22 C 76/2022
č. j. 22 C 76/2022-18
V PLATNOSTIOkresní soud v Děčíně rozhodl ve prospěch žalobkyně o nároku na zaplacení televizního poplatku za období, ve kterém byl žalovaný držitelem televizního přijímače. Soud uznal, že povinnost platit poplatek nevymizela i při přechodu na jiné způsoby příjmu televizního vysílání. Povinnost vyplývá z § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, který nevyžaduje funkčnost přijímače. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., včetně soudního poplatku a odměny advokáta podle advokátního tarifu.
Plný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Valentou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částka s příslušenstvím z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona v období číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo. Žalovaný se bránil tím, že služby žalobkyně přestal užívat od datum pro nefunkčnost stávajícího signálu a přechodu na novou normu anonymizováno spisová značka. Soud zjistil, že žalovaný se dne datum přihlásil jako podnikatel u anonymizováno do evidence jakožto poplatník televizního poplatku. Žalovaný však poplatek však včas a řádně neuhradil za období číslo až číslo, celkem v částce částka. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala datum, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. Po právní stránce soud věc posoudil podle §§ 2 odst. 2, 3 odst. 2, 5, 6, 7 odst. 3, 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v rozhodném znění, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, za užití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy od 16. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, za které se s nezaplacením poplatku žalovaný ocitl v prodlení. příjmení žalovaného není případná. Předně, žalovaný jí nevysvětluje, proč neplatil televizní poplatek v období před datum. Dále, zákon spojuje televizní poplatkovou povinnost pouze s držením televizního přijímače (lidově televizoru), není dokonce vyžadováno, aby byl funkční (§ 2 odst. 2 citovaného zákona:„ Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.“). Žalovaný se však bránil tím, že od datum přešel k placenému přijímání TV jiných subjektů. Tím však jeho poplatková povinnost podle citovaných ustanovení zákona nezanikla. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Žalobcem požadovaná odměna za další úkon není soudem považována za účelný náklad řízení, protože podání žalobce nebylo vyžadováno. Soud ji proto nepřiznal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozsudkem splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo soudní exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.