Okresní soud v Děčíně · Rozsudek

26 C 34/2026

č. j. 26 C 34/2026-38

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSDC:2026:26.C.34.2026.1

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 17 990 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 17 990 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 18. 3. 2026 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v adresa, soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobou došlou soudu dne 13. 5. 2026 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 17 990 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 2. 2025 žalovaný při silniční kontrole neuposlechl výzvy policistů k zastavení vozidla, začal před policejní hlídkou ujíždět a po zastavení vozidla se dal na útěk. Při jeho pronásledování vypadl zasahujícímu policistovi z brašny připevněné na vestě soukromý mobilní telefon značky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a poškodil se. Žalovaný byl za popsané jednání pravomocně uznán vinným z přestupků spočívajících zejména v neuposlechnutí výzvy policistů k zastavení vozidla, ujíždění policejní hlídce a dále řízení motorového vozidla bez příslušného řidičského oprávnění. Žalobkyně byla dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále též jen „zákon o služebním poměru“), povinna nahradit zasahujícímu policistovi vzniklou škodu na mobilním telefonu. Na základě cenového návrhu autorizovaného servisu byla výše škody stanovena částkou 17 990 Kč, kterou žalobkyně policistovi vyplatila jako náhradu škody za poškozený mobilní telefon. Jelikož k vzniku škody došlo v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, domáhala se žalobkyně po žalovaném náhrady vyplacené částky formou regresního nároku. Předžalobní výzvou odeslanou žalovanému dne 26. 2. 2026 jej žalobkyně vyzvala k zaplacení částky 17 990 Kč ve lhůtě 15 dnů od jejího doručení. Dopis byl žalovanému doručován dne 2. 3. 2026, avšak žalovaný si ho nepřevzal, proto byla zásilka dne 3. 3. 2026 vrácena žalobkyni. Jelikož žalovaný v určené lhůtě svůj dluh žalobkyni neuhradil, žalobkyně uplatnila rovněž zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky od 18. 3. 2026, tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty poskytnuté k plnění, až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil; proto soud předpokládal, že i on s takovým postupem souhlasí /§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)/. Dle § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařídil jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil tyto skutečnosti:

5. Z úředního záznamu o škodní události z 1. 2. 2025 a hlášení o škodní události ze dne 3. 2. 2025 je zřejmé, že dne 1. 2. 2025 při služebním zákroku policistů Anonymizováno adresa proti řidiči, který nereagoval na výzvu k zastavení a následně se pokusil z místa utéct, došlo k poškození mobilního telefonu policisty jméno FO, zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. V průběhu pronásledování a zajištění žalovaného mu telefon vypadl z taktické vesty a dopadl na asfaltový povrch pozemní komunikace, v důsledku čehož praskla jeho zadní skleněná část. Předběžná výše vzniklé škody byla stanovena na částku 10 000 Kč. Policista vznik škody oznámil nadřízenému. Z fotodokumentace mobilního telefonu soud zjistil, že jeho zadní skleněná část je poškozena prasklinami. Z úředního záznamu o použití donucovacího prostředku zejména vyplývá, že při pronásledování žalovaného, který neuposlechl výzvu policistů k zastavení vozidla a následně se pokusil o útěk, vypadl policistovi jméno FO z taktické vesty soukromý mobilní telefon Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jenž byl při pádu poškozen. Z „cenového návrhu“ ze dne 11. 3. 2025 soud zjistil, že cena opravy mobilního telefonu zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s mechanicky poškozenou zadní částí byla autorizovaným servisem stanovena na částku 17 990 Kč. Z daňového dokladu vystaveného společností právnická osoba. plyne, že kupní cena mobilního telefonu zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, sériové číslo hodnota, činila 24 977 Kč (včetně DPH). V úředním záznamu z 20. 3. 2025 je obsaženo čestné prohlášení jméno FO o tom, že dne 17. 3. 2023 zakoupil mobilní telefon značky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Z příkazu právnická osoba adresa, Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, č.j. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 19. 2. 2025, který nabyl právní moci 19. 3. 2025, soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupků, kterých se dopustil tím, že dne 1. 2. 2025 v adresa – jako řidič motorového vozidla Anonymizováno Anonymizováno – nerespektoval výzvu policejní hlídky k zastavení vozidla, před policejní hlídkou ujížděl, po zastavení vozidla se dal na útěk a neuposlechl výzvy policistů. Současně řídil motorové vozidlo, ačkoli nebyl držitelem řidičského oprávnění. Za uvedené přestupky mu byla uložena pokuta ve výši 30 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 20 měsíců. Z žádosti o náhradu škody z 12. 5. 2025 soud zjistil, že jméno FO uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 17 990 Kč vzniklé poškozením jeho soukromého telefonu zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno při služebním zákroku dne 1. 2. 2025. Z rozhodnutí náměstka ředitele Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro Anonymizováno ze dne 12. 5. 2025 vyplynulo, že žalobkyně odpovídá za škodu vzniklou dne 1. 2. 2025 jméno FO na předmětném mobilním telefonu a je povinna ji nahradit v plném rozsahu, tj. v částce 17 990 Kč. Z výplatní pásky jméno FO soud zjistil, že mu byl za měsíc červen 2025 vyplacen služební příjem spolu s náhradou škody ve výši 17 990 Kč, celkem tedy částka 50 111 Kč. Z výpisu z účtu je zřejmé, že z účtu žalobkyně byla ve prospěch účtu č. č. účtu vyplacena částka 50 111 Kč. Z (předžalobní) výzvy k plnění ze dne 26. 2. 2026 je zřejmé, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky 17 990 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy a upozornila jej, že jinak svůj nárok, který odůvodnila shodně jako v této věci, uplatní u soudu. Z obálky k poštovní zásilce plyne, že žalobkyně odeslala žalovanému doporučenou poštovní zásilku dne 27. 2. 2026 a že se tato zásilka – jako nevyzvednutá – žalobkyni vrátila dne 3. 3. 2026.

6. Na základě uvedených dílčích skutkových zjištění soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že dne 1. 2. 2025 žalovaný nerespektoval výzvu policistů k zastavení vozidla, před policejní hlídkou ujížděl a po zastavení vozidla z místa utekl. Policisté proti němu zakročili a zajistili ho. V průběhu služebního zákroku došlo k poškození mobilního telefonu zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, který se patřil zasahujícímu policistovi jméno FO, přičemž cena opravy činila 17 990 Kč. Tuto částku policistovi jméno FO vyplatila žalobkyně za účelem náhrady újmy dne 14. 7. 2025. Žalobkyně poté žalovaného vyzvala, aby ji nahradil (zaplatil) částku 17 990 Kč, a to ve lhůtě patnácti dnů počítané od doručení výzvy k úhradě (ta byla žalovanému odeslána doporučenou poštovní zásilkou dne 27. 2. 2026).

7. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z těch ustanovení právních předpisů:

8. Podle § 98 odst. 1 zákona o služebním poměru odpovídá bezpečnostní sbor za škodu způsobenou příslušníkovi porušením právní povinnosti při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby.

9. Podle § 98 odst. 2 zákona o služebním poměru bezpečnostní sbor je povinen uhradit příslušníkovi skutečnou škodu v penězích nebo uvedením do předešlého stavu, jestliže s tím příslušník souhlasí. Výše škody na věci se určí podle ceny věci v době poškození nebo ztráty.

10. Podle § 2917 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

11. Žalovaný svým protiprávním jednáním vyvolal služební zákrok policistů, při kterém byl poškozen mobilní telefon policisty jméno FO. Mezi jednáním žalovaného a vznikem škody existuje příčinná souvislost, neboť nebýt jednání žalovaného, k jeho pronásledování a zajištění by nedošlo a nevznikla by ani škoda na mobilním telefonu zasahujícího policisty. Žalobkyně byla podle § 98 zákona o služebním poměru povinna nahradit jméno FO škodu vzniklou při výkonu služby, přičemž tuto povinnost splnila dne 14. 7. 2025. V návaznosti na to jí vzniklo vůči žalovanému právo postihu podle § 2917 OZ, které zakládá tomu, kdo je povinen nahradit škodu způsobenou jinou osobou, právo požadovat po skutečném škůdci náhradu toho, co za něj plnil. Žalobkyně je proto oprávněna domáhat se po žalovaném úhrady částky 17 990 Kč, kterou policistovi vyplatila. Pro úplnost soud uvádí, že zákon o služebním poměru neobsahuje zvláštní úpravu práva žalobkyně požadovat po žalovaném (škůdci) náhradu škody poskytnuté poškozenému policistovi, je tudíž třeba vycházet z obecné úpravy regresu podle § 2917 OZ (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2018, sp. zn. spisová značka). Výzva k plnění ze dne 26. 2. 2026, kterou žalobkyně žalovanému adresovala, mu byla doručena dne 2. 3. 2026 (tj. třetí pracovní den po jejím odeslání, za užití domněnky dojití dle § 573 OZ) a žalobkyní určená patnáctidenní lhůta k plnění uplynula dne 17. 3. 2026. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni částku 17 990 Kč dosud nezaplatil ani zčásti, dnem následujícím (tj. 18. 3. 2026) se s jejím zaplacením ocitl v prodlení (viz § 1958 odst. 2 a § 1968 OZ) a žalobkyni vzniklo také právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 OZ, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Sazba úroku z prodlení ke dni 18. 3. 2026 činila 11,5 % ročně.

12. Soud tudíž žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 990 Kč a dále zákonný úrok z prodlení (v sazbě 11,5 % ročně) z této částky za dobu od 18. 3. 2026 do zaplacení.

13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 900 Kč, přičemž tato částka představuje paušální náhradu výdajů podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (ve vztahu k § 151 odst. 3 o. s. ř.), a to ve výši 450 Kč za sepis předžalobní výzvy a 450 Kč za sepis návrhu na zahájení řízení. Paušální náhradu soud žalobkyni přiznal nikoliv ve výši 300 Kč, nýbrž 450 Kč za každý z těchto úkonů, a to s přihlédnutím k závěrům přijatým Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. spisová značka. Za procesní úkony učiněné po 1. 1. 2025 totiž náleží (v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) účastníku řízení, jenž není zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 450 Kč (podle § 13 odst. 4 AT aplikovaného per analogiam).

14. Podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud dále žalovanému uložil povinnost zaplatit státu, na účet soudu, soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč /dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků/, neboť žalobkyně byla od soudního poplatku osvobozena a ve věci byla plně úspěšná, čímž přešla poplatková povinnost k úhradě soudního poplatku na žalovaného (který není od soudních poplatků osvobozen).

15. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná jejich nuceného vymožení domáhat v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.