25 C 138/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 46 332,77 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně od , datum, do , datum, , úroku z částky , částka, ve výši 22,2 % ročně od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. To vše z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající pro něho z uzavřené smlouvy o úvěru s názvem , Anonymizováno, půjčka, uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaným, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník. Na základě předně citované smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut neúčelově převodem na běžný účet č. , č. účtu, sjednaný v čl. III. smlouvy. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal zaplatit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 22,20 % p. a. Dále se žalovaný v čl. III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za upomínání ve výši stanovené dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen při řádném splacení úvěru zaplatit celkem částku , částka, , formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, počínaje dnem , datum, . Žalovaný porušil své závazky, kdy porušení spočívalo v opakovaném porušení režimu splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, ukončila poskytování úvěru a úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne , datum, . Žalobkyně tedy po žalovaném, jelikož vstoupila do práv právní předchůdkyně žalobkyně, požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků a smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, a dále požaduje zaplacení úroků ve výši 22,20 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z dlužné částky ve výši , částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterým se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ke kterým se žalobkyně, prostřednictvím jejího právního zástupce řádně dostavila a navrhovala žalobě vyhovět.Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to zejména Smlouvu o úvěru ze dne , datum, , Formulářem s označením vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro , Anonymizováno, půjčku, Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Sazebníkem platným od , datum, , Všeobecnými produktovými podmínkami, , právnická osoba, podmínkami, potvrzením o výši příjmu žalovaného, platební historií žalovaného, Výpisem z úvěrového účtu žalovaného, Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, , Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky, ze kterých má předně za prokázáno, že žalovanému byly s ohledem na mezi právní předchůdkyní žalobkyně - bankou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaným uzavřenou smlouvu označenou jako „smlouva o úvěru , Anonymizováno, půjčka“ ze dne , datum, poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , ze kterých žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil realizovanými částečnými platbami částku , částka, .Žalobkyně rovněž předžalobní výzvou ze dne , datum, prokázala, že žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala, a to ve lhůtě nejpozději do , datum, .Pokud se týká skutečnosti, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně (dále též „banka“) při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, (kterou však žalobkyně soudu nedoložila), kterou hodnotila v souladu s jejími platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze , Anonymizováno, a další. Žalovaný dle žalobkyně dále doložil potvrzení o výši přijmu ze dne , datum, , podle kterého byl žalovaný od , datum, na dobu neurčitou zaměstnán ve společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, : , IČO, , sídlem , adresa, , kdy výše průměrného čistého přijmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila , částka, , a podle kterého nebyly ze mzdy žalovaného prováděny žádné srážky. Ohledně příjmů žalovaného bylo dále subsidiárně vycházeno z běžného účtu žalovaného vedeného u banky déle než tři měsíce před žádostí o úvěr.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě , právnická osoba, přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne , datum, , sp. zn.

III. ÚS 4129/18, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu , právnická osoba, inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem , právnická osoba, (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13 (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v. , jméno FO, a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.Na základě zjištěného skutkového stavu věci s na to navazujícím právním posouzením dospěl soud k takovému skutkovému a právnímu závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, nedostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně příjmové a výdajové stránky žalovaného dle tvrzení poskytnutých žalobkyní vycházela z informací poskytnutých žalovaným, které byly žalovaným včleněny do žádosti o úvěr ze dne , datum, , kterou však žalobkyně soudu nedoložila. Pokud se jedná o listinu, jež je založena na č. l. 45 spisu, jedná se o právní předchůdkyní vyhotovenou tabulku (žalovaným nepodepsanou), ve které je mimo jiné uveden čistý měsíční příjem domácnosti žalovaného ve výši , částka, , kdy však z této tabulky není zřejmé, na základě jakých podkladů byla tato hodnota dovozena, tj. na základě jakých konkrétních podkladů byla tato hodnota zjištěna. Jedinou prověřenou informací, kterou v daném konkrétním případě právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému disponovala, a kterou žalobkyně soudu doložila, byly informace ve vztahu k výši dosahovaného příjmu žalovaného z jeho pracovního poměru, kdy v tomto ohledu vycházela z potvrzení zaměstnavatele žalovaného - společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, : , IČO, , sídlem , adresa, , podle kterého výše průměrného čistého přijmu žalovaného za poslední 3 měsíce před poskytnutím úvěru činila , částka, , a podle kterého nebyly ze mzdy žalovaného prováděny žádné srážky. Pokud se týká informací ve vztahu k faktickým výdajům žalovaného, na základě kterých by si právní předchůdkyně žalobkyně učinila úsudek o celkových měsíčních výdajích žalovaného (např. za bydlení, mimořádných měsíčních výdajích atd.) – ohledně této informace právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na jejich zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dle názoru soudu řádně neprověřila celkovou příjmovou a výdajovou situaci žalovaného, která by jí poskytla řádný podklad pro posouzení skutečnosti, zda na straně žalovaného je splněn předpoklad splacení úvěru, nad to úvěru ve výši , částka, . Tyto skutečnosti nelze zhojit tím, že právní předchůdkyně žalobkyně případně, jak tvrdila, „kontrolovala“ dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze , Anonymizováno, . V daném případě proto bylo nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované je v daném řízení dáno částkou , částka, , která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, a kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátil (tj. poskytnutých , částka, – splacených , částka, = , částka, ). Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení , částka, .Jelikož se žalovaný dostal se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, který byl žalovanému žalobkyní ke splnění povinnosti stanoven v předžalobní výzvě (žalovaný byl požádán o úhradu nejpozději do , datum, ), tj. ode dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, (v tomto ohledu panuje ve výroku rozsudku zřejmá písařská nesprávnost, kdy soud nesprávně uvedl počátek úroků z prodlení od „, datum, “, který však není příslušným kalendářním dnem uvedeného roku, tj. neexistuje, kdy tato zřejmá písařská nesprávnost bude zhojena postupem podle § 40 odst. 8 a § 164 o. s. ř.). Výši přiznaného úroku z prodlení soud přiznal ve výši požadované žalobkyní (11,75 % ročně), neboť nepřesahuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II tohoto rozsudku).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu žádala zaplacení celkem částky , částka, a úspěšná byla pouze co do částky , částka, . Nárok na náhradu nákladů řízení je tedy dán na straně žalovaného, to ve výši 52,32 %. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak ve výroku III tohoto rozsudku uvedeno., adresa, k plnění soudem přisouzených nároků je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.