25 C 417/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 198 744,92 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. To vše z titulu mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále v textu rozsudku jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka") uzavřené smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ze dne , datum, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr (finanční prostředky) ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník, s jejichž zněním se žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru seznámil a prohlásil, že s nimi souhlasí. Na základě ujednání v čl. II. a III. smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr (ve výši , částka, ) poskytla, a to z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se v čl. II. smlouvy o úvěru zavázal hradit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 11,90 % ročně. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy o úvěru zavázal platit za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 49 VOP další poplatky - např. za upomínání, a to ve výši podle smlouvy o úvěru a sazebníku původní věřitelky. Sjednal-li si žalovaný v rámci smlouvy o úvěru pojištění schopnosti splácet úvěr, pak byl povinen hradit také poplatek za pojištění ve výši uvedené v čl. II. smlouvy o úvěru. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy o úvěru povinen splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek, počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy o úvěru. Vedle těchto splátek úvěru byl dále povinen hradit měsíčně sjednané poplatky. Poplatky byly splatné k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, popř. byly splatné spolu s řádnou splátkou úvěru. Splátky poskytnutého úvěru včetně úroků a poplatky byl žalovaný povinen splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno čerpání úvěru. Žalovaný byl dle smlouvy o úvěru a dle čl. 182 písm. b) VOP povinen hradit splátky jistiny úvěru a úroků a vyúčtované poplatky řádně a včas. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy o úvěru zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Původní věřitelka proto využila svého práva sjednaného v čl. 183 písm. c) VOP ve spojení s čl. I. smlouvy o úvěru a dopisem ze dne , datum, ukončila poskytování úvěru a úvěr ke dni , datum, zesplatnila. V souladu s ujednáním v čl. III. smlouvy o úvěru a dle sazebníku původní věřitelka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění tak má žalobkyně také nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a úroků z dlužné jistiny. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena se všemi právy s ní spojenými žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky žalobkyni byl žalovaný informován písemným oznámením učiněným předchozím věřitelem. Od okamžiku oznámení byl žalovaný povinen hradit pohledávku žalobkyni jako novému věřiteli. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.

2. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení: jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení do zesplatnění ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků do zesplatnění ve výši , částka, . Dále požaduje zaplacení úroků z jistiny úvěru ve výši , částka, ve výši 11,90 % ročně od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení z částky , částka, (sestávající z jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, ) ve výši 7,75 % ročně od , datum, do zaplacení.

3. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , avšak bezvýsledně.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.

5. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, a ke kterému se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce řádně dostavila s návrhem na plné vyhovění žaloby.

6. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, vztahujícími se k prokázání existence smluvního vztahu účastníků, existence vzájemně poskytnutého plnění právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, existence a výše dluhu žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni a prokázání postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, konkrétně:- obsahem Smlouvy o úvěru s pojištěním klienta ze dne , datum, ,- Oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, o prohlášení úvěru za splatný,- Sazebníkem cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby – nepodnikatele právní předchůdkyně žalobkyně platným od , datum, ,- Všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, ,- Všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, ,- Smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, . jako postupitelem (původní věřitelkou) a společností , Jméno žalobkyně, . jako postupníkem (novou věřitelkou) ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, a- Předžalobní výzvou k úhradě pohledávky ze dne , datum, včetně potvrzení o doručení zásilky obsahující předžalobní výzvu.

7. Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, ), jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, dle tvrzení žalobkyně s ohledem na datum uzavření smlouvy, k čemuž došlo dne , datum, , tato povinnost pro původní věřitelku zákonem stanovena nebyla, neboť povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost úvěrovaného byla v českém právním řádu poprvé vyjádřena až zákonem č. 145/2010 Sb., který se stal účinným ke dni , datum, .

8. Pokud se týká prokázání skutečnosti, že žalovanému byl úvěr, resp. peněžní prostředky ve výši , částka, na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ze dne , datum, vyplaceny, žalobkyně při jednání soudu dne , datum, , a to ani po poučení soudu dle § 118a odst. 1-3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neoznačila žádný důkaz způsobilý tuto skutečnost prokázat.

9. Pokud se týká prokázání skutečnosti, jaká částka byla žalovaným na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ze dne , datum, právní předchůdkyni žalobkyni vrácena, žalobkyně při jednání soudu dne , datum, , a to ani po poučení soudu dle § 118a odst. 1-3 o. s. ř., neoznačila žádný důkaz způsobilý tuto skutečnost prokázat.

10. Žalobkyně oproti tomu již v podání ze dne , datum, uvedla, že přehledem plateb ve vztahu k předmětné smlouvě o úvěru nedisponuje.

11. Z žalobního tvrzení žalobkyně a výše citovaných listin soud zjistil takový skutkový závěr o stavu věci, podle kterého se žalobkyně podanou žalobou domáhá zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dne , datum, uzavřené smlouvy o úvěru specifikované č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, , jež byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaným, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr (finanční prostředky) ve výši , částka, . Poskytnutí peněžních prostředků (nadto) ve výši , částka, žalovanému však žalobkyně žádným důkazním prostředkem neprokázala a soud má proto tuto skutečnost v řízení za neprokázanou.

12. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb.

13. Podle § 2 odst. a) uvedeného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Spotřebitelským úvěrem není 1. platba, kterou spotřebitel platí za nesplnění závazku vyplývajícího ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, 2. platba, kterou spotřebitel platí mimo kupní cenu, aniž byl na koupi poskytnut spotřebitelský úvěr, 3. platba za převod peněžních prostředků a platba za vedení účtu, který je určen ke splácení spotřebitelského úvěru; to neplatí pro případ, kdy tato platba je nepřiměřeně vysoká a kdy spotřebitel nemá možnost volby způsobu placení; do celkové výše spotřebitelského úvěru se však započítává cena za přijetí platby, 4. platba související s účastí na dohodách, které se přímo neváží na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a to i tehdy, když tyto dohody mají vliv na podmínky spotřebitelského úvěru, 5. platba za pojištění nebo záruku, pokud se nejedná o pojištění nebo záruku, která má věřiteli zajistit splacení spotřebitelského úvěru v případě smrti spotřebitele, jeho invalidity, pracovní neschopnosti nebo nezaměstnanosti, a to maximálně ve stejné výši, jako je celková výše spotřebitelského úvěru, včetně úroku a jiných plateb spojených s poskytnutím spotřebitelského úvěru.

14. Podle § 2 odst. b) uvedeného zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván.

15. Podle § 2 odst. c) uvedeného zákona se věřitelem rozumí fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob.

16. Podle § 2 odst. d) uvedeného zákona se roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr rozumí procentní podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.

17. Podle § 3 uvedeného zákona, jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, reklamou nebo nabídkou zboží nebo služby obsahující úrokovou sazbu nebo jakékoli údaje týkající se nákladů na úvěr, musí být jejich součástí roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr nebo příklad jejího výpočtu. Vzorec výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr je uveden v příloze tohoto zákona.

18. Podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel.

19. Podle § 4 odst. 2 uvedeného zákona smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou, h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, i) způsob placení.

20. Podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „obč. zák“) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům.

21. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Soud se v projednávaném případě zaměřil na posouzení, zda právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitelka řádně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to i přes skutečnost, že v době uzavření smlouvy (tj. dne , datum, ) neměla zákonnou povinnost prověřit a posoudit schopnost dlužníka splnit v budoucnu závazek plynoucí z úvěrové smlouvy, neboť jí tuto povinnost spotřebitelský zákon výslovně nestanovoval. V projednávaném případě soud aplikoval rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, k otázce zkoumání úvěruschopnosti z úřední povinnosti a dále nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 702/20 ze dne , datum, , který v předmětném nálezu judikoval: „Uplatnění korektivu dobrých mravů jako krajního prostředku korekce zásady autonomie vůle připadá v úvahu i v situacích, kdy se výkon práva projevuje nepřípustně v postavení některého ze subjektů závazkového vztahu navenek. Proto jsou obecné soudy povinny zohlednit, zda věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost stěžovatelů splnit v budoucnu jejich závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když věřitelka prověření úvěruschopnosti stěžovatelů provedla nedostatečně a v důsledku toho uzavřela úvěrovou smlouvu i se stěžovateli, kteří pro svoje majetkové poměry zjevně nebyli schopni závazek splnit. Nezabývaly-li se dále obecné soudy při posuzování podmínek uplatnění korektivu dobrých mravů, zda výkon práva věřitelky, který je jinak po právu, nevede pro majetkové a sociální poměry stěžovatelů a pro možnost uspokojení tohoto nároku jiným způsobem k nepřijatelným důsledkům v postavení stěžovatelů, byť mohou mít původ v poměrech mezi spoludlužníky navzájem, nepřiměřeně zúžily výklad korektivu dobrých mravů, dopustily se interpretační libovůle a rovněž nedostály povinnostem plynoucím z poskytování právní ochrany a vedení řádného řízení jak jim to ukládají ústavní kautely hlavy páté Listiny. Tím obecné soudy porušily právo stěžovatelů na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny. Obecné soudy jsou totiž povinny přezkoumat obsah smluvního závazkového vztahu, zatěžuje-li neobvykle jednu ze smluvních stran, resp. některé z více spoludlužníků, a je výsledkem strukturální nerovnosti ve vyjednávací síle.“23. Na základě výše citovaných závěrů má soud za to, že původní věřitelka se před poskytnutím úvěru náležitě nezabývala okolnostmi ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně, ač k tomu byla soudem vyzvána, nedoložila žádný důkaz, kterým by prokázala, že původní věřitelka konkrétně ve vztahu k žalovanému v době před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala a zjistila jeho majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by si učinila úsudek o tom, že na jeho straně jsou dány podmínky pro schopnost řádného splácení navrhovaného úvěru. Žalobkyně soudu nedoložila žádný důkaz, kterým by prokázala skutečnost, že původní věřitelka si zjistila a ověřila např. původ a výši příjmu žalovaného v době před poskytnutím úvěru (např. potvrzením zaměstnavatele o uzavřeném pracovním poměru a době jeho trvání za účelem posouzení perspektivy schopnosti splácení úvěru žalovaným, výplatnicí žalovaného, která by prokázala výši příjmu žalovaného atd.), a kterým by současně prokázala, že si ověřila současně i výši výdajů žalovaného (odvíjejících se od počtu vyživovaných osob, počtu celkových osob v domácnosti, převzatých osobních závazků atd.), kdy pouze tyto (řádně ověřené) souhrnné informace mohou být spolehlivým podkladem pro možnost učinit si úsudek věřitele o schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr dostát svému závazku jej řádně splácet. Z žádného soudu doloženého důkazu však tyto skutečnosti nevyplývají.

24. Soud má tedy za to, že žalobkyně v řízení neprokázala, že původní věřitelka při uzavírání smlouvy o úvěru postupovala obezřetně, a to konkrétně ve vztahu k okolnostem ohledně schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, když tato skutečnost jde v konečném důsledku k tíži žalovaného, který je v postavení spotřebitele.

25. V daném případě je proto nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu s odkazem na § 39 občanského zákoníku jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného by v daném případě bylo dáno částkou, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátil.

26. Žalobkyně však v řízení (jak je její povinností) neprokázala, že žalovaný v důsledku uzavřené smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ze dne , datum, čerpal konkrétní peněžní prostředky a jejich výši, což se jí nepodařilo ani poté, kdy při jednání soudu obdržela poučení dle § 118a odst. 1–3 o. s. ř. Z tohoto důvodu proto neprokázala výši případně vzniklého bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému mohlo dostat přijetím peněžních prostředků právní předchůdkyně žalobkyně, které jí (případně) následně nevrátil.

27. Za výše uvedeného skutkového a právního stavu věci proto soudu nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovanému, jakožto ve věci plně úspěšnému účastníkovi však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto soud ve svém výroku II. tohoto rozsudku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.