25 C 135/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 085,87 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 085,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 085,87 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 19 085,87 Kč s příslušenstvím.

2. Svoji žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný byl ve smyslu ustanovení § 2 a § 3 a následujících zákona č. 48/1997 Sb., o [anonymizována dvě slova] a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o veřejném [anonymizováno]“) od [datum] střídavě pojištěncem [anonymizována dvě slova] [země] (dále jen„ žalobkyně“). Dle ustanovení § 13 předně citovaného zákona platí, že ze [anonymizováno] se hradí [anonymizováno] služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho [anonymizováno] stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají [anonymizováno] stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky [anonymizována dvě slova], c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. V období od [datum] do [datum] byl žalovaný pojištěn mimo území [země] a dle ustanovení § 8 odst. 4 předně citovaného zákona mu tím zaniklo [anonymizováno] v [země]. Žalovaný měl povinnost vyplývající z ustanovení § 12 písm. j) zákona vrátit [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] do osmi dnů příslušné [anonymizováno] při zániku [anonymizováno] podle § 3 odst. 2 písm. b) a c) tohoto zákona. Žalovaný byl dále dle čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení [anonymizována dvě slova] [číslo] o koordinaci systémů [anonymizováno] zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke [anonymizováno]. Žalovaný ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnil, a naopak se dál po zaniknutí [anonymizováno] v [země] prokazoval při čerpání zdravotní péče [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vydaným žalobkyní. Jelikož žalovaný čerpal v období od [datum] do [datum] na území [země] [anonymizováno] péči, přestože nebyl pojištěncem žalobkyně, kdy tuto skutečnost zjistila žalobkyně až zpětně po uhrazení této neoprávněně čerpané [anonymizováno] péče příslušným [anonymizováno] zařízením, které žalovanému poskytly v období od [datum] do [datum] [anonymizováno] péči, pak tím žalovaný způsobil žalobkyni majetkovou škodu ve výši 19 085,87 Kč, jež odpovídá součtu částek uhrazených příslušným [anonymizováno] zařízením za [anonymizováno] péči poskytnutou žalovanému v období od [datum] do [datum]. Dle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z.") platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Žalobce spatřuje porušení povinnosti stanovené zákonem v opomenutí žalovaného vrátit [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] do osmi dnů příslušné [anonymizováno] při zániku [anonymizováno] dle ustanovení § 12 písm. j) zákona o [anonymizována dvě slova], čímž bylo zasaženo do absolutního majetkového práva žalobkyně, jelikož kvůli porušení této povinnosti nebyla srozuměna s tím, že žalovanému zaniklo [anonymizováno] a dále hradila jím čerpanou péči.

3. Žalobkyně touto žalobou uplatňuje svůj nárok na náhradu způsobené majetkové škody ve výši 19 085,87 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne [datum] k úhradě nákladů za neoprávněně vyčerpanou [anonymizováno] péči ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy, kdy tato výzva nebyla žalovanému doručena, byla dne [datum] uložena a za doručenou se považuje dne [datum], požaduje žalobkyně ode dne následujícího po uplynutí posledního dne k dobrovolnému plnění zákonný úrok z prodlení z žalované částky.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci zůstal v průběhu celého soudního řízení nečinný.

5. Soud věc projednal a ve věci rozhodl na základě ustanovení § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, neboť pro uvedený postup byly splněny zákonem stanovené podmínky.

6. Žalobkyně své žalobní tvrzení o provedených [anonymizováno] úkonech [anonymizováno] přehledem úhrad [anonymizováno] péče podle zákona o [anonymizována dvě slova] – přehledem konkrétně vykázané [anonymizováno] péče za období od [anonymizováno] roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok], jež ve svém celku činí 19 256,37 Kč s poplatky a doplatky započítanými do limitu ve výši 0,00 Kč. Žalobkyně své žalobní tvrzení o tom, že žalovaného před podáním žaloby upozornila na to, že v období měsíců [anonymizováno] roku [rok] až [anonymizováno] roku [rok] byla ve vztahu k jeho osobě vykázána [anonymizováno] péče, přesto, že mu bylo ukončeno [anonymizováno] a vyzvala ho k zaplacení částky 19 085,87 Kč, jež představuje neoprávněné čerpání [anonymizováno] služeb na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který nevrátil a používal jej i po dni ukončení pojištění prokázala předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný na uvedenou výzvu žalobkyně nereagoval.

7. Na základě výše uvedených listin má soud za zjištěnou a prokázanou výši ceny za vynaloženou [anonymizováno] péči ve vztahu k osobě žalovaného za období [anonymizováno] roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok] a skutečnost, že žalobkyně žalovaného vyzvala k jejímu zaplacení s vysvětlením, z jakého právního důvodu jí po žalovaném požaduje (tj., že jí požaduje z důvodu zániku [anonymizováno]).

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěncem podle tohoto zákona osoba, která a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud 1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, 2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu, 3. jí byl udělen azyl na území České republiky, 4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky, 5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje, 6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby, 7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná, 8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie), nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie), 9. se narodila na území České republiky a její matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, 10. se narodila na území České republiky a její zákonný zástupce má povolený trvalý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, nebo 11. jde o nezletilou osobu, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, podle odst. 2 tohoto ustanovení zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu1a), zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jakož i organizační složka státu.1b), podle odst. 3 tohoto ustanovení zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance (§ 5 písm. a)), ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu1a).

9. Podle § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění není pojištěnec povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině [anonymizováno] pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice podle věty první, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Další prohlášení podle věty první lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

10. Podle § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při 1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c); 2. změně zdravotní pojišťovny; 3. dlouhodobém pobytu v cizině podle § 8 odst. 4.

11. Dle ustanovení § 13 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí, že ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování.

12. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Žalovaný v řízení neprokázal, že by ve vztahu k jeho osobě nebyla poskytována [anonymizováno] péče v rozsahu a výši tvrzené žalobkyní, případně neprokázal, že mu tato [anonymizováno] péče byla poskytována jako řádnému pojištěnci žalobkyně (tj. jinými slovy neprokázal skutečnost, že by k zániku pojištění ve vztahu k žalobkyni nedošlo) a soudu proto nezbylo, než vycházet z tvrzení obsažených v žalobě a listin žalobkyní předložených a žalobě co do částky 19 085, 87 Kč (jistiny) vyhovět.

14. Jelikož se žalovaný se zaplacením dlužné částky ocitl v prodlení, má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, a to podle ustanovení § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb., v platném znění.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přísluší jí proto plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a hotové výdaje v paušální částce 2 x 300 Kč za předžalobní výzvu a podání žaloby za použití ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení tvoří částku 1 400 Kč.

16. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou částku, náklady řízení a soudní poplatek byla stanovena v běžné lhůtě tří dnů, když soudu nebyly známy žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovit lhůtu delší (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).