22 C 197/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 810 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 810 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 905 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 905 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení 9 810 Kč s přísl. z titulu žalovanou neuhrazeného podnájemného prostor sloužících k podnikání, nacházejících se v budově v ulici ulice a číslo obec (místnosti číslo). Celkem žalovaná měla hradit podnájemné ve výši 3 431 Kč, úhrady za parkování 800 Kč a úhrady za poskytované služby 1 825 Kč, vč. DPH celkem 6 499,50 Kč, a to mj. za měsíce říjen a listopad 2020 Celkem tedy žalovaná měla zaplatit 12 999 Kč. Dosud však uhradila pouze 3 189 Kč. K úhradě zbývá ještě 9 810 Kč. Soud zjistil, že žalobce v rámci své podnikatelské činnosti v postavení nájemce uzavřel se žalovanou v postavení podnájemkyně a podnikatelky dne datum smlouvu o podnájmu místností sloužících podnikání číslo. Předmětem podnájmu byl prostor sloužící k podnikání, nacházející se v budově v ulici ulice a číslo obec, a to konkrétně místnosti číslo). Podnájemné bylo sjednáno ve výši 3 189 Kč měsíčně od datum. Dále bylo dojednáno, že podnájemce bude platit úhradu za služby poskytovanému v souvislosti s podnájmem stanovené paušální sazbou ve výši 1 711 Kč měsíčně, a k tomu daň z přidané hodnoty v zákonných sazbách. Splatnost podnájemného i dalších úhrad byla stanovena na každého patnáctého dne v měsíci za které se mají úhrady zaplatit. Podnájemce v souladu se smlouvou zaplatil jistotu ve výši 3 189 Kč. Bylo dohodnuto, že jistota nebude úročena. Dodatkem číslo ze dne datum ke smlouvě o podnájmu byla dohodnuta s účinností k datum změna ohledně výše podnájemného a úhrad za služby poskytované v souvislosti s podnájmem tak, že podnájemné bylo dohodnuto na 3 269 Kč, úhrada za elektrickou energii na 780 Kč a za odvoz běžného odpadu 59 Kč, a k tomu všemu vždy daň z přidané hodnoty. Dodatkem číslo ze dne datum ke smlouvě o podnájmu byla dohodnuta s účinností k datum změna ohledně výše podnájemného a úhrad za služby poskytované v souvislosti s podnájmem tak, že podnájemné bylo dohodnuto na 3 431 Kč, úhrada za elektrickou energii na 784 Kč, za odvoz běžného odpadu 61 Kč, za teplo a teplou vodu 834 Kč, za vodu a odvod splašků 146 Kč, a k tomu vždy daň z přidané hodnoty. Dodatkem číslo ze dne datum ke smlouvě o podnájmu bylo ujednáno s účinností od datum, že nájemce (žalobce) bude podnájemkyni (žalované) poskytovat do datum jedno parkovací místo k parkování osobního automobilu za úhradu 800 Kč měsíčně, a k tomu daň z přidané hodnoty. Ve vztahu ke zdanitelným plněním uskutečněným v jednotlivých měsících vystavoval žalobce daňové doklady - faktury. Dopisem ze dne datum žalobce vypověděl pronájem žalované ke dni datum. Žalovaná - podnájemkyně dle tvrzení žalobce nezaplatila žádné podnájemné ani úhradu za služby poskytované v souvislosti s podnájmem ani jiné úhrady za měsíc říjen 2020 a za měsíc listopad 2020. Na obě dlužné částky 6 499,50 Kč žalobce následně provedl zápočet vůči pohledávce žalované na vrácení jistoty 3 189 Kč. Ve vztahu k uvedeným zdanitelným plněním (měsíce říjen, listopad a zápočet) vystavil žalobce daňové doklady - faktury, a to fakturu číslo ze dne datum splatnou datum, fakturu číslo ze dne datum splatnou datum, každá na částku 6499,50 Kč včetně DPH a dále na daňový doklad číslo ze dne datum splatný dne datum, kterým byl proveden zápočet částky 3189,00 Kč (jistota). Žalovaná však dodnes ničeho neuhradila, jak tvrdí žalobce. Na předžalobní upomínku nereagovala. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 420, § 1970, § 1982, §§ číslo a násl., §§ 2302 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění za užití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 810 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozsudkem splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo soudní exekuci.