25 C 181/2019

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Andrey Pěničkové a přísedících přísedící ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru,

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovanou vůči žalobkyni listinou ze dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které učinila žalovaná vůči žalobkyni listinou ze dne [datum].

2. Svojí žalobu žalobkyně zdůvodnila tím, že pracovní poměr mezi její osobou, jako zaměstnankyní a žalovanou jako zaměstnavatelem byl sjednán pracovní smlouvou ze dne [datum], s pracovním zařazením žalobkyně pracovník v expedici. Žalovaná po žalobkyni od počátku pracovního poměru nepožadovala vstupní pracovnělékařskou prohlídku. Dne [datum] převedla žalovaná žalobkyni na jinou práci - do výrobny. Převedení žalobkyně na jinou práci způsobilo žalobkyni zdravotní komplikace, které si vyžádaly pracovní neschopnost v době od [datum] do [datum]. V této době byl zaměstnavatel informován o zdravotním stavu žalobkyně, stejně jako požadavku na provedení pracovnělékařské prohlídky a nesouhlasu s převedením na jinou práci. Svůj nesouhlas odůvodnila obavou o své zdraví. Žalobkyně se nedopustila porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, naopak chránila své zdraví a požadovala pouze zákonné chování zaměstnavatele – provedení pracovnělékařské prohlídky a zaměstnávání v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou na pozici pracovníka v expedici. Namísto odeslání žalobkyně na pracovnělékařskou prohlídku a umožnění vykonávat v pracovní smlouvě sjednaný druh práce, však žalobkyně obdržela od žalované dne [datum] listinu, jejímž obsahem bylo okamžité zrušení pracovního poměru za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalobkyně závěrem uvedla, že žalovaná u žalobkyně neprovedla jak vstupní, tak mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, čímž porušila své základní povinnosti, neboť se jedná o nezákonný postup zaměstnavatele. Naopak na straně žalobkyně se nejedná a ani nemůže jednat o porušení jakékoliv povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci, neboť žalobkyně po žalované žádala a očekávala splnění jejích základních zákonných povinností k provedení pracovnělékařské prohlídky za účelem možného výkonu pracovní činnosti žalobkyně u žalované.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru byla neomluvená nepřítomnost na pracovišti od [datum], kdy žalobkyně s žalovanou nekomunikovala. Nezvedala telefon, nereagovala na SMS zprávy. Snahou žalované bylo se s žalobkyní dohodnout na řešení situace, ale bohužel z její strany nebyla žádná odezva. Žalobkyně neoznámila žalované do tří dnů, že je v pracovní neschopnosti, její omluva zněla, že telefon zapomněla v [anonymizována tři slova] a neměla si mobil jak vyzvednout, druhou její verzí bylo, že telefon zapomněla u své kamarádky v autě a tudíž nemohla dát včas vědět. Žalovaná dále uvedla, že má i svědky, kteří dosvědčí, že se snažili žalobkyni kontaktovat, ale bezúspěšně. Pokud se týká neprovedení vstupní lékařské prohlídky, bohužel došlo k pochybení ze strany žalované, že nebyla důslednější a žalobkyni stále neupomínala, aby vstupní prohlídku u smluvní lékařky žalované absolvovala. Měla vyplněnou žádost, se kterou si tam měla dojít, bohužel tak neučinila. O žádnou mimořádnou lékařskou prohlídku nepožádala. Pracovník expedice, jak měla uvedeno v pracovní smlouvě, u žalované pracuje na všech pozicích, o čemž byla žalobkyně před nástupem do zaměstnání informována, tudíž nebyla převedena na jinou práci. Její zdravotní komplikace tedy určitě nevznikly nějakým přeložením na jinou práci. Žalobkyně ani včas neoznámila, že její pracovní neschopnost [anonymizováno] lékař ukončil a nepřišla do zaměstnání, tudíž se dopustila hrubého porušení kázně a poškodila tím firmu. Z uvedeného důvodů je žalovaná nucena trvat na ukončení pracovního poměru. Nad to všechno žalobkyně ani nevrátila půjčku ve výši 4 000 Kč, kterou si vyžádala při nástupu do zaměstnání.

4. Právní jednání o okamžitém zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno dne [datum], žaloba byla k soudu podána dne [datum]. Zákonná prekluzivní lhůta k podání žaloby daná ustanovením § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tak byla pro žalobkyni zachována (t. j. žaloba byla podána včas).

5. Soud ve věci provedl důkazy, které v řízení hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti a ze kterých následně zjistil skutkový stav věci.

6. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou na straně zaměstnavatele a žalobkyní na straně zaměstnance soud zjistil, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, den nástupu práce [datum], druh vykonávané práce pro žalobkyni: pracovník v expedici.

7. Z mzdového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni byl počínaje od [datum] stanoven základní tarif ve výši [částka] měsíčně.

8. Z přehledu pracovní neschopnosti soud zjistil, že žalobkyně v období od [datum] do [datum] nevykonávala práci, posouzení nepřítomnosti žalobkyně: od [datum] do [datum] - karenční doba bez náhrady, od [datum] do [datum] - náhrada za [anonymizováno], od [datum] do [datum] - [anonymizována tři slova], od [datum] do [datum] - neplacené volno.

9. Z listiny: [anonymizována dvě slova] pracovního poměru soud zjistil a má za prokázáno, že žalovaná s žalobkyní rozvázala pracovní poměr listinou o [anonymizována dvě slova] pracovního poměru ze dne [datum], z důvodu neomluvné absence v zaměstnání v období od [datum] do doby vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru (t. j. [datum]). Žalobkyně v řízení potvrdila, že uvedenou listinu si totožného dne (t. j. dne [datum]) i osobně převzala.

10. Z [anonymizováno] o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že pracovní neschopnost žalobkyně trvala od [datum] do [datum].

11. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi vypověděla, že u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] s počátkem pracovního poměru k totožnému dni, kdy však fakticky u žalované pracovala již po dobu jednoho týdne před uvedeným datem, tzv. na zkoušku. Po uvedenou dobu nedostala nic zaplaceno, a ani nebyla vyžadována [anonymizována dvě slova] prohlídka. Jediné, čím se musela prokázat, byl zdravotní průkaz. Její pracovní pozice byla pracovník expedice, což vykonávala do [datum] – expedice je spojena s obchodem, t. j. když přišli zákazníci, tak je v obchodě obsloužila. Počínaje od [datum] byla převedena do [anonymizována dvě slova], což bylo provedeno tak, že jí vedoucí řekla, ať jde holkám pomoci a ona už tam zůstala. Od doby, kdy byla převedena do [anonymizována dvě slova], po ní nebyla taktéž vyžadována žádná [anonymizováno] prohlídka. Pracovní doba tam byla odlišná - od 23:00 hodin do 9:00 až 10:00 hodin. Z důvodu charakteru práce (míchání salátů a další příprava pokrmů holýma rukama) a špatných hygienických podmínek (dle žalobkyně ve výrobně tekla pouze studená voda, na toaletě voda netekla, za účelem hygieny nádobí i rukou tam byly různé chemické přípravky) požádala, aby mohla nosit gumové rukavice, neboť má alergii na chemické přípravky, což jí nebylo povoleno. Charakter [anonymizováno] (pracovní neschopnosti) byly [anonymizována dvě slova] potíže a jakési celkové vyčerpání organismu. [anonymizována dvě slova] odmítl k žádosti žalované zpětně vystavit potvrzení o výkonu noční práce žalobkyně. Ošetřující lékař žalobkyni sdělil, že její organismus patrně špatně snáší výkyvy spojené s výkonem noční práce a potřebu [anonymizováno] pokrmů, kdy jí upozornil, že je předpoklad, že její zdravotní obtíže se mohou návratem do stejného prostředí vrátit, dokonce zhoršit. V průběhu pracovní neschopnosti byla žalobkyni provedena kontrola, kterou provedla paní provozní, kdy v této souvislosti žalobkyně paní provozní sdělila, že se po skončení pracovní neschopnosti do práce již nevrátí, neboť jí to [anonymizováno] ze [anonymizováno] důvodů nedoporučuje a že navrhuje ukončit pracovní poměr dohodou, na což jí bylo paní provozní sděleno, ať se hlavně vyléčí a po skončení pracovní neschopnosti přijde do práce. O tom, že by měla být provedena nějaká pracovnělékařská prohlídka paní provozní nehovořila, to s žalobkyní nikdy nikdo neřešil. Žalobkyně uvedla, že zaměstnavateli v rámci kontroly provedené v průběhu pracovní neschopnosti (míněno paní provozní) sdělila, že do práce nemůže opět nastoupit, dokud nebude na základě [anonymizováno] prohlídky zjištěno, že je k práci způsobilá, kdy pokud se týká následného očekávání, měla za to, že pracovní poměr po skončení pracovní neschopnosti trvá, u žalovaného je zaměstnána a vyčkávala výzvy k lékařské prohlídce.

12. Žalovaná se k jednání soudu nařízenému na den [datum], den [datum] a den [datum] omluvila a odkazovala na své písemné vyjádření ve věci.

13. Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

14. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách je zaměstnavatel povinen a) umožnit osobám pověřeným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, včetně pověřených osob poskytovatele pracovnělékařských služeb agentury práce, jejíž zaměstnanci jsou zařazeni na tato pracoviště, vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci, včetně údajů zjištěných při ověřování podmínek vzniku [anonymizováno] z [anonymizováno], popřípadě pracovních úrazů; v případě pracovišť, která podléhají z důvodu státního nebo jiného zákonem chráněného [anonymizována dvě slova] režimu, vstupují na tato pracoviště pouze určení zaměstnanci poskytovatele pracovnělékařských služeb, kteří jsou v tomto případě povinni dodržet zvláštní režim, b) vést dokumentaci o [anonymizováno] službách, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis podle § 60, c) při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů [anonymizována dvě slova] o jejich [anonymizováno] způsobilosti, d) při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce, vybavit jej žádostí o provedení této prohlídky; žádost obsahuje údaje stanovené prováděcím právním předpisem podle § 60 a další údaje, pokud je stanoví jiné právní přepisy upravující požadavky na [anonymizováno] způsobilost nebo zjištění [anonymizováno] stavu, e) odeslat zaměstnance na mimořádnou [anonymizována dvě slova], pokud o to zaměstnanec požádal anebo pokud obdržel podnět podle § 45 odst. 2 nebo § 57 odst. 1 písm. j), f) informovat poskytovatele [anonymizováno] služeb, že u zaměstnance nastaly skutečnosti stanovené prováděcím právním předpisem podle § 60 pro provádění [anonymizováno] prohlídek po skončení rizikové práce.

15. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona [číslo] Sb., o specifických zdravotních službách jsou pracovními prohlídkami a) vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, b) výstupní prohlídka a c) lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (dále jen„ následná prohlídka“). Podle § 10 odst. 1 uvedené vyhlášky vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci, podle odst. 2 totožného ustanovení se vstupní prohlídka provádí kromě případů stanovených zákonem též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

16. Podle § 41 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému [anonymizováno] stavu podle [anonymizováno] posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který [anonymizováno] posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, b) nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, c) koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství, d) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním [anonymizováno], e) jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, f) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci, g) požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci, podle odst. 2 totožného ustanovení zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. f) a g), b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno [anonymizováno] řízení pro podezření z úmyslné [anonymizováno] činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení [anonymizováno] řízení, c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce, podle odst. 3 totožného ustanovení není-li možné dosáhnout účelu převedení podle odstavců 1 a 2 převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil, podle odst. 4 totožného ustanovení zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu, podle odst. 5 totožného ustanovení nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může ho zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí, podle odst. 6 totožného ustanovení při převedení zaměstnance na jinou práci podle odstavců 1 až 3 je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci, podle odst. 7 totožného ustanovení zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 písm. c) a v odstavci 4.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu věci s následným právním posouzením věci dospěl soud k takovému skutkovému a právnímu závěru, podle kterého v průběhu trvajícího pracovního poměru žalobkyně a žalované, založeného pracovní smlouvou ze dne [datum], s druhem vykonávané práce pro žalobkyni pracovník v expedici, když žalobkyně vypověděla, že obsahem práce žalobkyně jako pracovníka v expedici byl prodej lahůdkového zboží zákazníkům v obchodě, byla žalobkyně žalovanou počínaje od [datum] fakticky převedena na jinou práci, která neodpovídá práci sjednané v pracovní smlouvě, když obsahem práce, kterou po převedení počínaje od [datum] žalobkyně vykonávala, byla příprava pokrmů ve výrobně, jinými slovy práce vykonávaná ve výrobně pokrmů. S ohledem na tuto skutečnost, neboť žalobkyni dle jejího tvrzení uvedená práce způsobovala výrazné zdravotní potíže (uváděla kožní potíže, žaludeční potíže, vyčerpanost organismu v důsledku práce v noci), když v důsledku těchto potíží byla i následně v pracovní neschopnosti, požádala žalovanou o provedení pracovnělékařské prohlídky za účelem zjištění, zda je ze [anonymizováno] důvodů způsobilá tuto práci vykonávat. Žalovaná pak v řízení označila za nespornou skutečnost, že žalobkyně nikdy v průběhu trvajícího pracovního poměru neabsolvovala jakoukoli [anonymizováno] prohlídku, jak vstupní, tak mimořádnou, kdy uváděla, že to bylo naopak z důvodu na straně žalobkyně, která se jí vyhýbala, kdy žalovaná byla v tomto ohledu málo důsledná a po žalobkyni splnění této povinnosti důrazněji nevyžadovala. Žalobkyně po skončení pracovní neschopnosti dle její účastnické výpovědi vyčkávala pokynu žalované za účelem provedení [anonymizováno] prohlídky, o kterou požádala, když z důvodu ochrany svého zdraví do práce do doby, než bude tato prohlídka vykonána, po skončení pracovní neschopnosti nenastoupila. Žalovaná pak byla v tomto ohledu zcela nečinná, když až listinou ze dne [datum] s žalobkyní rozvázala pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru, s odůvodněním, že žalobkyně se po skončení pracovní neschopnosti, t. j. od [datum] nedostavovala do práce.

18. Soud má s ohledem na zjištěný skutkový stav věci za to, že žalobkyně v okamžitém zrušení pracovního poměru žalovanou uváděnou povinnost vyplývající pro ní z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci neporušila. Naopak má za to, že žalovaná porušila své povinnosti zaměstnavatele, neboť měla jako zaměstnavatel dbát své zákonné povinnosti k odeslání žalobkyně na [anonymizováno] prohlídku jednak s ohledem na skutečnost, kdy o ní žalobkyně sama požádala, neboť uvedla, že žalované v rámci prováděné kontroly v době pracovní neschopnosti sdělila, že do práce po skončení pracovní neschopnosti nemůže nastoupit, dokud nebude na základě lékařské prohlídky zjištěno, že je k této práci, na kterou byla v průběhu pracovního poměru převedena, způsobilá, což učinila v důsledku sdělení lékaře, že návrat do totožných pracovních podmínek může způsobit návrat, a dokonce i zhoršení [anonymizováno] potíží, se kterými byla žalobkyně v pracovní neschopnosti a jednak v důsledku porušení zákonné povinnosti zaměstnavatele o provedení tzv. vstupní [anonymizováno] prohlídky žalobkyně při převedení žalobkyně na jinou práci, která neodpovídá práci sjednané v pracovní smlouvě (pozn. soudu: žalovaná provedení vstupní pracovnělékařské prohlídky nezajistila nikdy).

19. Ze všech shora vyložených důvodů pak soud žalobě vyhověl jako důvodné, neboť má za to, že žalobkyně v daném případě neporušila žalovanou v okamžitém zrušení pracovního poměru uváděnou povinnost, kterou je neomluvená absence žalobkyně v práci v období od [datum] do [datum]. Soud naopak dospěl k závěru a souhlasí s názorem žalobkyně, že to byla žalovaná jako zaměstnavatel, která, ač má zákonnou povinnost chránit zdraví svých zaměstnanců, porušila svojí základní povinnost odeslat žalobkyni na pracovnělékařskou prohlídku, jednak z důvodu, že o to žalobkyně sama požádala v důsledku obavy o své zdraví v důsledku převedení žalobkyně na jinou práci a jednak z důvodu samotného převedení žalobkyně na jinou práci (odkaz na ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dále na ustanovení § 9 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

20. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila, z jednání se vždy řádně omluvila, svojí neúčastní se však vzdala možnosti být soudem poučena podle ustanovení § 118 a odst. 1 - 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu o tom, aby konkrétními důkazními prostředky vyvrátila tvrzení žalobkyně o skutečnostech - převedení žalobkyně na jinou práci, porušení zákonné povinnosti žalované k odeslání žalobkyně na [anonymizováno] prohlídku v důsledku žádosti žalobkyně a dalších žalobkyní tvrzených skutečnostech.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 500 Kč, dále odměny za zastupování ve výši 12 500 Kč (5 x 2 500 Kč za 5 úkonů poskytnuté právní služby: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, jednání soudu dne [datum], [datum], [číslo]) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 5 režijních paušálů po 300 Kč, tedy 1 500 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, 3 x účast při jednání soudu dne [datum], [datum] a [číslo]). Celkem náklady řízení představují částku 14 500 Kč, která je splatná k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).