21 C 173/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky Anonymizováno Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, Anonymizováno Datum narození žalovaného o 20 235,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 235,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 235,38 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 652 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 235,38 Kč s příslušenstvím, neboť je poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. hodnota ze dne 16. 7. 2022, č. hodnota ze dne 26. 3. 2021, č. hodnota ze dne 24. 8. 2022, č. hodnota ze dne 15. 6. 2021. Dále byla uzavřena kupní smlouva ze dne 19. 12. 2022 č. hodnota, ze dne 17. 9. 2023 č. hodnota a č. hodnota, na jejichž základě poskytla žalobkyně žalovanému koncové zařízení typu jméno FO jméno FO jméno FO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jméno FO Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba a Anonymizováno jméno FO Anonymizováno Anonymizováno. Žalovaný se za odebrané zboží zavázal zaplatit kupní cenu formou pravidelných splátek podle dohodnutého splátkového kalendáře. Žalovaný však kupní cenu poskytnutých zařízení neuhradil, ačkoliv tato mu byla vyúčtována fakturami uvedenými v žalobě; žalovaný přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení a žalobkyně proto zbývající splátky v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila. Žalobkyně dále jako poskytovatel služeb elektronických komunikací provozuje vlastní síť elektronických komunikací, v rámci níž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů. Jedná se o tzv. „služby třetích stran“ nebo též „služby obsahu“, které však nejsou službami elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, v platném znění (dále jen ZEK). Žalovaný jako účastník mobilní telefonní stanice objednal tyto služby od subjektů uvedených ve vyúčtování za dané telefonní číslo, za objednané služby, které mu byly řádně vyúčtovány vyúčtováním, přes upomínku nezaplatil. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani po předžalobní výzvě ze dne 27. 3. 2025. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci na základě výzvy postupoval podle § 115a o.s.ř. a o věci rozhodl bez nařízení jednání. Žaloba je důvodná. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 20 235,38 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacené kupní ceně koncových zařízení ve výši 18 610 Kč, podmíněné slevě ve výši 611,49 Kč a ceně za poskytnuté služby třetích stran ve výši 1 013,89 Kč. V posuzované věci byly mezi účastníky uzavřeny smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v jejímž rámci si žalovaný objednal služby od žalobkyně. Zároveň byla podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, podle níž žalobkyně prodala žalovanému předmětné koncové zařízení. Žalovaný se zavázal zaplatit dohodnutou kupní cenu. Žalobkyně dále prokázala, že žalovaný si na základě smlouvy a Všeobecných podmínek objednal prostřednictvím žalobkyně provozované sítě elektronických komunikací služby nabízené třetí stranou a vznikla mu tedy povinnost za tuto službu zaplatit žalobkyni cenu, která mu byla vyúčtována. Žalobkyně službu obsahu sama neposkytla, pouze její užití zprostředkovala. Pohledávka plynoucí z neuhrazené ceny za poskytnuté služby vznikla proto mezi žalovanou jako účastníkem a mezi poskytovatelem služby obsahu. Jelikož kupní cenu a cenu za poskytnuté služby žalovaný dosud nezaplatil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 625 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 810 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 235,38 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokátky, která žalobkyni zastupovala (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost, uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.