22 C 135/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 8 176,05 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení , částka, s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , a to smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a dále příslušenství.

2. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, s tam uvedenou splatností na účet č. , č. účtu, .

3. Poskytnutí úvěrové jistiny dne , datum, má soud za prokázané z listiny – výpisu z účtu č. , č. účtu, . Dále z něj soud zjistil, že účet je veden na „majitele“ , jméno FO, .

4. Z platební historie se podává, že žalovaný na dluh uhradil , částka, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , částka, ).

5. Žalobkyně žalovaného k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, vyzvala dopisem ze dne , datum, ve lhůtě do 15 dnů a tento dopis žalovanému odeslala dne , datum, , jak se podává z tohoto dopisu a dokladu o odeslání zásilky.

6. Na předžalobní upomínku žalovaný nikterak nereagoval, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.

7. Soud vycházel jen z těch provedených důkazů, které jsou zmíněny v odůvodnění tohoto rozsudku. Z ostatních pro nadbytečnost – vzhledem k právnímu názoru soudu – nevycházel.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele, určí tuto dobu soud na návrh některé ze smluvních stran ….

14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalobkyně jako věřitelka v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v částce , částka, na účet č. , č. účtu, . Tento účet je veden u , právnická osoba, . na „majitele“ , jméno FO, . Úvěr se žalovaný zavázal žalobkyni dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaný však svůj závazek porušil. Žalovaný zaplatil pouze , částka, .

20. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně jako věřitelka domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaný získal, a to včetně smluvní pokuty v dohodnuté výši, jež je předmětem tohoto řízení.

21. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného).

22. Podle odborné literatury „Řádným prověřením úvěruschopnosti ze strany poskytovatele se rozumí komplexní prověřování objektivní schopnosti spotřebitele splnit povinnost ke splacení úvěru, jak je smlouvou definována, s výsledkem, že není důvodná pochybnost o této schopnosti spotřebitele (srov. s § 3 odst. 1 písm. c) SpotřÚ). Přitom jde o porovnání v součinnosti se spotřebitelem zjištěných běžných příjmů a výdajů spotřebitele s výsledkem, že je v jeho možnostech plnit sjednané splátky. …. Poskytovatel se nesmí spokojit jen s čestným prohlášením spotřebitele, aniž by je prověřoval (viz rozsudek NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), vždy musí zjišťovat nejen aktuální a předpokládané příjmy, ale i výdaje spotřebitele.“ (srov. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ke splatnosti dluhu z úvěru, u kterého nedošlo k prověření úvěruschopnosti spotřebitele. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , s. , Anonymizováno, .).

23. Navíc je třeba vycházet nejen z ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele, nýbrž i o výdajích osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše), bez toho lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

24. Žalobkyně sice tvrdila, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření jeho úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků. Soud má však za to, že žalobkyně toto tvrzení neprokázala.

25. Z listiny – hodnocení klienta se podává, že žalobkyně nedostála judikaturou uvedených kritérií, aby mohl soud uzavřít, že postupovala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. U příjmů žalovaného se hovoří o mzdě ve výši , částka, měsíčně čistého ze zaměstnání (pracovní smlouva je ale na dobu určitou), že byť je ženatý, žije sám, a má dvě děti, za něž hradí výdaje , částka, , aniž by bylo specifikováno, zda na jedno či na obě. Na bydlení vydává nájemné a inkaso , částka, měsíčně (bydlel u rodičů), ostatní výdaje má , částka, bez uvedení ověření, jak byly ověřeny.

26. Soud proto uzavřel, že žalobkyně jako úvěrující porušila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 větě první a odst. 2 větě první zákona č. 257/2016 Sb. tím, že neověřila žalovaným deklarované příjmy a výdaje. To však k závěru o neplatnosti smlouvy nevede. I kdyby poskytovatel úvěru vůbec neprověřil úvěruschopnost spotřebitele, na platnost smlouvy by to nemělo žádný vliv, pokud finanční poměry dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy umožňovaly úvěr splácet.

27. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ) však plyne, že „smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut)“. Poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud výsledky posouzení úvěruschopnosti vylučují důvodné pochybnosti o tom, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet (srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

28. Rozhodující tedy je, zda finanční poměry žalovaného v době uzavření smlouvy nevykazovaly důvodné pochybnosti úvěr splácet. Žalobkyně-věřitelka nese důkazní břemeno, že splnila povinnost posoudit úvěruschopnost. Věřitel, který tvrdí, že spotřebitel i tak splácet mohl, musí toto tvrzení podložit konkrétními důkazy. Pokud ji nesplnila, nebo to neprokáže, musí soud zkoumat, zda v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného dluh splácet. Tak tomu bylo i v projednávaném případě. Žalobkyně se potom jednání soudu dne , datum, nezúčastnila. Zmeškala tím pro sebe možnost být poučena znovu v tomto směru soudem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

29. Skutečnosti, z nichž soud po dokazování vycházel – jediný zdroj příjmů ve výši , částka, na dobu určitou měsíčně a životní náklady v nevěrohodné a neověřené výši , částka, měsíčně (a dále na děti 3 500 či , částka, měsíčně) – však právní závěr o neexistenci důvodných pochybností týkajících se schopnosti žalovaného úvěr splácet vylučují.

30. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni jejího uzavření, neplatná. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez výslovné námitky žalovaného, neboť byl povinen posoudit splnění povinnosti poskytovatele z úřední povinnosti v souladu s výkladem článků 8 a 23 směrnice 2008/48/ES podaným Soudním dvorem EU ve věci , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

31. S ohledem na neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nemůže žalobkyni vzniknout nárok na smluvní pokutu sjednanou v této smlouvě. Smluvní pokuta je akcesorickým smluvním ujednáním, jehož existence předpokládá platný smluvní základ. Předmětem tohoto řízení přitom není nárok na vrácení poskytnuté jistiny, nýbrž pouze nárok na smluvní pokutu. Proto soud žalobu zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Žádné mu však nevznikly.