21 C 128/2017

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na náhradu projevu vůle I. Zamítá se žaloba na nahrazení projevu vůle žalované spočívající v přijetí návrhu smlouvy tohoto znění: Tuto kupní smlouvu uzavírají v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ Občanský zákoník"), níže uvedeného dne, měsíce a roku následující smluvní strany (dále jen„ Smlouva): 1. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], [anonymizována dvě slova], vložka [číslo], zastoupená [jméno] [příjmení], jednatele (dále jen„ Převodce“) 2. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], [anonymizována tři slova] [číslo], zastoupená Ing. [jméno] [příjmení], členem představenstva (dále jen„ Nabyvatel") (Převodce a Nabyvatel společně dále jen„ Smluvní strany" a jednotlivě„ Smluvní strana"). VZHLEDEM [příjmení] [jméno], ŽE: (A) Převodce je vlastníkem ve Smlouvě dále specifikovaných nemovitých věcí; (B) Převodce má zájem prodat Nabyvateli dále specifikované nemovité věci za podmínek uvedených v této Smlouvě a Nabyvatel má zájem za podmínek v této Smlouvě uvedených tyto nemovité věci od Převodce nabýt do svého vlastnictví a zaplatit za ně kupní cenu. SE SMLUVNÍ STRANY DOHODLY TAKTO: 1. [anonymizována dvě slova] 1.

1. Převodce prohlašuje, že je výlučným vlastníkem následujících nemovitých věcí: - [anonymizována dvě slova] [číslo] trvalý travní porost o výměře [výměra]; zapsaném v [katastrální uzemí], [územní celek], [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] (dále jen„ Nemovitosti"). 1.

2. Převodce za podmínek uvedených v této Smlouvě převádí na Nabyvatele vlastnické právo k Nemovitostem včetně všech jejích součástí a příslušenství a Nabyvatel za podmínek uvedených v této Smlouvě vlastnické právo k Nemovitostem přijímá.

2. Vypořádání Kupní ceny 2.

1. Smluvní strany sjednávají kupní cenu za převod Nemovitostí ve výši 1 Kč (slovy: jedna koruna česká; dále jen„ Kupní cena"). 2.

2. Smluvní strany prohlašují, že Kupní cena bude Nabyvatelem uhrazena v hotovosti případně bezhotovostním převodem na účet Převodce, který bude za účelem úhrady Kupní ceny Převodcem sdělen, a to do deseti (10) dnů od podpisu této Smlouvy.

3. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí 3.

1. Nabyvatel nabyde vlastnické právo k Nemovitostem vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí, a to s právními účinky ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. 3.

2. Smluvní strany prohlašují, že společně s touto Smlouvou podepsaly návrh na vklad vlastnického práva Nabyvatele k Nemovitostem do katastru nemovitostí. Návrh na vklad vlastnického práva Nabyvatele k Nemovitostem společně s jedním (1) vyhotovením této Smlouvy bude na příslušný katastrální úřad podán Nabyvatelem. 3.

3. Smluvní strany se zavazují vynaložit veškeré rozumně požadovatelné úsilí a poskytnout si potřebnou součinnost s cílem zajistit povolení vkladu vlastnického práva Nabyvatele k Nemovitostem do katastru nemovitostí, zejména na výzvu katastrálního úřadu odstranit případné vady podaného návrhu nebo zajistit podání nového návrhu na vklad vlastnického práva Nabyvatele k Nemovitostem.

4. Předání Nemovitostí 4.

1. Smluvní strany se dohodly, že k předání a převzetí Nemovitostí dojde nejpozději do pěti (5) dnů ode dne vkladu vlastnického práva Nabyvatele do katastru nemovitostí.

5. Prohlášení Smluvních stran 5.

1. Převodce tímto prohlašuje a ujišťuje Nabyvatele, že dále uvedená prohlášení jsou k okamžiku uzavření této Smlouvy pravdivá a nejsou zavádějící. Převodce bere na vědomí, že Nabyvatel při uzavírání této Smlouvy spoléhá na prohlášení uvedená v tomto článku této Smlouvy; rozpor uvedených prohlášení se skutečností zakládá právo Nabyvatele na náhradu škody. 5.1.

1. Převodce je výlučným vlastníkem Nemovitostí včetně jejích veškerých součástí a příslušenství a jakýchkoliv dokumentů uzavíraných na základě této Smlouvy či v souvislosti s ní, jakož i k výkonu práv a plnění závazků vyplývajících z této Smlouvy nebo jakýchkoliv dokumentů uzavíraných na základě této Smlouvy či v souvislosti s ní. 5.1.

2. Převodce učinil veškeré úkony a přijal veškerá opatření nezbytná k tomu, aby mohl platně uzavřít a plnit tuto Smlouvu, k uzavření a plnění této Smlouvy se nevyžaduje souhlas žádného orgánu Převodce. 5.1.

3. Převodce prohlašuje, že v důsledku uzavření a plnění této Smlouvy nedojde k porušení či neplnění jakýchkoliv ujednání, dohod, rozhodnutí či právních předpisů, která se vztahují na Převodce nebo jakoukoli část jejich majetku. 5.1.

4. Neexistují žádné smlouvy, které by zakládaly jakákoliv věcná či závazková práva třetích osob k Nemovitostem, jež dosud nejsou zapsána v katastru nemovitostí, ani nejsou u příslušného katastrálního úřadu podány žádné návrhy týkající se Nemovitostí, o nichž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Převodce dále prohlašuje, že právní vztahy k Nemovitosti nejsou dotčeny změnou a že mu není známa jakákoliv třetí osoba, která by mohla k Nemovitosti požadovat zápis poznámky spornosti dle ustanovení § 985 a § 986 Občanského zákoníku; 5.1.

5. V souvislosti s Nemovitostmi nebylo zahájeno žádné soudní, správní, rozhodčí, exekuční, insolvenční, restituční či jakékoliv jiné řízení, ani není Převodci známo, že by zahájení takového řízení hrozilo. 5.1.

6. Na Nemovitostech neváznou žádné dluhy, zástavní ani jiná věcná práva, jež dosud nejsou zapsána v katastru nemovitostí. 5.

2. Nabyvatel tímto prohlašuje a ujišťuje Převodce, že dále uvedená prohlášení jsou k okamžiku uzavření této Smlouvy pravdivá a nejsou zavádějící. Nabyvatel bere na vědomí, že Převodce při uzavírání této Smlouvy spoléhá na prohlášení uvedená v tomto článku této Smlouvy; rozpor uvedených prohlášení se skutečností zakládá právo Převodce na náhradu škody. 5.2.

1. Nabyvatel má právní způsobilost (svéprávnost) k uzavření této Smlouvy a jakýchkoli dokumentů uzavíraných na základě této Smlouvy či v souvislosti s ní, jakož i k výkonu práv a plnění závazků vyplývajících z této Smlouvy nebo jakýchkoli dokumentů uzavíraných na základě této Smlouvy či v souvislosti s ní. 5.2.

2. Nabyvatel učinil veškeré úkony a přijal veškerá opatření nezbytná k tomu, aby mohl platně uzavřít a plnit tuto Smlouvu. V důsledku uzavření a plnění této Smlouvy nedojde k porušení či neplnění jakýchkoliv ujednání, dohod, rozhodnutí či právních předpisů, která se vztahují na Nabyvatele nebo jakoukoli část jeho majetku. 5.2.

3. Nabyvatel se před podpisem této Smlouvy důkladně seznámil s právním i faktickým stavem Nemovitostí a s příslušným výpisem z katastru nemovitostí. 5.

3. S ohledem na sjednanou výši Kupní ceny Smluvní strany prohlašují, že vylučují použití ustanovení § 1793 Občanského zákoníku.

6. Oznamování 6.

1. Oznámení nebo jiná sdělení podle této Smlouvy musí být učiněna písemně v českém jazyce. Jakékoliv úkony směřující ke skončení této Smlouvy musí být oznámeny druhé Smluvní straně formou doporučeného dopisu. Oznámení nebo jiná sdělení podle této Smlouvy se budou považovat za řádně učiněná, pokud budou doručena osobně, poštou, emailem či kurýrem na níže uvedené adresy nebo na jinou adresu, kterou příslušná Smluvní strana v předstihu písemně oznámí druhé Smluvní straně. a. Převodce: Adresa: [adresa], [PSČ] [obec a číslo] E-mail: [email] b. Nabyvatel: Adresa: [obec] - [část obce a číslo], PSČ [číslo] E-mail: [email] 6.

2. Jakékoliv změny údajů pro oznamování je příslušná Smluvní strana povinna neprodleně oznámit druhé Smluvní straně formou dopisu nebo emailu. Účinnost oznámení nastává desátým (10.) dnem následujícím po dni doručení tohoto oznámení druhé Smluvní straně.

7. Úhrada nákladů 7.

1. Náklady, jež kterékoliv ze Smluvních stran vznikly v souvislosti s uzavřením této Smlouvy a plněním závazků z ní vyplývajících, hradí ta ze Smluvních stran, na jejíž straně náklady vznikly, nedohodnou-li se Smluvní strany písemně jinak. 7.

2. Smluvní strany berou na vědomí, že náklady související se vkladem vlastnického práva Nabyvatele do katastru nemovitostí dle této Smlouvy (správní poplatek) nese Nabyvatel.

8. Závěrečná ustanovení 8.1. [příjmení] Smlouva je vyhotovena ve třech (3) vyhotoveních v českém jazyce, přičemž Převodce obdrží jedno (1) vyhotovení, Nabyvatel obdrží jedno (1) vyhotovení a jedno (1) vyhotovení je určeno pro provedení vkladu vlastnického práva Nabyvatele do katastru nemovitostí, přičemž toto vyhotovení bude opatřeno úředně ověřenými podpisy Smluvních stran. 8.

2. Změny nebo doplňky této Smlouvy včetně jejích příloh musejí být vyhotoveny písemně a podepsány oběma Smluvními stranami. 8.3. [příjmení] Smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem podpisu oběma Smluvními stranami. <i>Smluvní strany prohlašují, že Smlouva byla uzavřena na základě jejich pravé a svobodné vůle, nikoliv v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, a že Smlouvě rozumí a jsou oprávněni zavázat se způsobem zde uvedeným, na důkaz čehož připojují níže své vlastnoruční podpisy.</i> V dne V dne [právnická osoba] [právnická osoba] [jméno] [příjmení], jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], člen představenstva II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám zástupkyně žalované náklady řízení ve výši 32 080 Kč a to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou o nahrazení projevu vůle došlou soudu dne 23. 10. 2017 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud nahradil za žalovanou projev vůle spočívající v přijetí návrhu smlouvy ve znění uvedeném v žalobním návrhu. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] Smlouvu o převodu obchodního podílu ve výši 90 % odpovídající vkladu do základního kapitálu ve výši 360 000 Kč ve [právnická osoba] s.r.o., [IČO] dříve [právnická osoba] (dále jen„ společnost"). Na základě Smlouvy o převodu podílu se pan [jméno] [příjmení] stal společníkem ve Společnosti. Dále byl [jméno] [příjmení] zvolen jednatelem společnosti, a to ke dni [datum]. V průběhu jednání o převodu podílu ve společnosti jednal budoucí společník a jednatel společnosti [jméno] [příjmení] se žalobkyní o převodu pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře [výměra], v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsaném u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] (dále jen„ pozemek"), přičemž k převodu pozemku do vlastnictví žalobkyně mělo dojít po úspěšném převodu podílu a splnění dalších podmínek. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] nebyli schopni domluvit se na kupní ceně za převod podílu ve společnosti. S ohledem na tuto skutečnost byla sjednaná kupní cena za převod podílu ve společnosti dle Smlouvy o převodu podílu s tím, že pozemek bude převeden do vlastnictví žalobkyně. Uvedené bylo konstatováno a potvrzeno na valné hromadě společnosti, resp. žalovaného dne [datum], po uzavření Smlouvy o převodu podílu, a to za přítomnosti několika svědků. Kupní cena za převod podílu dle Smlouvy o převodu podílu byla stranami sjednána výslovně s ohledem na skutečnost, že pozemek bude převeden do vlastnictví žalobkyně. Pozemek však nebylo možné převést do vlastnictví žalobkyně před převodem podílu ve společnosti, jelikož na pozemku měl být realizován stavební záměr stavby [anonymizováno], kdy toto [anonymizováno] bylo součástí developerského projektu na [anonymizována čtyři slova]. K výše uvedenému stavebnímu záměru bylo příslušným stavebním úřadem vydáno stavební povolení. Žalobkyně se s panem [jméno] [příjmení] dohodla, že z uvedeného důvodu bude pozemek převeden do vlastnictví žalobkyně, a to ve chvíli, kdy bude ze strany žalované zažádáno u příslušného stavebního úřadu o změnu stavby před dokončením. Na základě výše uvedeného má žalobkyně za to, že mezi ní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní k pozemku (dále jen„ smlouva "), a to v ústní formě, přičemž ústní forma smlouvy o smlouvě budoucí kupní není v tomto případě zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.") ani jinými právními předpisy vyloučena. V kontextu ustanovení § 560 o.z. má žalobkyně za to, že smlouva o smlouvě budoucí kupní, resp. smlouva, není právním jednáním, kterým se převádí či zřizuje věcné právo k nemovité věci a nedochází tak k dotčení právních vztahů k nemovitým věcem. Právním jednáním, které je schopno vyvolat dané účinky je v tomto konkrétním případě pouze kupní smlouva, které Smlouva bezesporu předcházela. Žalobkyně dále v žalobě konstatuje, že pan [jméno] [příjmení] potvrdil uzavření Smlouvy e-mailem dne 3. 2. 2016 (tedy v době, kdy byl jednatelem a společníkem žalované), kdy za žalovanou deklaroval, že:„ jakmile budeme mít vyřešené [anonymizováno] na úrovni stavebního povolení jinde, požádáme o změnu stavby před dokončením s tím, že [anonymizováno] bude jinde. V ten okamžik bude pozemek (pozn. parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec]) z našeho pohledu nepotřebný a převedeme jej na tebe (pozn. na Žalobce) de-facto za korunu." Dle žalobkyni dostupných informací byla žádost o změnu stavby před dokončením k příslušnému stavebnímu úřadu podána, přičemž jí bylo ze strany stavebního úřadu vyhověno. Skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo platně k uzavření smlouvy lze dovodit i z povahy občanského zákoníku, například z ustanovení § 574 o.z. Jednání žalobkyně tak po celou dobu směřovalo k naplnění smlouvy a v souladu s uzavřenou smlouvou se také chovala, jelikož se jejím uzavřením cítí být vázána. Po splnění všech podmínek smlouvy, zejména po úspěšném převodu podílu ve společnosti a úspěšném vyřízení žádosti o změně stavby před dokončením, vyzvala dne 17. 7. 2017 žalobkyně žalovanou k uzavření kupní smlouvy, na jejímž základě mělo dojít k převodu pozemku do vlastnictví žalobkyně. Spolu s výzvou zaslala žalobkyně žalované kupní smlouvu dle sjednaných podmínek, v příslušném počtu vyhotovení a dále i návrh vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Výzva byla žalované řádně doručena, nicméně žalovaná na výzvu nereagovala a kupní smlouvu ve lhůtě stanovené žalobkyní neuzavřela. Dne 18. 8. 2017 podala žalobkyně za účelem ochrany svých práv návrh na zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí, jelikož se obávala, že by s pozemkem mohlo být neoprávněně nakládáno, přičemž se ukázalo, že její obava byla oprávněná. Skutečnost, že žalovaná nemá v úmyslu kupní smlouvu uzavřít, vyplývá také z jednání žalované, kdy po obdržení výzvy uzavřela žalovaná s panem [jméno] [příjmení], který je jednatelem a společníkem žalované smlouvu o zřízení zástavního práva k pozemku, jak vyplývá z katastru nemovitostí. Dne 4. 9. 2017 (plomba dne [datum]) bylo zahájeno řízení o vkladu zástavního práva, které je vedeno u [stát. instituce], [stát. instituce], pod sp. zn. V [číslo] Zástavní smlouvou má být zřízena zástava k pozemku, přičemž žalobkyni není znám rozsah a počet pohledávek, které zajišťuje a nelze vyloučit, že hodnota zajištěných pohledávek bude významně přesahovat hodnotu pozemku. Tímto jednáním došlo ke změně hodnoty pozemku, kdy žalobkyně má za to, že k tomuto došlo v úmyslu žalované znehodnotit pozemek. Z uvedeného jednání žalované je zřejmé, že nemá zájem plnit povinnosti ze smlouvy Žalobkyně je proto z přesvědčena, že povinnost žalované uzavřít kupní smlouvu nadále trvá a zároveň se domnívá, že se žalovaná této povinnosti snaží všemi prostředky vyhnout. Žalobkyně považuje jednání žalované za zcela účelové s úmyslem poškodit žalobkyni s tím, že nedodržela povinnosti stanovené jí smlouvou. Žalobkyně se dále vyjádřila i k otázce způsobu jednání za [právnická osoba] [anonymizováno], resp. žalovanou. Uvedla, že v obchodním rejstříku vedeném [název soudu] je uvedeno, že za žalovanou, resp. za [právnická osoba] [anonymizováno] jedná jednatel samostatně s výjimkou mj. případu, kdy se jedná o prodej či nákup nemovitostí nad částku 100 000 Kč, kdy v takovém případě zastupují [právnická osoba] [anonymizováno] oba jednatelé. S ohledem na výše uvedené má tak žalobkyně za to, že smlouva byla na základě jednání a e-mailové komunikace s panem [jméno] [příjmení] platně uzavřena, a to s ohledem na sjednanou kupní cenu za pozemek ve výši 1 Kč, přičemž dle této domluvy stran byla připravena kupní smlouva.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Namítla, že žalobkyně nijak nespecifikuje, jaký byl obsah ústní dohody dne [datum], v žalobě pouze uvádí, že k dohodě došlo na valné hromadě a dále odkazuje na email pana [jméno] [příjmení] (jednatele žalované) ze dne 3. 2. 2016, ze kterého úmyslně cituje pouze vybranou část, aby tak vznikl dojem, že žalobkyni bylo uzavření smlouvy o smlouvě budoucí přislíbeno. Žalovaná potvrdila, že dne [datum] byla uzavřena Smlouva o převodu obchodního podílu ve výši 90 %. Tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], jednatel žalobkyně pan [jméno] [příjmení], pak opakovaně psal prostřednictvím emailu jednateli žalované panu [příjmení] a zasílal mu návrhy smlouvy o smlouvě budoucí. Dle těchto jeho návrhů však neměla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, ale [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž jednatelem byl též pan [příjmení]. Na uzavření takto navrhované smlouvy se však strany nikdy nedohodly. Sporná byla především otázka výše kupní ceny a způsob její úhrady, kdy pan [příjmení] navrhoval započtení odměny dle smlouvy o dílo, která též měla být teprve někdy v budoucnu uzavřena. Přílohou emailu je též dlužní úpis, který se však měl týkat pouze pana [příjmení] jako fyzické osoby a nikoli jako jednatele jakékoli společnosti. Pokud jde o email ze dne 3. 2. 2016, tento byl jako polední zaslán v souvislosti s budoucím nakládáním s pozemkem [číslo] mezi panem [příjmení] a panem [příjmení], a z něj zcela zřejmé, že k žádné dohodě nedošlo, a to ani obecné a již vůbec nelze mluvit o tom, že by se jednatelé dohodli na obsahu jakékoli smlouvy. Žalovaná v této souvislosti zdůraznila, že žalovanou musí ve věcech nákupu a prodeje nemovitostí v hodnotě nad 100 000 Kč vždy zastupovat oba jednatelé, a tedy i ústně uzavřená smlouva by musela být uzavřena s oběma jednateli. Tvrzení žalobkyně stran dohodnuté kupní ceny ve výši 1 Kč není pravdivé, neboť tato kupní cena nebyla nikdy mezi stranami sjednána. I ve výše uvedeném emailu je jednak uvedeno de-facto za korun, a navíc zde je uvedena podmínka splacení půjčky ve výši 300 000 Kč, o které již jednoznačně museli rozhodovat oba jednatelé. Žalovaná nikdy se žalobkyní nevedla ani jednání o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní a takováto smlouva nebyla nikdy uzavřena ani se [právnická osoba] [anonymizováno], která je v návrzích uvedena. Žalovaná dále odkazuje na usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy krajský soud konstatuje, že z textu celého emailu ze dne 3. 2. [číslo] není zřejmá ani základní představa obsahu smlouvy o smlouvě budoucí, ani jaká osoba by měla být kupujícím. Pokud pak jde o email ze dne 3. 2. 2016, tento představuje jen obecně koncipovaný protinávrh, avšak žalobkyně nijak netvrdí ani neoznačuje důkazy osvědčující, že by na tento email nějak reagovala.

3. Z listin předložených účastníky soud učinil následující skutková zjištění: -) z výpisu z OR žalobkyně, že společnost žalobkyně vznikla dne [datum], členem představenstva a jediným akcionářem je zapsán Ing. [jméno] [příjmení] -) z výpisu z OR žalované, že společnost žalované vznikla dne [datum], jednatel [příjmení] [jméno] v době od [datum] do [datum], jednatel [jméno] [příjmení] v době od [datum] -) z výpisu z OR [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], že tato společnost vznikla dnem [datum], přičemž obchodní firma s tímto názvem byla zapsáno do [datum], od [datum] je společnost zapsána jako [právnická osoba] -) ze smlouvy o převodu podílů ze dne [datum], že tato byla uzavřena mezi společností žalobkyně, zastoupenou [jméno] [příjmení], členem představenstva a [jméno] [příjmení] – tato skutečnost nebyla mezi účastníky nijak rozporována -) z informace o pozemku ze dne [datum], že předmětný pozemek je zapsán jako vlastnictví žalované společnosti -) z emailu odeslaného dne 3. 2. 2016 [jméno] [příjmení] pro Ing. [jméno] [příjmení] (kopie pro [jméno] [příjmení]) sou cituje:„ [příjmení] [jméno], nevím přesně co jste si s [anonymizováno] domluvili, ale zkusím opět zopakovat výhrady k navrhované konstrukci 1/ Majitelem [anonymizováno] je [anonymizováno], majitelem [anonymizováno] je [příjmení]. Vlastně nechápu, proč nemůžeme oba dva případy provázat. Dodatečné ručení jste požadovali za [příjmení], kde je situace podobná. Myslím, že to dokážete provázat stejně. Taky se mi to nelíbilo, ale než se hádat, přišlo mi to jednodušší podepsat. 2/stále nemám zadání jak mám postupovat při změně stavby před dokončením ohledně části stavebního povolení na pozemku [anonymizováno] 3/problém s kolaudací zamýšleného [anonymizováno] ohledně [anonymizováno] – zatím tam nevidím světlo na konci tunelu. Nejkritičtější scénář, který si umím představit, je situaci, kdy budeme nuceni vybudovat stavbu – [anonymizováno] na pozemku [anonymizováno] jenom proto, abychom mohli zkolaudovat [anonymizováno]. Asi nám je oběma jasné, že se případné [anonymizováno] na pozemku [anonymizováno] může hodit i Tvým budoucím záměrům, ale jak to nakonec vyřešíme vůbec netuším. Navíc ve smlouvě je tak vysoká pokuta, že bych musel být blázen, abych do takového rizika šel dobrovolně ………..Vlastně mi úplně uniká smysl Tvého počínání. Asi bych chtěl pochopit co s tím pozemkem vlastně zamýšlíš a naši dohodu uzavřel tak, aby vyhovovala oběma stranám. Já zatím tyto návrhy smluv chápu jako tlak, který mi vůbec nedává smysl a navíc nám může úplně zastavit realizaci záměru řádné kolaudace [anonymizováno]. Já jsem svoje obavy napsal, já asi chápu. Že za Tvým tlakem je [příjmení]. Ale z mého pohledu je reální cena pozemku 500 Kč/m2 (je stavební, bohužel je to včetně DPH v roce 2016). Cena pozemku je max. 1 mil. A to se nebudu bavit o [anonymizováno] a [název soudu]. Vlastně jsme už na to složili zálohu 300 tis. Zároveň chci opakovaně deklarovat, že o tento pozemek nemáme dlouhodobě zájem a nebudeme jej prodávat třetí straně bez Tvého výslovného souhlasu nebo jej nějak zatěžovat. [jméno] deklaruji, že jakmile budeme mít vyřešené [anonymizováno] na úrovni stavebního povolení jinde, požádáme o změnu stavby před dokončením s tím, že [anonymizováno] bude jinde. V ten okamžik bude pozemek z našeho pohledu nepotřebný a převedeme jej na tebe de-facto za korunu. Ale do té doby musí být splacena půjčka 300 tis. Ale musím být připraveni i na scénář, že [anonymizováno] tam budeme muset vybudovat a potom se asi budeme muset dohodnout jak a co s tím Je to pochopitelné ?? [jméno]“ - z rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavební úřad ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] o dodatečném povolení stavby před jejím dokončení [číslo] že bylo vydáno dodatečné povolení změny stavby tak, že změna stavby před jejím dokončením mimo jiné spočívá v odstoupení od záměru realizace [anonymizováno] a souvisejících inženýrských staveb….Jedná se pouze o realizaci zpevněné plochy- [anonymizováno] ve stejném rozsahu dle původní projektové dokumentace. Dále došlo ke změně názvu stavby:- [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] na pozemcích [číslo] k.ú. [obec] u [obec]. - z výzvy k uzavření kupní smlouvy ze dne 17. 7. 2017 zaslaná žalované zástupcem žalobkyně, že žalobkyně vyzvala žalovanou k bezodkladnému uzavření kupní smlouvy a návrhu na vklad do KN (tyto listiny bez podpisu žalované byly přílohou), a to do deseti dnů od doručení výzvy s tím, že pokud se tak nestane, je žalobkyně připravena se domáhat svých práv prostřednictvím soudu- jde tedy zároveň o předžalobní upomínku - z informace o řízení (náhled do KN) ze dne 20. 10. 2017, že dne 4. 9. 2017 (plomba dne [datum]) bylo zahájeno řízení o vkladu zástavního práva, které je vedeno u [stát. instituce], [stát. instituce], pod sp. zn. V [číslo], a to na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou - z emailu ze dne 8. 12. 2015, nazvaného jako Shrnutí- parcela [anonymizováno] zaslaného Ing. [příjmení] pro [jméno] [příjmení] soud cituje:„ Dobrý den [příjmení], na základě dnešního telefonického rozhovoru vám zasílám podklady k vyhotovení„ dohody“ o pozdějším vydání parcely [číslo] případ A…3. Vzhledem k tomu, že při oceňování obchodního podílu jsme se neshodli na ceně parcely [číslo] došlo k dohodě, že si tuto převedeme na jinou [právnická osoba] s.r.o., [IČO]. Poté se objevil požadavek ze strany nového vlastníka, že si parcelu chce ponechat až do května 2016, protože na pozemku je neprokjektován [anonymizováno] a jelikož oni započali se stavbou, chtějí řešit změnu stavby, potřebují z těchto důvodů si ji zatím ponechat v majetku. 5. [příjmení] jim rádi vyhovíme, ale chceme to mít smluvně ošetřeno, že pod určitou sankcí (2 mil. Kč) je povinen nám parcelu převést nejpozději do 6/ 2016.

6. Kupní ceny parcely stanovíme na základě odhadu……případ B…. 1. ….chtěli jsme touto parcelou ričit za půjčku ve výši 1mil. Kč od [právnická osoba] a.s. s tím, že by tato půjčka byla splatná v 6/ 2016. To znamená zformulovat to tak, že v případě, kdy nevrátíme do 6/ 2016 [právnická osoba] půjčku, tato parcela v ceně 700 000 Kč propadá [právnická osoba] ještě zůstane závazek 300 000 Kč z naší strany na doplacení. Půjčka by tedy byla zajištěna směnkou vlastní a touto parcelou. ……“ - z emailu ze dne 1. 2. 2016 od Ing. [příjmení] adresovaného [jméno] [příjmení], že Ing. [příjmení] zaslal dlužní úpis datovaný dne 1. 2. 2016, bez podpisů o tom, že si vypůjčil od společnosti žalované (půjčitel) částku 300 000 Kč s tím, že tuto částku vrátí nejpozději při uzavření kupní smlouvy na pozemek [číslo] nejpozději ke dni 30. 9. 2017 půjčitelem. Dále bylo zasláno písemné vyhotovení smlouvy o budoucí smlouvě kupní (bez data a podpisů) mezi žalovanou jako budoucí prodávající a [právnická osoba] [anonymizováno] jako budoucí kupující. Předmětem budoucí koupě měl být pozemek [číslo] budoucí prodávající se měl zavázat, že na výzvu budoucího kupujícího uzavře kupní smlouvu. Strany by si ujednaly, že budoucí kupující není oprávněn budoucího kupujícího vyzvat k uzavření kupní smlouvy před 30. 6. 2017, dále byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 2 300 000 Kč. Pokud jde o budoucí kupní cenu, tato měla být určena znaleckým posudkem, vypracovaným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. - z kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba] jakou kupující ze dne 16. 6. 2008, že předmět kupní smlouvy byl pozemek [číslo] (nově vzniklý geometrickým plánem). V čl. III bod 3 si strany dohodly na předkupním právu ve prospěch prodávajícího v případě dalšího prodeje pozemkové parcely, která je předmětem této smlouvy. Za stranu prodávající jednala [jméno] [příjmení], za stranu kupující Ing. [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. - ze zástavní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi zástavním věřitelem [jméno] [příjmení] a zástavcem [právnická osoba] bylo ujištěno, že k zajištění pohledávky zástavního dlužníka ve výši [částka] byla zřízena zástava mimo jiné k pozemku [číslo]. Za zástavce (žalovanou) zástavní smlouvu podepsali [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], jednatelé společnosti žalované.

4. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že návrhem došlým původně [název soudu] dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání předběžného opatření k pozemku [číslo] v němž žalobkyně tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla ústně uzavřena smlouva o budoucí smlouvě kupní, jejímž předmětem měla být koupě pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře [číslo] m², v [katastrální uzemí], [územní celek], přičemž podmínka k uzavření budoucí kupní smlouvy byla vázána ke změně stavby na pozemku u příslušného stavebního úřadu. Podmínka byla dle žalobkyně naplněna rozhodnutím [stát. instituce] ([anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]) o dodatečném povolení změny stavby na předmětném pozemku. Žalobkyně podle návrhu vyzvala žalovanou k uzavření kupní smlouvy, na což žalovaná reagovala tím, že učinila právní kroky směřující k zastavení předmětného pozemku ve prospěch svého jednatele s úmyslem předmět kupní smlouvy znehodnotit. Žalobkyně se tak obává, že žalovaná by svým jednáním mohla ohrozit případný výkon rozhodnutí a současně je nutné zatímně upravit poměry mezi účastníky před podáním žaloby ve věci samé. Žalovaná ve věci podala vyjádření, kdy uvedla, že žádná smlouva o budoucí kupní smlouvě uzavřena nebyla, přičemž vychází jednak ze vzájemné emailové komunikace a jednak z okolnosti, že k takovému jednání jsou oprávněni pouze oba jednatelé společně, avšak žalobkyně se nároku domáhá na základě ústní dohody uzavřené pouze s panem [jméno] [příjmení]. Z tohoto důvodu žalovaná navrhla, aby soud návrh na předběžné opatření zamítl. Usnesením ze [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] okresní soud zamítl návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu žalované právně nakládat s pozemkem parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře [číslo] m², v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], zejména pak tyto pozemky prodat, směnit, darovat, či zatížit věcným právem či právem nájmu (výrok I.), dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám její právní zástupkyně na nákladech řízení částku 5 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.), že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet [název soudu] soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, s tím, že ke dni vydání rozhodnutí je soudní poplatek již zaplacen (výrok III) a konečně že žalobkyni se vrací z účtu soudu jistota složená za návrh na předběžné opatření ve výši 50 000 Kč (výrok IV.). K odvolání žalobkyně [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení okresního soudu ve výrocích I. a IV. potvrdil, ve výroku III. změnil tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení před okresním soudem ve výši 4 356 Kč a ve výroku III. zrušil.

5. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení upravujících smlouvu o smlouvě budoucí v ustanoveních § 1785 až § 1788 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Tato právní úprava je dispozitivní a strany se mohou dohodnout jinak, než jak je v těchto ustanoveních předpokládáno. Na tuto právní úpravu pak navazuje ustanovení § 634 o.z., který se týká promlčení práv ze smlouvy o smlouvě budoucí. Ustanovení § 1785 až 1788 o.z. mají dispozitivní charakter a smluvní strany si mohou své vztahy modifikovat dle svého uvážení. Smlouva o smlouvě budoucí (pactum de contrahendo) není samostatným typem smlouvy, ale zakládá mezi subjekty smluvní (kontraktační) povinnost. Na jejím základě vzniká smluvním stranám povinnost k uzavření určité konkrétní smlouvy (dále jen“ realizační smlouva“), přičemž se nemusí jednat pouze o smluvní typ uvedený v o.z., ale může se jednat i o smlouvu nepojmenovanou. Předmětem smlouvy o smlouvě budoucí je závazek alespoň jedné strany po výzvě realizované v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku po nabytí účinnosti smlouvy o smlouvě budoucí, uzavřít budoucí smlouvu (realizační smlouvu), jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Smlouvu o smlouvě budoucí budou pravidelně uzavírat strany budoucí smlouvy, výjimkou jsou případy univerzální sukcese, ať již v důsledku dědění nebo přeměn právnických osob. Smlouva o smlouvě budoucí nemá stanovenou formu; formu smlouvy o smlouvě budoucí nelze dovozovat z formy smlouvy v budoucnu uzavírané. Postačí tedy, pokud bude smlouva o smlouvě budoucí uzavřena ve formě ústní, a to i tehdy, pokud bude pro budoucí smlouvu, která má být na základě smlouvy o smlouvě budoucí uzavřena, vyžadována písemná nebo i přísnější forma (např. forma notářského zápisu, povinnost k ověření podpisů apod.). Protože nedodržení formy smlouvy o smlouvě budoucí nemůže být stiženo absolutní neplatností, lze z důvodu právní jistoty písemnou formu smlouvy o smlouvě budoucí plně doporučit, neboť to usnadní případnou důkazní situaci. Podstatné náležitosti smlouvy: a) identifikace smluvních stran- viz výše, b) závazek ke kontraktační povinnosti – tedy povinnost alespoň jedné nebo více smluvních stran uzavřít po vyzvání realizační smlouvu. Povinnost uzavřít realizační smlouvu musí ze smlouvy o smlouvě budoucí vyplývat minimálně jedné straně smlouvy (strana zavázaná). Druhá strana má naopak právo učinit výzvu k uzavření smlouvy (strana oprávněná). Pokud je smlouva o smlouvě budoucí uzavírána způsobem předvídaným zákonem, pak je vlastně smlouvou o smlouvě budoucí sjednáván závazek strany zavázané přijmout na výzvu strany oprávněné návrh k uzavření realizační smlouvy, c) vymezení obsahu realizační smlouvy, když tento obsah musí být vymezen alespoň obecným způsobem (k tomu srovnej Rozsudek [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Dále je obvyklé, že smlouva o smlouvě budoucí obsahuje lhůtu, ve které může oprávněná strana vyzvat stranu zavázanou k uzavření realizační smlouvy. Tato lhůta však není podstatnou náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí. Pokud není ve smlouvě o smlouvě budoucí tato lhůta uvedena, pak platí, že může strana oprávněná vyzvat stranu zavázanou k uzavření realizační smlouvy do jednoho roku ode dne účinnosti smlouvy o smlouvě budoucí (§ 1785 NOZ). Tato lhůta má prekluzívní charakter; pokud by oprávněná strana nevyzvala stranu zavázanou k uzavření realizační smlouvy včas, povinnost uzavřít realizační smlouvu zaniká (§ 1788 NOZ). Zároveň se též jedná o lhůtu hmotněprávní – v této lhůtě musí být výzva zavázané straně již doručena.

6. Pokud by zavázaná strana svou povinnost uzavřít smlouvu nesplnila, ačkoliv k tomu byla včas vyzvána, může oprávněná strana požadovat, aby obsah realizační smlouvy určil soud nebo osoba určená k tomu ve smlouvě (blíže k obsahu budoucí smlouvy a jejímu určení výklad pod písmenem c) - ustanovení § 1787 odst. 1 o.z. Zákon upravuje jednotlivá hlediska, k nimž soud nebo třetí osoba přihlížejí při určení smlouvy (viz komentář Občanský zákoník V. Závazkové právo, 1. vydání, s [číslo]):„ Na prvním místě stojí účel budoucí smlouvy, ten je nutné odlišit od účelu smlouvy o smlouvě budoucí. Je nutné respektovat, že každá ze stran může spatřovat účel v něčem jiném, jejich hospodářské zájmy jsou odlišné. Dále je nutné respektovat, že strana, nebo alespoň jedna z nich, převzaly povinnost uzavřít smlouvu. Soud vychází při určení obsahu smlouvy z návrhu stran. Obecně je třeba říci, že by měl respektovat shodnou vůli stran, ať už je vyjádřena ve smlouvě o smlouvě budoucí při určení obsahu smlouvy, při jednání o uzavření budoucí smlouvy nebo v průběhu řízení. Přihlíží přitom i k okolnostem, za nichž byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena. Soud by dále měl dbát o poctivé uspořádání práv a povinností. Neměly by být určeny ve prospěch jedné strany, měly by se blížit tomu, co by strany rozumně sjednaly, například při určení lhůt plnění, práv z vad, řešení sporů ze smlouvy. Přestože to zákon na tomto místě výslovně nezdůrazňuje, obsah smlouvy by měl být určen v souladu se zákonem a dobrými mravy (ustanovení § 547 o.z.)

7. Podle ustanovení § 120 odst. 1 věty první o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 120 odst. 3 věty druhé o. s. ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

8. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 odst. 1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána a kdy tedy výsledky zhodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o pravdivosti této skutečnosti, ani o tom, že by tato skutečnost byla nepravdivá.

9. S přihlédnutím k výše uvedené povinnosti tvrzení, soud při jednání dne 9. 4. 2019 vyzval ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1,3 o.s.ř. žalobkyni k dotvrzení skutečností a navržení důkazů, které by eventuálně mohly vést pro ni k příznivému výsledku sporu. Šlo o doplnění tvrzení žalobkyně o následující skutečnosti: kdy a mezi kým (případně jakým způsobem) byla uzavřena smlouva o smlouvě, dále k tomu k tomu, zda a jakým způsobem a jaká byla sjednána lhůta pro výzvu k uzavření kupní smlouvy (ve smlouvě o smlouvě budoucí) ve smyslu ust. § 1785 o.z. a nakonec doplnila tvrzení týkajících se podstatných náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí, a to tvrzení o závazku ke kontraktační povinnosti, tedy povinnosti zástupců obou společností uzavřít po vyzvání kupní smlouvu k předmětnému pozemku a tvrzení k vymezení obsahu kupní smlouvy (s tím, že tento obsah musí být vymezen alespoň obecným způsobem). Současně byla žalobkyně vyzvána ke sdělení, z jakých důvodů byl předložen důkaz – e-mail ze dne 3. 2. 2016 a jakou skutečnost má tento důkaz prokazovat. Žalobkyně byla současně vyzvána, aby označila důkazy k prokázání tvrzení a předložila soudu listiny, pokud jimi bude prokazovat svá tvrzení. Žalobkyně byla zároveň poučena, že nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní může mít za následek vydání pro žalobkyni nepříznivého rozhodnutí.

10. Na výzvu soudu žalobkyně při jednání uvedla, že ústní smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena dne [datum] v rámci jednání na valné hromadě (v průběhu valné hromady) mezi panem [příjmení], jako zástupcem žalobkyně a panem [příjmení], jako zástupcem žalované společnosti. Ve vyjádření ze dne 9. 5. 2019 reagovala žalobkyně takto: - stran sjednání lhůty pro výzvu k uzavření kupní smlouvy žalobkyně doplnila, že lhůta jednoho roku počala běžet ode dne právní moci rozhodnutí o dodatečném povolení ze dne 7. 6. 2016; právní moc nastala dne 17. 9. 2016. Z emailu ze dne 3. 2. 2016 vyplývá, že [jméno] [příjmení] stanovil podmínku vydání rozhodnutí pro převod pozemku. Protože žalobkyně vyzvala žalovanou k uzavření kupní smlouvy dne 17. 7. 2017, bylo to ve lhůtě pro učinění výzvy podle § 1785 o.z. -stran podstatných náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí žalobkyně doplnila, že mezi stranami byla uzavřena smlouva platně a s určitostí, kdy byly vymezeny strany, byl vymezen předmět, úplata a strany se tak zavázaly k budoucí kontraktační povinnosti. Obsah budoucí kupní smlouvy o převodu pozemku byl sjednán obecným způsobem, kdy z komunikace, která proběhla mezi stranami vyplývá, že a) byly vymezeny strany smlouvy o převodu, kdy Ing. [příjmení] vždy jednal jménem společností, které v postavení jejich statutárního orgánu zastupoval. Podle žalobkyně tak není rozhodující, že původně zvolil jako účastníka [právnická osoba] [anonymizováno], jelikož jediným společníkem této společnosti je společnost žalobkyně, ve které je Ing. [příjmení] jediným akcionářem; b) byl jednoznačně specifikován předmět smlouvy o převodu pozemku, tj. pozemek a c) byla specifikována úplata ve smlouvě o převodu, která souhlasí s potvrzením ze strany pana [jméno] [příjmení] dle emailu ze dne 3. 2. 2016 - stran emailu ze dne 3.2.2016 žalobkyně doplnila, že šlo o soukromou korespondenci, kterou [jméno] [příjmení] potvrdil, že došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní k pozemku, která byla uzavřena ústně dne 13. 11. 2015. Při jednání dne 4. 8. 2020 pak žalobkyně k výzvě soudu uvedla, pokud jde o dobu po datu 3. 2. 2016, žádná další jednání mezi účastníky neprobíhala, a to ani písemně ani ústně. Žalobkyně předmětný mail měla za potvrzení o uzavřené smlouvě o smlouvě budoucí. Žalobkyně toliko dne 17. 7. 2017 vyzvala žalovanou ke splnění – tedy k uzavření kupní smlouvy.

11. V projednávané věci žalobkyně tak tvrdí, že mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena ústní smlouva o smlouvě budoucí, na základě níž se žalovaná zavázala žalobkyni prodat předmětný pozemek za jednu korunu. Podle žalobkyně mělo být uzavření uvedené smlouvy o smlouvě budoucí potvrzeno v e-mailu jednatele žalované [jméno] [příjmení] ze dne 3. 2. 2016. Z předmětného e-mailu ze dne 3. 2. 2016, nadepsaného předmětem„ Re: Dlužní úpis, Smlouva o budoucí smlouvě kupní“, se v třetím odstavci píše [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení]:„ Vlastně mi úplně uniká smysl Tvého počínání. Asi bych chtěl pochopit, co s tím pozemkem vlastně zamýšlíš a naší dohodu uzavřel tak, aby vyhovovala oběma stranám. Já zatím tyto návrhy smluv chápu jako tlak, který mi vlastně vůbec nedává smysl, a navíc nám může úplně zastavit realizaci záměru řádné kolaudace [anonymizováno]“. [ulice] odstavci pak [jméno] [příjmení] dodává:„ Zároveň chci opakovaně deklarovat, že o tento pozemek nemáme dlouhodobě zájem a nebudeme jej prodávat třetí straně bez Tvého výslovného souhlasu nebo jej nějak zatěžovat. [jméno] deklaruji, že jakmile budeme mít vyřešené [anonymizováno] na úrovni stavebního povolení jinde, požádáme o změnu stavby před dokončením s tím, že [anonymizováno] bude jinde. V ten okamžik bude pozemek z našeho pohledu nepotřebný a převedeme jej na tebe de-facto za korunu. Ale do té doby musí být splacena půjčka 300 tis. Ale musíme být připraveni i na scénář, že [anonymizováno] tam budeme muset vybudovat a potom se asi budeme muset dohodnout jak a co s tím.“ 12. Po provedeném dokazování má soud shodně za prokázané, že žalobkyně svá tvrzení stran uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní smlouvy žádným způsobem neprokázala, a to ani listinami ani navrženými výslechy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení], kdy tyto výslechy nebyly soudem provedeny z těchto důvodů: [jméno] [příjmení] nemohla dosvědčit, že dne [datum] došlo na valné hromadě k uzavření ústní smlouvy o smlouvě budoucí kupní smlouvy a že byly dohodnuty všechny podstatné náležitosti a jaké, neboť se této valné hromady nezúčastnila. Skutečnost, že byla s věcí obeznámena, by na to neměla vliv, neboť by vypovídala pouze k tomu, co jí bylo sděleno apod. Pokud jde o výpověď [jméno] [příjmení], její věrohodnost zpochybnila sama žalobkyně, když smlouvu o zřízení zástavního práva, kterou uzavřel jako jednatel žalované s [jméno] [příjmení] prohlásila jako účelovou; navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že jde o bývalého jednatele žalované, což rovněž vypovídací hodnotu tohoto důkazu značně snižuje. Stejně tomu je i u navržené výpovědi Ing. [příjmení], který by byl slyšen jako účastník řízení a stěží si lze představit, že by svou výpovědí prokázal tvrzení uvedená v žalobě a v průběhu řízení. Pokud pak jde o email ze dne 3.2. 2016, soud shodně se žalovanou, jakož i s názorem odvolacího soudu ve věci zamítnutí návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření (viz výše) má za to, že tento email není a ani nemůže být potvrzením o uzavření smlouvy o budouí smlouvě kupní, neboť v kontextu s emailovou korespondencí, kterou předložila k důkazu žalovaná, že jde o reakci [jméno] [příjmení] nikoli na tvrzenou ústně uzavřenou smlouvu dne [datum], ale na emaily a návrhy Ing. [příjmení], které zaslání tohoto emailu předcházely. K tomu soudkyně z odůvodnění usnesení odvolacího soudu:„ Naopak, text druhého odstavce jednoznačně reaguje na dosavadní návrhy smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze strany adresáta e-mailu. V čtvrtém odstavci pisatel e-mailu jednoznačně vyjadřuje připravenost o takovou smlouvu uzavřít, a vymezuje základní body a podmínky, za při jejichž splnění by měla být smlouva uzavřena. Je však zřejmé, že ani vyslovená základní představa není definitivní. Z textu e-mailu nadto není ani zcela zřejmé, jaká osoba by měla být kupujícím, zda žalobkyně nebo Ing. [jméno] [příjmení]. Jinými slovy, e-mail [jméno] [příjmení] ze dne 3. 2. 2016 sice osvědčuje, že účastníci o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí jednali, neosvědčuje však, že by tato smlouva byla nakonec skutečně uzavřena“. Žalobkyně pak ani netvrdí a ani neoznačuje důkazy prokazující, že by na e-mail [jméno] [příjmení] ze dne 3. 2. 2016 žalobkyně nějak reagovala a k jeho rámcovému návrhu se ještě dále vyjadřovala, případně jej akceptovala, resp. že by smlouva o smlouvě budoucí byla mezi účastníky následně skutečně dohodnuta a uzavřena.“ Ostatně žalobkyně sama tvrdila, že předmětný email bere jako potvrzení o uzavření smlouvy a že už se žalovanou nadále nejednala.

13. V řízení tak zůstala tvrzení žalobkyně neprokázaná a soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalobkyně neprokázala svá tvrzení stran uzavření ústní smlouvy o smlouvě budoucí kupní smlouvě ani stran přijetí návrhu žalovanou. Z těchto důvodů se soud proto již nezabýval otázkou včasnosti výzvy k uzavření kupní smlouvy ani dalším sporným otázkám. Jen na okraj pak soud uvádí, že již samotná skutečnost, že kupní cena měla být sjednána za 1 Kč, ačkoli sám Ing. [příjmení] v návrhu kupní smlouvy (zaslanému [jméno] [příjmení] hovoří o ceně určené znalcem) a tzv. shrnutí pak o částce 1 000 000 Kč; je sama o sobě velmi zarážející a vzbuzuje pochybnosti. Jak bylo uvedeno výše, soud má při rozhodování o žalobě na nahrazení projevu vůle vycházet ze shodné vůle obou stran, což v předmětné věci splněno nebylo a lze s určitostí říci, že pokud by žalobě jako takové bylo vyhověno, zcela jistě by šlo o spořádání práv a povinností jen jedné strany, a to žalobkyně. Rovněž zarážející je i ta skutečnost, že Ing. [příjmení] zaslal [jméno] [příjmení] (viz emailová korespondence) návrh smlouvy o budoucí kupní smlouvě (pro [právnická osoba]) v písemné podobě a zůstává otázkou, proč tak neučinil i předtím, tedy pro posuzovaný případ.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o.s.ř.“), tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 080 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, vyjádření k žalobě, 2x replika k vyjádření žalobkyně a 4x účast na jednání soudu ve dnech 9. 4. 2019, 23. 7. 2019, 9. 7. 2020 a 4. 8. 2020) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovné ve výši 8 912 Kč v souvislosti se dvěma cestami realizovanými v roce 2019 z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu] [registrační značka] za 460 ujetých km x 4,10 Kč při ceně 33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a se dvěma cestami realizovanými v roce 2020 z [obec] do [obec] a zpět stejným automobilem za 460 ujetých km x 4,20 Kč při ceně 31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času ve výši 3 200 Kč (8x ½ hodiny a 100 Kč na jedno jednání) Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 5 567,20 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám advokátky, která žalovanou zastupovala (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.).

15. Povinnost žalobkyně zaplatit žalované dlužnou částku a náklady řízení byla stanovena v běžné lhůtě tří dnů, když soudu nebyly známy žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovit lhůtu delší (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).