22 C 118/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 17 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka s příslušenstvím nad rámec příslušenství přiznaného výrokem I shora zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně právnická osoba., a ta smlouvou ze dne datum od právnická osoba. domáhala na žalované částka s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum. Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši částka, a dále příslušenství.

2. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba., a ta smlouvou ze dne datum od právnická osoba. zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši částka s tam uvedenou splatností. Soud však z úvěrové smlouvy nezjistil, že by ji strany uzavřely ani dálkovým způsobem (chyběl k tomu důkaz). Žalobkyně se potom jednání soudu dne datum nezúčastnila. Zmeškala tím pro sebe možnost být poučena v tomto směru soudem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu stran způsobu, jak konkrétně byla smlouva uzavřena (tedy zdali skutečně žalovaná vyplnila kód ze SMS) – tedy to měla žalobkyně tvrdit a také prokázat. Proto soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala uzavření úvěrové smlouvy.

3. Poskytnutí částky částka žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně má soud nicméně za prokázané z listin – transakční historie a výpisu z účtu žalované.

4. Z implicitních tvrzení žalobkyně ze žaloby (žaluje veškerou jistinu a veškerý úrok z plné jistiny) se podává, že žalovaná na dluh uhradila částka. Nadto břemeno tvrzení a důkazní stran úhrad tížilo žalovanou.

5. Ze smluv o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovanou byla i s příslušenstvím smluvně postoupena právní předchůdkyni žalobkyně právnická osoba. smlouvou ze dne datum žalobkyni, a právnická osoba. smlouvou ze dne datum od právnická osoba., o čemž byla žalovaná vyrozuměna, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.

6. Žalobkyně žalovanou k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, vyzvala dopisem ze dne datum ve lhůtě do 3 dnů a tento dopis žalované odeslala dne datum, jak se podává z tohoto dopisu a dokladu o odeslání zásilky.

7. Na předžalobní upomínku žalovaná nikterak nereagovala, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.

8. Po skutkové stránce má soud za tedy za prokázané pouze, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. poskytl žalované částku částka.

9. Převzala-li žalovaná bez právního důvodu uvedenou částku, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení.

10. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Splatnost určit dle obecné právní úpravy plynoucí z § 1958 odst. 2 o. z.

11. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení peněžních prostředků, tedy i částky částka, z neprokázaného smluvního závazku účastníků, ve lhůtě do 3 dnů, a to dopisem ze dne datum, jejž žalované odeslala dne datum. Proto žalovaná měla v důsledku této výzvy uhradit pohledávku do uplynutí lhůty k plnění v ní stanovené, tj. do dne datum (§ 573, § 1958 odst. 2 a § 1959 o. z.).

12. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) počítaného z částky dosud nevráceného bezdůvodného obohacení za období od splatnosti dne datum ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 14,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,27 % a úspěchu žalované v rozsahu 42,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

15. Lhůtu k plnění soud stanovil v běžné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). Povinnost k náhradě nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. třeba plnit k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozsudkem splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo soudní exekuci.