25 C 171/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vypořádání zaniklého, dosud nevypořádaného společného jmění manželů,

I. Společné jmění manželů, mezi které náleží: spoluvlastnický podíl ve výši jedna polovina k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [okres] – [anonymizováno], [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku [parcelní číslo], [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec a okres [okres] pozemek parc. [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec a okres [okres] se vypořádává tak, že uvedené věci se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud vypořádal zaniklé, dosud nevypořádané společné jmění manželů, kdy předmětem vypořádání učinila spoluvlastnický podíl ve výši jedna polovina k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [okres] – [anonymizováno], [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku [parcelní číslo], [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec a okres [okres] pozemek parc. [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec a okres [okres].

2. Žalobkyně navrhovala, aby soud společné jmění manželů vypořádal takovým způsobem, kdy by nařídil soudní prodej uvedených nemovitostí a výtěžek z prodeje rozdělil mezi oba účastníky rovným dílem. Navrhovaný způsob vypořádání zdůvodnila tím, že žádný z účastníků řízení nemá zájem o to, aby se stal vlastníkem vypořádávaných nemovitostí a žádný z účastníků ani nemá dostatečné finanční prostředky pro vyplacení vypořádacího podílu druhému účastníkovi. Pokud jde o žalovaného, ten sice při jednání soudu dne [datum] uvedl, že chce v domě zůstat, avšak zároveň výslovně uvedl, že na vyplacení podílu nemá finanční prostředky. K další výzvě soudu se již nevyjádřil. Pokud jde o žalobkyni, ta nemá dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu, přičemž vzhledem k tomu, že je již v předdůchodovém věku, nebyl by jí ani žádným peněžním ústavem poskytnut úvěr v potřebné výši tak, aby tím byla pokryta cena vypořádacího podílu. Uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že předmětné nemovitosti, resp. polovina předmětného rodinného domu je užívána tak, že ji užívá fakticky žalovaný a pozemek [číslo] slouží jako přístupová, resp. příjezdová cesta k domu [adresa], nepřichází do úvahy ani reální rozdělení těchto věcí.

3. Žalovaný se při jednání soudu konaném dne [datum] vyjádřil tak, že trvá na tom, aby podíl na nemovitosti připadající na jeho osobu zůstal v jeho vlastnictví. Uvedl, že chce v domě dožít, žalobkyně ať si se svým podílem dělá, co chce. Žalovaný z domu nikdy nepůjde. Rád by manželku vyplatil, ale nemá na to finanční prostředky. Je pro něho jedinou možností, že v domě zůstane. Následně již na výzvy soudu nereagoval, k jednání soudu se nedostavil.

4. Účastníci řízení souhlasili se závěry znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [číslo] co do stanovení obvyklé ceny účastníky vypořádávaných nemovitostí.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázáno, že účastníci řízení mají v zaniklém dosud nevypořádaném společném jmění manželů následující nemovitosti: spoluvlastnický podíl ve výši jedna polovina k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [okres] – [anonymizováno], [adresa], [anonymizována tři slova] stojí na pozemku [parcelní číslo], [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec a okres [okres] pozemek parc. [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec a okres [okres].

6. Podle ustanovení § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle ustanovení § 741 uvedeného zákona, nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Podle ustanovení § 742 odst. 1 uvedeného zákona, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle [anonymizováno] [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] úprava vypořádání společného jmění manželů obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se co do základních hmotněprávních souvislostí zásadně neliší od úpravy zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Nevyplývají z ní výslovně žádné konkrétní způsoby vypořádání. Pouze podpůrně lze uvažovat o aplikaci způsobu vypořádání podle úpravy podílového spoluvlastnictví (§ 712 OZ). Lze proto připustit, stejně jako za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, způsob vypořádání přikázání majetkových hodnot do výlučného vlastnictví některému z bývalých manželů, ale i přikázáním oběma manželům společně. To ostatně při subsidiární použitelnosti úpravy vypořádání podílového spoluvlastnictví výslovně připouští i § 1147 občanského zákoníku.

7. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle ustanovení § 1144 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle ustanovení § 1145 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem. Podle ustanovení § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle [anonymizováno] [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], nařídí-li soud při zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitosti jejich vypořádání prodejem a k prodeji (vypořádání) nedojde, pak spoluvlastnictví dále trvá. Naproti tomu společné jmění manželů zanikalo se zánikem manželství, případně může být soudem za trvání manželství zúženo. Je-li podán návrh na vypořádání společného jmění manželů k nemovitostem soudem podle § 150 odst. 3 občanského zákoníku, soud tak vypořádává již zaniklý spoluvlastnický vztah. Toto ustanovení je kogentní povahy a ze zákona tak vyplývá povinnost soudu takový vztah vypořádat. Není možné, aby soud vypořádal společné jmění manželů tak, že nařídí prodej nemovitostí, u něhož nelze vyloučit, že nebude realizován, tedy že nemovitosti nebudou prodány a nebude výtěžek, který by bylo lze mezi účastníky rozdělit. Tak by k jejich vypořádání soudem nedošlo a takový stav zákon nepředpokládá. Nelze ani uvažovat o tom, že nemovitosti, pokud by se je nepodařilo prodat, přešly do podílového spoluvlastnictví účastníků podle § 149 odst. 4 občanského zákoníku, neboť uvedená domněnka se vztahuje jen na případy, kdy k vypořádání společného jmění manželů nedošlo dohodou ani rozhodnutím soudu. 8. Po skutkové stránce věci soud zjistil, že předmětem vypořádání zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů je a) spoluvlastnický podíl ve výši jedna polovina k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [okres] – [anonymizováno], [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku [parcelní číslo], [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec a okres [okres] b) pozemek parc. [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec a okres [okres].

9. Z obsahu znaleckého posudku [číslo] o ceně obvyklé výše uvedených nemovitostí znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] jednoznačně vyplývá, že spoluvlastnický podíl ve výši ½ na rodinném domě [adresa] (který mají účastníci tohoto řízení v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů) nelze rozdělit. Z uvedeného důvodu není dle názoru soudu vhodné ani účelné přistoupit k rozdělení pozemku parc. [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec a okres [okres] (který mají účastníci tohoto řízení v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů), neboť pozemek je zahradou, na které je mimo jiné umístěna přístupová cesta k domu, když pozemek ve svém celku slouží a je funkčně určen výhradně potřebám vlastníků domu [adresa].

10. Pokud se týká způsobu vypořádání zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů přikázáním věcí do výlučného vlastnictví jednoho z bývalých manželů, tento způsob je v daném případě zcela vyloučen, neboť ani jeden z účastníků řízení nemá finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu druhému z manželů, kdy žádný z účastníků řízení nemá o uvedený způsob vypořádání ani zájem, což zdůvodňují právě tím, že nedisponují finančními prostředky na vyplacení vypořádacího podílu.

11. Dalším v pořadí možným způsobem vypořádání zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů je přikázání věcí do podílového spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení, kdy tento způsob se v dané věci jeví jako jediný možný (s ohledem na další závěry vyslovené v bodě [číslo] tohoto rozsudku). Uvedený způsob je i takovým způsobem, který žalovaný v řízení navrhoval, neboť uvedl, že má zájem v domě zůstat, když uvedl, že je to pro něho vlastně jediná možnost. Žalobkyně v řízení potvrdila, že žalovaný dům fakticky užívá.

12. Způsob vypořádání zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě, který v řízení jako jediný možný navrhovala žalobkyně, soud v daném případě posoudil jako nevhodný a s ohledem na další závěry soudu jako nepřiléhavý. S odkazem na závěry vyslovené v [anonymizováno] [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za to, že v daném případě, kdy se vypořádává (mimo jiné) podíl na nemovitosti (domu [adresa] – rodinného domu), je zcela zřejmé, že není najisto postaveno, že bude prodán ve veřejné dražbě, t. j. v daném konkrétním případě nelze vyloučit, že nemovitosti nebudou ve veřejné dražbě prodány (t. j. prodej nebude realizován) a tedy nebude výtěžek, který by bylo možno mezi účastníky řízení rozdělit. Tím by k jejich vypořádání soudem nedošlo a takový stav zákon nepředpokládá.

13. S ohledem na výše uvedené pak soud rozhodl o vypořádání zaniklého, dosud nevypořádaného společného jmění manželů takovým způsobem, kdy věci navrhované k vypořádání přikázal do podílového spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení, s rovností jejich podílů.

14. Soud má v daném případě za to, že v řízení, kterým bylo vypořádáno zaniklé a dosud nevypořádané společné jmění manželů (účastníků tohoto řízení) takovým způsobem, kdy věci navrhované k vypořádání byly vypořádány takovým způsobem, kdy byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení s rovností jejich podílů, kdy oba účastníci jsou dle poměru ve věci úspěšní rovným dílem, je třeba se přiklonit k závěru o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).