26 C 37/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 17 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 161 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 161 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 9 615 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 562,34 Kč a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 617,30 Kč a úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 462,43 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného i běžícího přesahující výrokem I. přiznaný zákonný úrok z prodlení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 692 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne 1. 4. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 260 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. Žalovaný si rovněž sjednal doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 232 Kč. Žalovaný se svůj závazek zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 274 Kč s tím, že poslední splátku měl uhradit dne 12. 5. 2017. Žalovaný sjednaný režim splátek nedodržoval, splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo požadovat uhrazení celé neuhrazené částky. Žalobkyně se tedy po žalovaném z titulu smlouvy o půjčce domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 390,35 Kč, z dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč, z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 289,65 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 212 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků z prodlení výši 5 562,34 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 873,64 Kč, úroku z úvěru ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 9 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem pouze částku 1 200 Kč.

2. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 3 084 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne 8. 1. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Žalovaný si rovněž sjednal doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 129 Kč. Žalovaný se svůj závazek zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 188 Kč s tím, že poslední splátku měl uhradit dne 4. 11. 2016. Žalovaný sjednaný režim splátek nedodržoval, splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo požadovat uhrazení celé neuhrazené částky. Žalobkyně se tedy po žalovaném z titulu smlouvy o půjčce domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 2 462,43 Kč, z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 572,35 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 49,22 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků z prodlení výši 1 617,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 616,70 Kč, úroku z úvěru ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 2 462,43 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 2 462,43 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem pouze částku 5 000 Kč.

3. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 25. 8. 2021 se žalobkyně s omluvou a žalovaný bez omluvy nedostavili. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 8. 1. 2016 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 5 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 2 955 Kč tvořený úrokem ve výši 455 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1 000 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 1 500 Kč a závazek žalovaného splatit tuto půjčku 43 týdenními splátkami ve výši 188 Kč, a to včetně smluveného poplatku, s tím, že poslední splátka byla stanovena na 4. 11. 2016. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit poplatek ve výši 129 Kč za sjednanou doplňkovou službu životního pojištění. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. V těchto smluvních podmínkách v článku 1.2 je sjednána úroková sazba ve výši 20,98 % pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Ze smlouvy bylo též zjištěno, že jejím podpisem žalovaný stvrdil převzetí půjčky v hotovosti.

7. Z karty zákazníka soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena dle občanského průkazu. Žalovaný není majitelem vozu, není zaměstnán, je veden na úřadu práce a jeho příjem jsou státní sociální dávky o výměře 15 406 Kč, jež jsou dle tvrzení v kartě tvořeny příspěvkem na živobytí ve výši 1 870 Kč, příspěvkem na bydlení ve výši 7 236 Kč, alimenty ve výši 2 000 Kč, dávkou peněžité pomoci v mateřství ve výši 3 800 Kč a přídavkem na dítě ve výši 500 Kč. Výměr podpory žalovaný předložil předchůdci žalobkyně. Ohledně výživného nepředložil žalovaný ničeho. Žalovaný bydlí v nájmu, kdy jeho nájem činí 5 331 Kč a výdaje domácnosti činí 7 000 Kč, kdy toto žalovaný dokládal nájemní smlouvou a dokladem [anonymizováno]. Dalším výdajem domácnosti jsou dluhy na elektřině, televizi a rozhlasu ve výši 1 070 Kč. Celkové výdaje tedy činí 13 401 Kč měsíčně.

8. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 1. 4. 2016 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 9 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 6 660 Kč tvořený úrokem ve výši 1 260 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1 800 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 3 600 Kč a závazek žalovaného splatit tuto půjčku 58 týdenními splátkami ve výši 274 Kč, a to včetně smluveného poplatku, s tím, že poslední splátka byla stanovena na 12. 5. 2017. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit poplatek ve výši 232 Kč za sjednanou doplňkovou službu životního pojištění. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. V těchto smluvních podmínkách v článku 1.2 je sjednána úroková sazba ve výši 23,72 % pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Ze smlouvy bylo též zjištěno, že jejím podpisem žalovaný stvrdil převzetí půjčky v hotovosti.

9. Z karty zákazníka soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena dle občanského průkazu. Žalovaný není majitelem vozu, není zaměstnán, je veden na úřadu práce a jeho příjem jsou státní sociální dávky o výměře 14 906 Kč a přídavky na děti ve výši 500 Kč. Výměr podpory žalovaný předložil předchůdci žalobkyně, kdy však z karty zákazníka není zřejmé, jaké konkrétní dávky a v jaké výši žalovaný pobírá. Žalovaný bydlí v nájmu, kdy jeho nájem činí 4 615 Kč, což doložil nájemní smlouvou a stvrzenkami o zaplacení nájmu a výdaje domácnosti činí 7 000 Kč, což žalovaný ničím nedoložil. Žalovaný má rovněž měsíční výdaj ve výši 846 Kč představující výši splátek za daný měsíc z titulu smlouvy o půjčce [číslo]. Celkové výdaje tedy činí 12 461 Kč měsíčně.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2019, včetně její přílohy – seznam postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupil své pohledávky vůči žalovanému ze smluv o půjčce žalobkyni.

11. Z dopisu ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] sdělil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávek vůči němu ze smluv o půjčce [číslo] č [číslo] žalobkyni, která je novou věřitelkou žalovaného, zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 17 776 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení oznámení. Z podacího lístku vyplývá, že oznámení bylo žalovanému odesláno dne 7. 1. 2020.

12. Z dopisu nazvaném informace o zpracování osobních údajů ze dne 6. 12. 2019, který zaslala žalobkyně žalovanému má soud za prokázané, že rovněž žalobkyně upozornila žalovaného na skutečnost, že došlo k postoupení pohledávek.

13. Z dopisu ze dne 7. 5. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu prostřednictvím svého právního zástupce. Dopis byl podán dne 10. 5. 2020 (viz podací lístek).

14. Soud věc po právní stránce posoudil takto:

15. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platném znění (dále jen „o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle §2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

17. Dle ustanovení § 9 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Dle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

19. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Dle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Dle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle ustanovení § 1790 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto je nařízení vlády č. 257/2016 Sb.

24. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé:

25. Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, odeslané žalovanému dne 7. 1. 2020 má soud za prokázané, že předchůdce žalobkyně oznámila žalovanému oznámení pohledávky, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně.

26. Soud se dále zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru v době sjednání úvěru. Dle tohoto předpisu je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Poskytovatel se nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele, ale musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikovaná jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č.j. 1 As 30/2015-39) Neučiní-li tak nepostupuje s odbornou péčí a smlouva o poskytnutí úvěru je neplatná. Shodně dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 č.j. 33 Cdo 2178/2018.

27. V tomto konkrétním tvrzení vyplývá, že se žalobce před podpisem smlouvy o úvěru zabýval schopností žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru avšak v rozporu se skutečnostmi, jež žalovaný uvedl a doložil, kladně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl, že jeho příjmy jsou pouze ze státní sociální podpory ve výši 15 406 Kč a tento příjem je tvořen příspěvkem na živobytí ve výši 1 870 Kč, příspěvkem na bydlení ve výši 7 236 Kč, alimenty ve výši 2 000 Kč, dávkou peněžité pomoci v mateřství ve výši 3 800 Kč a přídavkem na dítě ve výši 500 Kč. Jelikož žalobkyně (její předchůdce) neověřovali příjem plynoucí z výživného, mohli pouze dojít k závěru, že prokázaný příjem žalovaného činí pouze 13 406 Kč a výdaje 13 401 Kč. V takovém případě spotřebitel není schopen splácet poskytnuté peněžní prostředky a smlouva o půjčce [číslo] je tedy neplatná, kdy k neplatnosti je soud povinen přihlížet bez návrhu, kdy takovéto právní jednání žalobkyně odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek.

28. Vycházeje z toho, že žalovaný obdržel při podpisu smlouvy částku 5 000 Kč a žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil za domu trvání smlouvy částku 5 000 Kč, tak bezdůvodné obohacení představovalo částku 5 000 Kč, kterou jí žalovaný již vrátil.

29. Součástí smlouvy o půjčce [číslo] byla doplňková služba pojištění. Jelikož se na právní jednání má hledět jako spíše na platné než neplatné a lze-li neplatné jednání oddělit, tak ujednání, na něž nedopadá důvod neplatnosti, by měla být posouzena jako platná. Jestliže tedy právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným v rámci smlouvy o půjčce [číslo] doplňkovou službu životního pojištění, tak je žalovaný povinen za tuto službu zaplatit sjednaný poplatek ve výši 129 Kč.

30. Soud se následovně zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Zde žalobkyně (její předchůdce) už zcela rezignovali na to, aby výši podpory náležitě odůvodnili – tedy jakými dávkami je státní podpora tvořena a tedy již v tomto případě nepostupoval s odbornou péčí, když kladně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Z tohoto důvodu je smlouva o půjčce [číslo] neplatná, kdy k neplatnosti je soud povinen přihlížet bez návrhu a takovéto právní jednání žalobkyně odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek.

31. Vycházeje z toho, že žalovaný obdržel při podpisu smlouvy částku 9 000 Kč a žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil za domu trvání smlouvy částku 1 200 Kč, tak bezdůvodné obohacení představuje částku 7 800 Kč, kterou je povinen jí vrátit.

32. Součástí smlouvy o půjčce [číslo] byla doplňková služba pojištění. Jelikož se na právní jednání má hledět jako spíše na platné než neplatné a lze-li neplatné jednání oddělit, tak ujednání, na něž nedopadá důvod neplatnosti, by měla být posouzena jako platná. Jestliže tedy právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným v rámci smlouvy o půjčce [číslo] doplňkovou službu životního pojištění, tak je žalovaný povinen za tuto službu zaplatit sjednaný poplatek ve výši 232 Kč.

33. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že je potřeba prokázat skutečnosti týkající se úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na neúčast žalobkyně u nařízeného jednání tak učinit nemohl.

34. Žalovaný byl tedy na základě výše uvedeného povinen uhradit částku 14 000 Kč jako bezdůvodné obohacení, částku 129 Kč jako poplatek za službu životního pojištění uzavřeného v rámci smlouvy o půjčce [číslo] částku 232 Kč jako poplatek za službu životního pojištění uzavřeného v rámci smlouvy o půjčce [číslo] tedy celkem částku 14 361 Kč a uhradil celkem 6 200 Kč. Zbývá tedy k úhradě 8 161 Kč.

35. Žalobkyně (její předchůdce) žalovaného k úhradě vyzvala dopisem ze dne 7. 5. 2020, která byla žalovanému odeslána dne 10. 5. 2020 s tím, že žalovaný měl dle upomínky dlužnou částku zaplatit nejpozději do 14. 5. 2020. Soud vzal v úvahu ustanovení § 573 občanského zákoníku, dle kterého se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy 13. 5. 2020. Žalovaný měl po výzvě plnit, v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., bez zbytečného odkladu. Soud má za to, že přiměřený čas v případě, že výzva byla žalovanému doručena 13. 5. 2020, je 15. 5. 2020 a proto ode dne 16. 5. 2020 je žalovaný v prodlení.

36. Vzhledem k tomu, že žalobkyni se podařilo prokázat vznik bezdůvodného obohacení, soud v tomto žalobě vyhověl a současně vyhověl i co do sjednaného pojištění. V ostatním žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, kdy procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Poměr úspěchu a neúspěchu soud zjišťoval kapitalizací nároku ke dni rozhodnutí.