21 C 215/2024

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 433,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 433,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně, a to:z částky 4 086,30 Kč od 13. 12. 2022 do zaplacení,z částky 3 120,21 Kč od 12. 1. 2023 do zaplacení,z částky 369 Kč od 14. 2. 2023 do zaplacení,z částky 199 Kč od 15. 3. 2023 do zaplacení,z částky 5 658,99 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 433,50 Kč s příslušenstvím, neboť je poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Na základě dodatku k již existující smlouvě ze dne 19. 10. 2022 si žalovaný od žalobkyně koupil koncové zařízení - mobilní telefon , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný se za odebrané zboží zavázal zaplatit kupní cenu formou pravidelných splátek podle dohodnutého splátkového kalendáře. Žalovaný však kupní cenu poskytnutého zařízení neuhradil, ačkoliv tato mu byla vyúčtována fakturami uvedenými v žalobě; žalovaný přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení a žalobkyně proto zbývající splátky v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila.Žalobkyně dále jako poskytovatel služeb elektronických komunikací provozuje vlastní síť elektronických komunikací, v rámci níž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů. Jedná se o tzv. „služby třetích stran“ nebo též „služby obsahu“, které však nejsou službami elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, v platném znění (dále jen , Anonymizováno, ). Žalovaný jako účastník mobilní telefonní stanice objednal tyto služby od subjektů uvedených ve vyúčtování za dané telefonní číslo, za objednané služby, které mu byly řádně vyúčtovány vyúčtováním, přes upomínku nezaplatil. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani po předžalobní výzvě.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci na základě výzvy postupoval podle § 115a o.s.ř. a o věci rozhodl bez nařízení jednání.Žaloba je důvodná. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 13 433,50 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacené kupní ceně mobilního zařízení ve výši 6 120 Kč, dlužné částky za platby přes , Anonymizováno, – služby třetích stran ve výši 3 716 Kč, pojištění zařízení ve výši 796 Kč, částky 32,50 Kč za doplňkovou službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro mobil, ceně za barevné a informační linky ve výši 2 720,01 Kč a poplatek za tištěné vyúčtování ve výši 48,99 Kč. V posuzované věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v jejímž rámci si žalovaný objednal služby od žalobkyně. Zároveň byla podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, podle níž žalobkyně prodala žalovanému předmětné koncové zařízení spolu s rámcovou pojistnou smlouvou – , Anonymizováno, pojištění zařízení. Žalovaný se zavázal zaplatit dohodnutou kupní cenu. Žalobkyně dále prokázala, že žalovaný si na základě smlouvy a Všeobecných podmínek objednal prostřednictvím žalobkyně provozované sítě elektronických komunikací služby nabízené třetí stranou a vznikla mu tedy povinnost za tuto službu zaplatit žalobkyni cenu, která mu byla vyúčtována. Žalobkyně službu obsahu sama neposkytla, pouze její užití zprostředkovala. Pohledávka plynoucí z neuhrazené ceny za poskytnuté služby vznikla proto mezi žalovaným jako účastníkem a mezi poskytovatelem služby obsahu. Jelikož kupní cenu a cenu za poskytnuté služby žalovaný dosud nezaplatil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.