22 C 66/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 624 987,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud jde o zaplacení , částka, s příslušenstvím nad rámec příslušenství přiznaného výrokem I shora, žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně , právnická osoba, . domáhala na žalovaném , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru:a. č. , IBAN, ze dne , datum, . Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, a dále příslušenství.b. č. , IBAN, ze dne , datum, . Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , a dále příslušenství.

2. K prvnímu nároku:a. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , IBAN, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . zavázala žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, s tam uvedenou splatností.b. Poskytnutí úvěrové jistiny má soud za prokázané z listiny – transakční historie (podklady pre sudne konanie) a výpisu z účtu žalovaného , č. účtu, k , datum, .c. Z platební historie (podklady pre sudne konanie) se dále podává, že žalovaný na dluh uhradil , částka, takto: , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Bezhotovostní splátka úvěru (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Bezhotovostní splátka úvěru (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Bezhotovostní splátka úvěru (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Bezhotovostní splátka úvěru (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Bezhotovostní splátka úvěru (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ).d. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovaným byla i s příslušenstvím smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.e. Žalobkyně žalovaného k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, vyzvala dopisem ze dne , datum, ve lhůtě okamžitě a tento dopis žalovanému odeslala dne , datum, , jak se podává z tohoto dopisu a dokladu o odeslání zásilky.

3. K druhému nároku:a. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , IBAN, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . zavázala žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, s tam uvedenou splatností.b. Poskytnutí úvěrové jistiny má soud za prokázané z listiny – transakční historie (podklady pre sudne konanie) a výpisu z účtu žalovaného , č. účtu, k , datum, .c. Z platební historie (podklady pre sudne konanie) se dále podává, že žalovaný na dluh uhradil , částka, takto: , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Bezhotovostní splátka úvěru (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Bezhotovostní splátka úvěru (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka jistiny po splatnosti (, částka, ); , datum, – Splátka poplatku (, částka, ).d. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovaným byla i s příslušenstvím smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.e. Žalobkyně žalovaného k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, vyzvala dopisem ze dne , datum, ve lhůtě okamžitě a tento dopis žalovanému odeslala dne , datum, , jak se podává z tohoto dopisu a dokladu o odeslání zásilky.

4. Na předžalobní upomínku žalovaný nikterak nereagoval, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se jí žalovaný zavázal dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaný však svůj závazek porušil. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . eviduje vůči žalovanému dlužné částky shora specifikované. Žalovaný zaplatil pouze , částka, .

15. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně, jež pohledávku nabyla postoupením podle § 1879 a násl. o. z., důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaný získal, a to včetně úroku a poplatků v dohodnuté výši.

16. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného).

17. Podle odborné literatury „Řádným prověřením úvěruschopnosti ze strany poskytovatele se rozumí komplexní prověřování objektivní schopnosti spotřebitele splnit povinnost ke splacení úvěru, jak je smlouvou definována, s výsledkem, že není důvodná pochybnost o této schopnosti spotřebitele (srov. s § 3 odst. 1 písm. c) SpotřÚ). Přitom jde o porovnání v součinnosti se spotřebitelem zjištěných běžných příjmů a výdajů spotřebitele s výsledkem, že je v jeho možnostech plnit sjednané splátky. …. Poskytovatel se nesmí spokojit jen s čestným prohlášením spotřebitele, aniž by je prověřoval (viz rozsudek NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), vždy musí zjišťovat nejen aktuální a předpokládané příjmy, ale i výdaje spotřebitele.“ (, Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ke splatnosti dluhu z úvěru, u kterého nedošlo k prověření úvěruschopnosti spotřebitele. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , s. , Anonymizováno, .).

18. Navíc je třeba vycházet nejen z ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele, nýbrž i o výdajích osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše), bez toho lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

19. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření jeho úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků. Soud má však za to, že žalobkyně toto tvrzení neprokázala.

20. U prvního nároku žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako klient na žádosti uvedl výdaje ve výši , částka, a nájemné ve výši , částka, . Banka stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení, atd.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (viz část Argumentace užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti) na , částka, . Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu se stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, klient musí vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak stanoveným nákladům. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů klienta. V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 19,1 % po poskytnutí úvěru. Klient na žádosti uvedl splátky ve výši , částka, . , Anonymizováno, dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient neměl v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Splátka nového úvěru činila , částka, . Nové splátkové zatížení tedy činilo , částka, . Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientovi zbylo , částka, k pokrytí životních nákladů klienta.

21. U druhého nároku žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako klient na žádosti uvedl výdaje ve výši , částka, a nájemné ve výši , částka, . , Anonymizováno, stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (viz část Argumentace užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti) na , částka, . Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu se stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, klient musí vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak stanoveným nákladům. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů klienta. V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 33,66 % po poskytnutí úvěru. Klient na žádosti uvedl splátky ve výši , částka, . , Anonymizováno, dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Kontokorentní úvěr v , Anonymizováno, s limitem , částka, a s orientační splátkou , částka, , spotřební úvěr v , Anonymizováno, se splátkou , částka, , úvěr pro fyzické osoby - hotovostní - , Anonymizováno, v , Anonymizováno, se splátkou , částka, (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), osobní úvěr mimo , Anonymizováno, se splátkou , částka, (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován). Splátka nového úvěru činila , částka, . Nové splátkové zatížení tedy činilo , částka, . Revolvingové produkty nemají pevně stanovenou splátku. Splátka závisí mimo jiné na čerpání sjednaného úvěrového rámce či na smluvním nastavení, zda je rámec splatný ve splátkách, či jednorázově (jako např. u , Anonymizováno, ). Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientovi zbylo , částka, k pokrytí životních nákladů klienta.

22. Z obou žádostí o úvěr se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . nedostála judikaturou uvedených kritérií, aby mohl soud uzavřít, že postupovala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. U výdajů se v obou případech hovoří o částce , částka, nad rámec nákladů na bydlení. Už to samo o sobě je zcela nevěrohodné, neboť žalovaný musel mít zákonitě nějaké výdaje na stravu a ošacení.

23. Žalobkyně přitom byla již vyzvána soudem při předchozím jednání, aby tyto údaje uvedla a označila k tomu důkazy, vč. osob žijících se žalovaným ve společné domácnosti podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

24. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru dostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách.

25. Z uvedených důvodů je proto spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná (viz též § 87 odst. 1 z.s.ú.); k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, a představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru žalovanému poskytla (, částka, ) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (, částka, ) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).

26. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

27. Z vyložených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku dlužné jistiny jako náhradu za bezdůvodné obohacení v penězích. Čas plnění povinnosti vydat bezdůvodné obohacení získané přijetím peněžních prostředků na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné v důsledku porušení povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru) má odpovídat subjektivním možnostem spotřebitele, zejména jeho majetkovým a výdělkovým poměrům. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno stran skutečností, na jejichž základě lze učinit závěr o možnostech spotřebitele vydat bezdůvodné obohacení, nese spotřebitel, neboť uvedená procesní břemena leží na tom účastníku řízení, který z existence skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný přitom neúčastí u soudního jednání dne , datum, pro sebe zmeškal možnost být poučen podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby tvrdil a prokázal okolnosti, z nichž by soud mohl uzavřít, jaká doba k plnění je přiměřená jeho možnostem (§ 87 odst. 1 in fine z.s.ú.) a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

28. Žalovaným nebyly v řízení uplatněny jakékoliv skutečnosti stran jeho možností vrátit žalobkyni dosud nesplacené jistiny neplatně poskytnutých úvěrů. Ježto nebylo v řízení podkladu pro určení splatnosti dluhu na základě speciální úpravy plynoucí z § 87 odst. 1 věta třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, bylo namístě splatnost určit dle obecné právní úpravy plynoucí z § 1958 odst. 2 o. z.

29. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . vyzvala žalovaného k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, z neplatně poskytnutých úvěrů ve lhůtě do 10 dnů, a to dopisem ze dne , datum, , jejž žalovanému odeslala dne , datum, . Proto žalovaný měl v důsledku této výzvy uhradit pohledávku do uplynutí lhůty k plnění v ní stanovené, tj. do dne , datum, (§ 573, § 1958 odst. 2 a § 1959 o. z.).

30. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) počítaného z částky dosud nevráceného bezdůvodného obohacení za období od splatnosti dne , datum, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.

31. Lhůtu k plnění soud stanovil v běžné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 70,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,09 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14,91 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

33. Soud neuznal žalobkyni jako účelně vynaložené náklady řízení písemné vyjádření z , datum, , neboť jí nic nebránilo jeho obsah přednést již při jednání 15. 4. nebo při dalším , datum, . Taktéž podání z , datum, je pouhým vyjádřením k procesnímu postupu soudu.

34. Povinnost k náhradě nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. třeba plnit k rukám advokáta žalobkyně.