22 C 41/2026
č. j. 22 C 41/2026-26
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879 § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 332 224,62 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá, a to co do částky , částka, , dále co do úroku ve výši 12,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a co do rozdílu mezi požadovaným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně a shora přiznaným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně , právnická osoba, . domáhala na žalované , částka, s příslušenstvím z titulu jednak 1) dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a z dlužných poplatků ve výši , částka, , a dále příslušenství. , Anonymizováno, z 2) ze smlouvy ze dne , datum, o poskytování bankovních a platebních služeb k účtu č. , hodnota, z titulu nepovoleného debetu, a to ve výši , částka, jako dlužných poplatků.
2. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, s tam uvedenou splatností.
3. Soud zjistil z dále uvedené smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (před fúzí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb k účtu č. , hodnota, .
4. Poskytnutí úvěrové jistiny má soud za prokázané z listiny – transakční historie (MP výpis.pdf) a výpisu z účtu žalované.
5. Z platební historie (MP výpis.pdf) se podává, že žalovaná na dluh uhradila , částka, .
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovanou byla i s příslušenstvím smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná vyrozuměna, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.
7. Žalobkyně žalovanou k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, vyzvala dopisem ze dne , datum, ve lhůtě do 10 dní a tento dopis žalované odeslala dne , datum, , jak se podává z tohoto dopisu a dokladu o odeslání zásilky.
8. Na předžalobní upomínku žalovaná nikterak nereagovala, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
17. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku , částka, , kterou se jí žalovaná zavázala dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však svůj závazek porušila. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . eviduje vůči žalované dlužné částky shora specifikované. Žalovaná zaplatila pouze , částka, .
19. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně, jež pohledávku nabyla postoupením podle § 1879 a násl. o. z., důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaná získala, a to včetně úroku a poplatků v dohodnuté výši.
20. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalované).
21. Podle odborné literatury „Řádným prověřením úvěruschopnosti ze strany poskytovatele se rozumí komplexní prověřování objektivní schopnosti spotřebitele splnit povinnost ke splacení úvěru, jak je smlouvou definována, s výsledkem, že není důvodná pochybnost o této schopnosti spotřebitele (srov. s § 3 odst. 1 písm. c) SpotřÚ). Přitom jde o porovnání v součinnosti se spotřebitelem zjištěných běžných příjmů a výdajů spotřebitele s výsledkem, že je v jeho možnostech plnit sjednané splátky. …. Poskytovatel se nesmí spokojit jen s čestným prohlášením spotřebitele, aniž by je prověřoval (viz rozsudek NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), vždy musí zjišťovat nejen aktuální a předpokládané příjmy, ale i výdaje spotřebitele.“ (, Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ke splatnosti dluhu z úvěru, u kterého nedošlo k prověření úvěruschopnosti spotřebitele. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , s. , Anonymizováno, .).
22. Navíc je třeba vycházet nejen z ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele, nýbrž i o výdajích osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše), bez toho lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).
23. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření její úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků. Soud má však za to, že žalobkyně toto tvrzení neprokázala.
24. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . posuzovala úvěruschopnost žadatele kombinací interních a externích dat – prověřila „tvrdá KO kritéria“, úvěrové registry BRKI/NRKI/SOLUS, insolvenční rejstřík, databázi neplatných dokladů, interní black list a provedla rizikové a antifraud kontroly, přičemž ověřila deklarovaný příjem , částka, z příjmů připisovaných na účet klienta a stanovila jeho výdaje portfoliovým způsobem zvýšeným oproti údajům v žádosti na celkem , částka, (z toho splátky půjček , částka, , bydlení , částka, , živobytí , částka, a ostatní výdaje , částka, ); použila také statistické modely ověřující věrohodnost příjmu, skóring (aplikační skóre, BureauScore), ukazatele DTI/DSTI podle metodiky ČNB, výsledky náhledu do registrů uvedené v přílohách 3 a 4, a všechny tyto údaje banka získala z klientovy žádosti, z příslušných registrů, interních systémů a z výpisu z účtu, na jehož základě uzavřela, že klientovi po zohlednění nákladů zbývá , částka, , a je tedy schopen nový úvěr splácet.
25. Žalobkyně nicméně netvrdila, jak byly tvrzené výdaje na bydlení , částka, a živobytí , částka, a ostatní výdaje , částka, ověřovány a jaké položky je činily. Rovněž neuvedla nic k tomu, zdali žalovaný žil sám v domácnosti nebo ji vedl s dalšími osobami. Pak bylo potřebí ověřovat výdaje a příjmy taktéž takových osob.
26. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách.
27. Z uvedených důvodů je proto spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná (viz též § 87 odst. 1 z.s.ú.); k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou , částka, a představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru žalovanému poskytla (, částka, ) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (, částka, ) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).
28. Žalobkyně dále tvrdila, že právní předchůdkyni vznikl z druhé ze smlouvy nárok na poplatek za výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, dle čl. 7.
1. Ostatní, bod 6. a na poplatek za , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, dle čl. 1.
1. Běžný účet, bod 3. Sazebníku, jenž tvoří přílohu smlouvy. Soud v této části žalobu částečně zamítl. Poplatek má ve své podstatě sankční povahu a je naň třeba nahlížet obdobně jako na smluvní pokutu. Takové ujednání soud shledal nepoctivým, a to při respektování závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3512/11, jehož nosnými důvody jsou obecné soudy při svém rozhodování v obdobných případech vázány (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 3465/12). Ústavní soud deklaroval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (tj. listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), s tím, že výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). V předmětné smlouvě chybí konkrétní ujednání o tomto poplatku a právo na něj vyplývá až dalších listin (všeobecné pojistné podmínky, sazebník).
29. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.
30. Z vyložených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku dlužné jistiny jako náhradu za bezdůvodné obohacení v penězích. Čas plnění povinnosti vydat bezdůvodné obohacení získané přijetím peněžních prostředků na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné v důsledku porušení povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru) má odpovídat subjektivním možnostem spotřebitele, zejména jeho majetkovým a výdělkovým poměrům. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno stran skutečností, na jejichž základě lze učinit závěr o možnostech spotřebitele vydat bezdůvodné obohacení, nese spotřebitel, neboť uvedená procesní břemena leží na tom účastníku řízení, který z existence skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná přitom neúčastí u soudního jednání dne , datum, pro sebe zmeškala možnost být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby tvrdila a prokázala okolnosti, z nichž by soud mohl uzavřít, jaká doba k plnění je přiměřená její možnostem (§ 87 odst. 1 in fine z.s.ú.) a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.
31. Žalovanou nebyly v řízení uplatněny jakékoliv skutečnosti stran jejího možností vrátit žalobkyni dosud nesplacené jistiny neplatně poskytnutých úvěrů. Ježto nebylo v řízení podkladu pro určení splatnosti dluhu na základě speciální úpravy plynoucí z § 87 odst. 1 věta třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, bylo namístě splatnost určit dle obecné právní úpravy plynoucí z § 1958 odst. 2 o. z.
32. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . vyzvala žalovanou k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, z neplatně poskytnutých úvěrů ve lhůtě do 10 dní, a to dopisem ze dne , datum, , jejž žalované odeslala dne , datum, . Proto žalovaná měla v důsledku této výzvy uhradit pohledávku do uplynutí lhůty k plnění v ní stanovené, tj. do dne , datum, (§ 573, § 1958 odst. 2 a § 1959 o. z.).
33. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) počítaného z částky dosud nevráceného bezdůvodného obohacení za období od splatnosti dne , datum, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen ve zcela nepatrné výši, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 250 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,5 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .
35. Lhůtu k plnění soud stanovil v běžné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).
36. Povinnost k náhradě nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. třeba plnit k rukám advokáta žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.