22 C 373/2024

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného o zaplacení 10 457 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud jde o zaplacení částky částka s příslušenstvím, žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně právnická osoba domáhala na žalované zaplacení částka s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum. Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí půjčky ve výši částka, a dále příslušenství.

2. Soud zjistil z dále uvedené smlouvy, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota na částka, s tam uvedenou splatností v 60 týdenních splátkách po částka splatných prvně ve lhůtě 7 dnů od podpisu smlouvy. Převzetí jistiny půjčky částka žalovaným má soud za prokázané z uvedené smlouvy, neboť obě strany učinily v tomto směru prohlášení, že se tak stalo hotovostně v místě bydliště žalovaného při uzavření smlouvy.

3. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na dluh hradil splátky až do datum a pak ještě po podpisu dále uvedené smlouvy o postoupení pohledávky uhradil částku částka. Soud z těchto tvrzení vypočetl, že žalovaný uhradil v době splatnosti sluhu z půjčky v délce 2 splatných týdnů (od datum do datum) 2 týdenních splátkách po částka, tedy částka a dále pak ještě částka. Celkem tedy částka.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.

5. Na předžalobní upomínku žalovaný nikterak nereagoval, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.

6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 3028 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů soud věc posoudil podle § 657 a § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“).

7. Dále pak podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010, o spotřebitelském úvěru, ve znění platném do datum (z. s. ú. ), podle nějž před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Spotřebitelským úvěrem se pak rozumí podle § 1 cit. zákona také půjčka mezi spotřebitelem a věřitelem podle § 3 písm. a) a b) cit. zákona.

9. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

10. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba jako věřitelka v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovaným jako žalovaným v postavení spotřebitele dne smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku částka, kterou se jí žalovaný zavázal dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaný však svůj závazek porušil. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba eviduje vůči žalovanému dlužné částky shora specifikované. Žalovaný zaplatil pouze částka.

11. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba učinila zadost povinnosti vyplývající z § 9 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného).

12. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření jeho úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků. Soud má však za to, že tak tomu v projednávaném případě nebylo. Z listiny – zákaznická karta vyplývá, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena zcela nedostatečně, neboť žalovaný uvedl, že žije v nájemním bydlení a má celkové odhadované měsíční výdaje částka. Nicméně příjmy měl mít částka na dávkách státní sociální podpory a kromě toho ještě jiné příjmy částka měsíčně. Není však vůbec uvedeno odkud měly plynout a čím (jakými listinami) byly ověřeny. To se ale nestalo a právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba se spokojila s vágními tvrzení žalovaného.

13. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet půjčku ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do datum neplatná, a to absolutně. Převzal-li žalovaný předmět půjčky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 451 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou částka a představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba jako poskytovatelka úvěru žalovanému poskytla (částka) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (částka) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, ze dne datum).

14. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z uvedené smlouvy v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jak se podává z této listiny, a z dokladu podací lístek se podává, že zásilku žalobkyně podala datum. Druhého dne tedy byla doručena a žalovaný mohl plnit. Následujícího dne, datum se tak ocitl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení podle § 517 odst. 2 o. z. Výše úroku z prodlení se opírá o § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku.

15. Z vyložených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku dlužné jistiny jako náhradu za bezdůvodné obohacení v penězích. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl sice procesně úspěšnější, avšak žádné náklady mu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozsudkem splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo soudní exekuci.