25 C 202/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o určení výživného na zletilé dítě,

I. Žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] je povinen počínaje od [datum] platit na zletilou dceru [jméno] [celé jméno žalované], narozenou dne [datum] výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, ve prospěch žalobkyně [země] - [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizována dvě slova] v [obec], vždy do každého 25. dne příslušného kalendářního měsíce, za který se výživné platí.

II. Dluh na výživném za období od [datum] do [datum] je žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] povinen platit žalobkyni [země] - [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizováno] pobočka v [obec] ve splátkách po 400 Kč, splatných spolu s běžným výživným.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá placení výživného ve výši 2 500 Kč měsíčně počínaje od [datum] se proti žalované [číslo] [celé jméno žalované] zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne [datum] návrh na určení výživného rodičům zletilé [jméno] [celé jméno žalované]. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil počínaje dnem [datum] povinnost otci platit výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, matce pak ve výši 2 500 Kč. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tím, že zletilá se nadále připravuje na povolání a řeší budoucnost stran možného osamostatnění. Je proto povinností otce i matky vyživovat dítě, byť zletilé, nadále však nezaopatřené. Dávky zaopatřovacího příspěvku, které byly zletilé přiznány v dubnu [rok], žalobkyně nadále vyplácí.

2. Soud v dané věci nařídil jednání na den [datum], na které se oba žalovaní řádně dostavili.

3. Žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] s požadovanou výší výživného 3 000 Kč měsíčně počínaje od [datum] pro dceru souhlasil, když současně navrhl dlužné výživné za období od [datum] do doby rozhodnutí soudu v dané věci platit ve splátkách po 400 Kč měsíčně, splatných spolu s běžným výživným.

4. Žalovaná [číslo] [celé jméno žalované] uvedla, že nemá žádný příjem ze zaměstnaneckého poměru, pobírá pouze dávky státní sociální podpory - dříve ve výši 5 997 Kč, nyní ve výši 4 653 Kč (příspěvek na bydlení). Příspěvek se jí ponížil právě z důvodu, že s ní v bytě bydlí dcera [jméno]. Měsíčně platí nájemné ve výši 5 800 Kč. Je vedena na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Od otce zletilé žádné peníze nedostává. Na jednání dne [datum] pak matka soudu doložila doklad o pobíraném příspěvku na bydlení.

5. Žalobkyně se z obou jednání řádně mluvila a žádala soud, aby rozhodl v její nepřítomnosti.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

7. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že zletilé [jméno] [celé jméno žalované], narozené dne [datum], byla přiznána dávka - zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně, a to počínaje [datum].

8. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že vůči tehdy nezletilé [jméno] [celé jméno žalované] byla nařízena ústavní výchova s umístěním do [příjmení] [anonymizována tři slova]“ a [ulice] [anonymizováno], [obec], [ulice a číslo], matce nebylo vyměřeno výživné a otci byla uložena povinnost platit na dceru výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně, počínaje [datum]. Následně [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla ústavní výchova prodloužena.

9. Z oznámení [příjmení] [anonymizována tři slova]“ a [ulice] [anonymizováno], [obec], [ulice a číslo], ze dne [datum], soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalované] ukončila pobyt v dětském domově ke dni [datum].

10. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalovanou [číslo] jako nájemkyní dne [datum] soud zjistil, že žalovaná [číslo] bydlí v nájemním bytě společně s dcerou [jméno] [celé jméno žalované] a že celková výše měsíčního nájemného činí 5 800 Kč měsíčně. Nájemní poměr byl uzavřen na dobu určitou do [datum].

11. Z ústřižku poštovní poukázky soud zjistil, že žalované [číslo] je z [anonymizována tři slova] vyplácen příspěvek na bydlení ve výši 4 653 Kč měsíčně.

12. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Z ustanovení § 911 o. z. pak vyplývá, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Dle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Dle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

14. Podle § 961 odst. 1 o. z. svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Podle odst. 2 náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným 15. V důsledku nařízení ústavní výchovy nad tehdy nezletilou [jméno] [celé jméno žalované] stát fakticky převzal za rodiče jejich vyživovací povinnost, kdy v režimu péčí pěstounských či poručnických vyplácí zletilé příslušné dávky. Nárok zletilé na výživné přechází z tohoto důvodu na stát, v tomto případě v zastoupení žalobkyně, v jejíž prospěch budou rodiče svou vyživovací povinnost ke zletilé plnit. Zletilé přitom jistě nárok na výživné vůči rodičům náleží, když ta se studiem na [anonymizováno] připravuje na svoje budoucí zaměstnání a nemá tedy žádné vlastní příjmy.

16. Soud se proto zabýval majetkovými poměry rodičů zletilé za účelem stanovení jim odpovídajícího výživného. Pokud jde o otce, tento s navrhovanou výší výživného ve výši 3 000 Kč při jednání soudu souhlasil. Soud proto výrokem I rozsudku otci uložil povinnost hradit měsíčně výživné v uvedené výši. Vzhledem k tomu, že žalobkyně navrhovala zpětnou úhradu dlužného výživného, soud rozhodoval i o výši a způsobu úhrady dluhu na výživném. Dluh za období od [datum] do [datum] soud umožnil otci, k jeho žádosti, uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 400 Kč, splatných spolu s běžným výživným, což lze považovat za přiměřený způsob a dobu splácení jak pro [role v řízení], tak i pro žalobkyni. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

17. Pokud jde o [role v řízení], lze konstatovat, že [role v řízení] nemá žádný příjem ze zaměstnaneckého poměru, pouze pobírá dávky státní sociální podpory nyní ve výši 4 653 Kč, z nichž platí měsíčně nájemné ve výši 5 800 Kč. Nájemné v uvedené výši zvládne žalovaná dle jejího vyjádření platit pouze z důvodu, že jí na to částí přispěje dcera. [role v řízení] je vedena na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Od [role v řízení] zletilé žádné peníze nedostává. Nicméně s ohledem na skutečnost, že [role v řízení] se na výživě zletilé podílí svou osobní péčí od února roku 2022, kdy zletilá ukončila svůj pobyt v dětském domově, a dále s ohledem na skutečnost, že [role v řízení] je závislá pouze na dávkách státní sociální podpory, nebylo jí výživné vyměřeno a žaloba tedy byla ohledně tohoto nároku výrokem III. zamítnuta.

18. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem IV. podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé obecně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení a okolnosti tohoto případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků).