25 C 130/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 16 070 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,50 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, částky částka, částky částka a úroku z prodlení převyšujícího úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně tituly před jménem jméno FO tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum po žalovaném domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne datum uzavřela se žalovaným prostřednictvím webové stránky Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno cz smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši částka, zaslané téhož dne na jeho bankovní účet, přičemž žalovaný se oproti tomu zavázal krom jistiny úvěru ve výši částka uhradit současně tak poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši částka. Jistina i poplatek byly splatné dne datum, avšak žalovaný na dluh neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného a posoudila jeho úvěruschopnost, když si od něj vyžádala údaje o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřovala z předložených dokladů a nahlédnutím do příslušných databází. Uvedla, že žalovaný deklaroval zaměstnání na plný úvazek u společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem částka, kdy se jednalo o pracovní poměr na dobu neurčitou a měsíční výdaje částka. Z výpisů z účtu žalobkyně zjistila výši čisté mzdy za srpen a září 2024 ve výši částka a částka, tedy průměrný měsíční příjem částka. Žalobkyně dále vycházela z žalovaným uvedených výdajů v částce částka, ověřila, že žalovaný neměl ke dni podání žádosti záznam v Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ani v insolvenčním rejstříku, a uzavřela, že po odečtení výdajů disponoval částkou částka, takže požadovaná částka k vrácení ve výši částka se podle jejího názoru nacházela s dostatečnou rezervou v rámci jeho platebních možností.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z obsahu smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelové bezhotovostní zápůjčky ve výši částka na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal žalobkyni zápůjčku vrátit společně s poplatkem za její poskytnutí ve výši částka nejpozději do datum. Celková částka splatná žalovaným tak činila částka, při zápůjční úrokové sazbě 0 % a RPSN 6 918 %. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a povinnost hradit náklady spojené s uplatněním pohledávky dle sazebníku, zejména písemnou upomínku ve výši částka. Smlouva byla za žalovaného podepsána dne datum v 13:23:38 prostřednictvím Anonymizováno kódu Anonymizováno. Součástí jsou všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.

5. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že právní zástupkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum k úhradě pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne datum prostřednictvím webových stránek Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. Ve výzvě bylo uvedeno, že žalobkyně žalovanému převedla požadované peněžní prostředky na jím označený účet a žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatku uhradit nejpozději do datum, avšak dluh dosud uhrazen nebyl. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky částka do tří dnů na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol a současně k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši částka. O odeslání svědčí poštovní tituly před jménem 6. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne datum byla ve prospěch účtu č. č. účtu, označeného jménem jméno FO, zaevidována jednak identifikační platba ve výši částka a dále okamžitá úhrada ve výši částka, přičemž u platby byl uveden variabilní symbol var. symbol a poznámka „Identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky od právnická osoba“.

7. Z upomínek a opakovaných výzev k úhradě soud zjistil, že žalobkyně po splatnosti závazku opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy ze dne datum, a to upomínkami ze dne datum, datum, datum, datum a datum. V jednotlivých výzvách žalobkyně uváděla postupně narůstající dlužnou částku, konkrétně částka, částka, částka, částka a částka, a žalovaného vyzývala k okamžité úhradě na některý z uvedených bankovních účtů s uvedením rodného čísla jako variabilního symbolu. Z listin dále vyplynulo, že žalobkyně v každé z výzev účtovala náklady spojené s vyhodnocením a odesláním upomínky ve výši částka a upozorňovala žalovaného na další navyšování dluhu, případně na možnost předání věci k dalšímu vymáhání.

8. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl příjem za srpen 2024 ve výši částka a za září 2024 ve výši částka. K výdajům žalovaného nebylo zjištěno ničeho.

9. Na základě shora provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli prostřednictvím webových stránek žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku částka bezhotovostně na jím označený bankovní účet. Žalovaný se žalobkyni zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, tedy celkem částka, nejpozději do datum. Žalobkyně sjednanou částku žalovanému skutečně poukázala, přičemž předtím proběhla identifikační platba ve výši částka. Žalovaný svůj závazek ve sjednané lhůtě nesplnil a dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Po splatnosti byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, přičemž žalobkyně mu postupně účtovala smluvní sankce, úroky z prodlení a náklady jednotlivých upomínek. Následně byl žalovaný před podáním žaloby vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě celé dlužné částky, avšak ani poté k zaplacení nedošlo. Soud dále vzal za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím zápůjčky zjišťovala příjmové poměry žalovaného, přičemž z jeho účtu vyplývaly příjmy za srpen 2024 ve výši částka a za září 2024 ve výši částka, a současně ověřovala, zda žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku ani v Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Konkrétní výše pravidelných výdajů žalovaného však prokázána nebyla.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odst. 1.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

19. Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

20. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a na něj navazujícího právního posouzení dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru nedostála povinnosti stanovené jí v § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy povinnosti před uzavřením smlouvy řádně posoudit schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Bylo sice prokázáno, že žalobkyně zjišťovala příjmové poměry žalovaného, když vycházela z jeho příjmů za srpen 2024 ve výši částka a za září 2024 ve výši částka a že nahlížela do insolvenčního rejstříku a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Tím však nebylo prokázáno úplné a řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť žalobkyně neprokázala, jaké byly v rozhodné době pravidelné výdaje žalovaného, případně jeho další závazky a celkové majetkové a sociální poměry. Samotné ověření příjmů a negativní lustrace v insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí nepostačuje k závěru, že žalobkyně náležitě posoudila schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednaném režimu. Žalobkyně prokázala příjmy a negativní lustraci v ISIR/CEE, ale neprokázala objektivně ověřené výdaje, další závazky ani celkovou ekonomickou situaci žalovaného.

21. Za této situace soud posoudil předmětnou spotřebitelskou smlouvu jako neplatnou, neboť odporuje zákonu a smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele při poskytování spotřebitelského úvěru. K této neplatnosti soud přihlédl i bez návrhu. Převzal-li žalovaný peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen vydat žalobkyni to, oč se na její úkor bezdůvodně obohatil. Bezdůvodné obohacení žalovaného je dáno částkou částka, kterou mu žalobkyně skutečně poskytla na jeho bankovní účet a kterou žalovaný žalobkyni nevrátil. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky částka.

22. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nevrátil ani poté, co byl k úhradě dluhu vyzván, dostal se se splněním svého peněžitého závazku do prodlení. Žalobkyni proto vzniklo podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

23. Úrok z prodlení soud přiznal z částky částka, kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího, který byl žalovanému žalobkyní k zaplacení tohoto nároku (představujícího bezdůvodného obohacení) stanoven v předžalobní výzvě, a kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu žádala zaplacení celkem částky částka a úspěšná byla pouze co do částky částka (do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout současně tak příslušenství, vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu v dané věci). Nárok na náhradu nákladů řízení je tedy na straně žalobkyně dán 4,91 %. Za plného úspěchu žalobkyně by této náležela náhrada nákladů řízení ve výši částka sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náklady řízení by tedy činily celkem částku částka, z čehož 4,91 % činí částku částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.