25 C 51/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 7 350 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 7 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 350 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

2. Svojí žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný byl v době od [datum] do [datum] vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], o objemu válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, které nemělo v uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. V takovém případě náležel žalobkyni v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona příspěvek ve výši 47 Kč denně za období celkem 150 nepojištěných dnů a v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, žalovaný však ani přes upomínku dluh neuhradil.

3. Soud ze své úřední činnosti zjistil, že žalovaný byl v důsledku svého [anonymizováno] stavu [anonymizováno] [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] ve [anonymizováno] ve zcela podstatných (základních) oblastech svého života, mimo jiné v oblasti samostatného jednání s úřady, schopnosti uzavírat, měnit a vypovídat smlouvy, v oblasti nakládání s finančními prostředky vyššími než [částka] týdně a v mnoha dalších oblastech. Opatrovníkem s oprávněním a povinností osobu omezenou ve svéprávnosti zastupovat v rozsahu, který odpovídá omezením ve svéprávnosti, byl ustanoven pan [jméno] [příjmení], [datum narození].

4. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se opatrovník žalovaného, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalobce se k jednání dostavil a navrhoval soudu, aby žalobě v plném rozsahu vyhověl.

5. Soud v dané věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti opatrovníka žalovaného.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

7. Soud má z výpisu z registru vozidel za prokázané, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] v registru evidován jako vlastník a provozovatel v žalobě uvedeného vozidla. Uvedenou skutečnost pak žalovaný, resp. jeho opatrovník, vzhledem na svojí nečinnost v řízení nerozporoval. Dále má soud za prokázáno, že jak výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], tak předžalobní upomínka ze dne [datum] byly doručovány přímo žalovanému, na jeho adresu. Pokud se pak týká doručenky ve vztahu k písemnosti žalobkyně adresované žalovanému pod č. j. 4012262067-U2-03, na této byl dne [datum] zhmotněn podpis osoby jména [příjmení] s připojením doložky„ opatrovník“.

8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů o pojištění (dále pouze zákon o odpovědnosti z provozu vozidla) a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů (dále jen kancelář) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst.

2. Podle § 4 odst. 2 uvedeného zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 uvedeného zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 uvedeného zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 uvedeného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 uvedeného zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 částku 47 Kč. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

9. Provedeným dokazováním bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] evidován jako vlastník vozidla bez zákonného pojištění odpovědnosti za škodu. Žalobkyně proto v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, přičemž žalovaný na uvedenou výzvu nereagoval způsobem, kdy by uváděl okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. V situaci, kdy takové okolnosti žalovaný, respektive jeho opatrovník neuváděl a neprokazoval ani ve vedeném soudním řízení, žalobkyně by měla nárok na zaplacení požadovaného příspěvku ve výši 7 050 Kč (za 150 dnů při sazbě 47 Kč/den), včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 7 350 Kč.

10. Za daného stavu věci byl však soud nucen přihlédnout ke specifikům daného řízení – t. j. ke skutečnosti, že žalovaný byl ještě před vznikem požadovaného nároku [anonymizováno] ve [anonymizováno], a to (jak soud znovu opakuje) ve zcela podstatných oblastech svého života, mimo jiné v oblasti samostatného jednání s úřady (tedy např. v jednání ve vztahu k odhlášení vozidla z registru vozidel), schopnosti uzavírat, měnit a vypovídat smlouvy (např. uzavřít smlouvu o odpovědnosti z provozu vozidla), v oblasti nakládání s finančními prostředky vyššími než 200 Kč týdně a v mnoha dalších oblastech života, kdy oprávnění a povinnosti žalovaného v rozsahu omezení ve svéprávnosti přísluší pouze opatrovníku žalovaného. S ohledem na charakter [anonymizováno] žalovaného v jeho [anonymizováno] je tedy zcela nepochybné, že žalovaný nemůže minimálně počínaje právní mocí rozsudku soudu o [anonymizováno] ve [anonymizováno] samostatně činit příslušná právní jednání, na základě kterých by mohl být případně vyloučen z povinnosti pojištění odpovědnosti podle § 1 odst. 2 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla, např. z důvodu vyřazení z provozu, vyvezení do jiného státu, zániku vozidla nebo z důvodu, že vozidlo je odcizené. Z charakteru a intenzity [anonymizováno] ve [anonymizováno] žalovaného je taktéž dále zcela nepochybné, že žalovaný ani v rozhodném období nemohl předmětné vozidlo provozovat, v rozhodné době tedy nebyl a nemohl být ani provozovatelem předmětného vozidla. Jinými slovy lze dále uvést, že žalovaný s ohledem na to, že se v jeho případě jedná o osobu [anonymizováno] ve [anonymizováno], nemohl učinit žádné kroky k tomu, aby zabránil podání žaloby, povinnost jednat v právních vztazích jménem žalovaného coby opatrovance přísluší pouze jeho opatrovníkovi.

11. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále pouze občanský zákoník), soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým, podle odst. 2 totožného ustanovení soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží, podle odst. 3 totožného ustanovení soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.

12. Ze všech soudem výše citovaných důvodů (omezení žalovaného ve svéprávnosti a na to navazující následky v podobě nemožnosti činit právní jednání za účelem zániku povinnosti dle zákona č. 168/1999 Sb., nemožnosti provozu vozidla) soud žalobu směřující proti žalovanému, jakožto osobě omezené ve svéprávnosti především s odkazem na ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) a dále ustanovení § 3 odst. 3 občanského zákoníku, zamítl.

13. Pro úplnost soud uvádí, že věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný měl v rozhodném období k motorovému vozidlu vlastnické právo, avšak z důvodu svého [anonymizováno] ve [anonymizováno] nemohl být jeho provozovatelem. Jako vlastník vozidla tak z důvodu [anonymizována dvě slova] nebyl způsobilý mít a plnit povinnosti stanovené zákonem č. 168/1999 Sb.

14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl úspěch žalovaný, kterému však žádné náklady v souvislosti s provedeným řízením nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).