26 C 38/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Fujdiak a přísedících přísedící ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro určení neplatnosti pracovní výpovědi

I. Žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dne datum se zamítá.

II. Žaloba na zaplacení náhrady mzdy za období od datum do datum v celkové výši částka se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala určení neplatnosti skončení pracovního poměru, které bylo učiněno zaměstnavatelem dne datum na pracovišti tak, že jí bylo sděleno, že má výpověď, má opustit provozovnu a vzít si své osobní věci. Touto ústní výpovědí měl být skončen pracovní poměr bez skutkového vymezení důvodu a bez označení právního ustanovení podle zákoníku práce. Žalobkyně považuje výpověď za neplatnou, když ta není v souladu se zákoníkem práce, neboť jí chybí náležitosti, které zákoník práce stanoví. Současně žalobkyně požadovala náhradu mzdy za období od datum do pravomocného rozhodnutí soudu, kterou na jednání dne datum upřesnila tak, že jde o náhradu mzdy ve výši částka za období od datum do datum, tedy ve výši částka. Soud změnu žaloby na jednání dne datum připustil.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí. Uvedl, že je nesporné, že žalobkyně byla u žalovaného zaměstnána na základě pracovní smlouvy. Dále uvedl, že s žalobkyní zrušil okamžitě pracovní poměr dne datum. K okamžitému zrušení pracovního poměru došlo poté, kdy žalobkyně ukončila pracovní neschopnost dne datum a do práce nastoupila až datum, a to bez udání důvodu nepřítomnosti, kdy z tohoto důvodu byl nucen omezit provozní dobu provozovny, čímž došlo k úbytku zákazníků. Okamžité zrušení pracovního poměru žalovaný doručil žalobkyni na pracovišti, kdy žalobkyně dokument převzala a po převzetí dokumentu začala tvrdit, že nic nevidí a musí zavolat manžela. Manžel jí poradil, aby nic nepodepsala a nepřebírala. Žalobkyně odmítla poskytnout součinnost a odmítla převzít i podepsat okamžité zrušení pracovního poměru. Z tohoto důvodu okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručováno poštou spolu se zápočtovým listem dne datum, což žalobkyně převzala dne datum. Důvody pro okamžité rozvázání pracovního poměru s žalobkyní spočívaly v tom, že v období od datum do datum neplnila své povinnosti, kdy nedocházela na pracoviště před pokyny žalovaného, a to z důvodu absolvování kosmetického zákroku a následného čerpání náhrady za anonymizováno z prostředků zaměstnavatele, ačkoliv tato pracovní neschopnost byla následně ČSSZ zrušena. V daném případě má za to, že se jednalo o zneužití práva žalobkyní, když po toto období jí v souvislosti s nouzovým stavem platil mzdu, kdy následně si zajistila pracovní neschopnost, kterou žalovaný opět hradil, ačkoliv na ní v souvislosti s kosmetickým zákrokem neměla nárok. Žalovaný uvedl, že v případě, kdy by vznesla žalobkyně námitky vůči okamžitému zrušení pracovního poměru, žalovaný jí nabídl do doby jejích vypořádání, aby po dobu tří dní vykonávala práci na jiné provozovně žalovaného, což neučinila a do práce nenastoupila. Žalovaný má za to, že pracovní poměr byl ukončen řádně i s ohledem na toto chování žalobkyně.

3. Na jednání dne datum žalobkyně doplnila tvrzení v tom smyslu, že důvodem neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru je to, že nebylo řádně žalobkyni předáno ani následně doručeno, kdy dne datum došlo pouze k návrhu na skončení pracovního poměru dohodou, když nebylo důvodu, aby si žalovaný komplikoval situaci okamžitým zrušením. Když si chtěla žalobkyně dokument vzít k prostudování, protože na něj neviděla, tak jí to nebylo umožněno. Předložený dokument okamžitého zrušení byl žalovaným vytvořen až v průběhu soudního sporu.

4. Žalovaný k tomuto uvedl, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo doručováno jak na pracovišti, tak následně bylo zasláno poštou. K tomu, aby žalobkyně nic nepřebírala a nepodepisovala, byla instruována svým manželem a nebylo jí v převzetí bráněno žalovaným. K nároku na náhradu mzdy uvedl, že s žalobkyní byly každoročně uzavírány vždy smlouvy na dobu určitou jeden rok a tedy i případná náhrada mzdy by náležela maximálně po dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou.

5. Žalobkyně dále namítala, že dokumenty, které jsou k žalobě doloženy, obsahují adresu ulice a číslo, ačkoliv mu bylo známo, že adresa žalobkyně je ulice a číslo.

6. Žalovaný namítl, že s ohledem na vadu žaloby, kdy je požadováno určení neplatnosti skončení pracovního poměru výpovědí a žádná výpověď nebyla předložena, je třeba žalobu zamítnout. Současně nesouhlasil s připuštěním změny žaloby týkající se výplaty náhrady mzdy, která byla učiněna po koncentraci řízení.

7. Soud ze shodných prohlášení účastníků a provedených důkazů zjistil následující skutkový stav, kdy nejprve dokazování soustředil k prokázání či vyvrácení tvrzení týkající se doručování a obsahu dokumentu, který byl doručován.

8. Žalobkyně a žalovaný učinili nesporným, že ke dni datum byla žalobkyně zaměstnaná u žalovaného a současně že dne datum docházelo k doručování neidentifikovaných dokumentů, kdy současně bylo předmětem jejich jednání o skončení pracovního poměru.

9. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný jako zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr s žalobkyní jako zaměstnankyní s odůvodněním, že od datum do datum se nedostavuje bez jakékoliv relevantní omluvy do zaměstnání, čímž se dopouští série neomluvených absencí. Zvlášť hrubým porušením pracovní kázně je tento skutek z důvodu, že přes telefonické upozornění žalobkyně od anonymizováno do datum nechodila. Od datum čerpala čtrnáctidenní dovolenou, kterou měla nařízenou zaměstnavatelem. Pracovní poměr končí dnem doručení tohoto opatření. V případě, kdy uplatní námitky, bude žalobkyně přeřazena na dobu tří dnů na provozovnu adresa obec. V okamžitém zrušení je označen zaměstnavatel celé jméno žalovaného sídlem i IČ, dokument je datován dne datum a podepsán zaměstnavatelem a opatřen jeho razítkem. Adresován je zaměstnankyni – žalobkyni označené rodným číslem i datem narození, s adresou ulice a číslo. Potvrzení (podpis zaměstnankyně) o převzetí zaměstnankyní na dokumentu není. Pod stvrzením je uvedeno, že zaměstnankyně na radu manžela odmítla převzít dokument, kdy pod tímto je doplněno razítko a podpis žalovaného.

10. Z dodejky soud zjistil, že dne datum byla žalobkyni na adresu adresa.

11. Z oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila dopisem ze dne datum (dle dodejky doručeným dne datum), že trvá na dalším zaměstnání, kdy uvedla, že jí žalovaný sdělil, že jí dává výpověď, že jí má podepsat a může jít, kdy to odmítla z důvodu, že na to neviděla, kdy jí nebylo umožněno si dokument vzít k prostudování domů, jelikož odmítla potvrdit převzetí.

12. Z potvrzení o zaměstnání soud zjistil, že žalovaný potvrdil, že žalobkyně na pozici prodavačka, uklízečka u něj pracovala od datum do datum. Z pracovní smlouvy z datum soud zjistil, že žalobkyně byla u žalovaného zaměstnána na dobu určitou jednoho roku na pozici recepční, prodavačka s povinností úklidu na pracovišti.

13. Z přehledu nepřítomnosti soud zjistil, že žalobkyně byla z důvodu anonymizováno nepřítomna od datum do datum. Ze zprávy ČSSZ týkající se prošetření dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že výsledkem šetření bylo to, že dočasná pracovní neschopnost byla vystavena neoprávněně, když za tu se nepovažuje ošetřování pojištěnce při poskytování anonymizována dvě slova v osobním zájmu z kosmetických nebo estetických důvodů za úhradu pojištěncem.

14. Z údajů z veřejné části živnostenského úřadu soud zjistil, že celé jméno žalobkyně je od datum držitelkou živnostenského oprávnění.

15. Z fotografií z kamerového systému (č.l. 43) ze dne datum čas 8:36 soud zjistil, že žalobkyně s nasazenými brýlemi drží v ruce dokument a druhý dokument leží na recepčním pultě. V čase 8:39:52 je dokument již z rukou žalobkyně položen zpět na pult.

16. Z výslechu Ing. jméno příjmení soud zjistil, že tato žalovaného zastupuje v oblasti daní. S žalovaným konzultovala jím uvedený problém, kdy na počátku května odmítla zaměstnankyně nastoupit do zaměstnání, kdy po telefonické výzvě sdělila, že je v pracovní neschopnosti, ačkoliv neměla na portálu ČSSZ vystavenou neschopenku. Neschopenka byla zveřejněna až 4 dny poté, kdy byla vyzvána k nástupu, a po prošetření ČSSZ bylo konstatováno, že pracovní neschopnost je čerpána neoprávněně, když je vystavena v důsledku estetického zákroku. Jelikož tento postup vyhodnotili tak, že výrazně limituje žalovaného, který měl možnost otevřít provozovnu v důsledku postupného rozvolňování, řešili pouze okamžité zrušení pro hrubé porušení pracovní kázně, jinou variantu neřešili. Věc s ohledem na nouzový stav konzultovali telefonicky.

17. Po předestření okamžitého zrušení z přílohové obálky svědkyně sdělila, že původní okamžité zrušení bylo po konzultaci doplněno před odesláním o poslední odstavec, kdy toto doporučila ona. K jejím rukám se finální dokument dostal až 2 dny po předání z důvodu odhlášky. O doplnění odstavce je seznámena z důvodu, že jelikož byly problémy u předávání, volal žalovaný paní příjmení, její zaměstnankyni, a řešili situaci s tím, že doporučili odeslat dokument na adresu.

18. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že ta zpracovává účetnictví žalovanému. Spolu s ním řešili skončení pracovního poměru, ke kterému došlo z důvodu nedostavení se žalobkyně do zaměstnání. Výpověď četla v elektronické podobě před jejím doručováním a text odsouhlasila poté, kdy byla ukončena pracovní neschopnost. Dále s žalovaným řešila odmítnutí převzetí na pracovišti, kdy mu řekla, aby poté, co se mu nepodařilo doručit na pracovišti, zaslal výpověď poštou. Výpověď byla doručována spolu se zápočtovým listem, který mu vystavila elektronicky. U kompletace listin do obálky nebyla, protože to činil žalovaný.

19. Po předestření okamžitého zrušení pracovního poměru svědkyně stvrdila, že tento dokument, bez posledního odstavce, byl jimi dohodnut a schválen prostřednictvím elektronické komunikace. K doplnění posledního odstavce došlo po odmítnutí převzetí na základě konzultace s Ing. příjmení. Žádný jiný dokument mezi nimi konzultován nebyl.

20. Ze zvukového záznamu soud zjistil, že tam je zachycena část rozhovoru týkajícího se doručování dokumentu, kdy je zde zachycen žalovaný s žalobkyní a telefonický rozhovor s manželem žalobkyně. Z nahrávky soud zjistil, že žalovaný požadoval po žalobkyni, aby na dokument poznamenala, že odmítá převzít výpověď, kdy manžel žalobkyně sdělil, že není potřeba, aby tam cokoliv poznamenávala, že stačí, že to nepřevzala a nemusí to nijak stvrzovat písemně. Žalovaný uvedl, že pokud odmítne převzít, tak výpověď zašle doporučeně. Pokud nic nepodepíše a ani neuvede, tak ať mu dá žalobkyně klíče a jde z provozovny pryč.

21. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně obdržela od žalovaného nějaký dokument, který nemohla přečíst, protože byla po zákroku očí a neviděla na to. Na dotaz, zda si jej může vzít domů k prostudování s manželem, s tím žalovaný nesouhlasil. Žalobkyně s žalovaným od anonymizováno nekomunikovala, nenahlásila mu žádný zákrok, který podstoupila. Z důvodu komplikací po podstoupené anonymizována dvě slova jí lékařka napsala pracovní neschopnost, kterou dle ní ukončila datum a poté nastoupila do zaměstnání. Žalobkyně nepodepisovala nařízenou dovolenou. Do práce přišla, odkódovala, kdy čísla na zabezpečovacím zařízení viděla, ale do docházky se nezapsala. V tu dobu byla schopna podpisu. Číst mohla pouze s lupou, kterou měla k dispozici i v zaměstnání, ale jelikož se jednalo o dlouhý text, bolely by jí z toho oči.

22. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že předal na pracovišti okamžité zrušení žalobkyni, která ho převzala, začala číst a po přečtení uvedla, že na to nevidí, nerozumí tomu a že zavolá manžela. Žalobkyně odmítla uvést, že odmítá převzít výpověď. Okamžité zrušení žalobkyni nečetl, protože si jej přečetla sama a přečíst ho od něj nechtěla. Žalovaný v obálce doručoval žalobkyni okamžité zrušení spolu s dokladem od účetní.

23. Soud vzhledem k nespornému tvrzení o zaměstnaneckém poměru nevycházel z dodatku k pracovní smlouvě ze dne datum a datum.

24. Soud z důvodu nadbytečnosti, když má za prokázané, že došlo k doručení okamžitého zrušení pracovního poměru, nevycházel z důkazů výplatními páskami za období číslo – anonymizováno rok, anonymizováno rok – anonymizováno rok, předžalobní výzvy žalovaného adresované žalobkyni ze dne datum, dokumentu o nařízení dovolené ze dne datum, platového výměru z datum a zápočtového listu v obálce včetně výzvy k vyzvednutí zásilky. Dále soud nevycházel z důkazu přehledu nepřítomnosti z datum a datum v jiném rozsahu, než týkající se uvedené nepřítomnosti z důvodu nemoci. Soud nevycházel ani z denních příchodů a odchodů za anonymizováno rok. Stejně tak neprovedl důkaz svědeckou výpovědí jméno příjmení, která měla pouze svědčit o tom, že obálku donesla na poštu, když odeslání obálky je prokázáno jinak.

25. Ze skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně byla zaměstnána u žalovaného na základě pracovní smlouvy na pozici anonymizováno a anonymizováno, kdy jejími povinnostmi bylo dostavovat se do určené provozovny a vykonávat zde dohodnutou práci včetně úklidu pracoviště, a to až do dne datum. Dne datum se žalobkyně po nepřítomnosti mj. způsobené anonymizováno stavem souvisejícím s prodělanou anonymizováno očí bez anonymizováno indikace, dostavila do zaměstnání. O této operaci ani anonymizováno komplikacích se žalovanému nezmínila až do doby, kdy jím byla vyzvána k návratu na pracoviště, jehož provoz byl omezen nouzovým stavem. Jelikož jí zdravotní stav nedovoloval nastoupit, obrátila se na anonymizováno, která jí vystavila pracovní neschopnost za období od datum do datum. Tato pracovní neschopnost byla následně ČSSZ vyhodnocena jako neoprávněně vystavená. Dne datum dle záběrů z kamery žalovaný žalobkyni doručoval na pracovišti písemnost v čase 8:36 hodin. Žalobkyně tento dokument (druhý list položený na recepčním pultu) držela v rukou tak, že byla schopna se seznámit s jeho obsahem, kdy v případě zrakové nedostatečnosti ve své výpovědi uvedla, že na pracovišti měla lupu. Poté dokument položila zpět. Ze shodných tvrzení, výslechů účastníků i zvukového záznamu pořízeného žalovaným soud zjistil, že obsahem tohoto dokumentu bylo skončení pracovního poměru. Byť účastníci i svědci průběžně tento dokument označovali jak za výpověď, tak za okamžité zrušení pracovního poměru, soud na základě výslechu svědkyně příjmení, která potvrdila to, že dokument (bez posledního odstavce) konzultovala elektronicky s žalovaným a její výpověď byla v souladu výpovědí svědkyně příjmení příjmení, dospěl k závěru, že dokument předávaný dne datum byl právě okamžitým zrušením pracovního poměru. Takovému závěru odpovídají zjištění soudu o tom, že pouze soudu předložené okamžité zrušení pracovního poměru konzultoval žalovaný se svědkyní příjmení a stejný dokument (doplněný o poslední odstavec) zaslal k zajištění odhlášení zaměstnankyně do účetní firmy, nejpozději dva dny po předávání.

26. Z hlasové nahrávky současně soud zjistil, že na radu svého manžela žalobkyně odmítla na dokumentu stvrdit i to, že odmítá převzít tuto listinu. O tom, že se jednalo o okamžité zrušení pracovního poměru (bez výpovědní doby) svědčí i tvrzení v nahrávce, kdy žalovaný vyzývá žalobkyni k opuštění provozovny a odevzdání klíčů. Tuto situaci žalovaný v průběhu jednání dne datum konzultoval se svědkyní příjmení a následně žalobkyni sdělil, že pokud dokument odmítla převzít, zašle jí ho doporučeně. Žalovaný skutečně žalobkyni zaslal téhož dne doporučenou zásilku, ale to, že jejím obsahem byla i uvedené okamžité zrušení pracovního poměru, doplněné o odstavec konzultovaný s Ing. příjmení týkající se odmítnutí převzetí, nebylo v řízení prokázáno. Soud zjistil, že okamžité zrušení pracovního poměru obsahuje jak označení zaměstnavatele, tak zaměstnance, je datováno, podepsáno a současně je v prvním odstavci vymezena jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru skutečnost, že žalobkyně porušila povinnosti vyplývající ze zákoníku práce vztahující se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když se ode dne datum do současnosti bez jakékoliv relevantní omluvy nedostavovala do zaměstnání, čímž se dopustila série neomluvených absencí. V závěru byla uvedeno, že v případě, že s rozvázáním pracovního poměru nesouhlasí, může podat námitky, o kterých zaměstnavatel rozhodne do tří dnů a po tuto dobu má vykonávat činnost na jiné provozovně žalovaného.

27. Soud věc právně posoudil dle zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce účinného ke dni datum.

28. Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

29. Podle § 60 zákoníku práce, okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným, a musí je ve stanovené době doručit druhému účastníku, jinak je neplatné; uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn.

30. Podle § 72 zákoníku práce, neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

31. Dle § 334 odst. 1 zákoníku práce písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen„ písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Dle odst. 2 písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti.

32. Soud zjištěný skutkový stav posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé:

33. V daném případě se jedná o spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru a to jeho okamžitým zrušením. Soud zjistil, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě, kdy rozhodným je den datum. Současně, jak bylo uvedeno shora, se soud zaměřil na to, zda došlo k doručení okamžitého zrušení pracovního poměru a současně, jaký dokument byl skutečně doručován.

34. Soud má za prokázané, že dne datum na pracovišti žalované žalobce okolo půl deváté a dále doručoval žalované okamžité zrušení pracovního poměru, které žalovaná odmítla převzít a současně odmítla o tomto odmítnutí učinit písemný záznam. Z tohoto důvodu žalobkyně nesprávně označila právní jednání v žalobě s tím, že chtěla určit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí. Tato chyba ale nemůže mít za následek odmítnutí žaloby, když je zřejmé, že žalobkyně dokumentem nedisponovala, ačkoliv to bylo výlučně z její viny. Soud posoudil návrh s ohledem na to, že se jednalo o právní jednání právě ze dne datum, jako žalobu na určení neplatnosti skončení pracovního poměru okamžitým zrušením. Žalovaný současně dostál povinnosti doručit písemnost žalobkyni tím, že se dostala do sféry jejího vlivu předáním a z důkazů vyplynulo, že měla možnost se s dokumentem seznámit. Skutečnost, že okamžité zrušení pracovního poměru poté vrátila a odmítla stvrdit jeho převzetí, nemohla zvrátit účinek doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance. Za těchto okolností je nepodstatné, zda jí následně písemnost byla doručována prostřednictvím držitele poštovní licence či nikoliv, protože k doručení došlo odmítnutím převzetí na pracovišti. Současně je i nepodstatné, zda se žalobkyně seznámila s obsahem písemnosti, jelikož relevantní je právě doručení. To, že bylo doručeno okamžité skončení pracovního poměru předložené soudu žalovaným, má soud za prokázané svědeckými výpověďmi svědkyně příjmení a svědkyně příjmení příjmení. Soud se zabýval okolností, zda doplnění písemnosti o další údaje (zcela nadbytečný text o odmítnutí převzetí) poté, kdy odmítla žalobkyně dokument převzít je takovou vadou, která by způsobila neplatnost okamžitého zrušení. Jelikož žádný právní předpis takovýto následek s doplněním písemnosti nečiní, kdy soud současně zvážil, že jde o doplnění v části, která je za již uvedeným textem a je z něj rozpoznatelné, že byl doplňován až následně a současně nemění obsah písemnosti. Soud současně shledal, že právní jednání spočívající v okamžitém zrušení pracovního poměru splňuje náležitosti požadované zákonem.

35. Jelikož žalobkyně spatřovala neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru v tom, že nebylo řádně doručeno a dále v tom, že neobsahovalo náležitosti, soud za zachování principu sporného řízení další dokazování nečinil a žalobu jako nedůvodnou zamítl, když bylo prokázáno řádné doručení okamžitého zrušení pracovního poměru, které obsahovalo zákonem požadované náležitosti.

36. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru ke dni datum, soud žalobu týkající se náhrady mzdy zamítl, když za uvedené období žalobkyni nárok na vyplacení náhrady mzdy jako nároku plynoucího z okamžitého zrušení pracovního poměru nevznikl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka za každý úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud žalovanému jako účelně vynaložené náklady přiznal úkony v souladu s § 1 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., spočívající ve vyjádření k žalobě ze dne datum – částka, vyjádření k rozšíření žaloby ze dne datum – částka, jednání ve věci dne datum, ve výši ½ úkonu za částka, neboť toto jednání bylo odročeno (§ 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), dále za účast při jednání ve věci dne datum (2x dvě započaté hodiny) částka, za účast při jednání ve věci dne datum (1x dvě započaté hodiny) částka, za účast při jednání ve věci dne datum (2x dvě započaté hodiny) částka a za účast při jednání ve věci dne datum (1x dvě započaté hodiny) částka. Žalovaný dále požadoval cestovné za cesty k jednání soudu dne datum, datum, datum, datum a datum, a to osobním motorovým vozidlem, avšak k jeho použití nedostal souhlas soudu podle § 30 jednacího řádu, ačkoliv o nutnosti souhlasu soudu s použitím motorového vozidla byl poučen v předvolání k prvnímu jednání. Za této situace soud přiznal žalovanému cestovné obec – obec a zpět ke shora uvedeným jednáním, přičemž za jednu cestu činí jízdné vlakem ČD částka, tj. 10 jízd po částka – cestovné celkem tedy činí částka.

38. Žalovaný dále požadoval přiznání nákladů řízení za úkon – vyjádření ze dne datum, kterým se vyjádřil k jednání konanému dne datum, soud nepovažoval tento úkon za účelně vynaložený, když žalovaný se mohl vyjádřit již při jednání soudu a ne až po 3 měsících od uskutečněného jednání soudu. Rovněž tak soud musí podotknout, že žalovaný účtoval částka za každou jednu hodinu účasti na soudním jednání, avšak podle § 1 odst. 3, písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., je za úkon považována účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny. Žalovaný dále v podání ze dne datum uvedl, že požaduje náhradu za promeškaný čas, tuto však nikterak nespecifikoval, proto soud náhradu za promeškaný čas nemohl žalovanému přiznat. Žalovaný rovněž tak uplatnil požadavek na přiznání režijních paušálů ke každému z úkonů, soud však musí konstatovat, že v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., nemá žalovaný jako nezastoupený účastník na jejich přiznání žádné právo. Žalovaný dále jako osoba samostatně výdělečně činná požadoval přiznání 21 % DPH, avšak v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. není žalovaný osobou, které by bylo možné přiznat náhradu za daň z přidané hodnoty. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 o.s.ř., kdy neshledal důvody ke stanovení delší než třídenní lhůty k plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.