25 C 137/2024

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 688,80 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně jí pověřený zmocněnec (společnost právnická osoba.) prostřednictvím svého zaměstnance provedl dne datum kontrolu evidovanou pod č. hodnota v odběrném místě na adrese adresa, v rámci které zjistil, že žalovaný v tomto odběrném místě provádí neoprávněný odběr elektřiny dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení ceny za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe a zaplacení náhrady škody za odebranou elektřinu v celkové částce částka a dále zaplacení částky částka, jež představuje náklady žalobkyně vynaložené na zjištění neoprávněného odběru včetně DPH. Stanovisko žalovaného k žalobě se nepodařilo soudu zjistit, neboť se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115 a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně tvrzený skutkový stav věci prokázala následujícími listinnými důkazy: protokolem o kontrole odběrného místa ze dne datum, oznámením o výsledku kontroly odběrného místa č. hodnota ze dne datum, výpočtem náhrady za neoprávněný odběr elektřiny, zmocněním společnosti právnická osoba. ze dne datum, fakturou č. hodnota vystavenou na částku částka představující náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny za období od datum do datum, upomínkou k zaplacení částky částka za neoprávněný odběr ze dne datum a čestným prohlášením ze dne datum. Žalobkyně dále doložila předžalobní upomínku – výzvu k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ze dne datum, včetně podacího archu, kterou žalovaného vyzývala k uhrazení nákladů za neoprávněný odběr ve výši částka. Na základě v řízení provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný v době od datum do datum v domě na adrese adresa neoprávněně odebíral elektrickou energii, což žalobkyně zjistila prostřednictvím zmocněnce během kontroly dne datum. Výše uvedené soud zjistil zejména z protokolu o kontrole odběrného místa, z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a z plné moci č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno. Za tuto dobu byla vypočtena průměrná spotřeba z předcházejícího období ve výši Anonymizováno kWh elektřiny v ceně náhrady ve výši částka za odebranou kWh elektřiny a poplatku za stálý příkon. Výše uvedené bylo zjištěno z faktury č. hodnota ze dne datum a z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny. Žalobkyně na zjištění neoprávněného odběru vynaložila částku částka, což soud zjistil z čestného prohlášení ze dne datum. Podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „energetický zákon“), při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona stanovila žalobkyně výši neoprávněného odběru v poměrné výši dle odběru za předcházející období. Žalobkyni tak náleží celkem za neoprávněně odebranou elektřinu částka ve výši částka za neoprávněně odebraných Anonymizováno kWh. Jelikož dle § 51 odst. 3 energetického zákona jsou škodou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, má žalobkyně právo i na úhradu vynaložených nákladů v prokázané výši částka. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobkyni přiznal nejen částku celkem ve výši částka, ale i úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.