22 C 57/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 756 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 756 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení žaloba o zaplacení 756 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy s číslo uzavřené mezi stranami dne datum. Žalobkyně předložila k důkazu návrh pojistné smlouvy pro autopojištění anonymizována tři slova číslo ze dne datum, adresovaný žalovanému. Z něj soud zjistil, že jeho předmětem byla oferta uzavření pojistné smlouvy stran pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout. Počátek pojištění měl být smlouvou sjednán na den datum. Žalovaný se oproti tomu měl zavázat platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné v dohodnuté výši 5 034 Kč ročně, splatné pololetně. Z návrhu nevyplývá, do kdy jej měl žalovaný přijmout. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný dosud neuhradil částku 756 Kč s úrokem z prodlení v částce 66 Kč jako smluvené pojistné za období od datum do datum ve výši 456 Kč. Žalobkyně také nárokuje 300 Kč jako náklady na upomínání stran upomínky ze dne datum, na kterou žalovaný nereagoval. Ani na předžalobní upomínku žalovaný nikterak nereagoval. Žalobkyně tvrdila, že návrh byl žalovanému předložen prostředky komunikace na dálku (tzv. on-line). Jednání soudu dne datum se nezúčastnila. Nepředložila však soudu k důkazu ani uzavřenou smlouvu písemně, nebo důkaz o tom, že žalovaný uhradil pojistné ve stanovené lhůtě (ta v nabídce stanovena nebyla, tedy podle § 2759 odst. 1 o. z. mohla být přijata do 1 měsíce i včasným zaplacením pojistného ve výši v ní uvedené), čímž by bylo došlo k uzavření smlouvy konkludentně. Pro svou neúčast u jednání zmeškala pro sebe možnost být v tomto směru poučena a rovněž o nepříznivých následcích neunesení důkazního břemene. Po právní stránce soud věc posoudil podle § číslo, § číslo odst. 1, § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, za užití § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění. Soud z vyložených důvodů uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně vzniku žalovaného nároku, zůstavši neprokázáno samotné uzavření pojistné smlouvy, a tudíž z ní vyvozovaných nároků. Proto soud žalobu zcela zamítl, když náklady na uplatnění pohledávky jako její příslušenství podle § 513 o. z. sdílejí osud hlavního závazku. Jinými slovy, žalobkyně neprokázala, že by žalovaný jí něčeho dlužil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Žádné mu však nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozsudkem splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo soudní exekuci.