25 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 53 151,32 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, , kterou se žalovaným uzavřela dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO: , IČO, (dále v rozsudku jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka“), která v souladu se svým smluvně převzatým závazkem poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl veden na úvěrovém účtu č. , tel. číslo, /, Anonymizováno, . Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se v čl. II. smlouvy o úvěru zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše byla sjednána přímo ve smlouvě o úvěru. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný dále zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 12 % ročně a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, to vše ve výši sjednané smlouvou o úvěru a aktuálním sazebníkem právní předchůdkyně žalobkyně. Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany si ve smlouvě sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný povinen z nesplacených částek hradit také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši stanovené aktuálním sazebníkem. Smluvní strany předmětné smlouvy o úvěru si ve smlouvě dále sjednaly právo právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný mj. dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku vyplývajícího ze smlouvy. Žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas. Původní věřitelka jej proto opakovaně písemně vyzvala k uhrazení dlužné částky v dodatečně poskytnuté lhůtě. S ohledem na trvající porušování smluvních povinností (neplacení splátek úvěru), využila svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne , datum, , přičemž ho současně vyzvala k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Žalovaný byl dále upozorněn, že pohledávka je dále úročena úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena (se všemi právy s ní spojenými) žalobkyni jako nové věřitelce, a to s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením učiněným původní věřitelkou. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeno. Žalobkyně proto požaduje zaplacení:- dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši , částka, ,- kapitalizovaného úroku z prodlení do , datum, ve výši , částka, ,- poplatků (cen) ve výši , částka, ,Dále požaduje rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 12 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 12 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky , částka, sestávající z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši , částka, a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši , částka, a poplatků (cen) ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ke kterému se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce řádně dostavila, přičemž navrhovala žalobě v plném rozsahu vyhovět.

4. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, vztahujícími se zejména k prokázání existence smluvního vztahu právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, existence a výše dluhu žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni a postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným žalobkyni, a to smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ze dne , datum, , Všeobecnými obchodními podmínkami původní věřitelky, ceníkem původní věřitelky účinným od , datum, , výzvou původní věřitelky ze dne , datum, k úhradě dluhu z úvěru ve výši , částka, s upozorněním na zesplatnění úvěru pro případ jeho nezaplacení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena postupitelem společností , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . na žalobkyni, jakožto postupníka vč. její přílohy spočívající v seznamu postoupených pohledávek. Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne , datum, , kterou byl žalovaný o zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru upomínán ve lhůtě nejpozději do , datum, .

5. Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, dle tvrzení žalobkyně s ohledem na datum uzavření smlouvy, k čemuž došlo dne , datum, , se řídila povinnost původní věřitelky posuzovat úvěruschopnost zákonem č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném do , datum, , přičemž tento zákon neukládal této věřitelce povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, kdy nicméně již z podstaty toho, že úvěr žalovanému poskytla bankovní instituce, která je podrobena režimu zákona o bankách, si úvěruschopnost žalovaného předem prověřila, kdy žalovaný měl u téže banky veden i žalobkyní již zmiňovaný běžný účet, přičemž banka tak měla přehled o jeho příjmech a výdajích.

6. Pokud se týká prokázání skutečnosti, že žalovanému byly peněžní prostředky ve výši , částka, na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ze dne , datum, vyplaceny, žalobkyně při jednání soudu dne , datum, , a to ani po poučení soudu dle § 118a odst. 1-3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neoznačila žádný důkaz způsobilý tuto skutečnost prokázat.

7. Pokud se týká prokázání vzájemně poskytovaného plnění mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ze dne , datum, , žalobkyně při jednání soudu dne , datum, , a to ani po poučení soudu dle § 118a odst. 1-3 o. s. ř., neoznačila žádný důkaz způsobilý tuto skutečnost prokázat.

8. Žalobkyně oproti tomu již v podání ze dne , datum, uvedla, že přehledem plateb ve vztahu k předmětné smlouvě o úvěru nedisponuje.

9. Z žalobního tvrzení žalobkyně a výše citovaných listin soud zjistil takový skutkový závěr o stavu věci, podle kterého se žalobkyně podanou žalobou domáhá zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dne , datum, uzavřené smlouvy o úvěru specifikované č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr (finanční prostředky) ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně se sjednaným příslušenstvím formou pravidelných 84měsíčních splátek po , částka, , splatných vždy k 16. dni každého měsíce, se splatností první splátky dne , datum, a v případě řádného splácení se splatností poslední splátky ve výši , částka, ke dni , datum, . Poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, žalovanému, však žalobkyně žádným důkazním prostředkem neprokázala a soud má proto tuto skutečnost v řízení za neprokázanou.

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb.

11. Podle § 2 odst. a) uvedeného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Spotřebitelským úvěrem není 1. platba, kterou spotřebitel platí za nesplnění závazku vyplývajícího ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, 2. platba, kterou spotřebitel platí mimo kupní cenu, aniž byl na koupi poskytnut spotřebitelský úvěr, 3. platba za převod peněžních prostředků a platba za vedení účtu, který je určen ke splácení spotřebitelského úvěru; to neplatí pro případ, kdy tato platba je nepřiměřeně vysoká a kdy spotřebitel nemá možnost volby způsobu placení; do celkové výše spotřebitelského úvěru se však započítává cena za přijetí platby, 4. platba související s účastí na dohodách, které se přímo neváží na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a to i tehdy, když tyto dohody mají vliv na podmínky spotřebitelského úvěru, 5. platba za pojištění nebo záruku, pokud se nejedná o pojištění nebo záruku, která má věřiteli zajistit splacení spotřebitelského úvěru v případě smrti spotřebitele, jeho invalidity, pracovní neschopnosti nebo nezaměstnanosti, a to maximálně ve stejné výši, jako je celková výše spotřebitelského úvěru, včetně úroku a jiných plateb spojených s poskytnutím spotřebitelského úvěru.

12. Podle § 2 odst. b) uvedeného zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván.

13. Podle § 2 odst. c) uvedeného zákona se věřitelem rozumí fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob.

14. Podle § 2 odst. d) uvedeného zákona se roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr rozumí procentní podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.

15. Podle § 3 uvedeného zákona, jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, reklamou nebo nabídkou zboží nebo služby obsahující úrokovou sazbu nebo jakékoli údaje týkající se nákladů na úvěr, musí být jejich součástí roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr nebo příklad jejího výpočtu. Vzorec výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr je uveden v příloze tohoto zákona.

16. Podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel.

17. Podle § 4 odst. 2 uvedeného zákona smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou, h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, i) způsob placení.

18. Podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „obč. zák“) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům.

19. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Soud se v projednávaném případě zaměřil na posouzení, zda právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitelka řádně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to i přes skutečnost, že v době uzavření smlouvy (tj. dne , datum, ) neměla zákonnou povinnost prověřit a posoudit schopnost dlužníka splnit v budoucnu závazek plynoucí z úvěrové smlouvy, neboť jí tuto povinnost spotřebitelský zákon výslovně nestanovoval. V projednávaném případě soud aplikoval rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, k otázce zkoumání úvěruschopnosti z úřední povinnosti a dále nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 702/20 ze dne , datum, , který v předmětném nálezu judikoval: „Uplatnění korektivu dobrých mravů jako krajního prostředku korekce zásady autonomie vůle připadá v úvahu i v situacích, kdy se výkon práva projevuje nepřípustně v postavení některého ze subjektů závazkového vztahu navenek. Proto jsou obecné soudy povinny zohlednit, zda věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost stěžovatelů splnit v budoucnu jejich závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když věřitelka prověření úvěruschopnosti stěžovatelů provedla nedostatečně a v důsledku toho uzavřela úvěrovou smlouvu i se stěžovateli, kteří pro svoje majetkové poměry zjevně nebyli schopni závazek splnit. Nezabývaly-li se dále obecné soudy při posuzování podmínek uplatnění korektivu dobrých mravů, zda výkon práva věřitelky, který je jinak po právu, nevede pro majetkové a sociální poměry stěžovatelů a pro možnost uspokojení tohoto nároku jiným způsobem k nepřijatelným důsledkům v postavení stěžovatelů, byť mohou mít původ v poměrech mezi spoludlužníky navzájem, nepřiměřeně zúžily výklad korektivu dobrých mravů, dopustily se interpretační libovůle a rovněž nedostály povinnostem plynoucím z poskytování právní ochrany a vedení řádného řízení jak jim to ukládají ústavní kautely hlavy páté Listiny. Tím obecné soudy porušily právo stěžovatelů na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny. Obecné soudy jsou totiž povinny přezkoumat obsah smluvního závazkového vztahu, zatěžuje-li neobvykle jednu ze smluvních stran, resp. některé z více spoludlužníků, a je výsledkem strukturální nerovnosti ve vyjednávací síle.“21. Na základě výše citovaných závěrů má soud za to, že původní věřitelka se před poskytnutím úvěru náležitě nezabývala okolnostmi ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně, ač k tomu byla soudem vyzvána, nedoložila žádný důkaz, kterým by prokázala, že původní věřitelka konkrétně ve vztahu k žalovanému v době před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala a zjistila jeho majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by si učinila úsudek o tom, že na jeho straně jsou dány podmínky pro schopnost řádného splácení navrhovaného úvěru. Žalobkyně soudu nedoložila žádný důkaz, kterým by prokázala skutečnost, že původní věřitelka si zjistila a ověřila např. původ a výši příjmu žalovaného v době před poskytnutím úvěru (např. potvrzením zaměstnavatele o uzavřeném pracovním poměru a době jeho trvání za účelem posouzení perspektivy schopnosti splácení úvěru žalovaným, výplatnicí žalovaného, která by prokázala výši příjmu žalovaného atd.), a kterým by současně prokázala, že si ověřila i výši výdajů žalovaného (odvíjejících se od počtu vyživovaných osob, počtu celkových osob v domácnosti, převzatých osobních závazků atd.), kdy pouze tyto (řádně ověřené) souhrnné informace mohou být spolehlivým podkladem pro možnost učinit si úsudek věřitele o schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr dostát svému závazku jej řádně splácet. Z žádného soudu doloženého důkazu však tyto skutečnosti nevyplývají.

22. Soud má tedy za to, že žalobkyně v řízení neprokázala, že původní věřitelka při uzavírání smlouvy o úvěru postupovala obezřetně, a to konkrétně ve vztahu k okolnostem ohledně schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, když tato skutečnost jde v konečném důsledku k tíži žalovaného, který je v postavení spotřebitele.

23. V daném případě je proto nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu s odkazem na § 39 občanského zákoníku jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného by v daném případě bylo dáno částkou, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátil.

24. Žalobkyně však v řízení (jak je její povinností) neprokázala, že žalovaný v důsledku uzavřené smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ze dne , datum, čerpal konkrétní peněžní prostředky a jejich výši, což se jí nepodařilo ani poté, kdy při jednání soudu obdržela poučení dle § 118a odst. 1–3 o. s. ř. Z tohoto důvodu proto neprokázala výši případně vzniklého bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému mohlo dostat přijetím peněžních prostředků právní předchůdkyně žalobkyně, které jí (případně) následně nevrátil.

25. Za výše uvedeného skutkového a právního stavu věci proto soudu nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovanému, jakožto ve věci plně úspěšnému účastníkovi však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto soud ve svém výroku II. tohoto rozsudku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.