22 C 331/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 10 845,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, s příslušenstvím zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně , právnická osoba, . domáhala na žalovaném , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Ten se skládá z dlužné jistiny nepovoleného kontokorentu ve výši , částka, , poplatků a smluvní pokuty , částka, a dále příslušenství.

2. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši limitu , částka, s tam uvedenou splatností. Žalovaný však v rozporu se smlouvou uvedený limit překročil a vznikl mu nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, a to ve výši , částka, . Zároveň jím byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky do , datum, jak se podává z listiny – oznámení o zesplatnění ze dne , datum, a dokladu o odeslání z , datum, .

3. Z platební historie (výpisů z úvěrového účtu) se podává, že žalovaný na dluh uhradil , částka, .

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovaným byla i s příslušenstvím smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.

5. Na předžalobní upomínku žalovaný nikterak nereagoval, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.

6. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění („o. z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

7. Podle § 2669 o. z. platební účet upravuje jiný zákon. […]. Tím je zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, v platném znění.

8. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku se platebním účtem rozumí účet, který slouží k provádění platebních transakcí.

9. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že uzavřená smlouva o platebním účtu podle § 2269 o. z. obsahuje platné ujednání o povoleném debetu (kontokorentu) podle § 2665 o. z. Pro ně se přiměřeně použije ustanovení o úvěru podle § 2395 o. z.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

19. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu o finančních službách, na jejímž základě poskytla žalovanému povolený debet (kontokorent) ve výši , částka, . Taková smlouva je však podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rovněž spotřebitelským úvěrem. U něj byl pak věřitel povinen posuzovat úvěruschopnost dlužníka.

21. Žalovaný však smluvní podmínky nedodržel a čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně nepovolený debet co do částky , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . eviduje vůči žalovanému dlužné částky shora specifikované. Žalovaný nezaplatil ničeho.

22. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně, jež pohledávku nabyla postoupením podle § 1879 a násl. o. z., důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaný získal, a to včetně úroku a poplatků (vč. za pojištění) v dohodnuté výši.

23. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného).

24. Podle odborné literatury „Řádným prověřením úvěruschopnosti ze strany poskytovatele se rozumí komplexní prověřování objektivní schopnosti spotřebitele splnit povinnost ke splacení úvěru, jak je smlouvou definována, s výsledkem, že není důvodná pochybnost o této schopnosti spotřebitele (srov. s § 3 odst. 1 písm. c) SpotřÚ). Přitom jde o porovnání v součinnosti se spotřebitelem zjištěných běžných příjmů a výdajů spotřebitele s výsledkem, že je v jeho možnostech plnit sjednané splátky. …. Poskytovatel se nesmí spokojit jen s čestným prohlášením spotřebitele, aniž by je prověřoval (viz rozsudek NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), vždy musí zjišťovat nejen aktuální a předpokládané příjmy, ale i výdaje spotřebitele.“ (srov. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ke splatnosti dluhu z úvěru, u kterého nedošlo k prověření úvěruschopnosti spotřebitele. Soudní rozhledy, , Anonymizováno, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , s. , Anonymizováno, .).

25. Navíc je třeba vycházet nejen z ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele, nýbrž i o výdajích osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše), bez toho lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

26. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření jeho úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků. Soud má však za to, že tomu tak v projednávaném případě nebylo.

27. Žalobkyně uvedla, že v případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází právní předchůdkyně žalobkyně z příjmu, který klient doloží v potvrzení o příjmu, nebo příjmu který klient deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně doložil potvrzení o výši přijmu ze dne , datum, , ze kterého bylo zjištěno že žalovaný byl od , datum, na dobu neurčitou zaměstnán jako dělník ve společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , že výše průměrného čistého přijmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila , částka, , že výše hrubého příjmu žalovaného za posledních 5 měsíců činila , částka, , že výše čistého přijmu žalovaného za posledních 5 měsíců činila , částka, , že ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, že žalovaný nebyl ve zkušení době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru a že žalovaný měl vyživovací povinnost vůči další osobě. Toto tvrzení žalobkyně má soud za řádně prokázané z listin – potvrzení o výši příjmu a žádosti o úvěr.

28. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný v žádosti o úvěr zároveň uvedl měsíční příjem domácnosti ve výši , částka, , že bydlí u rodičů, je svobodný a má vyživovací povinnost vůči další osobě. To má soud rovněž za prokázáno z listiny – žádost o úvěr. Z ní soud dále zjistil, že žalovaný uvedl náklady na bydlení ve výši , částka, . Soud však uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že tato tvrzení žalovaného ověřovala, ev. jakými listinami. Není vůbec uvedeno, jaké měl žalovaný skutečné výdaje, kolik činilo měsíční výživné (a na jakou osobu), kolik osob tvořilo společnou domácnost se žalovaným, o koho šlo a jak jejich příjmy a výdaje byly ověřovány. Přitom o tom v tomto směru byla žalobkyně poučena soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

29. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru dostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná (viz též § 87 odst. 1 z.s.ú.); k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, a představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru žalovanému poskytla (, částka, ) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (, částka, ) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).

30. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

31. Z vyložených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku dlužné jistiny jako náhradu za bezdůvodné obohacení v penězích. Čas plnění povinnosti vydat bezdůvodné obohacení získané přijetím peněžních prostředků na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné v důsledku porušení povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru) má odpovídat subjektivním možnostem spotřebitele, zejména jeho majetkovým a výdělkovým poměrům. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno stran skutečností, na jejichž základě lze učinit závěr o možnostech spotřebitele vydat bezdůvodné obohacení, nese spotřebitel, neboť uvedená procesní břemena leží na tom účastníku řízení, který z existence skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný přitom neúčastí u soudního jednání dne , datum, pro sebe zmeškal možnost být poučen podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby tvrdil a prokázal okolnosti, z nichž by soud mohl uzavřít, jaká doba k plnění je přiměřená jeho možnostem (§ 87 odst. 1 in fine z.s.ú.) a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

32. Žalovaným nebyly v řízení uplatněny jakékoliv skutečnosti stran jeho možností vrátit žalobkyni dosud nesplacené jistiny neplatně poskytnutých úvěrů. Ježto nebylo v řízení podkladu pro určení splatnosti dluhu na základě speciální úpravy plynoucí z § 87 odst. 1 věta třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, bylo namístě splatnost určit dle obecné právní úpravy plynoucí z § 1958 odst. 2 o. z.

33. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že žalobkyně žalovaného k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, z neplatně poskytnutých úvěrů vyzvala dopisem ze dne , datum, ve lhůtě do , datum, dní a že tento dopis žalovanému odeslala dne , datum, . Proto splatnost pohledávky žalobkyni nastala v důsledku této výzvy (po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě žalobkyní- zde ovšem bylo prokázáno, že výzva byla odeslána až notně později, proto soud vychází ze lhůty „neprodleně“) dne , datum, (§ 573 a § 1958 odst. 2 o. z.). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) počítaného z částky dosud nevráceného bezdůvodného obohacení za období od splatnosti dne , datum, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 61,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

35. Lhůtu k plnění soud stanovil v běžné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.