26 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky zastoupené obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o rozvod manželství <b>I. Manželství, které uzavřeli [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozená [příjmení], dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem doručeným soudu dne 11. 3. 2022 se manžel domáhal rozvodu manželství, které účastníci uzavřeli dne [datum] ve [obec], okres [okres]. V rámci odůvodnění svého návrhu uvedl, že manželství bylo zpočátku spokojené, avšak postupem času se mezi nimi začaly projevovat neshody plynoucí z rozdílnosti povah, rozcházely se jejich pracovní i osobní zájmy a vše vyústilo v citové odcizení a podstatné narušení manželského soužití.

2. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila. Potvrdila sice, že se manželství nachází v krizi, ovšem má za to, že rozvrat není trvalý a nenapravitelný. Je přesvědčena, že v případě změny chování manžela, jeho myšlení a vzájemného přístupu obou manželů lze manželství zachovat. Uvedla též, že stávající manželskou krizi zavinil manžel svým lehkovážným a nezodpovědným přístupem a navazováním nového vztahu. Rozvod manželství by měl nepříznivý dopad na její bydlení a byl by pro ni i společensky nepřijatelný, neboť se již jednou rozváděla. Navíc by mohl mít negativní dopad i na manžela. Stejně tak by mohl mít nepříznivý dopad na jejich děti, které by ztratily rodinné zázemí a mohl by být narušen také jejich budoucí postoj k manželství jako právní instituci.

3. Manželka poukázala i na to, že manžel svůj návrh označil jako„ společný návrh manželů“, avšak s ní ho předem neprojednal a ona se k němu nepřipojuje. Dle jejího názoru takto vadný návrh, jehož vady nelze odstranit, nemůže být projednán, a to ani jako běžný návrh na rozvod manželství. K tomu soud podotýká, že manžel – jak je zřejmé z obsahu návrhu a jeho dalšího postupu v řízení – předpokládal, že s manželkou uzavře dohodu ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) OZ a ta se k jeho návrhu připojí. K tomu však nedošlo, což manžel soudu písemně sdělil dne 19. 4. 2022 a požádal, aby soud manželství rozvedl tzv. sporným rozvodem, a stejně tak se vyjádřil i při jednání před soudem. Návrh manžela proto splňuje veškeré zákonné náležitosti (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) a nebylo nutné jej vyzývat k odstranění vad podání (návrhu na zahájení řízení) podle § 43 o. s. ř. ve vztahu k § 1 odst. 4 z. ř. s .

4. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum].

5. Z oddacího listu vyplývá, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce] a je zapsáno v knize manželství tohoto úřadu, ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], str. [anonymizováno], pod poř. [číslo].

6. Manžel, vyslechnut jako účastník řízení, vypověděl, že jak on, tak manželka měli již dvě dospělé děti z předchozích manželství, a že se jim narodily dvě společné, již zletilé děti, [anonymizováno] – [jméno] v [anonymizováno] [rok] a [jméno] v [anonymizováno] [rok]. Zatímco on přistupoval k dětem manželky jako ke svým vlastním, manželka k jeho dětem nikoliv, což mezi manžely působilo problémy, protože když pozval své [anonymizováno] kupříkladu na oslavu narozenin anebo i na běžnou návštěvu, kvůli manželce přitom panovala nepříjemná atmosféra. Zmínil i neshody vyplývající z péče o jejich společné [anonymizováno], resp. z jejich výchovy, kdy manželka opakovaně a nevhodně snižovala jeho otcovskou autoritu, jakož i to, že manželka nepřijala jeho přátele. Pokud spory vyvrcholily hádkou, padaly [anonymizováno] výrazy, vypadalo to jako„ ve čtvrté cenové skupině“, ovšem podle něj se mají spory řešit slušně, bez vulgarit. Neshody, pro které došlo až k citovému vyhasnutí, byly dlouhodobé, opakovaně se o nich s manželkou bavil a nakonec jí řekl, že pokud se to nezlepší, ukončí manželské soužití, jakmile budou [anonymizováno] dospělé. Dne [datum] se od manželky odstěhoval a od té doby se vídají jen sporadicky, v podstatě jen když jednali ohledně vyrovnání majetku. Obnovení manželského soužití dle manžela nepřichází v úvahu ani o ně nemá zájem. Manžel též uvedl, že navázal vztah s jinou ženou, došlo k tomu v době manželské krize, přibližně v její polovině, kdy jejich párové terapie nevykazovaly žádané výsledky. Zmínil též, že i manželka postupem času navázala vztah s jiným mužem, a nerozumí tomu, proč za těchto okolností s rozvodem nesouhlasí. [Anonymizovaný odstavec.]

8. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, kdy uzavřeli manželství, jakož i o tom, že mají pouze dvě společné děti ([jméno] a [jméno]), které jsou již zletilé. Tato jejich shodná tvrzení soud tudíž vzal za svá skutková zjištění / § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve vztahu k § 1 odst. 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) /.

9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 OZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

10. Soud – po skutkové stránce - dospěl k závěru, že manželské soužití účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze očekávat jeho obnovení.

11. Účastníci spolu nežijí od [anonymizováno] roku [rok], tj. více než jeden a půl roku, a manžel nemá zájem na obnovení společného soužití. Manžel se od manželky odstěhoval nikoliv z náhlé pohnutky, ale v důsledku neshod a vzájemného nepochopení, které manželství tížily již dlouhou dobu, a které se nepodařilo odstranit ani s odbornou pomocí. Nadto manžel navázal a doposud udržuje vztah s jinou ženou. Je tedy evidentní, že obnovení manželského soužití nepřichází v úvahu a deklarované přesvědčení manželky, že by k němu mohlo dojít, odráží nejvýše její přání, avšak bez reflexe současné reality. Za popsané situace je manželství jen formálním svazkem a neplní své společenské funkce. Rozvrat manželství účastníků tudíž je kvalifikovaný (trvalý a ve své podstatě nenapravitelný) ve smyslu § 755 odst. 1 OZ.

12. Z uvedených důvodů - a jelikož neshledal žádné zákonné překážky, jež by tomuto rozhodnutí bránily - soud manželství účastníků rozvedl podle § 755 odst. 1 OZ, a to i přes nesouhlas manželky. Účastníci mají [anonymizováno] společné děti, avšak ty jsou již zletilé a k jejich případným zájmům ani nelze brát zřetel. Důvody k uplatnění tzv. tvrdostní klauzule ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) OZ soud neshledal. Manžel se odstěhoval ze společného bydliště, kde bydlí manželka, která má bydlení zajištěné, a majetkové vztahy budou vyřešeny až po rozvodu, ideálně dohodou (a nebude-li možná, v soudním řízení). Společenské postavení (třeba i opakovaně) rozvedených lidí je z hlediska rozhodování o rozvodu manželství bezvýznamné (a nadto v naší soudobé kultuře ani není jakkoliv problematické).

13. Příčiny rozvratu manželství soud shledal převážně na straně manžela.

14. Základní příčiny rozvratu manželství jsou dlouhodobé a spočívají na obou stranách, protože manželé spolu od určité doby nebyli schopni náležitě komunikovat a odpovídajícím způsobem řešit běžné záležitosti společného soužití, tak, aby jejich manželství mohlo i nadále existovat a plnit své funkce, což se nevyhnutelně odrazilo na kvalitě jejich vztahu (kupř. v podobě hádek s používáním slov a přirovnání, která - obzvláště mezi manžely - nelze považovat za vhodná, anebo v tom, že manžel raději trávil stále více času se svými přáteli než s rodinou). Nicméně z provedeného dokazování vyplynulo, že manžel porušil povinnost manželské věrnosti (srov. § 687 odst. 2 OZ) a navázal vztah s jinou ženou v době, kdy spolu manželé bydleli a za pomoci párové terapie se snažili vzájemné vztahy urovnat. Je přitom nasnadě, že za takových okolností byla šance na úspěch terapie mizivá a že ze strany manžela mohlo jít spíše o„ formální“ postup, jehož nezdarem by mohl„ ospravedlnit“ definitivní ukončení manželského soužití (namísto konstatování faktu, že v důsledku dlouhodobých neshod a nepochopení navázal vztah s jinou ženou, s níž hodlá nadále žít). Základní příčiny rozvratu manželství tudíž soud shledal na straně obou manželů, ovšem k nim přibyl manželův mimomanželský vztah, který lze rovněž hodnotit jako významnou a konečnou příčinu rozpadu manželství. Skutečnost, zda za takové situace, tj. poté, co se manžel odstěhoval, též manželka navázala vztah s jiným mužem (jak uvedl manžel ve své výpovědi), soud považuje za nevýznamnou; v tomto případě totiž už vskutku jde spíše o následek a nikoliv o příčinu (či jednu z příčin) rozvratu manželství.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo; neshledal totiž, že by okolnosti případu odůvodňovaly byť částečné přiznání náhrady nákladů řízení některému z nich.

16. Podle § 34 odst. 3 písm. c) bodu 1 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, skončí platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Podle § 11 písm. b) tohoto zákona je člověk, který má povinnost mít občanský průkaz, povinen podat žádost o vydání občanského průkazu nejdéle do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jeho dosavadního občanského průkazu dle § 34 odst. 3 (je-li v něm uveden rodinný stav).

17. Podle § 759 OZ může manžel, který přijal příjmení druhého manžela, do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.