22 C 75/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 12 463 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud jde o zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty , částka, a dále příslušenství.

2. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že žalobkyně (od tehdejší obchodní firmou , Jméno žalobkyně, .) uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, s tam uvedenou splatností.

3. Poskytnutí úvěrové jistiny má soud za prokázané z listiny – potvrzení o provedené platbě a výpisu z účtu žalovaného.

4. Z výzvy k zaplacení se podává, že žalovaný stále dluží jistinu , částka, i další částky ze smlouvy, z čehož soud vyvodil, že žalovaný na dluh neuhradil ničeho.

5. Žalobkyně žalovaného k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, vyzvala dopisem ze dne , datum, ve lhůtě do 7 dnů, jak se podává z tohoto dopisu.

6. Na předžalobní upomínku žalovaný nikterak nereagoval, jak se podává z předžalobní upomínky a z tvrzení žalobkyně.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalobkyně jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se jí žalovaný zavázal dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaný však svůj závazek porušil. Žalobkyně eviduje vůči žalovanému dlužné částky shora specifikované. Žalovaný zaplatil pouze , částka, .

17. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaný získal, a to včetně úroku a poplatků v dohodnuté výši.

18. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného).

19. Podle odborné literatury „Řádným prověřením úvěruschopnosti ze strany poskytovatele se rozumí komplexní prověřování objektivní schopnosti spotřebitele splnit povinnost ke splacení úvěru, jak je smlouvou definována, s výsledkem, že není důvodná pochybnost o této schopnosti spotřebitele (srov. s § 3 odst. 1 písm. c) SpotřÚ). Přitom jde o porovnání v součinnosti se spotřebitelem zjištěných běžných příjmů a výdajů spotřebitele s výsledkem, že je v jeho možnostech plnit sjednané splátky. …. Poskytovatel se nesmí spokojit jen s čestným prohlášením spotřebitele, aniž by je prověřoval (viz rozsudek NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), vždy musí zjišťovat nejen aktuální a předpokládané příjmy, ale i výdaje spotřebitele.“ (srov. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ke splatnosti dluhu z úvěru, u kterého nedošlo k prověření úvěruschopnosti spotřebitele. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , s. , Anonymizováno, .).

20. Navíc je třeba vycházet nejen z ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele, nýbrž i o výdajích osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše), bez toho lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

21. Žalobkyně sice tvrdila, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření jeho úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků. Soud má však za to, že žalobkyně v této otázce uvedeným judikaturním závěrům nedostála.

22. Z listiny – profil klienta a výplatnic žalovaného se podává, že žalobkyně nedostála judikaturou uvedených kritérií, aby mohl soud uzavřít, že postupovala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. U příjmů žalovaného se hovoří o příjmech žalovaného (mzdy , částka, , jež byly ověřeny výplatnicemi). Potud správně. Výdaje domácnosti žalovaného , částka, se jeví soudu prima facie jako nevěrohodné a nebyly nijak doloženy. Rovněž chybí informace o tom, s kolika dalšími členy obývá domácnost (pouze je uvedeno, že příjmy dalších členů domácnosti činí , částka, ). Ani závěr o nákladech na bydlení – , částka, nebyl ověřen (není uvedeno, jakými listinami byl ověřen).

23. Žalobkyně se potom jednání soudu dne , datum, nezúčastnila. Zmeškala tím pro sebe možnost být poučena v tomto směru soudem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

24. Soud proto uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách.

25. Z uvedených důvodů je proto spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná (viz též § 87 odst. 1 z.s.ú.); k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, a představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně jako poskytovatelka úvěru žalovanému poskytla (, částka, ) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (, částka, ) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).

26. Z vyložených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku dlužné jistiny jako náhradu za bezdůvodné obohacení v penězích. Čas plnění povinnosti vydat bezdůvodné obohacení získané přijetím peněžních prostředků na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné v důsledku porušení povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru) má odpovídat subjektivním možnostem spotřebitele, zejména jeho majetkovým a výdělkovým poměrům. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno stran skutečností, na jejichž základě lze učinit závěr o možnostech spotřebitele vydat bezdůvodné obohacení, nese spotřebitel, neboť uvedená procesní břemena leží na tom účastníku řízení, který z existence skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný přitom neúčastí u soudního jednání dne , datum, pro sebe zmeškal možnost být poučen podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby tvrdil a prokázal okolnosti, z nichž by soud mohl uzavřít, jaká doba k plnění je přiměřená jeho možnostem (§ 87 odst. 1 in fine z.s.ú.) a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

27. Žalovaným nebyly v řízení uplatněny jakékoliv skutečnosti stran jeho možností vrátit žalobkyni dosud nesplacené jistiny neplatně poskytnutých úvěrů. Ježto nebylo v řízení podkladu pro určení splatnosti dluhu na základě speciální úpravy plynoucí z § 87 odst. 1 věta třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, bylo namístě splatnost určit dle obecné právní úpravy plynoucí z § 1958 odst. 2 o. z.

28. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, z neplatně poskytnutých úvěrů ve lhůtě do 7 dnů, a to dopisem ze dne , datum, , jejž žalovanému odeslala dne , datum, . Proto žalovaný měl v důsledku této výzvy uhradit pohledávku do uplynutí lhůty k plnění v ní stanovené, tj. do dne , datum, (§ 573, § 1958 odst. 2 a § 1959 o. z.).

29. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) počítaného z částky dosud nevráceného bezdůvodného obohacení za období od splatnosti dne , datum, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.

30. Lhůtu k plnění soud stanovil v běžné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 12,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,17 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,83 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

32. Povinnost k náhradě nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. třeba plnit k rukám advokáta žalobkyně.