22 C 380/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 15 842,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, s příslušenstvím nad rámec příslušenství přiznaného výrokem I se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně , právnická osoba, . domáhala na žalované , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. ze dne , datum, v částce , částka, . Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků a smluvní pokuty , částka, , a dále příslušenství. Dále pak z titulu nepovoleného debetu na běžném účtu žalované č. , hodnota, ve výši , částka, , vedeného na základě této smlouvy.

2. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách. Na jejím základě byl žalované veden běžný účet č. , č. účtu, s výší povoleného debetu , částka, s tam uvedenou splatností, a to na základě ujednání „dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru flexikredit“ uzavřeného mezi stranami dne , datum, .

3. Z platební historie se podává, že žalovaná čerpala nepovolený debet částkou , částka, dne , datum, a na dluh uhradila dne , datum, jen , částka, .

4. Z výpisu z úvěrového účtu žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nadále dlužila na jistině dluhu k tomuto datu , částka, .

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovanou byla i s příslušenstvím smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná vyrozuměna, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.

6. Žalobkyně žalovanou k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, vyzvala dopisem ze dne , datum, ve lhůtě do 5 dní a tento dopis žalované odeslala dne , datum, , jak se podává z tohoto dopisu a dokladu o odeslání zásilky.

7. Na předžalobní upomínku žalovaná nikterak nereagovala, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku , částka, , kterou se jí žalovaná zavázala dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však svůj závazek porušila. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . eviduje vůči žalované dlužné částky shora specifikované. Žalovaná zaplatila pouze , částka, .

18. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně, jež pohledávku nabyla postoupením podle § 1879 a násl. o. z., důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaná získala, a to včetně úroku a poplatků v dohodnuté výši.

19. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalované).

20. Podle odborné literatury „Řádným prověřením úvěruschopnosti ze strany poskytovatele se rozumí komplexní prověřování objektivní schopnosti spotřebitele splnit povinnost ke splacení úvěru, jak je smlouvou definována, s výsledkem, že není důvodná pochybnost o této schopnosti spotřebitele (srov. s § 3 odst. 1 písm. c) SpotřÚ). Přitom jde o porovnání v součinnosti se spotřebitelem zjištěných běžných příjmů a výdajů spotřebitele s výsledkem, že je v jeho možnostech plnit sjednané splátky. …. Poskytovatel se nesmí spokojit jen s čestným prohlášením spotřebitele, aniž by je prověřoval (viz rozsudek NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), vždy musí zjišťovat nejen aktuální a předpokládané příjmy, ale i výdaje spotřebitele.“ (srov. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ke splatnosti dluhu z úvěru, u kterého nedošlo k prověření úvěruschopnosti spotřebitele. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , č. , hodnota, , Anonymizováno, 8, s. , Anonymizováno, .).

21. Navíc je třeba vycházet nejen z ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele, nýbrž i o výdajích osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše), bez toho lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

22. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření její úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků.

23. Soud má však za to, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru shora uvedeným kritériím nedostála. Žalobkyně tvrdila, že poskytovatelka úvěru ve věci kontrolovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů (BRKI/NRKI/SOLUS, insolvenční rejstřík atd.). V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází Banka z příjmu, který klient deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Žalovaná dále v Žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČ , IČO, , že bydlí v nájmu, je svobodná, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí , částka, a že má vyživovací povinnost vůči 1 osobě. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované Banka porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů žalované. Z interních zdrojů Banka zjistila, že vůči Bance měla žalovaná v době podání Žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, a z externích zdrojů Banka zjistila, že žalovaná neměla v době podání Žádosti o úvěr žádné další závazky. Celkový podíl na nákladech na bydlení 50,00 %. Po provedeném individuálním hodnocení žalované, jak je popsáno výše, Banka žádosti žalované vyhověla a schválila žalované úvěrový rámec , Anonymizováno, k běžnému účtu ve výši , částka, . Do výdajů žalované byly započteny výdaje žalované doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalované dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané , právnická osoba, a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází.

24. Z vágních tvrzení žalobkyně nelze dovodit, jaké údaje přesně žalované uvedla ke svým výdajům, vč. toho, jakými konkrétními listinami byly příjmy a výdaje žalované ověřeny. Žalobkyně tak neučinila, ač byla poučena v tomto směru soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

25. Z formuláře , Anonymizováno, , Anonymizováno, k poměrům žalované přitom soud zjistil, že žalovaná deklarovala příjem , částka, měsíčně čistého, že má jednu vyživovací povinnost a náklady na bydlení , částka, . Ač deklarovala, že je svobodná, uvedla, že celkové příjmy domácnosti činí , částka, měsíčně. Není však patrno, kdo ji tvoří a o jaké příjmy jde.

26. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru dostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná (viz též § 87 odst. 1 z.s.ú.); k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou , částka, a představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru žalovanému poskytla (, částka, ) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (, částka, ) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ). Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná čerpala znovu nepovolený debet částkou , částka, dne , datum, . Nepředložila k tomu však žádný důkaz, ač k tomu byla soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne , datum, vyzvána. Toto své tvrzení tak neprokázala.

27. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

28. Z vyložených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku dlužné jistiny jako náhradu za bezdůvodné obohacení v penězích. Čas plnění povinnosti vydat bezdůvodné obohacení získané přijetím peněžních prostředků na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné v důsledku porušení povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru) má odpovídat subjektivním možnostem spotřebitele, zejména jeho majetkovým a výdělkovým poměrům. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno stran skutečností, na jejichž základě lze učinit závěr o možnostech spotřebitele vydat bezdůvodné obohacení, nese spotřebitel, neboť uvedená procesní břemena leží na tom účastníku řízení, který z existence skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná přitom neúčastí u soudního jednání dne , datum, pro sebe zmeškala možnost být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby tvrdila a prokázala okolnosti, z nichž by soud mohl uzavřít, jaká doba k plnění je přiměřená její možnostem (§ 87 odst. 1 in fine z.s.ú.) a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

29. Žalovanou nebyly v řízení uplatněny jakékoliv skutečnosti stran jejího možností vrátit žalobkyni dosud nesplacené jistiny neplatně poskytnutých úvěrů. Ježto nebylo v řízení podkladu pro určení splatnosti dluhu na základě speciální úpravy plynoucí z § 87 odst. 1 věta třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, bylo namístě splatnost určit dle obecné právní úpravy plynoucí z § 1958 odst. 2 o. z.

30. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . vyzvala žalovanou k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, z neplatně poskytnutých úvěrů ve lhůtě do 5 dní, a to dopisem ze dne , datum, , jejž žalované odeslala dne , datum, . Proto žalovaná měla v důsledku této výzvy uhradit pohledávku do uplynutí lhůty k plnění v ní stanovené, tj. do dne , datum, (§ 573, § 1958 odst. 2 a § 1959 o. z.). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) počítaného z částky dosud nevráceného bezdůvodného obohacení za období od splatnosti dne , datum, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.

31. Lhůtu k plnění soud stanovil v běžné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 62,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,03 % a úspěchu žalované v rozsahu 18,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

33. Povinnost k náhradě nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. třeba plnit k rukám advokáta žalobkyně.