21 C 40/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného o 16 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 650 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 349,71 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 240,26 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 650 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 650 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli 15. 9. 2022 smlouvu o kontokorentu (dodatek ke smlouvě o účtu), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání, a to až do výše stanoveného úvěrového limitu 15 000 Kč. Žalovaný předmětný úvěr čerpal, avšak řádně jej nehradil, proto se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek. Z uvedeného důvodu byl žalobkyní opakovaně vyzván k úhradě dlužných splátek a následně ke dni 31. 12. 2023 prohlásila žalobkyně předmětný úvěr za splatný. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 16 650 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 349,71 Kč, úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 240,26 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 650 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud na základě výzvy ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a o věci rozhodl bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování, a to ze shora specifikované smlouvy, z všeobecných obchodních podmínek a ze sazebníku soud zjistil a vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 15. 9. 2022 uzavřena smlouvu o kontokorentu (dodatek ke smlouvě o účtu), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání, a to až do výše stanoveného úvěrového limitu. Žalovaný předmětný úvěr čerpal, avšak řádně jej nehradil, proto se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek. Z toho důvodu byl žalobkyní opakovaně vyzván k úhradě dlužných splátek a následně ke dni 30. 1. 2017 prohlásila žalobkyně předmětný úvěr za splatný. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy, kterou sjednala spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z a.n. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalovaného byla během schvalování úvěru posuzována zejména: finanční situace, a to posouzení příjmů, které byly vypočítány jako medián pěti měsíců na bankovním účtu v měsících leden 2022 až květen 2022, dále výdajů, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity. Dále žalobkyně posuzovala zadluženost žalovaného, rizikovost žalovaného, risk Anonymizováno kritéria. Z výše uvedených důvodů se žalobkyně spoléhá, pokud je to jen možno, na skutečné materiální důkazy, což jsou právě informace z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu, které jsou objektivně spolehlivější než potvrzení od zaměstnavatele, a plní tak nejvyšší možnou mírou kritérií spolehlivosti informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti, za zachování kritéria přiměřenosti, které ohraničuje informace a podklady, které může ještě po žalovaných nebo potencionálních žalovaných požadovat. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní došlo k uzavření shora specifikované úvěrové smlouvy, na základě které žalovaný vyčerpal v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku specifikovanou částku, své povinnosti ze smlouvy neplnil, nehradil stanovené splátky, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupil k Všeobecným obchodním podmínkám žalobkyně a sazebníku poplatků, je povinen uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora. Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., o.z., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a náklady. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se tak s placením splátek v prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 650 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost, uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.