25 C 202/2022
č. j. 25 C 202/2022-33
V PLATNOSTIOkresní soud v Děčíně rozhodl o určení výživného na zletilé dítě, které se připravuje na povolání a není schopno se živit. Soud uložil otci povinnost platit měsíčně 3 000 Kč, přičemž dluh za minulé období má splácet ve splátkách po 400 Kč. Matka byla z důvodu nízkých příjmů a významného zatížení nájemnými náklady z výživného osvobozena. Soud se opřel o § 913 odst. 1 a § 961 odst. 1 občanského zákoníku, které stanovují podmínky pro určení výživného.
Plný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o určení výživného na zletilé dítě,
I. Žalovaný číslo celé jméno žalovaného je povinen počínaje od datum platit na zletilou dceru jméno celé jméno žalované, narozenou dne datum výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, ve prospěch žalobkyně země - anonymizována dvě slova země, anonymizována dvě slova v obec, vždy do každého 25. dne příslušného kalendářního měsíce, za který se výživné platí.
II. Dluh na výživném za období od datum do datum je žalovaný číslo celé jméno žalovaného povinen platit žalobkyni země - anonymizována dvě slova země, anonymizováno pobočka v obec ve splátkách po 400 Kč, splatných spolu s běžným výživným.
III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá placení výživného ve výši 2 500 Kč měsíčně počínaje od datum se proti žalované číslo celé jméno žalované zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne datum návrh na určení výživného rodičům zletilé jméno celé jméno žalované. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil počínaje dnem datum povinnost otci platit výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, matce pak ve výši 2 500 Kč. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tím, že zletilá se nadále připravuje na povolání a řeší budoucnost stran možného osamostatnění. Je proto povinností otce i matky vyživovat dítě, byť zletilé, nadále však nezaopatřené. Dávky zaopatřovacího příspěvku, které byly zletilé přiznány v dubnu rok, žalobkyně nadále vyplácí.
2. Soud v dané věci nařídil jednání na den datum, na které se oba žalovaní řádně dostavili.
3. Žalovaný číslo celé jméno žalovaného s požadovanou výší výživného 3 000 Kč měsíčně počínaje od datum pro dceru souhlasil, když současně navrhl dlužné výživné za období od datum do doby rozhodnutí soudu v dané věci platit ve splátkách po 400 Kč měsíčně, splatných spolu s běžným výživným.
4. Žalovaná číslo celé jméno žalované uvedla, že nemá žádný příjem ze zaměstnaneckého poměru, pobírá pouze dávky státní sociální podpory - dříve ve výši 5 997 Kč, nyní ve výši 4 653 Kč (příspěvek na bydlení). Příspěvek se jí ponížil právě z důvodu, že s ní v bytě bydlí dcera jméno. Měsíčně platí nájemné ve výši 5 800 Kč. Je vedena na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Od otce zletilé žádné peníze nedostává. Na jednání dne datum pak matka soudu doložila doklad o pobíraném příspěvku na bydlení.
5. Žalobkyně se z obou jednání řádně mluvila a žádala soud, aby rozhodl v její nepřítomnosti.
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.
7. Z rozhodnutí anonymizována tři slova ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, soud zjistil, že zletilé jméno celé jméno žalované, narozené dne datum, byla přiznána dávka - zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně, a to počínaje datum.
8. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo zjištěno, že vůči tehdy nezletilé jméno celé jméno žalované byla nařízena ústavní výchova s umístěním do příjmení anonymizována tři slova“ a ulice anonymizováno, obec, ulice a číslo, matce nebylo vyměřeno výživné a otci byla uložena povinnost platit na dceru výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně, počínaje datum. Následně anonymizováno název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla ústavní výchova prodloužena.
9. Z oznámení příjmení anonymizována tři slova“ a ulice anonymizováno, obec, ulice a číslo, ze dne datum, soud zjistil, že jméno celé jméno žalované ukončila pobyt v dětském domově ke dni datum.
10. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi jméno příjmení jako pronajímatelem a žalovanou číslo jako nájemkyní dne datum soud zjistil, že žalovaná číslo bydlí v nájemním bytě společně s dcerou jméno celé jméno žalované a že celková výše měsíčního nájemného činí 5 800 Kč měsíčně. Nájemní poměr byl uzavřen na dobu určitou do datum.
11. Z ústřižku poštovní poukázky soud zjistil, že žalované číslo je z anonymizována tři slova vyplácen příspěvek na bydlení ve výši 4 653 Kč měsíčně.
12. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Z ustanovení § 911 o. z. pak vyplývá, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
13. Dle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Dle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.
14. Podle § 961 odst. 1 o. z. svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Podle odst. 2 náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným 15. V důsledku nařízení ústavní výchovy nad tehdy nezletilou jméno celé jméno žalované stát fakticky převzal za rodiče jejich vyživovací povinnost, kdy v režimu péčí pěstounských či poručnických vyplácí zletilé příslušné dávky. Nárok zletilé na výživné přechází z tohoto důvodu na stát, v tomto případě v zastoupení žalobkyně, v jejíž prospěch budou rodiče svou vyživovací povinnost ke zletilé plnit. Zletilé přitom jistě nárok na výživné vůči rodičům náleží, když ta se studiem na anonymizováno připravuje na svoje budoucí zaměstnání a nemá tedy žádné vlastní příjmy.
16. Soud se proto zabýval majetkovými poměry rodičů zletilé za účelem stanovení jim odpovídajícího výživného. Pokud jde o otce, tento s navrhovanou výší výživného ve výši 3 000 Kč při jednání soudu souhlasil. Soud proto výrokem I rozsudku otci uložil povinnost hradit měsíčně výživné v uvedené výši. Vzhledem k tomu, že žalobkyně navrhovala zpětnou úhradu dlužného výživného, soud rozhodoval i o výši a způsobu úhrady dluhu na výživném. Dluh za období od datum do datum soud umožnil otci, k jeho žádosti, uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 400 Kč, splatných spolu s běžným výživným, což lze považovat za přiměřený způsob a dobu splácení jak pro role v řízení, tak i pro žalobkyni. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
17. Pokud jde o role v řízení, lze konstatovat, že role v řízení nemá žádný příjem ze zaměstnaneckého poměru, pouze pobírá dávky státní sociální podpory nyní ve výši 4 653 Kč, z nichž platí měsíčně nájemné ve výši 5 800 Kč. Nájemné v uvedené výši zvládne žalovaná dle jejího vyjádření platit pouze z důvodu, že jí na to částí přispěje dcera. role v řízení je vedena na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Od role v řízení zletilé žádné peníze nedostává. Nicméně s ohledem na skutečnost, že role v řízení se na výživě zletilé podílí svou osobní péčí od února roku 2022, kdy zletilá ukončila svůj pobyt v dětském domově, a dále s ohledem na skutečnost, že role v řízení je závislá pouze na dávkách státní sociální podpory, nebylo jí výživné vyměřeno a žaloba tedy byla ohledně tohoto nároku výrokem III. zamítnuta.
18. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem IV. podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé obecně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení a okolnosti tohoto případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze k jejímu vymožení nařídit soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.