21 C 135/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení , Bc. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 30 258,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 878 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 21 380,51 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 630,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 638,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 672,17 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 672,17 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 389,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 712,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 244,67 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 244,67 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 720 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částek 16 394,60 Kč s příslušenstvím a 13 863,91 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] půjčila právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný spolu se sjednanými poplatky a příslušenstvím zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách do [datum]. Žalovaný však nehradil řádně a včas a ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 9 672,17 Kč a poplatek 6 722,43 Kč, po tomto dnu žalovaný již ničeho neuhradil. Dále, na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 14 000 Kč, kterou se žalovaný spolu se sjednanými poplatky a příslušenstvím zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách do [datum]. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, když ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 8 244,67 Kč a dlužný poplatek 5 619,24 Kč. Poté žalovaný uhradil ještě částku ve výši 12 793,90 Kč; do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 11 975 Kč. Žalobkyně k oběma smlouvám o zápůjčce uvedla, že před poskytnutím zápůjčky zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když se žalovaného dotazovala na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, a to zejména z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Žalovaný pak souhlasil, že uvedl své veškeré údaje a že s je vědom rizik s oběma zápůjčkami spojenými. Pro případ, že by soud však shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti podle ustanovení §§ 84 - 89 zákona o spotřebitelském úvěru, žalobkyně upozornila na skutečnost, že obě smlouvy byly uzavřeny po datu nabytí účinnosti uvedeného zákona a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje neplatnost této smlouvy. Pokud jde o žalovaného, dlužné částky nezaplatil ani po předžalobních výzvách, zaslaných doporučeně.

2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl žalovanému ustanoven (z důvodu neznámého pobytu) opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení] advokát. Ustanovená opatrovník ve vyjádření k žalobě uvedl, že má za to, že by žalobkyni měla být u smlouvy o zápůjčce přiznána toliko částka 6 853 Kč a u smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] toliko částka 2 025 Kč se zákonnými úrokem z prodlení, když ostatní nárokované částky, jako je odměna za zpracování a doručení ve výši 5 050 Kč a odměna za administrativní činnost ve výši 3 404 Kč by měla být zamítnuta, jelikož tyto představují skrytý úrok a proto jsou v rozporu s dobrými mravy. Při jednání soudu pak opatrovník připomněl povinnost soudu zkoumat, jakým způsobem žalobkyně u žalovaného prověřovala schopnost splácet zápůjčky s tím, že listinném důkazy předložené žalobkyní k této problematice, tuto skutečnost neprokazují.

3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že při podpisu smlouvy dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému částku ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 26 283 Kč představující uvedenou částku, úrok a poplatky, přičemž se dohodli na úroku ve výši 29 % ročně z dlužné částky. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že při podpisu smlouvy dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku vrátit spolu s úrokem a poplatky ve výši 22 600 Kč, přičemž se dohodli na úroku ve výši 29 % ročně z dlužné částky. Ze smluv nikterak nevyplývá, že by uvedené částky žalovaný převzal v rámci své podnikatelské činnosti.

4. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný předložil platný občanský průkaz a uvedl, že bydlí jako spolubydlící, má středoškolské vzdělání, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a není majitelem auta a peníze potřebuje z důvodu neočekávaných výdajů. Dále uvedl, že pracuje jako obsluha, adresu zaměstnavatele s tím, že pracuje na plný pracovní úvazek, jeho čistý příjem činí [částka], ostatní příjmy pak [částka], celkem tedy [částka] a jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka], přičemž právní předchůdkyně žalobkyně uvedené informace ověřila z pracovní smlouvy (datum buď [datum] nebo [datum]), třech bankovních výpisů za měsíce 2,3,4 a z výměru důchodu nebo podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný předložil platný občanský průkaz a uvedl, že bydlí jako nájemník, má [anonymizováno] vzdělání, je [anonymizováno], nemá žádnou [anonymizováno] povinnost a není majitelem auta a peníze potřebuje na opravy/rekonstrukce. Dále uvedl, že pracuje jako [anonymizováno], adresu zaměstnavatele s tím, že pracuje na plný pracovní úvazek, jeho čistý příjem činí [částka], ostatní příjmy pak 0 Kč, další čisté příjmy domácnosti [částka], celkem tedy [částka], splácí pouze právní předchůdkyni žalobkyně dluh splátkami [částka] měsíčně a jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka], přičemž právní předchůdkyně žalobkyně uvedené informace ověřila ze tří bankovních výpisů za měsíce 6, 7 a 8, ze tří výplatních pásek za 5, 6 a 7/ [rok], přičemž u dalších dokladů je uvedeno [anonymizováno] [rok].

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní dohodly na převodu pohledávek ze shora uvedených smluv za žalovaným. Výzvou ze dne [datum] pak žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání dluhu, přičemž dle podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne [datum].

6. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na tuto smlouvu uhradil celkem částku 11 975 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na tuto smlouvu uhradil celkem částku 5 147 Kč.

7. Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdce žalobkyně oznámila žalovanému oznámení pohledávky, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně.

8. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný tento skutkový stav:

9. Právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému celkem v souhrnu částku ve výši 26 000 Kč (12 000 Kč + 14 000 Kč) a žalovaný se zavázal uvedené částky vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky, přičemž žalovaný nejednal jako podnikatel. Před poskytnutím půjček předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla ze žalovaným sdělených údajů, jenž ověřila z pracovní smlouvy, bankovních výpisů, výplatních pásem a listiny, prokazující další příjem žalovaného. Žalovaný vrátil v souhrnu částky 5 147 Kč a 11 975 Kč. K postoupení pohledávky došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž + žalovaný i přes výzvu žalobkyně zbylou část dluhu neuhradil.

10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

11. Uzavřené smlouvy jeví znaky smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), neboť právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalovanému peníze jakožto věci stejného druhu a žalovaný se zavázal zapůjčené peníze jakožto věci stejného druhu vrátit. Jelikož smlouvu žalovaný neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřel je jakožto spotřebitel dle ustanovení § 419 o. z., vztahuje se na předmětnou věc i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú“). Dle ustanovení § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

12. Ústavní soud v nálezu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – [číslo] rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka (k tomu srovnej článek:„ Úvěryschopnost“, [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], autora Mgr. [příjmení]).

13. Dle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

14. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Dle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. S ohledem na výše uvedenou judikaturu je pak dle názoru obě smlouvy o zápůjčce, před jejichž uzavřením poskytovatel řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka, považovat za neplatné nejen dle § 87 odst. 1 z. s ú., ale i dle § 580 odst. 1 o. z. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat.

18. V dané věci soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že si u smlouvy ze dne [datum] ověřila tvrzení žalovaného z pracovní smlouvy ze dne [datum], tří výpisů bankovních účtů za měsíce 2, 3 a 4 a výměru důchodu nebo podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ze dne [datum]; neuvedla, zda pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou nebo neurčitou (pokud pak šlo o pracovní smlouvu ze dne [datum], tak pracovní poměr žalovaného trval teprve 15 dnů), neuvedla konkrétně zdroj druhého příjmu žalovaného ve výši [částka], ze žádného dokladu však již neověřila odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši [částka], přičemž tak rezignovala na ověření tvrzení o výdajích žalovaného, když si nenechala předložit například faktury či složenky k prokázání výše nájemného a měsíčních pravidelných poplatků a neprolustrovala žalovaného v registrech dlužníků. U smlouvy ze dne [datum] (za tři měsíce po uzavření předchozí smlouvy) ověřila tvrzení žalovaného ze tří výpisů bankovních účtů za měsíce 6,7 a 8, ze tří výplatních pásek za měsíce 5, 6 a 7/ [rok] s tím, že výměru důchodu nebo podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky uvedla [anonymizováno] [rok]; znovu tedy neuvedla, zda pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou nebo neurčitou, počet zdrojů příjmů uvedla jako jeden, ačkoli u kolonky výměr…. je uvedeno [anonymizováno] [rok] a zcela rezignovala na jakékoli ověření (ale i uvedení) ostatních příjmů domácnosti, když žalovaný uvedl, že je nájemce (předtím se označil jako spolubydlící) a je svobodný, rovněž tak ze žádného dokladu však již neověřila odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši [částka], přičemž tak rezignovala na ověření tvrzení o výdajích žalovaného, když si nenechala předložit například faktury či složenky k prokázání výše nájemného a měsíčních pravidelných poplatků a neprolustrovala žalovaného v registrech dlužníků.

19. Podle názoru soudu tak právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného nedostatečným způsobem, čímž porušila § 86 z. s. ú.,a proto jsou shora uvedené smlouvy o zápůjčce neplatné. S ohledem na neplatnost smluv soud proto uzavírá, že předmětné částky právní předchůdkyně vyplatila žalovanému bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil, je proto povinen částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, dle § 2991 o.z. vrátit, a to žalobkyni, neboť na ni v důsledku smlouvy o postoupení pohledávky dle § 1879 o. z. byly předmětné pohledávky převedeny. Jelikož právní předchůdkyně předala žalovanému v souhrnu částku 26 000 Kč, přičemž bylo prokázáno, že žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částky 5 147 Kč + 11 975 Kč, je žalovaný povinen vrátit žalobkyni částku ve výši 8 878 Kč.

20. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto má žalobkyně právo i na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to ode dne následujícího po dni, kdy žalobkyně vyzvala v předžalobní výzvě žalovaného k plnění (měl plnit do [datum]), neboť od tohoto dne je žalovaný v prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 41,32 %, tedy 2 720 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 211 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 258,51 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a jednoho úkonu po 2 340 Kč po zahájení řízení (vyjádření ze dne [datum]) a jednoho režijního paušálu po 300 Kč dle § 14 a.t., to vše včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 651 Kč ve výši 932,40 Kč Celkem by se jednalo o náhradu nákladů ve výši 6 583,40 Kč, podle poměru úspěchu a neúspěchu jde pak o částku 2 720 Kč. Náhrada za doplnění žaloby ve věci ze dne [datum], neboť šlo o doplnění žaloby na výzvu soudu, přičemž tato žalobní tvrzení spolu s důkazy měla být obsažena již v žalobě. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.).

22. Povinnost žalovaného/žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku a náklady řízení byla stanovena v běžné lhůtě tří dnů, když soudu nebyly známy žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovit lhůtu delší (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).