je patrné, že ji učinila žalovaná, adresovala ji žalobkyni a že se vztahuje k nájemní smlouvě uzavřené dne 21. 7. 2022 na dobu určitou od 25. 7. 2022 do 31. 7. 2023. Protože (jak vyplynulo z provedeného dokazování) Nájemní smlouva byla uzavřena dne 21. 7. 2022 na dobu od 25. 7. 2022 do 31. 7. 2023 a účastníci mezi sebou nesjednali jinou nájemní smlouvu (než Nájemní smlouvu), není žádných pochybností o tom, jakou nájemní smlouvu žalovaná činila předmětem Výpovědi, navíc když ve Výpovědi odkazovala na článek V odst. 1 nájemní smlouvy ohledně předání a podpisu předávacího protokolu, jehož se právě zmíněné ustanovení Nájemní smlouvy týká. Výpověď vykládal soud podle pravidel obsažených v ustanovení § 555 odst. 1 a § 556 odst. 1 o. z., tedy podle jejího obsahu a úmyslu jednající osoby, tak jak jej mohla nebo musela druhá strana poznat. Jak shora uvedeno, nelze mít rozumně pochyb o tom, že žalovaná měla v úmyslu Výpovědí vypovědět Nájemní smlouvu. Pokud žalovaná Výpověď (s odkazem na čl. V odst. 1 nájemní smlouvy) odůvodnila tím, že nedošlo k předání nemovitosti a k sepsání předávacího protokolu a že tak došlo k porušení nájemní smlouvy ze strany pronajímatele a bylo znemožněno nájemci předmět nájmu užívat, lze uzavřít, že ve Výpovědi byl její důvod uveden, resp. skutkově vymezen a soud proto Výpověď nepovažuje za neplatnou podle § 2310 odst. 1 o. z.

21. V řízení však nebylo prokázáno, že došlo k naplnění některého ze zákonných výpovědních důvodů podle § 2308 o. z. Pokud jde o výpovědní důvody podle písm. a) a b) předmětného ustanovení (tj. ztrátu způsobilosti žalované jako nájemce k výkonu činnosti, k níž byl Předmět nájmu určen, resp. ztrátu způsobilosti Předmětu nájmu z objektivních důvodů k výkonu této činnosti), tyto důvody žalovaná ani netvrdila, resp. nelze je vůbec pod důvod (jak je skutkově vymezen ve Výpovědi) podřadit. V řízení však nebyl prokázán ani výpovědní důvod podle § 2308 písm. c) o. z., tzn. že by v souzené věci žalobkyně jako pronajímatel hrubě porušovala své povinnosti vůči žalované jako nájemci tím, že nepředala Předmět nájmu žalované, resp. že žalované znemožnila Předmět nájmu užívat.

22. Žalobkyně a žalovaná v Nájemní smlouvě (čl. V. odst. 1) ohledně předání Předmětu nájmu ujednaly pouze tolik, že o předání Předmětu nájmu do užívání nájemci (žalované) bude mezi smluvními stranami sepsán a oboustranně podepsán předávací protokol, který bude zejména obsahovat stavy měřidel energií ke dni předání. V Nájemní smlouvě nebyla explicitně ujednána povinnost žalobkyně jako pronajímatele předat Předmět nájmu žalované jako nájemci včetně doby, kdy se má předání uskutečnit. V takovém případě byla žalobkyně povinna Předmět nájmu žalované odevzdat v den následující poté, co ji o to žalovaná požádala (§ 2206 odst. 1 o. z.). Žalovaná však v řízení neprokázala, že by žalobkyni o odevzdání Předmětu nájmu požádala (protože se žalovaná neúčastnila jednání konaného ve věci dne 17. 12. 2025, nemohl ji soud v tomto ohledu ani poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). V řízení tak nebylo prokázáno, že žalobkyně porušila povinnost Předmět nájmu žalované odevzdat, resp. že by se ocitla s odevzdáním Předmětu nájmu žalované v prodlení, natož aby porušení žalované dosáhlo intenzity hrubého porušování povinností pronajímatele. Současně lze stěží rozumně uvěřit tomu, že byla-li Nájemní smlouva uzavřena dne 21. 7. 2022 na dobu od 25. 7. 2022, že by se žalovaná na žalobkyni neobrátila ohledně Předání předmětu nájmu dříve (tj. před dáním Výpovědi), nemohla-li by Předmět nájmu skutečně z důvodu jeho nepředání užívat. Rovněž je nutno přihlédnout k tomu, že pouze několik dní po uzavření Nájemní smlouvy strany uzavřely (dne 27. 7. 2022) Kupní smlouvu, kterou žalovaná žalobkyni Předmět nájmu prodala. Kupní smlouva přitom rovněž postrádá ujednání o povinnosti žalované jako prodávající předmět převodu (tj. Předmět nájmu) žalobkyni jako kupující předat. Žalovaná současně v řízení neprokázala, že by předmět převodu podle Kupní smlouvy (tj. Předmět nájmu) žalobkyni předala (protože se žalovaná neúčastnila jednání konaného ve věci dne 17. 12. 2025, nemohl ji soud v tomto ohledu ani poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem (kdy si žalovaná na základě Nájemní smlouvy pronajala od žalobkyně Předmět nájmu, který ji pouze několik dní po jejím uzavření na základě Kupní smlouvy prodala) lze přitom uzavřít, že k předání Předmětu nájmu žalované ze strany žalobkyně nebyl logický důvod (a žalovaná žádný důvod odůvodňující za shora uvedených okolností tento postup ani netvrdila).

23. Protože Výpověď je z výše uvedených důvodů neoprávněná, když žádný zákonný výpovědní důvod nebyl dán, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

24. V souladu s § 142 odst. 1 (§ 151 odst. 1) o. s. ř. zavázal soud procesně neúspěšnou žalovanou k náhradě nákladů řízení, které vznikly žalobkyni, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů jejího zastoupení ve výši 38 903,92 Kč. Výši odměny zástupce žalobkyně stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „AT“). Zástupce žalobkyně učinil v řízení pět úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, námitky proti výpovědi žalované, podání ve věci samé - žaloba, reakce na vyjádření žalované ze dne 22. 8. 2023, vyjádření k odvolání žalované ze dne 22. 1. 2025, účast při jednáních dne 13. 9. 2024 a dne 17. 12. 2025), kdy za každý z pěti úkonů učiněných do 31. 12. 2024 mu náleží odměna podle § 9 odst. 3 písm. e) AT a § 7 bodu 5. AT ve výši 2 500 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 4 AT ve znění do 31. 12. 2024) a za každý ze dvou úkonů učiněných po 31. 12. 2024 mu náleží odměna podle § 9 odst. 3 písm. e) AT a § 7 bodu 5. AT ve výši 3 700 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 4 AT ve znění od 1. 1. 2025). Náklady řízení jsou dále tvořeny náhradou cestovného ve výši 2 383,06 Kč vzniklého v souvislosti s cestou realizovanou zástupcem žalobkyně dne 13. 9. 2024 za použití vozidla Cadillac GMX 322, RZ , SPZ, na trase Praha – Děčín a zpět, tj. za 234 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 12 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), náhradou cestovného ve výši 4 968,94 Kč vzniklého v souvislosti s cestou realizovanou zástupcem žalobkyně dne 17. 12. 2025 za použití vozidla Citroën Space Tourer, RZ , SPZ, , na trase Brno - Děčín a zpět, tj. za 638 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 5,73 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) podle § 13 odst. 1 a 5 AT, náhradou za promeškaný čas na cestě k ústnímu jednání dne 13. 9. 2024 a zpět ve výši 400 Kč za 4 započaté půlhodiny (§ 14 odst. 3 AT ve znění do 31. 12. 2024) a náhradou za promeškaný čas na cestě k ústnímu jednání dne 17. 12. 2025 a zpět ve výši 2 100 Kč za 14 započatých půlhodin (§ 14 odst. 3 AT ve znění od 1. 1. 2025). Žalobkyni dále náleží podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny a z náhrad (v celkové výši 32 152 Kč), tj. náhrada ve výši 6 751,92 Kč. Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 40 903,92 Kč.