25 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení původně částka s příslušenstvím, nyní úroků z prodlení z částka za období od datum do datum,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z částky částka za období od datum do datum, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení et anonymizováno jméno příjmení. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částka s příslušenstvím, které představují neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum, a dále se domáhala zaplacení částka s příslušenstvím, spočívajících v nákladech vzniklých žalobkyni v souvislosti s upomínáním k zaplacení již splatného dluhu. Dne datum byl zdejším soudem vydán platební rozkaz pod číslo jednací proti kterému podal žalovaný dne datum odpor s odůvodněním, že žalovanou částku uhradil dne datum. Na základě podaného odporu vzala žalobkyně podáním ze dne datum svou žalobu zpět co do jistiny dluhu (t. j. částka) a požadovala po žalovaném uhrazení úroku z prodlení z částky částka za období od datum do datum. Rovněž žalobkyně požadovala plnou úhradu nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. Soud usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí řízení zastavil co do částky částka a co do částky částka – t. j. celkem co do částky částka. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle odst. 2 nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Dle § 13 odst. 1 tohoto zákona pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva číslo o sdruženém pojištění vozidla, a to v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za pojistné období od datum do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil žalovanou částku (celou jistinu dluhu ve výši částka) po podání žaloby (dne datum), octl se se zaplacením již splatného dluhu do prodlení, a to v období od datum do datum, a soud proto žalobkyni uvedeným rozsudkem přiznal po právu požadované úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od datum do datum. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši v částce částka a to proto, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného, přičemž návrh byl podán důvodně a ve zbytku žaloby byla žalobkyně zcela úspěšná. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky částka za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.